Gulistan
| Gulistan Guliston | |
|---|---|
 Gulistan | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°30′55″ s. š., 68°47′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 271 m n. m. |
| Časové pásmo | +5 |
| Stát |  Uzbekistán |
| region | Syrdarijin |
  Gulistan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,3 km² |
| Počet obyvatel | 97 600▲ (2019) |
| Etnické složení | Uzbeci |
| Správa | |
| Vznik | 19. století |
| Telefonní předvolba | +998 672 |
| PSČ | 120100 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gulistan (uzbecky Guliston) je město a správní centrum Syrdarijinského vilajátu v Uzbekistánu. Žije zde 97 600 obyvatel (2019).
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Začátkem 19. století zde existovala osada Aččikkuduk, což znamenalo Studna se slanou vodou. S příchodem Rusů byla osada nazývána Gribojedovka a v roce 1905 byla oficiálně pojmenována Golodnaja Step, tedy Hladová step, podle nedaleké Hladové stepi. V roce 1922 byla osada přejmenována na Mirzačul (uzbecké označení pro Hladovou step) a když byla v roce 1961 povýšena na město, získala současný název Gulistan, což pochází z perštiny a dá se volně přeložit jako Země květin.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Gulistan leží 110 km jihozápadně od Taškentu, na jihovýchodním konci Hladové stepi, na železniční trati do Ferganskéhé kotliny.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V 19. století na místě dnešního města existovala malá uzbecká vesnice Aččikkuduk, ve které bylo 40 domácností, mešita a čajovna.
V roce 1869 rozhodl generální guvernér Turkestánu Konstantin von Kaufman o zavlažování neúrodné Hladové stepi, kterou chtěl proměnit v zemědělskou půdu. Po letech plánování a průzkumů v terénu, začala v roce 1886 výstavba zavlažovacího kanálu, do oblasti se sjely ruští kopáči a založili 8 malých ruských osad: Romanovskij, Záporoží, Naděždinskij, Nikolajevskij, Obetovannyj, Nižněvolynskij, Verchněvolynskij a Konnogvardějskij. Kanál měl délku 84 km, pojmenován byl po caru Mikuláši I. a procházel i Aččikkudukem, který Rusové nazývali Gribojedovka.
V roce 1895 byla do osady zavedena železnice ze Samarkandu do Taškentu. V roce 1905 byla vesnice oficiálně přejmenována na Golodnaja Step a byla jednou z menších ruských osad v okolí. V obci stály budovy správy kanálu a první ruská škola v oblasti.
V roce 1914 v ruských osadách na místě dnešního města bylo již 290 domácností. V roce 1922 byla vesnice přejmenována na Mirzačul a došlo ke spojení s dalšími ruskými osadami v blízkosti.[2] V roce 1952 Mirzačul získal status sídla městského typu.
Dne 8. května 1961 došlo k přejmenování na současný název Gulistan a povýšení na město, které se v roce 1963 stalo správním centrem nově vytvořené Syrdarské oblasti Uzbecké SSR.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Gulistan získal ekonomický význam až se začátkem umělého zavlažování a pěstování bavlny.[3]
Ve městě jsou průmyslové vyzrňovací stanice bavlny, továrny na zpracování bavlny, výroba výtahů, mlékárny, dílny na opravy zemědělských strojů a automobilů, tiskárny. Byl zde vybudován společný uzbecko-český podnik Lichava-Farmsanoat na výrobu léčiv.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pravoslavný kostel v Gulistanu (2015) -
Železniční nádraží (2015) -
Gulistanská univerzita (2019) -
Městské muzeum (2015) -
Ulice v Gulistanu (2015)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Гулистан) na ruské Wikipedii a Guliston na uzbecké Wikipedii.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 251.
- ↑ Gulistan, Uzbekistan. uzbek-travel.com [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Guliston | Uzbekistan | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gulistan na Wikimedia Commons