Guvernorát Aleppo

Guvernorát Aleppo;
	Řeka Afrin v Guvernorátu Aleppo
Geografie
	; Poloha guvernorátu Aleppo
	; Jednotlivé okresy provincie Aleppo
Hlavní město	Aleppo
Souřadnice	36°14′24″ s. š., 37°36′ v. d.
Rozloha	18 482 km²
Časové pásmo	UTC +2 Léto UTC +3;
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 868 000 (2011)
Hustota zalidnění	263,4 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Sýrie
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	SY-HL
Oficiální web	www.aleppo.gov.sy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guvernorát Aleppo (arabsky محافظة حلب, Muḥāfaẓat Ḥalab‎), z arabštiny také známý jako Halab, je jeden ze čtrnácti syrských guvernorátů (provincií). Nachází se na severu země a hraničí s Tureckem. Rozloha se pohybuje okolo 18 500 čtverečních kilometrů, což je asi 10 % celkové rozlohy Sýrie. Před válkou zde žilo skoro 5 milionů lidí (2011), což je asi 23 % z celkového počtu obyvatel Sýrie. To z této provincie činilo nejlidnatější ze všech syrských guvernorátů. Guvernorát Aleppo je v parlamentu zastupován 52 poslanci (celkem 250), z nichž 20 pochází přímo z města Aleppo.

Společně s guvernorátem Idlib a sandžakem Alexandretta tvoří guvernorát Aleppo historickou oblast severní Sýrie, který vždy býval nejlidnatější oblastí země. To také vysvětluje, proč má v současnosti největší počet měst (32), vesnic (1430) a statků (1424) v Sýrii. Pro srovnání: v guvernorátu Ríf Dimašq (okolo hlavního města Damašku) se nachází jen 28 měst, 190 vesnic a 82 statků. Nachází se zde také velké množství archeologicky významných lokalit.

Geografie

Guvernorát Aleppo má 221 kilometrů dlouhou hranici s Tureckem, konkrétně s provinciemi Kilis, Gaziantep a Şanlıurfa. Na západě sousedí se sandžakem Alexandretta (Turecko zde vytyčuje provincii Hatay) a guvernorátem Idlib, na jihu s provincií Hamá a na východě s guvernorátem Rakka.

Provincie leží na náhorní plošině zvané Aleppská. Východní a severní hranice guvernorátu korespondují zhruba s Aleppskou náhorní plošinou, i když severozápadní část za řekou Eufratem zasahuje spíše do Mezopotámské náhorní plošiny. Jihovýchodní část přechází postupně ze stepí do pouští. Jih navazuje na roviny guvernorátu Hamá a jihozápadní část zase přechází v roviny provincie Idlib.

Průměrné výška terénu je 379 metrů. Povrch se postupně svažuje směrem k hranicím guvernorátu. Povrch se zvolna vlní. Výška jednotlivých vln dosahuje okolo 10 až 30 metrů. Nížiny jsou pokryty prvohorními a druhohorními sedimenty s průměrnou tloušťkou 4–5 km po celém povrchu.

Klima

Aleppská provincie má převážně semiaridní podnebí. Pohoří na pobřeží středozemního moře, jmenovitě Alavitské hory a Hory Amanus, ve velké míře brání přístupu mořského klimatu. Průměrná teplota se zde pohybuje okolo 15–20 °C. Míra srážek se pohybuje okolo 500 mm (v západní části asi 200 mm a ve východních jen 150 mm). 80 % všech srážek napadne mezi říjnem a březnem. V zimě běžně padá sníh. Průměrná vlhkost je asi 60 % na západě, na východě asi 55 %.

Důležitá města

Počty obyvatel jednotlivých měst odpovídají oficiálnímu sčítání lidu z roku 2004. Během občanské války se však počet obyvatel jednotlivých městech snížil.

Město	Počet obyvatel
Aleppo	2 132 100
Manbijdž	99 497
As-Safíra	63 708
Al-Báb	63 069
Ajn Al-Arab	44 821
Afrín	36 562
Azaz	31 623
Dajr Hafir	18 948
Jarabulus	11 570
Atarib	10 657

Okresy

Guvernorát je rozdělen na 10 okresů (Manatiq):

Hora Simeon (Aleppo)
Afrin
Atarib
Manbidž
As-Safíra
Al-Bab
Jarabulus
Dajr Hafir
Ajn Al-Arab (Kobani)
Azaz

Tyto okresy jsou dále rozděleny na 46 "podokresů" (Nawahi).

Historie

Před rokem 1960 spadal pod Aleppskou provincii též guvernorát Idlib a Rakka. Ve starověku se region skládal ze tří oblasti: Chalybonitis (s centrem v Aleppu), Chalcidic (s centrem ve městě Qinnasrīn, nebo též Chalkida) a Cyrrhestica (s centrem ve městě Cyrhus) a byl z nejvýnosnějším a nejlidnatějším krajem Sýrie. Pod římskou nadvládou se region stal součástí provincie Magna Syria s centrem ve městě Antiochie. Na východě byla založena provincie Eufratensis S centrem Hierapolis (dnes Manbidž). V období prvních chalífů a za Umajjovců měl region opět centrum ve městě Qinnasrīn. V období Abbásovců vládla v Aleppu nezávisle dynastie Hamdanidů. Od té doby vládli v oblasti Mamlúci a později Osmané, a to až do roku 1918. Za Osmanů byla oblast guvernorátu součástí Vilájetu Aleppo. Po první světové válce byl nad celým územím Sýrie vytyčen Francouzský mandát. V rámci tohoto útvaru vznikl dále tzv. Stát Aleppo zahrnující i oblast dnešní provincie.

Obyvatelstvo

Většina obyvatel guvernorátu jsou Arabové. V severních částech provincie žijí též menšiny Kurdů a Turkmenů. Kurdové se nachází hlavně v okolí měst Kobane a Afrin (tzv. Rojava). Syrští Turkmeni zase obývají asi 140 vesnic hlavně u měst Al-Bab, Azaz a Jarabulus. Žije zde také početná asyrská a arménská menšina. Společně s Jezídy žijí hlavně ve větších městech. Najít zde můžeme také zástupce různých kavkazských národů jako jsou např. Čerkesové.

Náboženství

Naprostou většinu obyvatelstva tvoří suničtí muslimové – hlavně Arabové, Kurdové a Čerkesové. Křesťané tvoří významnou menšinu asi 10–12 %. Mezi ně patří hlavně Sýrijci a Arméni, ale i někteří Arabové. Vyskytují se tu i malé komunity šíitů, a to sedmíci i dvanáctníci, Alavitů a Jezídů. Šíité žijí hlavně na západě guvernorátu. Alavité a křesťané jsou usídleni hlavně v Aleppu a severovýchodně od něj.

Jazyky

Obyvatelé hovoří nejčastěji arabsky a kurdsky. Arabsky mluvící obyvatelé používají severosyrský dialekt, což je jakýsi "mezidialekt" mezi levantinskou a iráckou arabštinou. Kultura i jazyk byly zřetelně ovlivněny Beduíny. Počet míst ovlivněných jejich kulturou plynule stoupá od západu na východ. Tam dosahuje absolutního vrcholu. Například na lidech z města Rakka, ačkoliv dnes žijí usedle, je patrný jejich beduínský původ, a to jak jazykem, tak kulturou. Kurdové používají západní formu jazyka kurmándží. Dále se zde hovoří také turkmenštinou, asyrštinou, arménštinou nebo čerkesštinou.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aleppo Governorate na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleppská muháfaza na Wikimedia Commons