Friedrich Friedländer
Friedrich Friedländer | |
---|---|
Narození | 10. ledna 1825 Uhlířské Janovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 13. června 1901 (ve věku 76 let) nebo 14. ledna 1901 (ve věku 76 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | malíř |
Děti | Hedwig Friedländerová Rudolf Friedländer |
Významná díla | Bezohledný otec |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Friedländer, později Friedrich Ritter von Friedländer-Malheim (Mahlheim) (10. ledna 1825 Uhlířské Janovice – 14. ledna 1901 Vídeň) byl česko-rakouský malíř.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studoval vídeňskou Akademii a později pokračoval soukromě v ateliéru profesora Ferdinanda Georga Waldmüllera. Díky podpoře svého mecenáše R. von Arthabera v roce 1850 navštívil Itálii, v a 1854 Paříž. V letech 1851-1856 pobýval v Düsseldorfu a byl členem tamního spolku Malkasten. Je řazen k düsseldorfské malířské škole. Od roku 1856 žil trvale ve Vídni, ale obesílal pražské výstavy. Jeho obrazy jsou zastoupeny v českých galeriích i soukromých sbírkách.
Roku 1865 obdržel Řád Františka Josefa a bavorský Řád sv. Michaela a následující rok se stal členem Vídeňské akademie, roku 1871 byl radou Akademie a členem komise pro přípravu Světové výstavy ve Vídni (1873). Roku 1867 byl oceněn Zlatou medailí a Řádem za zásluhy. Roku 1889 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Mahlheim. Byl jedním ze zakladatelů Vídeňského uměleckého sdružení (Wiener Künstlergenossenschaft) a členem sborů Hassia Darmstadt, Franconia Berlin a Teutonia Wien, čestným členem mnichovského uměleckého spolku (Münchener Künstlergenossenschaft).
Friedrich Friedländer konvertoval roku 1846 ke katolictví a roku 1855 se oženil s Marií, dcerou dvorního rady Václava Wacka. Nejstarší syn Rudolf (* 1858) byl soudním radou, dcery Camilla a Hedwiga a prostřední syn Alfred se rovněž věnovali malířství.[1][2] Nejmladší syn Friedrich (* 1868) byl lékař, primář vídeňské nemocnice a univerzitní profesor.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Byl malířem historických výjevů, který vzbudil pozornost svým plátnem Smrt Tassova. Náměty hledal ve vojenském i civilním životě Vídně, po prusko-rakouské válce 1866 často ve spojitosti s válečnými veterány. Obrazy válečných vysloužilců se těšily oblibě u Friedländerových současníků.[1] Řada jeho obrazů se nachází v císařských sbírkách vojenského muzea ve Vídni (Wiener Heeresgeschichtlichen Museums).
Později, po roce 1870 a cestě do Württemberska, maloval žánrové kompozice z venkovského života, někdy s moralizujícím podtextem.
Známá díla
[editovat | editovat zdroj]- Švábské děvče v kostele, 1877, Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
- Invalidé ve vinném sklepě (70. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]- Národní galerie v Praze
- Galerie umění Karlovy Vary
- Galerie výtvarného umění v Ostravě
- Muzeum města Brna
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Friedrich Friedländer – rozhovor veteránů (kol.1901)
-
Friedrich Friedländer – blick in eine Stube mit spielenden Kindern und Mutter bei der Handarbeit.(cca 1901)
-
Friedrich Friedländer – doktor (1870)
-
Friedrich Friedländer – Der Hobbymaler (cca 1901)
-
Friedrich Friedländer – Die Brautwerbung (cca 1901)
-
Friedrich Friedländer – Umtrunk der Veteranen (cca 1901)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Ritter von Friedländer-Malheim na anglické Wikipedii a Friedrich Friedländer na německé Wikipedii.
- ↑ a b Jana Moravcová, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 72
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Friedländer-Malheim, Friedrich von
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
- Sajvera Bohuslav, Osobnosti Uhlířskojanovicka, Město Uhlířské Janovice 2006
- Heribert Sturm: Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. München: Oldenbourg 1974
- Ulrich Thieme, Felix Becker (eds.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. 37 Bände. Leipzig: Engelmann 1907-1950
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Friedländer na Wikimedia Commons
- Friedrich Friedländer v informačním systému abART
- Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii: Friedlaender z Malheimu (text Ján Županič)
- Jewish Encyclopedia, Isidore Singer, Joseph Sohn: FRIEDLÄNDER, FRIEDRICH
- Österreichisches Biographisches Lexikon: Friedländer-Malheim, Friedrich von (1825-1901), Maler
- Ketterer Kunst: Friedrich Friedländer von Mahlheim
- Dorotheum: Friedrich Friedländer von Mahlheim Archivováno 3. 6. 2016 na Wayback Machine.