Jaroslav Himr

plk. Jaroslav Himr
plk. Jaroslav Himr
Narození	17. června 1917; Věrovany; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. září 1943 (ve věku 26 let); Lamanšský průliv u Brestu; Francie
Příčina úmrtí	pravděpodobně sestřelen
Místo pohřbení	tělo nenalezeno
Národnost	česká
Alma mater	Vojenská akademie v Hranicích
Povolání	armádní pilot, letecký velitel
Zaměstnavatelé	Československá armáda, Royal Air Force
Znám jako	os. č. F-2549, RAF 81891
Rodiče	Václav Himr, Marie Plachá
Příbuzní	šest sourozenců
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Himr (17. června 1917 Věrovany – 24. září 1943 Lamanšský průliv u Brestu) byl český stíhací pilot a velitel 313. československé stíhací perutě.

Život

Před druhou světovou válkou

Jaroslav Himr se narodil 17. června 1917 ve Věrovanech na Olomoucku v rodině zemědělce Václava Himra a Marie, rozené Plaché. V rodné vsi byl členem Sokola a vychodil obecnou školu. Poté navštěvoval školu měšťanskou v Tovačově. Mezi lety 1931 a 1935 vystudoval obchodní školu v Prostějově, kde i odmaturoval. V roce 1935 nastoupil prezenční vojenskou službu, v rámci které absolvoval školu pro důstojníky letectva v záloze. Rozhodl se pokračovat ve vojenské službě a mezi lety 1936 a 1937 studoval na Vojenské akademii v Hranicích. Následný aplikační letecký kurz pro poručíky v Prostějově musel přerušit z důvodu všeobecné mobilizace na podzim 1938. Sloužil postupně u Leteckého pluku 5 v Brně a Leteckého pluku 3 ve Spišské Nové Vsi. Dosáhl hodnosti poručíka.

Druhá světová válka

Po rozpadu Československa v březnu 1939 a vzniku samostatného Slovenska dostal nabídku ke vstupu do slovenské armády, tu ale odmítl a vrátil se do Protektorátu Čechy a Morava. Ten ilegálně opustil v únoru 1940 a přes Jugoslávii a Bejrút se přesunul do Francie, kde byl 27. března prezentován v Agde u letecké skupiny Československé armády v zahraničí. Do bitvy o Francii se nezapojil, nestihl v Mérignacu dokončit výcvik na francouzské letecké technice. Po jejím pádu se 17. června 1940 letecky evakuoval do Spojeného království. Zde byl přijat do Royal Air Force a 12. července se stal jedním ze zakládajících příslušníků 310. československé stíhací perutě. Po přeškolení na britské stroje se zúčastnil Bitvy o Británii postupně v 79., 56. a 601. peruti, kde se vypracoval na post velitele letky a kde 15. prosince 1941 ukončil první operační turnus. Jako její příslušník se stal také prvním československým letcem létajícím na stroji Bell P-39 Airacobra, který se ale jako typ v RAF neujal a byl odeslán v rámci pomoci do Sovětského svazu. Následně působil jako instruktor u jednotky 56. OTU v Tealingu ve Skotsku. V červnu 1942 se stal velitelem 313. československé stíhací perutě a to jako nejmladší velitel některé z československých perutí. Dne 27. srpna 1943 zaznamenal sestřel německého stroje Focke-Wulf Fw 190 v prostoru Calais během doprovodu bombardérů nad odpalovací rampy raket V-2 u Wattenu. Dne 24. září 1943 byl naposledy spatřen, když během doprovodu bombardérů nad Brest a následně vzniklé šarvátky stíhaček pronásledoval ve svém letounu Supermarine Spitfire Mk.Vc BP856 RY-H k zemi směřující kouřící stroj Messerschmitt Bf 110, který mu byl následně uznán jako sestřelený. Jeho další osudy jsou neznámé a tělo nebylo nikdy nalezeno. Dosáhl hodnosti kapitána.

Ocenění

Vyznamenání

Záslužný letecký kříž (Spojené království)
2x Československý válečný kříž 1939
3x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile za zásluhy I. stupně
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Hvězda 1939–1945 with Battle of Britain Clasp
Evropská hvězda leteckých posádek
Britská medaile Za obranu

Posmrtná ocenění

Jaroslav Himr byl v roce 1946 in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána a v roce 1991 do hodnosti plukovníka
Jaroslavu Himrovi byla v rodných Věrovanech na domě čp. 197 odhalena pamětní deska

Odkazy

Literatura

Externí odkazy