Přeskočit na obsah

Jodid hlinitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jodid hlinitý
Struktura
Struktura
Vzhled
Vzhled
Obecné
Systematický názevJodid hlinitý
Sumární vzorecAlI3
VzhledBílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7784-23-8
Vlastnosti
Molární hmotnost407,69 g/mol (bezvodý) 515.786 (hexahydrát)
Molární koncentrace cM5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok)
Teplota tání189,4 °C (bezvodý) 185 °C, rozklad (hexahydrát)
Teplota varu360 °C
Hustota3,98 g/cm3 (bezvodný) 2,63 g/cm3 (hexahydrát)
Rozpustnost ve voděrozpustný
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech		rozpustný v ethanolu a etheru.
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid hlinitý je hlinitá sůl kyseliny jodovodíkové. Podobně jako většina jodidů je dobře rozpustný ve vodě. Stejně jako u chloridu a bromidu hlinitého jde o silnou Lewisovu kyselinu, která by neměla být vystavena atmosféře.

Výroba

[editovat | editovat zdroj]

Jodid hlinitý lze připravit reakcí kyseliny jodovodíkové (HI) s hliníkem (Al) či oxidem hlinitým (Al2O3), avšak lze jej připravit i reakcí jódu a hliníku.

2 Al + 6 HI → 2 AlI3 + 3 H2
Al2O3 + 6 HI → 2 AlI3 + 3 H2O
2 Al + 3 I2 → 2 AlI3

Reakce je exotermní, proto se zvyšuje rychlost reakce, jelikož dochází ke zvyšování teploty a následné sublimaci jódu. Při této reakci vzniká fialový dým, což vytváří pěkný efekt. Avšak právě kvůli fialovému dýmu není tento postup vhodný do laboratorního prostředí, jelikož snadno ulpívá a tím vše zašpiní. Tyto skvrny lze ale odstranit za pomocí ethanolu či diethyletheru.

Jodid hlinitý vzniká společně s kyslíkem při rozpadu jodnanu, jodečnanu či jodistan hlinitý, či rozpadem jodidu hliného.

3 AlI → 2 Al + AlI3

 

 

 

 

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Jodid hlinitý se používá jako katalyzátor, a velice zřídka na výrobu organických sloučenin, například reakcí s butyllithiem vzniká jodid lithný a tributylhliník, ovšem za tímto účelem se spíše používá chlorid hlinitý.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Aluminum iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Jodidy s prvkem v oxidačním čísle III.
Jodid hlinitý (AlI3) • Jodid arsenitý (AsI3) • Jodid zlatitý (AuI3) • Jodid boritý (BI3) • Jodid bismutitý (BiI3) • Jodid berkelitý (BkI3) • Jodid ceritý (CeI3) • Jodid kalifornitý (CfI3) • Jodid curitý (CmI3) • Jodid chromitý (CrI3) • Jodid dysprositý (DyI3) • Jodid erbitý (ErI3) • Jodid einsteinitý (EsI3) • Jodid europitý (EuI3) • Jodid železitý (FeI3) • Jodid gallitý (GaI3) • Jodid gadolinitý (GdI3) • Jodid hafnitý (HfI3) • Jodid holmitý (HoI3) • Jodid inditý (InI3) • Jodid iriditý (IrI3) • Jodid lanthanitý (LaI3) • Jodid lutecitý (LuI3) • Jodid molybdenitý (MoI3) • Jodid niobitý (NbI3) • Jodid neodymitý (NdI3) • Jodid neptunitý (NpI3) • Jodid dusitý (trijodamin) (NI3) • Jodid fosforitý (PI3) • Jodid osmitý (OsI3) • Jodid protaktinitý (PaI3) • Jodid praseodymitý (PrI3) • Jodid platinitý (PtI3) • Jodid plutonitý (PuI3) • Jodid rhenitý (ReI3) • Jodid rhoditý (RhI3) • Jodid ruthenitý (RuI3) • Jodid antimonitý (SbI3) • Jodid skanditý (ScI3) • Jodid samaritý (SmI3) • Jodid terbitý (TbI3) • Jodid thoritý (ThI3) • Jodid titanitý (TiI3) • Jodid thallitý (TlI3) • Jodid thulitý (TmI3) • Jodid uranitý (UI3) • Jodid vanaditý (VI3) • Jodid wolframitý (WI3) • Jodid yttritý (YI3) • Jodid ytterbitý (YbI3) • Jodid zirkonitý (ZrI3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jodid_hlinitý&oldid=23681562“