Jindřich Bubeníček
| Jindřich Bubeníček | |
|---|---|
 Jindřich Bubeníček | |
| Narození | 13. července 1856 Dolní Kšely  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. srpna 1935 (ve věku 79 let) Svratka  Československo |
| Místo pohřbení | Uhříněvský hřbitov |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | ilustrátor, malíř a loutkař |
| Příbuzní | bratr Ota Bubeníček |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Bubeníček (13. července 1856 Dolní Kšely (dnes část obce Kšely)[1] – 9. srpna 1935 Svratka[2]) byl český ilustrátor, malíř a loutkář. Byl starším bratrem Oty Bubeníčka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jindřich Bubeníček pocházel ze šesti dětí v umělecky založené rodině učitele Josefa Bubeníčka a jeho manželky Barbory, rozené Švarcerové.[1] Absolvoval vyšší reálku a v letech 1874 – 1882 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jana Swertse a Antonína Lhoty. Patřil mezi organizátory vystoupení studentů proti německému profesoru dějin umění Alfredu Woltmannovi.
Jako učitel působil na střední odborné škole grafické a na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1914 – 1935 žil v Uhříněvsi.[3] Ovlivnil svého mladšího bratra Otu Bubeníčka a přivedl ho k malířství.
Byl členem Jednoty umělců výtvarných a patřil do zakladatelské generace výtvarníků Národního divadla.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Dne 1. prosince 1883 se v Uhříněvsi oženil.[4] První manželkou Jindřicha Bubeníčka byla Klára, rozená Filippová (1857–1903), se kterou měl čtyři děti.[5] V roce 1903 ovdověl a dne 20. února 1909 se v Praze podruhé oženil s Marií (též Magda) Pazourkovou (1879–??).[6] Z druhého manželství pocházel syn Jaroslav (podle Soupisu pražských obyvatel dcera Jaroslava).[5][4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jako představitel romantické malby se zajímal o stavební, venkovské a městské památky[7] a českou krajinu. Byl zaměstnán v Haasově grafickém závodě jako malíř. Ilustroval poslední část Sedláčkova díla "Hrady, zámky a tvrze Království českého". V roce 1924 vystavoval vlastní loutkové divadlo na Třetí loutkářské výstavě v Praze na Vinohradech. V letech 1927-31 namaloval 25 obrazů pro městskou spořitelnu ve Slaném. [8] Jezdil také malovat lidovou architekturu na Slovensko. Ministerstvem národní osvěty byl vyslán na Slovensko, kde pro Národopisné muzeum vytvořil 250 kreseb.[9] V roce 1934 pobýval v Domažlicích a maloval krajinné motivy v okolí Babylonu.[10] Do Svratky, kde v létě 1935 zemřel, jezdil na letní byt a malovat v plenéru.[11][12]
Své dílo souborně vystavoval v Uhřiněvsi v l. 1923 a 1934 a rovněž větší soubor prací s Jednotou umělců výtvarných v r. 1926.
Autor publikace
[editovat | editovat zdroj]- Jindřich Bubeníček: Dřevěné stavby lidové, Masarykova akademie práce, 1924
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]- Galerie výtvarného umění v Chebu
- Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
- Muzeum umění a designu Benešov
- Památník národního písemnictví
- Národní muzeum v Praze
- Městská galerie, Svratka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jindřich Bubeníček Chalupa -
Jindřich Bubeníček Zima (1917) -
Jindřich Bubeníček Podzimní krajina -
Jindřich Bubeníček Sousoší -
Jindřich Bubeníček Kameničky (1929) -
Jindřich Bubeníček Cesta do vsi (1933) -
Jindřich Bubeníček V kopcích -
Jindřich Bubeníček Starý mlat v Podbrdí -
Jindřich Bubeníček Zvonice (akvarel, 1895) -
Jindřich Bubeníček Mostek (1915) -
Jindřich Bubeníček Mlýnský náhon v Uhříněvsi (akvarel, 1919) -
Jindřich Bubeníček Pod lípou (akvarel, 1920) -
Jindřich Bubeníček Jindřichův Hradec (akvarel) -
Jindřich Bubeníček Prachatice (akvarel) -
Jindřich Bubeníček Český Krumlov (akvarel, 1920) -
Jindřich Bubeníček Ulice v Českém Krumlově (akvarel, 1926) -
Jindřich Bubeníček Chalupa u lesa (akvarel, 1929) -
Jindřich Bubeníček Z polabin (akvarel, 1931) -
Jindřich Bubeníček Na dvorku (akvarel, 1934)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Dolní Kšely 1855-1905, snímek 6
- ↑ Malíř Jindřich Bubeníček zemřel. Lidové noviny. 10. 8. 1935, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Uhříněves, pamětní deska. www.pametnidesky.estranky.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30.
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel, Bubeníček Jindřich
- ↑ a b Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 56, obraz 204
- ↑ Matrika oddaných, P. Marie Vítězná, 1904-1917, snímek 133
- ↑ Jindřich Bubeníček, Ulice v Českém Krumlově
- ↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Bubeníček, Jindřich, 1856-1935
- ↑ Vařeka J, 2007, s. 24
- ↑ Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice. www.mekbn.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-14.
- ↑ Město Svratka: Před 75 lety zemřel malíř Jindřich Bubeníček (2010). web.svratka.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-30.
- ↑ Jež, Štěpán, Deset let od smrti Jindřicha Bubeníčka, Lidová demokracie 9. 8. 1945
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Josef Vařeka, Lidová architektura, Grada Publishing a.s., 2007
- Šejnost Josef, XXXVII. řádná jarní výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze se souborem prací Stanislava Lolka k jeho padesátinám, Jednota umělců výtvarných v Praze 1924
- jr.: Malíř Jindřich Bubeníček zemřel. Národní listy, roč. 75, č. 217, s. 3, 10. 8. 1935.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Bubeníček na Wikimedia Commons - Jindřich Bubeníček v informačním systému abART
- České malířství 19. století
- Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze
- Čeští ilustrátoři
- Čeští loutkoherci
- Čeští malíři 19. století
- Pohřbení na Uhříněveském hřbitově
- Narození v Kolíně
- Narození v roce 1856
- Narození 13. července
- Úmrtí ve Svratce (okres Žďár nad Sázavou)
- Úmrtí v roce 1935
- Úmrtí 9. srpna
- Členové JUV
- Čeští malíři 20. století