Přeskočit na obsah

Jan Zahradil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Jan Zahradil
Jan Zahradil (2019)
Jan Zahradil (2019)
Předseda Strany evropských konzervativců a reformistů
Ve funkci:
říjen 2009 – duben 2020
NástupceGiorgia Meloni
1. místopředseda ODS
Ve funkci:
15. prosince 2002 – 5. prosince 2004
PředchůdceLibor Novák[1]
NástupcePetr Nečas
Ve funkci:
18. ledna 2014 – 16. ledna 2016
PředchůdceMartin Kuba
NástupceAlexandra Udženija
Místopředseda ODS
Ve funkci:
4. listopadu 2001 – 15. prosince 2002
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
1. května 2004 – 15. července 2024
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
20. června 1998 – 20. července 2004
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíOF (1990)
ODS (od 1991)
Narození20. března 1963 (61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětidvě děti
Alma materVŠCHT v Praze
Profesepolitik
Webová stránkawww.zahradil.cz
CommonsJan Zahradil
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Zahradil (* 20. března 1963 Praha) je český politik, po sametové revoluci byl krátce československým poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V letech 1998 až 2004 byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2004 až 2024 pak poslancem Evropského parlamentu. Pro léta 2002 až 2004 a opět 2014 až 2016 byl zvolen prvním místopředsedou ODS. V roce 2011 se stal předsedou frakce Aliance evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu a zastával tuto funkci do konce toho roku, poté byl prvním místopředsedou této frakce.[2]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Gymnázium Jana Keplera a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (obor technologie vody a životního prostředí). Pak pracoval jako výzkumný pracovník ve vodohospodářství.[3] Jan Zahradil žije v Praze.

Politické působení v České republice

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách roku 1992 byl zvolen za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do Sněmovny lidu (volební obvod Praha). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[4][5][6] Byl poradcem předsedy české vlády Václava Klause pro zahraničně-politické otázky a poté vedoucím oddělení evropské integrace na Úřadu vlády České republiky.[3]

Od konce 90. let patřil mezi hlavní představitele ODS. V této době zasedal v redakční radě týdeníku Mezi námi, který byl stranickým bulletinem.[7] V pořadí 12. kongres ODS v roce 2001 ho zvolil místopředsedou ODS. Na 13. kongresu ODS koncem roku 2002 se pokoušel o získání postu předsedy strany poté, co z předsednické funkce odešel Václav Klaus. Jeho kandidatura nebyla úspěšná a předsedou byl zvolen Mirek Topolánek. Zahradil se ovšem stal prvním místopředsedou. Tuto funkci zastával do roku 2004. V období let 1998–2006 zastával také post stínového ministra zahraničních věcí ODS.[3][8]

Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ODS. Byl místopředsedou zahraničního výboru. Poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 2002. V dolní komoře českého parlamentu setrval do roku 2004.[3]

Na 24. kongresu ODS 18. ledna 2014 byl znovu po 10 letech zvolen 1. místopředsedou ODS, když získal 294 hlasů delegátů a porazil Jiřího Pospíšila.[9] Funkci zastával do ledna 2016, kdy jej nahradila Alexandra Udženija.[10]

V červnu 2019 v souvislosti se snahou zahájit výstavbu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze otevřeně vyzval pražského primátora, aby radní v duchu dřívějšího usnesení zpětně odňali souhlas města s realizací stavby v době, kdy již bylo v právní moci územní rozhodnutí o jejím umístění.[11] Když byl v srpnu 2020 nově instalovaný sloup na Staroměstském náměstí slavnostně žehnán, účastnil se Zahradil opodál souběžně probíhajícího protestního shromáždění.[12]

Jan Zahradil se často vymezuje proti monarchistům z Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska). V lednu 2021 vzbudila pozornost jeho kritika mše svaté za Karla Habsbursko-Lotrinského, vnuka posledního českého krále, kterou tradičně v Kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Strážnici pořádá moravský zemský hejtman Koruny České Jiří Čížek.[13] To vyvolalo výměnu názorů v médiích mimo jiné s Pavlem Bělobrádkem a Danielem Hermanem, kteří monarchisty hájili.[14][15]

