Dodóna
| Dodóna Δωδώνη | |
|---|---|
 Antické divadlo v Dodóně | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 39°32′36″ s. š., 20°46′25″ v. d. |
| Stát |  Řecko |
| Kraj | Epirus |
| Regionální jednotka | Janina |
  Dodóna | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dodóna (novořecky: Δωδώνη, Dodóny) je obec a centrum správního obvodu na severozápadě Řecka. Ve starověku se zde nacházela slavná svatyně boha Dia s věštírnou. Dodóna se nachází v hornatém kraji Epirus (taktéž Epeiros), 22 km jižně od Ioánniny, v údolí pod horou Tomaros. V roce 2001 žilo v obvodu obce 1790 obyvatel[1]. Správně je obec součástí ioanninské prefektury v kraji Epirus.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky svatyně v Dodóně sahají až do prehistorických dob. Od 3. tisíciletí př. n. l. zde byla uctívána bohyně Gaia. Atributy této bohyně matky později převzali Zeus a Dioné. Střediskem svatyně byl posvátný Diův dub. Ze šumotu listí tohoto dubu kněží věštili. Na Diovu počest se zde konaly atletické a umělecké soutěže. Epirus (taktéž Epeiros) byl stranou od kulturních center Řecka archaické a klasické doby, a proto měla svatyně i přes své stáří jen lokální význam. Situace se změnila v době helénismu, kdy Dodóna dosáhla vrcholu svého významu. Kolem roku 400 př. n. l. vznikla vedle posvátného stromu i Diova svatyně. Ten se pak ke konci 3. století rozrostl v nevelký, ale architektonicky zajímavý chrámový okrsek. Ve 3. století př. n. l. zde epirský král Pyrrhos nechal vybudovat několik nových chrámů, stadion, správní budovy a místo nechal opevnit s cílem dát svému království významné kulturní centrum. Především však v letech 297-272 př. n. l. vybudoval kolosální divadlo s mocnou opěrnou zdí, s 21 řadami sedadel a nádherným výhledem do kotliny řeky Lúros. A přestože bylo v roce 219 př. n. l. zcela zničeno, bylo znovu vybudováno. Římský císař Augustus je na začátku našeho letopočtu přeměnil na arénu pro zápasy s divokými zvířaty. Po úpadku Epiru bylo město několikrát vypleněno, ale svatyně fungovala až do 4. století n. l. do nástupu křesťanství.
Památky
[editovat | editovat zdroj]Dodónská věštírna zanikla koncem 4. století našeho letopočtu, v 5.–6. století byla ještě sídlem biskupství, ale poté zdejší sídliště zcela zaniklo. Znovu bylo objeveno až v roce 1875. Nyní zde můžeme znovu obdivovat restaurované divadlo, které každoročně hostí Ioanninský Festival antického dramatu. Na jeho severní straně vede brána k místní akropoli, kde můžeme najít pozůstatky jejich kdysi bytelných zdí. Základy búletéria (radnice) a malého Afroditina chrámu se nacházejí východně od divadla. Nedaleko jsou také skromné pozůstatky Diovy svatyně, kde kdysi stával posvátný dub a věštírna.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Základní charakteristika [online]. Ministerstvo vnitra, www.ypes.gr [cit. 2007-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-04. (novořecky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, sedmý díl. Vydavatel a nakladatel J.Otto, Praha 1893
- Řecko, Lonely Planet, nakladatelství Svojtka, 2009
- Řecko - pevninská část, Průvodce na cesty, nakladatelství freytag@berndt, 2006
- Řecko, Průvodce do zahraničí, nakladatelství Olympia, 1993
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dodóna na Wikimedia Commons - Hellenic Ministry of Culture and Tourism Archivováno 15. 11. 2012 na Wayback Machine.
- https://web.archive.org/web/20071223175739/http://www.artofwise.gr/html/categories_content/filosofia/arxaiaellinikaiera_dwdwni.html
