François de la Chaise

François de la Chaise
François de la Chaise
	Otec la Chaise
Narození	25. srpna 1624; Forez
Úmrtí	20. ledna 1709 (ve věku 84 let); Paříž
Místo pohřbení	Kostel svatého Pavla a Ludvíka
Vzdělání	jezuita
Povolání	zpovědník krále Ludvíka XIV.
Zaměstnavatel	Collège-lycée Ampère
Nábož. vyznání	katolík
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

François de la Chaise (25. srpna 1624, Aix-la-Fayette – 20. ledna 1709) byl francouzský jezuitský kněz, zpovědník francouzského krále Ludvíka XIV.

Životopis

François de la Chaise se narodil na zámku Aix v Aix-la-Fayette, Puy-de-Dôme, Auvergne, jako syn Georgese d'Aix, seigneura de La Chaise, a Renée de Rochefort.

Z matčiny strany byl prasynovcem Pierra Cotona, zpovědníka Jindřicha IV. Stal se novicem Tovaryšstva Ježíšova ještě před dokončením studií v Lyonu. Tam po složení závěrečných slibů přednášel filozofii studentům přitahovaným jeho slávou ze všech částí Francie.

Otec de la Chaise byl díky vlivu Camille de Villeroy, arcibiskupa z Lyonu, v roce 1674 nominován na zpovědníka Ludvíka XIV., který ho za života pařížského arcibiskupa Harlaye de Champvallona pověřil správou církevního patronátu koruny. Zpovědník spojil svůj vliv s vlivem Madame de Maintenon, aby přiměl krále, aby definitivně ukončil vztah s Madame de Montespan. O Velikonocích navíc odmítl dát králi rozhřešení, dokud neukončí svůj hříšný vztah.

S pádem Madame de Montespan a vládou Madame de Maintenon došlo k výraznému posílení jeho vlivu na krále. Tajný sňatek mezi Ludvíkem XIV. a Madame de Maintenon byl uzavřen za jeho přítomnosti ve Versailles. Následné ochlazení vztahů mezi ním a madame de Maintenon pravděpodobně nebylo následkem toho, že otec La Chaise trval na udržení sňatku v tajnosti. Během dlouhého sporu o nadvládu nad galikánskou církví mezi Ludvíkem XIV. a Inocentem XI. podporoval otec de la Chaise králův názor, i když využíval svého vlivu v Římě ke smírčímu jednání s papežskými úřady. Z velké části byl odpovědný za odvolání ediktu nantského.

Snažil se mírnit horlivost Ludvíka XIV. proti jansenistům a dokonce i jeho odpůrce vévoda de Saint-Simon jej chválí za jeho humánní a čestnou povahu. Otec de la Chaise měl trvalou náklonnost k arcibiskupovi Fénelonovi, která zůstala nezměněna ani po vydání papežské buly, která jansenismus odsoudila.

Navzdory svému stáří pokračoval ve svých povinnostech zpovědníka Ludvíka XIV. až do konce svého dlouhého života.

Dědictví

Jméno otce de la Chaise se spojilo s domem a pozemkem kolem domu, kde žil, tehdy ještě za hranicemi Paříže. V roce 1804 zde Napoleon zřídil hřbitov – známý hřbitov Père Lachaise (doslova „Hřbitov Otce la Chaise“). Jeho jméno tak stále v Paříži rezonuje.

Lexikograf Philibert-Joseph Le Roux musel uprchnout do Bruselu poté, co publikoval Histoire du père La Chaize, jésuite et confeur du roi Louis XIV où l'on verra les intrigues secrettes qu'il a eues à la cour de France et dans toutes les cours de l'Europe brožuru proti de la Chaisovi.

William Hurt ztvárnil otce de la Chaise ve fantasy-dobrodružném filmu Králova dcera.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku François de la Chaise na anglické Wikipedii.

Tento článek obsahuje text z dostupné veřejné publikace: Chrishol, Hugh, ed. (1911). "La Chaise, François de". Encyclopædia Britannice. Vol. 16 (11th ed.). Cambridge University Press.
Ott, Michael (1910). "François dAix de la Chaise". In Herbermann, Charles (ed). Catholic Encyclopedia. Vol. 8. New York: Robert Appleton Company
Régis Chantelauze, Le Père de la Chaize. Etudes d'histoire religieuse (Paris and Lyon, 1859).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu François de La Chaise na Wikimedia Commons