Působení v Evropském parlamentu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 ho Poslanecká sněmovna zvolila zástupcem České republiky v Konventu o budoucnosti Evropy, který připravoval evropskou ústavu. Byl také předsedou stálé české parlamentní delegace při Evropském parlamentu a od roku 2003 předsedou parlamentní delegace pozorovatelů v Evropském parlamentu.[3]

Ve volbách roku 2004 byl jako lídr kandidátky ODS zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde stál v čele klubu strany a působil ve Výboru pro rozvoj, v Dočasném výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie v letech 2007–2013 a jako náhradník ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Dále byl členem Delegace pro vztahy se zeměmi Mašreku a náhradníkem ve Společném parlamentním výboru EU-Turecko.

Ve volbách roku 2009 byl opět jako lídr kandidátky ODS zvolen poslancem Evropského parlamentu,[16] kde byl zařazen do Výboru pro mezinárodní obchod.[17]

8. března 2011 se stal předsedou poslaneckého klubu frakce Evropští konzervativci a reformisté v Evropském parlamentu, jako první Čech, který pozici předsedy parlamentního klubu získal. Na vzniku této frakce v roce 2009 se Zahradil podílel.[18] Předsednický post zastával do konce roku 2011. V roce 2012 se uvádí jako člen Výboru pro mezinárodní obchod a náhradník Výboru pro rozvoj a Podvýboru pro lidská práva.[3]

Jan Zahradil v době, kdy se ucházel o post předsedy Evropské komise, 2019

Je znám odmítavými názory na prohlubování politické integrace států Evropské unie a spolu s Jaroslavem Zvěřinou byl nejznámějším členem ODS, který podporoval registrované partnerství pro stejnopohlavní páry. Spolu se Zvěřinou je znám také tím, že příliš nehovořil na plénu v Evropském parlamentu. V průzkumu Hospodářských novin z roku 2008 dopadli, co se počtu plenárních vystoupení týká, nejhůře z českých europoslanců.[19][20] V roce 2014 již podle Nadace Open Society Fund patřil k nejaktivnějším českým europoslancům.[21]

Dle zprávy think-tanku Evropské hodnoty z 16. září 2013 ohledně práce všech 22 českých europoslanců, která se vztahovala na volební období od roku 2009, vyplynulo následující pořadí k jednotlivým zkoumaným indikátorům:[22]

