Glafkos Klerides

Glafkos Klerides
Glafkos Klerides
4. Prezident Kyperské republiky
	Ve funkci:; 28. únor, 1993 – 28. únor, 2003
Předchůdce	George Vasiliou
Nástupce	Tassos Papadopoulos
	Ve funkci:; 23. červenec, 1974 – 7. prosinec, 1974
Předchůdce	Nikos Sampson
Nástupce	arcibiskup Makarios III.
1. předseda Sněmovny
	Ve funkci:; 1960 – 1976
Nástupce	Tassos Papadopoulos
1. předseda DISY
	Ve funkci:; 1976 – 1993
Nástupce	Yiannakis Matsis
Stranická příslušnost
Členství	Demokratické shromáždění (Demokratikos Synagermos)
Narození	24. duben 1919; Nicosia
Úmrtí	15. listopadu 2013 (ve věku 94 let); Nicosia
Národnost	Kyperská
Choť	Eirini Kliridou (zemřela)
Rodiče	Ioannis Clerides
Děti	Keti Clerides
Příbuzní	Xanthos Clerides (sourozenec); Nearchos Clerides (strýc z otcovy strany); Fivos Clerides (bratranec); Christos Clerides (bratrancův syn)
Alma mater	Králova kolej v Londýně; The Dickson Poon School of Law; Pancyprian Gymnasium
Profese	politik a advokát
Ocenění	velkokříž Řádu Spasitele
Podpis
Commons	Glafkos Klerides
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glafkos Ioannou Klerides (řecky: Γλαύκος Ιωάννου Κληρίδης) (narozen v Nicosii 24. dubna 1919 – 15. listopadu 2013) byl řeckokyperský politik a prezident Kyperské republiky. Byl ženatý s Lilou-Irenou (zemřela 6. června 2007) a měl dceru Katherine.

Život a politická kariéra

Život a politická kariéra do roku 1960

Klerides byl prvorozený syn právníka a státníka Yiannise Klerida.

Během 2. světové války sloužil v britské RAF. V roce 1942 byl sestřelen nad Německem a v zajetí už strávil celou válku.

Po válce vystudoval práva v londýnské King's College a později se věnoval právnické praxi na Kypru. Byl členem organizace EOKA, která usilovala o osvobození Kypru z britské nadvlády. Akcí EOKA se zúčastňoval pod pseudonymem "Ypereides". Během tohoto období bránil množství bojovníků z EOKA, kteří byli zatčeni Brity. Jeden z jeho nejznámějších úspěchů byla příprava svazků, které vyjmenovávají a dokazují porušování lidských práv imperiální administrativou a jejími agenty.

V roce 1959 se zúčastnil Londýnské konference na Kypru a během přechodu od koloniální administrativy k nezávislosti (1959 – 1960) sloužil jako ministr spravedlnosti. V červenci 1960 byl zvolen do Sněmovny a vzápětí byl také zvolen jejím prvním předsedou. Tento post držel do 22. července 1976. V prvních prezidentských volbách Klerides porazil Makaria III.

Život a politická kariéra v letech 1960–1976

Kypr získal nezávislost v roce 1960 a Klerides získal politický vliv jako člen Jednotné demokratické strany. Po 15. červenci 1974, kdy proběhl převrat ve kterém EOKA-B, řeckokyperská polovojenská organizace usilující o enosis (spojení s Řeckem), svrhla demokraticky zvoleného arcibiskupa Makaria a dosadila Nikose Sampsona jako prezidenta s diktátorskými pravomocemi, obsadilo Turecko sever ostrova. Osm dní poté byl Sampson donucen odstoupit. Ve stejný den, tedy 23. července 1974, získal Klerides dočasně pravomoci prezidenta republiky, a to v souladu s ústavou. Těmito pravomocemi oplýval do 7. prosince 1974, kdy se do úřadu prezidenta vrátil uprchlý Makarios III. Jak prezident tak Sněmovna veřejně Kleridovi poděkovali za úlohu, kterou sehrál v tomto neklidném období. Kritici, zvláště pak z EDEK, hovoří o onom období jako o popřevratovém, kdy nebyla demokracie plně obnovena, až do návratu Makaria. Klerides na druhou stranu opakovaně odsoudil násilí, které vedlo k převratu.

Od roku 1961 do roku 1963 zastával post předsedy kyperského Červeného kříže. Za tyto vynikající služby v Červeném kříži byl odměněn Certificate of Honour and Life Membership.

Život a politická kariéra od roku 1976

V roce 1976 založil pravicové Demokratické shromáždění (Demokratikos Synagermos). Byl šestkrát kandidátem na prezidenta a dvakrát zvolen, v roce 1993 a 1998. V roce 1998 byl jeho hlavním protivníkem Georgios Iakovou. V roce 2003 ho porazil v prezidentských volbách Tassos Papadopoulos.

Je autorem autobiograficky laděného zobrazení kyperských dějin 20. století, My Deposition, vydaného ve čtyřech dílech.

Během jeho prezidentství Kypr významně prosperoval. Jeho stabilizovaná ekonomika vytvořila z Kypru nejbohatší zemi z deseti přistupujících států do EU v roce 2004. Kleridova administrativa je velmi ceněna za vstup do Unie. Klerides byl v době svého prezidentství respektován světovými vůdci pro své úspěchy. Část své oblíbenosti ztratil kvůli své silné podpoře Annanova plánu pro unifikaci Kypru. I když 65% tureckých Kypřanů hlasovalo pro plán v referendu, 75% řeckých Kypřanů to odmítlo.

Reference

↑ Κληρίδης και ο νέος Γενικός Εισαγγελέας της Κύπρου. 6. září 2013. Dostupné online. [cit. 2019-08-03].
↑ ^a ^b ^c Φοίβος Κληρίδης 1925-2011. 30. listopadu 2011. Dostupné online. [cit. 2019-08-03].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Glafkos Klerides na Wikimedia Commons

[01d4bb7c85a4ca6e30c7ba8c21dacea750159f3e-1] Κληρίδης και ο νέος Γενικός Εισαγγελέας της Κύπρου. 6. září 2013. Dostupné online. [cit. 2019-08-03].

[bd195b39a087a96e9e738fb0207fea44468c252b-2] Φοίβος Κληρίδης 1925-2011. 30. listopadu 2011. Dostupné online. [cit. 2019-08-03].

[1]

[2]

Prezidenti Kypru

Makarios III. (1960–1974) • Nikos Sampson (1974) • Glafkos Klerides (1974) • Makarios III. (1974–1977) • Spyros Kyprianu (1977–1988) • Jorgos Vasiliu (1988–1993) • Glafkos Klerides (1993–2003) • Tassos Papadopulos (2003–2008) • Dimitris Christofias (2008–2013) • Nikos Anastasiadis (2013–2023) • Níkos Christodúlídés (od 2023)