Přeskočit na obsah

Georgios Zorbas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o příteli spisovatele Nikose Kazantzakise. O novele Nikose Kazantzakise pojednává článek Řek Zorba.
Georgios Zorbas
Γεώργιoς Ζορμπάς
Hrob Georgiose Zorbase ve Skopje
Hrob Georgiose Zorbase ve Skopje
Narození1865[1]
Katafygio
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Úmrtí16. září 1941 (ve věku 75–76 let)
Skopje
Bulharské carstvíBulharské carství Bulharské carství
Povoláníhavíř
ChoťEleni Kalkounis
Děticelkem 12
RodičeFotios Zorbas
Eugenie Zorbasová
PříbuzníKaterina, Ioannis a Xenofon (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí portrét Této biografii chybí portrét (od 19. století nejlépe fotografie). Víte-li o nějakém svobodně šiřitelném, neváhejte jej načíst a přidat do článku.
WikiProjekt Fotografování

Georgios Zorbas (řecky Γεώργιoς Ζορμπάς; 1865 Katafygio – 16. září 1941 Skopje) byl řecký horník, podle kterého pojmenoval spisovatel Nikos Kazantzakis protagonistu Alexise Zorbase ve svém díle Řek Zorba z roku 1946.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1865 ve vesnici Katafygio v pohoří Pieria v tehdejší Osmanské říši.[3][4] Jeho celé jméno, jméno otce, rok a místo narození jsou zaznamenány v dochované matriční knize Katafygio. Byl synem bohatého statkáře a majitele ovcí Fotiose Zorbase a měl celkem tři sourozence: sestru Katerinu a dva bratry Ioannise a Xenofona. Jeho rodina pocházela z Kolindrosu, ale po konfliktu s místními osmanskými vládci otec rozhodl o přestěhování do Katafygia.[5] Zde Georgios pracoval na svých polích, choval svá stáda zvířat, stal se dřevorubcem a později odešel do Palaiochori na Chalkidiki. Zde strávil rozhodující léta svého života (1889–1911). Pracoval jako horník u francouzské společnosti ve Stratoniki a spřátelil se s předákem Giannisem Kalkounisem (Γιάννης Καλκούνης). Nakonec utekl s jeho dcerou Eleni, se kterou se oženil, a s níž měl celkem dvanáct dětí (dospělosti se dožilo sedm). Na konci tohoto období přinesla válka a smrt jeho ženy do rodiny velké neštěstí.

Poté odešel z Palaiochori do Eleftherohori v Périi, jen 8 km od Kolindrosu, kde žil jeho bratr Ioannis pracující jako lékař. V roce 1915 se stal mnichem a odešel na horu Athos. Tam se seznámil s Nikosem Kazantzakisem, který se stal jeho blízkým přítelem. Společně odešli na Mani, kde pracovali jako horníci v Prastově. Právě tamní zážitky sepsal Kazantzakis do knihy Život a doba Alexise Zorbase (Βίος και πολιτεία του Αλέξη Ζορμπά), která je beletrizovanou verzí Zorbasova života. Kniha byla později přeložena jako Řek Zorba a také adaptována do muzikálu Zorba (1968) a filmu Řek Zorba (1964) nominovaného na Oscara, kde jeho roli ztvárnil Anthony Quinn.[2]

Jeho život pokračoval v Království Jugoslávie, kde se v roce 1922 usadil se svou desetiletou dcerou Katerinou. Koupil doly u Niše a Skopje a začal obchodovat.[6] V roce 1940 se Katerina provdala za bohatého obchodníka, s nímž odešla do Bělehradu.

Zorbas zemřel 16. září 1941[7] a byl pohřben na hřbitově Vodno (čtvrť) u Skopje, tehdejší součásti Bulharského carství.[8] Kvůli změně územních plánů byly ostatky v roce 1954 přeneseny na hřbitov Butel (P-17).[9]

Jeho pravnukem byla rocková legenda Pavlos Sidiropoulos.[10][11][12][13]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Zorbas na anglické Wikipedii.

  1. ↑ KAZANTZÁKĪS, Níkos; BIEN, Peter. The selected letters of Nikos Kazantzakis. Princeton (N.J.) Oxford: Princeton university press (Princeton modern Greek studies). ISBN 978-0-691-14702-4. 
  2. ↑ a b LINDLOF, Thomas R. Hollywood Under Siege: Martin Scorsese, the Religious Right, and the Culture Wars. [s.l.]: University Press of Kentucky 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8131-7316-0. (anglicky) Google-Books-ID: blepPjQL9I0C. 
  3. ↑ LOGOTHETIS, George. Mikis Theodorakis - The Greek Soul. [s.l.]: George Logothetis, 2008. 196 s. ISBN 9604221329. 
  4. ↑ KAZANTZAKĒS, Nikos; BIEN, Peter; KAZANTZAKĒS, Nikos. Zorba the Greek: the saint's life of Zorba. 1st Simon & Schuster trade paperb. ed. vyd. New York, NY: Simon & Schuster 349 s. ISBN 978-1-4767-8281-2. 
  5. ↑ ANAPLIŌTĒS, Giannēs; RICHARDS, Lewis A.; ANAPLIŌTĒS, Giannēs. The real Zorbas and Nikos Kazantzakis. Amsterdam: Hakkert 163 s. ISBN 978-90-256-0803-3. 
  6. ↑ „Етнос“: Гробот на вистинскиот Грк Зорба е во Скопје. 18.11.2013, А1он.[nedostupný zdroj]
  7. ↑ KAZANTZAKIS, Nikos. Zorba the Greek. [s.l.]: Simon and Schuster 368 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4767-8281-2. (anglicky) Google-Books-ID: ZXPbBQAAQBAJ. 
  8. ↑ BROWN, Keith. The Past in Question: Modern Macedonia and the Uncertainties of Nation. [s.l.]: Princeton University Press 322 s. Dostupné online. ISBN 978-0-691-09995-8. (anglicky) Google-Books-ID: 48NyoQdOWH0C. 
  9. ↑ БЛАЖЕВСКА, Катерина. Гркот Зорба почива во Македонија, но не живее на нејзината сцена. novatv.mk [online]. HOBA [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ H αληθινή ιστορία του Ζορμπά και ο Καζαντζάκης. ProtoThema [online]. 2018-02-08 [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (řecky) 
  11. ↑ Τον τάφο του «Αλέξη Ζορμπά» στα Σκόπια θα επισκεφθούν μέλη της Διεθνούς Εταιρείας Φίλων Νίκου Καζαντζάκη. www.makthes.gr [online]. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (řecky) 
  12. ↑ Σκόπια: Στον τάφο του «Αλέξη Ζορμπά» φίλοι του Νίκου Καζαντζάκη μαζί με τη δισέγγονή του. www.makthes.gr [online]. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (řecky) 
  13. ↑ KOUREMENOS, Achilleas. Τον τάφο του «Αλέξη Ζορμπά» στα Σκόπια επισκέφθηκαν φίλοι του Νίκου Καζαντζάκη. «Εθνικός Κήρυκας» [online]. 2023-11-25 [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. (řecky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ANAPLIOTES, Giannes. The Real Zorbas and Nikos Kazantzakis. Amsterdam: Hakkert, 1978. ISBN 90-256-0803-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georgios_Zorbas&oldid=23778867“