  • Docházka – Zahradil obsadil 21. místo s asi 73% účastí na plenárních zasedáních parlamentu, nižší účast (necelých 73 %) měl jen Miroslav Ouzský (ODS).
  • Jan Zahradil s ostatními kandidáty na předsedu Evropské komise, 2019
    Účast na jmenovitých hlasování českých europoslanců – obsadil 18. místo s téměř 83% účastí, méně byli přítomni Richard Falbr (ČSSD), Andrea Češková, Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký (všichni ODS).
  • Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci – obsadil 5.–9. místo s celkem dvěma předloženými zprávami v roli zpravodaje, stejně jako Jiří Maštálka, Miroslav Ransdorf, Vladimír Remek (všichni KSČM) a Oldřich Vlasák (ODS). Nejaktivnější Zuzana Roithová (KDU-ČSL) předložila 9 zpráv.
  • Stanoviska předložená českými europoslanci – obsadil 2. místo s předloženými 5 stanovisky, nejaktivnější Oldřich Vlasák (ODS) jich předložil 10.
  • Pozměňovací návrhy českých europoslanců – s celkovými 37 předloženými pozměňovacími návrhy obsadil 8. místo, nejvíce jich předložil Oldřich Vlasák (88), nejméně Vojtěch Mynář (ČSSD, žádný).
  • Jednání vedení ODS v roce 2013, zleva Pavel Blažek, Marek Benda, Miroslava Němcová, Petr Nečas, Martin Kuba a Jan Zahradil
    Parlamentní otázky českých europoslanců – obsadil 10. místo s 8 písemnými otázkami položenými Evropské komisi, Radě ministrů či jiným orgánům. Nejvíce, celkem 79, jich položil Jan Březina (KDU-ČSL), nejméně Zuzana Brzobohatá a Vojtěch Mynář (oba ČSSD, žádnou).
  • Jan Zahradil s předsedou ODS a pozdějším premiérem Petrem Fialou
    Písemná prohlášení českých europoslanců – obsadil 6.–22. místo spolu s většinou českých europoslanců, kteří nepodepsali žádné písemné prohlášení. Aktivnější byli Zuzana Roithová (KDU-ČSL, 4), Jiří Maštálka (KSČM, 3), po dvou podepsali Miroslav Ouzký (ODS) a Pavel Poc (ČSSD), jedno Vladimír Remek (KSČM).
  • Návrhy usnesení českých europoslanců – obsadil 3. místo s počtem 35 podepsaných návrhů usnesení, o tři více podepsal Libor Rouček (ČSSD) a celkem 106 návrhů podepsala Zuzana Roithová (KDU-ČSL).
  • Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců – obsadil 13. místo s celkovými 52 vystoupeními, zatímco český rekordman Libor Rouček (ČSSD) vystoupil 345krát a naopak nejméně aktivní Richard Falbr (ČSSD) jen 12krát.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 Zahradil kandidoval jako lídr ODS[23] a byl s osmým nejvyšším počtem preferenčních hlasů (18 892) zvolen. V předvolební kampani se výrazně vymezoval proti přijetí eura jako české měny, či vstupu do eurozóny.[24] Stal se místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA).

Pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 se stal lídrem kandidátky ODS. Zároveň byl hlavní tváří politické skupiny Evropští konzervativci a reformisté a tudíž i jejím kandidátem na post předsedy Evropské komise.[25] Získal 51 381 preferenčních hlasů a obhájil mandát europoslance.[26] Následně byl zvolen 1. místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod.[27]

Na začátku června 2023 rezignoval na post předsedy poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu, ve funkci jej nahradila Veronika Vrecionová. Zároveň oznámil, že ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 již nebude kandidovat. Zůstal i nadále členem ODS a svou politickou kariéru by rád ukončil v domácí politice.[28] Po vyhlášení výsledků voleb se objevil ve volebním štábu koalice Přísaha a Motoristé sobě, kde kritizoval strategii ODS ve volbách.[29] V polovině července 2024 mu vypršel mandát europoslance.

Kontakty s Čínou a s příslušníky vietnamské menšiny

[editovat | editovat zdroj]

Zahradil se jako europoslanec zapojil do iniciativ, které mají kontakty s komunistickými stranami a oficiálními osobnostmi Číny a Vietnamu. Ve svých projevech se vyslovuje pozitivně o dalekosáhlém čínském projektu Nové hedvábné stezky,[30] spojeném s osobou prezidenta Si Ťin-pchinga. Podle čínské tiskové agentury Xinhua News Agency poslal Zahradil na podzim roku 2017 Si Ťin-pchingovi zdravici k jeho zvolení generálním tajemníkem Komunistické strany Číny.[31] Je předsedou Skupiny přátelství mezi EU a Čínou (EUCFG) v Evropském parlamentu, kde po volbách roku 2019 nahradil britského poslance Nirj Devu.[32] Jeho oficiálním asistentem je Gai Lin,[33] generální sekretář EUCFG. Gai Lin od roku 2009 prostřednictvím členů EUCFG aktivně ovlivňuje debatu Evropského parlamentu o Číně, např. v otázce Ujgurské menšiny.[34]

Zahradil sám prohlásil, že je ochoten učinit vše, co je v jeho silách, aby podpořil přátelský rozvoj vztahů mezi Čínou a EU. Skupina přátelství mezi EU a Čínou zůstává v kontaktu s čínskými a zámořskými Číňany a těší se na další výměny mezi Evropskou unií a Čínou.[35] Zahradil není ani po volbách v roce 2019 členem oficiální meziparlamentní delegace EP pro styky s Čínou.[36]

