Přeskočit na obsah

Jak jsme byli na Marsu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak jsme byli na Marsu
AutorArthur C. Clarke
Původní názevHow We Went to Mars
PřekladatelPetr Caha
Jazykangličtina
Námětcesta na Mars
Žánrpovídka, sci-fi
VydavatelAmateur Science Stories
Datum vydáníbřezen 1938
Typ médiafanzin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jak jsme byli na Marsu (anglicky „How We Went to Mars“) je krátká humorná sci-fi povídka britského spisovatele Arthura C. Clarka z roku 1938. Tato Clarkova raná povídka byla publikována (stejně jako další dvě - Cestujte po drátě! a Ústup ze Země) v britském fanzinu Amateur Science Stories.[1]

Tématem díla je let několika britských vědců raketou na Mars, kde se setkají s místní civilizací.

Česky vyšla povídka ve sbírce Směr času (Polaris, 2002)[2] v překladu Petra Cahy.

Kosmonautika je na vzestupu a veřejnost má o tuto novou technickou disciplínu velký zájem, zejména poté, co raketa Britské raketové společnosti přistane po úspěšném stratosférickém letu v budově parlamentu. K rozmachu přispěli i lovci publicity z Hickleboroughtovy raketové společnosti, když nafingovali nález sovětské rakety na území Anglie.

Společností vyvíjejících rakety přibývá, mají na svědomí stále více nehod a poničených nemovitostí. Britská raketová zkonstruuje větší kosmickou loď pokřtěnou na „Chloubu galaxie“. Poslední přeživší členové společnosti nastoupí dovnitř a raketa (poté, co poničila několik zahrad a zapálila několik skleníků) se vznese do vzduchu. Po určitých lapáliích v kosmu přistane posádka na Marsu, kde je dýchatelná atmosféra. Za chvíli se objeví Marťané a vezmou pozemskou raketu do vleku. Ve městě Xzgtpkl se návštěvníkům dostane oficiálního uvítání. Expedice se snaží, aby neudělala lidem ostudu - v zájmu příštích kontaktů. Jeden z členů výpravy se rozhodne na Marsu zůstat, důvod vypravěč nehodlá rozebírat vzhledem k tomu, že dotyčný má na Zemi ženu a děti.

Po týdnu odlétá raketa zpět na Zemi. Přistává v londýnském Hyde Parku, čímž zapříčiní vypaření jezírka Serpentina. Posádka končí na policejní stanici, přesto s uspokojením, že obohatila lidstvo o nové poznatky.

  1. Alastair Mayer's T-Space (anglicky)
  2. CLARKE, Arthur Charles. Směr času. Frenštát pod Radhoštěm: Polaris, 2002. ISBN 80-7332-002-9. Kapitola Obsah, s. 349. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]