František Malinský
MUDr. František Malinský | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1895 – 1901 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1922 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | mladočeši Česká státopráv. dem. Čs. národní demokracie |
Narození | 30. listopadu 1850 Hlinsko Rakouské císařství |
Úmrtí | 7. dubna 1926 (ve věku 75 let) Praha Československo |
Choť | Božena Pešková |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
Profese | lékař, bankéř, politik, průmyslník, technik a vynálezce |
Commons | František Malinský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Malinský (30. listopadu 1850 Hlinsko[1][2] – 7. dubna 1926 Praha[3]) byl český a československý lékař, podnikatel, politik a meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Později byl senátorem Národního shromáždění ČSR. Byl podnikatelem v bramborářském průmyslu a zakladatelem společnosti Amylon.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Studoval na lékařské fakultě tehdejší Karlo-Ferdinandovy university, kterou absolvoval v roce 1875. Titul doktora medicíny získal v roce 1876.[4] Poté nastoupil na praxi do několika pražských nemocnic. Následně se vrátil do Hlinska, kde si otevřel ordinaci obvodního lékaře a působil v ní od roku 1877 až do roku 1891.[4] Kromě své práce se s entuziasmem zapojil do společenského života. Angažoval se také v Sokole, jehož členové si jej zvolili starostou. Posléze se stal i starostou města a od svého otce v Hlinsku převzal továrnu na bramborový škrob.
Dne 13. září 1877 se v přibyslavském kostele oženil s Boženou Peškovou. Její otec, Christian Peška, patřil k předním podnikatelům na Přibyslavsku. Stal se zde pionýrem v průmyslovém zpracování brambor. V Ronově nad Sázavou zprovoznil škrobárnu brambor, kterou vybudoval v někdejší papírně, zničené požárem. Vyráběl zde sirob a hroznový cukr, a to v takové kvalitě, že jeho produkty byly oceněny na dvou světových výstavách. Po jeho smrti však začal podnik upadat, což František Malinský nedokázal netečně sledovat.[5]
Nakonec se tedy rozhodl opustit svou zavedenou lékařskou praxi a z Hlinska se odstěhoval, aby se pustil do záchrany podniku. Jeho řízení se ujal v roce 1891. Po všech stránkách jej zmodernizoval a snížil tak pracovní náklady, což mu umožnilo obstát ve vzrůstající konkurenci. Některé okolní provozy se snažil koupit.
Mezitím v roce 1904 koupil zámek v Holovousích, kde pak žil jeho syn, od dětství slepý.[5][6] Od roku 1907 působil jako místopředseda Družstva hospodářských lihovarů.
S konkurenčními škrobárnami v Polné, Žďáru nad Sázavou a Hesově vytvořil v roce 1912 po dlouhém jednání akciovou společnost Amylon, jeden z největších škrobárenských podniků na Moravě. Vytvoření Amylonu Františku Malinskému uvolnilo ruce, a začal se tak více angažovat v obchodní i politické činnosti v Praze. Od roku 1917 byl předsedou představenstva Živnostenské banky. Angažoval se v Obchodní a živnostenské komoře a Národohospodářském ústavu. Byl také předsedou Ústředního svazu průmyslu.
Byl aktivní politicky již za Rakouska-Uherska. V zemských volbách v roce 1895 byl za mladočeskou stranu[7] zvolen v městské kurii (volební obvod Německý Brod, Humpolec, Polná) do Českého zemského sněmu.[4] Později měl na sněmu zastupovat kurii obchodních a živnostenských komor v Praze.[7]
Po vzniku Československa zasedal v Revolučním národním shromáždění.[8] Na post poslance nastoupil v listopadu 1918 a rezignoval v lednu 1920. Po parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně v roce 1922 jako náhradník poté, co zemřel senátor Karel Sokol.[9] V roce 1923 založil Mlékárenské a pastevní družstvo v Přibyslavi, jehož předsedou se stal inženýr agronomie Adolf Švec.[5]
Zemřel v dubnu 1926 ve svém bytě v Praze.[7] Spáchal sebevraždu zastřelením, která byla motivována zjištěním, že je nevyléčitelně nemocný (rakovina).[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Hlinsku, sign.223, ukn 2295, str. 285. Dostupné online.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 190.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Antonína v Holešovicích, sign. HOL Z5, s. 254
- ↑ a b c NAVRÁTIL, Michael. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 256.
- ↑ a b c MUDr. František Malinský [online]. Městské muzeum Přibyslav [cit. 2014-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. na stránkách Městského muzea v Přibyslavi
- ↑ a b František Malinský vybudoval základ Amylonu [online]. profit.cz [cit. 2011-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09.
- ↑ a b c MUDr. František Malinský. Národní listy. Duben 1926, roč. 66, čís. 97, s. 1. Dostupné online.
- ↑ František Malínský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Malínský na Wikimedia Commons
- František Malinský v Revolučním národním shromáždění roku 1919
- Nekrolog v Národních listech
- Absolventi Univerzity Karlovy
- Členové Sokola
- Čeští lékaři
- Čeští bankéři
- Starostové Hlinska
- Čeští podnikatelé
- Podnikatelé z Hlinska
- Poslanci českého zemského sněmu
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Senátoři československého Národního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Mladočeši
- Členové Československé národní demokracie
- Sebevraždy střelnou zbraní v Česku
- Narození 30. listopadu
- Narození v roce 1850
- Úmrtí 7. dubna
- Úmrtí v roce 1926
- Narození v Hlinsku
- Úmrtí v Praze