Skupina přátelství na svém webu uvádí partnerství s několika vrcholnými orgány KS Číny, včetně Organizačního oddělení ÚV KS Číny a Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny, které BIS označuje jako zvláštní rozvědku KS Číny.[37] Podle agentury Bloomberg měla tato skupina snazší přístup k vrcholným představitelům ČLR než oficiální delegace Evropského parlamentu pro styky s Čínou.[38] Zahradil se také zúčastnil Čínského investičního fóra v Praze roku 2018.[39]

Podle čínských zdrojů Zahradil v roce 2017 vedl europoslance ze zemí Střední a východní Evropy na setkání s Mezinárodním oddělením ÚV KS Číny a šanghajským Shromážděním lidových zástupců. V čínských pramenech figuruje jako “předseda frakce ECR”, což svědčí o oficiálním charakteru cesty.[30]

V červenci 2016 navštívila na pozvání Jana Zahradila Evropský parlament delegace Svazu Vietnamců v ČR, který představuje nejpočetnější organizaci založenou příslušníky vietnamské menšiny v Česku.[40] Tento svaz reprezentuje v Česku Vietnamskou Národní frontu, zřízenou tamní Komunistickou stranou. Její český předseda Hoàng Đình Thắng[41] se stal roku 2009 členem Ústředního výboru vietnamské Národní fronty. V říjnu roku 2016 byl Zahradil hostem na ustavující schůzi Konfederace svazů Vietnamců v Evropě a byl zvolen předsedou komise poradců Konfederace. Vedle čínského asistenta Garyho Lina tak má i vietnamskou asistentku Lyle Dang.[30]

Spolupráce Spolku přátelství s čínskými lídry a čínskými médii probíhala bez formálního souhlasu Evropského parlamentu a v EU budila rozpaky, neboť byla iniciována cizí vládou, je touto zahraniční vládou podporována a shromažďuje lidi, kteří jsou k této vládě nakloněni. Předseda oficiální čínské delegace Evropského Parlamentu Reinhard Bütikofer to považuje za podkopávání moci a diplomatické práce této delegace v Pekingu.[42] Podle serveru Politico šíří Zahradilův Spolek přátelství v zahraničí čínskou propagandu a v Číně je uváděn jako "skutečný reprezentant" Evropského Parlamentu. Zahradilův čínský asistent Gai Lin zatajil, že je členem čínské asociace, která je jako "soft power" přímo spojena se zahraničně politickým působením Komunistické strany Číny.[43]

Jako místopředseda ve výboru pro mezinárodní obchod EU se Zahradil dostávál do přímého střetu zájmů, protože narušuje oficiální jednání EU s Čínou o obchodních dohodách a Čína ho využívá ve své propagandě.[44] Navíc má přístup k tajným dokumentům EU, o které má zájem čínská rozvědka.[43] V reakci na působení podobných neoficiálních cizích vlivových organizací v EU a na dezinformace zřídil Evropský Parlament novou komisi – Výbor pro zahraniční vměšování do demokratických procesů v Evropském parlamentu ("Special Committee on Foreign Interference in all Democratic Processes in the European Union, including Disinformation").[45]

Na slyšení Výboru pro zahraniční vměšování do demokratických procesů v Evropském parlamentu v lednu 2021 upozornil ředitel Sinopsis Martin Hála, že v informování o aktivitách Zahradilovy skupiny přátelství existovaly některé podstatné odlišnosti v angličtině a v čínštině.[46] Jan Zahradil pak na slyšení Výboru oznámil, že pozastavuje činnost Spolku přátelství mezi EU a Čínou a požádal předsedu EP Sassoliho, aby se zasadil o jasná pravidla pro fungování friendship groups.[47]

Postoje v zahraniční politice

[editovat | editovat zdroj]

