Přeskočit na obsah

Ignatius L. Donnelly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ignatius L. Donnelly
Narození3. listopadu 1831
Filadelfie
Úmrtí1. ledna 1901 (ve věku 69 let)
Minneapolis
Místo pohřbeníCalvary Cemetery
Povolánípolitik, romanopisec, spisovatel, autor sci-fi a sufražet
Politická stranaRepublikánská strana
Funkcečlen Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických (1863–1869)
member of the Minnesota House of Representatives
member of the State Senate of Minnesota
PodpisIgnatius L. Donnelly – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ignatius L. Donnelly

Ignatius Loyola Donnelly (3. listopadu 1831, Filadelfie1. ledna 1901, Minneapolis, Minnesota) byl právník, amatérský badatel, spisovatel, politik. Hlavně ovšem amatérský badatel věnující se ztracenému kontinentu Atlantida a analýze autorství Shakespearových her. Na téma Atlantida vydal několik knih a je nazýván otec atlantologie.


Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Nadaný fyzickou i duševní energií již ve 22 letech provozoval právnickou praxi. V roce 1857 zakoupil pozemek poblíž města St. Paul v Minnesotě s úmyslem založit zde velké město s názvem Nininger City. Jeho plány ukončil hospodářský pokles, k vybudování města nikdy nedošlo. Donnelly se tedy zaměřil na politickou kariéru. V 28 letech byl zvolen zástupcem guvernéra ve státě Minnesota, po čtyřech letech se stal členem Sněmovny reprezentantů za Republikánskou stranu, kde setrval 8 let. Během těchto dvou volebních období strávil mnoho času v Kongresové knihovně. Volby v roce 1870 už nevyhrál. Vrátil se domů a pustil se do psaní své knihy Velký kryptogram, ve které popírá autorství Shakespearových her. Tato kniha nebyla přijata dobře. Popularitu mu přinesly až knihy a přednášky o Atlantidě. Dokonce britský ministerský předseda William E. Gladstone napsal Donnellymu obdivný dopis a přesvědčoval britský parlament, aby odhlasoval částku na financování expedice, jež by se věnovala hledání zmizelého kontinentu. Donnelly zemřel v roce 1901 s vědomím, že se stal zakladatelem novodobé atlantologie.

  • Velký kryptogram (The Great Cryptogram), vydaná roce 1888 na téma autorství Shakespearových her. Donnelly v knize uvádí své důvody, kvůli kterým došel k přesvědčení, že skutečným autorem Shakespearových her je Francis Bacon. Odcestoval do Anglie a přednášel na toto téma v Oxfordu a Cambridge. Akademici s jeho názorem nesouhlasili a knihy byla naprostým debaklem.
  • Atlantis, předpotopní svět (Atlantis: The Antediluvian World), vydaná v roce 1882 v nakladatelství Harpers and Brothers. Tato monografie o zmizelém kontinentu se okamžitě stala senzací. V českém překladu vyšla publikace v roce 1913 (nakl. Topič) a znovu v roce 1924 (nakl. Lukavský). Kniha se stala bestselerem a iniciovala téma Atlantidy jako zmizelé civilizace. Kniha je někdy dokonce zvána bible atlantologie.
  • Ragnarök, věk ohně a štěrku (The Age of Fire and Gravel), vydaná 1883. V knize vysvětlil svou víru, že potopa (stejně jako zničení Atlantidy a vyhynutí mamutů) byla způsobena kolizí Země s mohutnou kometou. Tato kniha se rovněž prodávala dobře a obě knihy měly nepochybně vliv na vývoj kontroverzních myšlenek dalších badatelů, například Immanuela Velikovského o půl století později.

Donnellyho knihy dosáhly mnoha vydání v řadě zemí. Na základě Platónova příběhu sestavil příběh, který předčil vše, co Platón o údajně zmizelém kontinentu napsal. Zmizení Atlantidy, která podle jeho teorie ležela v Atlantském oceánu, srovnával s biblickým příběhem o potopě. Tvrdil, že veškerá civilizace pochází z tohoto mytického, dávnou katastrofou zničeného ostrova. Sestavil srovnávací tabulku písma v různých jazycích. Srovnával egyptské hieroglyfy, písmo hebrejské, fénické, písmo starořečtiny a na základě jejich podobnosti dokazoval, že všechna musí pocházet z jediného společného zdroje. Donnelly byl přesvědčivý řečník, jeho nepochybná vzdělanost, pevné přesvědčení o vlastní pravdě a hlavně neutuchající nadšení dokázalo na jeho přednáškách přesvědčit širokou veřejnost. Občas ovšem s fakty manipuloval, mnoho důkazů uváděných Donnellym bylo prokazatelně chybných už v době, kdy své knihy psal. Přesto zájem o Atlantidu, který Donnelly vyvolal, trvá dodnes a Donnelly je právem zván otec atlantologie.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignatius L. Donnelly na anglické Wikipedii.

  1. KRUŠINA, Zdeněk. Tajné dějiny světa/1-Atlantis, ztracená perla na úsvitu lidstva. Praha: nakl. EMINENT 360 s. ISBN 80-7281-019-7. S. 42–46. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]