Přeskočit na obsah

Hans Mont

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hans Mont
Narození1543 nebo 1546
Gent
Úmrtí1584 nebo 1582
Ulm ?
NárodnostVlám
Vzdělánížák a spolupracovník Giambologni (Giovanni da Bologna)
Povolánísochař, štukatér a kreslíř
Hnutímanýrismus
Významná díladvě signované kresby, atribuce sousoší Venuše a Adónis, Mars a Venuše
OvlivněnýGiambolognou, Bartholomeem Sprangerem
Vliv namanýristické sochařství
Oceněnídvorní sochař Maxmiliána II. a Rudolfa II.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Mont (1546? Gent - po 1582/5? Ulm?) byl vlámský sochař a architekt, žák a spolupracovník italského sochaře Giambologna, působící v Itálii, Rakousku, Čechách, na Moravě a v Německu. Jako dvorní sochař pracoval pro císaře Maxmiliána II. na výzdobě zámku Neugebäude u Vídně. Později krátce působil ve službách císaře Rudolfa II., ale pro poranění oka opustil Prahu a odešel do Ulmu, kde pravděpodobně zemřel.[1]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se v Gentu sochařem. Pokračující náboženské nepokoje ho donutily opustit Gent a odejít do Itálie. V roce 1572 vstoupil do florentské dílny sochaře Giambologna (1529-1608), který ho o 3 roky později doporučil císaři Maxmiliánovi II. jako vhodného umělce pro výzdobu letohrádku Neugebäude ve Fasangarten u Vídně. Zatímco zde vytvořil štukové reliéfy a sochy, Bartholomeus Spranger (1546-1611) zde pracoval na freskové výzdobě zámku. Sochy a štukové reliéfy se nedochovaly, ale na podobu obřích postav zhotovených ve štuku lze usuzovat z výzdoby zámeckých lunet Císařského sálu v Bučovicích (plastiky císaře Karla V., Európy, boha Marse a Diany), připisovaných Hansi Montovi.[2] Vyzdobil také velký triumfální oblouk na Bauernmarktu určený pro slavnostní vjezd císaře Rudolfa II. do Vídně v roce 1576. Asi od 1576 působil ve službách Rudolfa II., ač se jeho jméno neobjevuje v inventáři císařovy kunstkomory. Historici umění připisují bronzové sousoší Venuše a Adónis, které původně bylo umístěno na schodišti Nového (dnes Španělského sálu). Dnes se sousoší nachází v zahradách královského zámku v Drottningholmu ve Švédsku.[3] Podobně hypotetická autorizace se týká mramorového sousoší Mars a Venuše. Sousoší, v němž Venušina hlava a ruka jsou pozdějšího původu, pochází z Nostické sbírky.[4] Za možného autora tohoto sousoší byl považován Adrian de Vries, ale dnes je přisuzováno Hansi Montovi (před 1580, Schwarzenberský palác, Národní galerie v Praze).

Procesí válečníků (perokresba Hanse Monta lavírovaná hnědým inkoustem; Metropolitní muzeum umění, New York)
Mars a Venuše (připsáno Hansi Montovi, J. Paul Getty Museum, Los Angeles)

V roce 1580 si Hans Mont poranil oko při hře v císařské Míčovně a ještě téhož roku opustil Prahu. Přijal nabídku městské rady v Ulmu, která ho pověřila stavitelskými pracemi na městském opevnění. V roce 1582 byl propuštěn, ale téhož roku se Sprangerův přítel H. U. Krafft s nim setkal v Kemptenu. Jeho další osud není znám, ale Karel van Mander uvádí, že odešel do Konstantinopoli, kde zemřel.[3]

Umělecko-historický význam díla Hanse Monta

[editovat | editovat zdroj]

Patřil k nejvýznamnějším sochařům své doby. Z jeho prací se však dochovaly jen dvě signované kresby. Ty posloužily k atribuci dalších kreseb a pomohly také při identifikaci jeho sochařských prací, které mu historici umění dnes připisují. Není však pochyb, že jeho tvorba zaujala císaře Rudolfa II. natolik, že v roce 1591 pozval k výzdobě sálů Pražského hradu dalšího vynikajícího sochaře - Adriana de Vries (1556?-1626).


  1. Fučíková E. Pražský hrad za Rudolfa II., jeho předchůdců a následovníků (1530-1648). Hans Mont. In: Rudolf II. a Praha (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1995. Str. 25.
  2. Kolektiv autorů Bučovice. In: Umělecké památky Moravy a Slezska (B. Samek, ed.). Vydala Academia, nakladatelství AV ČR, Praha, 1994. Str. 294-299.
  3. a b Fučíková E. Malířství a sochařství na dvoře Rudolfa II. v Praze. In: Dějiny českého výtvarného umění II/1 (J. Dvorský a spol, eds.). Vydala Academia, nakladatelství ČSAV, Praha, 1989. Str. 182-222.
  4. Neumann J. Adriaen de Vries (?), Mars a Venuše. In: Obrazárna Pražského hradu (J. Neumann, ed.). Vydalo Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1964. Str. 230-231.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kolektiv autorů. Malířství a sochařství na dvoře Rudolfe II. v Praze. Dějiny českého výtvarného umění II/1 390.(J. Dvorský, ed.). Vydala Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1989. 390 stran. ISBN 80-200-0069-0
  • Kolektiv autorů. Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum Střední Evropy (E. Fučíková et al., eds.). Vydala Správa Pražského hradu, Thames and Hudson, Seira, Praha-Londýn-Milán, 1997. 385 stran. ISBN 80-902051-6-X
  • Preiss P. Panoráma manýrismu. Kapitoly o umění a kultuře 16. století. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1974. 397 stran.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]