Zahradil kritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za jejich společné prohlášení z 23. května 2020, ve kterém odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na Západním břehu Jordánu. Podle Zahradila „v Černínu sedí bezpečně nejslabší ministr zahraničí od roku 1992.“[48]

Jan Zahradil se dlouhodobě zasazuje za podporu demokracie a lidských práv v Íránu a spolupracuje s íránskou exilovou demokratickou opozicí. 26. října 2022 byl jako jediný Čech zařazen na sankční seznam Íránu za kritiku tamního režimu a podporu lidských práv poté, co Evropská rada uvalila sankce na pachatele závažného porušování lidských práv v zemi.[49][50][51]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Do roku 1996, pak funkce 1. místopředsedy/výkonného místopředsedy ODS zrušena.
  2. ↑ http://ecrgroup.eu/leadership/ Archivováno 19. 5. 2014 na Wayback Machine.. Staženo 31. května 2014.
  3. ↑ a b c d e f Ing. Jan Zahradil [online]. zahradil.cz [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ing. Jan Zahradil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-06. 
  5. ↑ Členové poslaneckého klubu ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  6. ↑ Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1508. 
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1520–1521. 
  9. ↑ Fiala se stal novým šéfem ODS. V boji o dvojku Zahradil zatím válcuje Pospíšila. iHNed.cz [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. 
  10. ↑ ODS: Alexandra Udženija zvolena 1. místopředsedkyní ODS [online]. ODS [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Zahradil proti Vondrovi. Mariánský sloup rozděluje europoslance ODS [online]. Echo24.cz, 16. 6. 2019 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ ECHO24. Připomíná mu Habsburky. Zahradil demonstroval proti Mariánskému sloupu. Duka sloup požehnal - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-08-15 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Chtěli byste krále místo prezidenta? Zahradil s Hermanem si vjeli do vlasů kvůli monarchii. Expres.cz [online]. 2021-01-11 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zahradil ve sporu s lidovci. Opřel se do Duky a monarchie, s Bělobrádkem se pohádal jako ve školce. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zahradil se pustil do monarchistů: Sektička a jehovisti! Jste nějaký hysterický, vzkázali mu. Expres.cz [online]. 2021-01-14 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. - 06.06.2009
  17. ↑ V předsednictvu výborů v EP je zatím jeden Čech - Tošenovský
  18. ↑ Zahradil jako první Čech povede frakci v Evropském parlamentu [online]. idnes.cz [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ TVARŮŽKOVÁ, Lucie. Exkluzivně: Recenzovali jsme české europoslance. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2008-06-04 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ TVA. Čeští europoslanci: Hvězdy, průměr i neviditelní. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2008-06-04 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ Činnost a pracovitost českých europoslanců v období 2009–2014. Nadace OSF [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  22. ↑ KOVÁŘ, Jan. Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období? [PDF online]. Evropské hodnoty, 2013-09-16. Dostupné online. 
  23. ↑ Zahradil povede ODS do eurovoleb [online]. Novinky.cz, 2014-02-24 [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09. 
  24. ↑ Přijetí eura s volbami souvisí – ODS. Občanská demokratická strana [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  25. ↑ ODS povede do evropských voleb Jan Zahradil. www.ceskenoviny.cz [online]. České Noviny.cz, 2018-12-10 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Občanská demokratická strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. 
  27. ↑ Čeští europoslanci obsadili tři místa ve vedení výborů. Liberálové zablokovali polskou expremiérku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-10 [cit. 2019-07-14]. Dostupné online. 
  28. ↑ Zahradil jako šéf klubu ODS v europarlamentu končí, kandidovat už nebude. www.novinky.cz [online]. Novinky.cz, 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. 
  29. ↑ Z ODS neodcházím, říká europoslanec Zahradil ze štábu Motoristů a Přísahy. Deník N [online]. 2024-06-10 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c KATERINA. Český europoslanec na Hedvábné stezce. Sinopsis [online]. 2019-05-17 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  31. ↑ 热烈祝贺习近平当选中共中央总书记--十九大专题报道-人民网. cpc.people.com.cn [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  32. ↑ Jichang Lulu, Repurposing democracy. The European Parliament China Friendship Cluster, 26.11.2019, p. 2, 9
  33. ↑ Asistenti | Jan ZAHRADIL | Poslanci EP | Evropský parlament. web.archive.org [online]. 2019-08-27 [cit. 2023-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-27. 
  34. ↑ Jichang Lulu, Repurposing democracy. The European Parliament China Friendship Cluster, 26.11.2019, p. 13
  35. ↑ Podpora Číňanů zástupcům Čínsko-evropské občanské diplomacie a Sdružení Evropské unie (v čínštině), 3.4.2019. www.zgqt.zj.cn [online]. [cit. 2019-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-17. 
  36. ↑ EP ustanovil čtyřiačtyřicet meziparlamentních delegací | Zpravodajství | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2019-07-18 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ BŘEŠŤAN, Robert. Je to špiónománie, odmítá europoslanec Zahradil vazby na „vlivové agentury komunistické Číny“. HlídacíPes.org [online]. 2019-05-17 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  38. ↑ China’s Influence Digs Deep Into Europe’s Political Landscape. Bloomberg.com. 2019-04-03. Dostupné online [cit. 2023-11-17]. (anglicky) 
  39. ↑ China investment forum 2018, 15.10.2018. www.czechchina.com [online]. [cit. 2019-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-17. 
  40. ↑ Vietnamská národnostní menšina. Vláda České republiky [online]. 16. července 2013. Dostupné online. 
  41. ↑ Hoàng Đình Thắng - Phó Chủ tịch HĐQT IDV. CafeF.vn [online]. 2023-11-18 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  42. ↑ Únik citlivých informací z EP do Číny? Zahradil obvinění odmítá - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b Beijing’s influence in European Parliament draws fresh scrutiny [online]. 2020-11-26 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ China's accelerating development of services trade benefits global economy-China International Import Expo. www.ciie.org [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  45. ↑ Highlights | Home | INGE | Committees | European Parliament. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ KATERINA. Prezentace Sinopsis v Evropském parlamentu. Sinopsis [online]. 2021-01-27 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  47. ↑ Zdislava Pokorná, Daniela Kučerová, Zahradilův čínský spolek přátelství dočasně končí. Prý i „kvůli novinářům“, Seznam Zprávy, 27.1.2021
  48. ↑ Kritický článek tří ministrů zahraničí o Izraeli vyvolal v Česku politickou přestřelku. Novinky.cz [online]. 25. května 2020. Dostupné online. 
  49. ↑ Írán: EU uvalila sankce na pachatele závažného porušování lidských práv [online]. Evropská rada, 2022-10-17 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  50. ↑ MEHDI, Syed Zafar. In tit-for-tat move, Iran sanctions EU officials, entities amid protests. www.aa.com.tr [online]. 2022-10-26. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ VELA, Jakob Hanke. Brussels Playbook: New Russia sanctions — Parliamentary real estate — Chinese threats. POLITICO [online]. Axel Springer SE, 2022-10-27 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Poslanci Evropského parlamentu z Česka
5. období (2004)
6. období (2004–2009)
7. období (2009–2014)
8. období (2014–2019)
9. období (2019–2024)
10. období (2024–2029)
Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, proto v předchozích funkčních obdobích Evropského parlamentu své zástupce neměla.
Občanská demokratická strana
Předsedové
řádní
Václav Klaus (1991–2002) • Mirek Topolánek (2002–2010) • Petr Nečas (2010–2013) • Petr Fiala (od 2014)
zastupující
První místopředsedové
Historie
Kongresy
0. (ustavující) • 1. • 2. • 3. • 4. • 5. • 6. • 7. • 8. • 9. • 10. • 11. • 12. • 13. • 14. • 15. • 16. • 17. • 18. • 19. • 20. • 21. • 22. • 23. • 24. • 25. • 26. • 27. • 28. • 29. • 30. • 31. 
Související články
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Zahradil&oldid=24201452“