Přeskočit na obsah

Den vítězství na Times Square

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Okamžik polibku při oslavě Dne vítězství, jak jej zachytil Victor Jorgensen
Alfred Eisenstaedt podepisuje svou slavnou fotografii VJ Day 23. srpna 1995 odpoledne, ve své chatě Menemsha Inn, na ostrově Martha's Vineyard. Zemřel o osm hodin později.

Den vítězství na Times Square (také V-J Day in Times Square, V-Day nebo Kiss)[1][2] je fotografie Alfreda Eisenstaedta, která zobrazuje námořníka námořnictva USA, který líbá cizí dívku v bílých šatech během oslav vítězství nad Japonskem („V-J Day“) na ulici Times Square v New Yorku 14. srpna 1945.[3] Fotografie byla publikována o týden později v časopise Life, mezi řadou dalších fotografií, které oslavovaly konec války na dvanácti stranách pod názvem „Victory Celebrations“ „Oslavy vítězství“.[4] Celkem dvě strany dostaly další líbající pózy oslavujících z Washingtonu, DC, Kansas City nebo Miami. Eisenstaedtova fotografie je však na rozdíl od dalších vytištěna na celou stránku. Líbání bylo během války oblíbenou aranžovanou pózou mediálních fotografů, ale Eisenstaedt nasnímal spontánní událost, ke které došlo na Times Square chvíli před vyhlášením konce války s Japonskem americkým prezidentem Harry S. Trumanem v sedm hodin večer.

Jelikož se Eisenstaedt velmi rychle pohyboval mezi oslavujícími a fotografoval rychle měnící se události během oslav, nemohl zaznamenat jména a detaily fotografovaných, což napomohlo ke vzniku různých navzájem vylučujících se spekulací o autorství (1945). Fotografie neukazuje jasně tvář jedné osoby, a mnoho lidí tvrdilo, že to jsou oni, kdo je na snímku. Fotografie byla pořízena jižně od 45. ulice směrem na sever od místa, kde se protíná Broadway a Seventh Avenue.

Podle Donalda W. Olsona a jeho týmu byla fotografie pořízena v 5:51 odpoledne.[5] Byla pořízena fotoaparátem Leica IIIa.[6]

Příběh fotografie

[editovat | editovat zdroj]
Jorgensenova podobná fotografie stejné scény

Jelikož se Eisenstaedt velmi rychle pohyboval mezi oslavujícími, nemohl zaznamenat jména a detaily fotografovaných, což napomohlo ke vzniku různých navzájem vylučujících se spekulací o autorství (1945). Později však byli oba dva nalezeni. Dívka byla zdravotní sestřičkou v zubní ordinaci a jmenovala se Grate Friedmanová, ve svých patnácti letech utekla z Rakouska, zemřela v roce 2016. Muž byl původně rybářem a za války pracoval jako námořník na torpédoborci a jmenoval se George Mendosa. Zemřel 17. února 2019 ve věku 95 let.[7]

Uviděl jsem námořníka, který běhal po ulici a každou ženu, kterou spatřil, popadl do náručí. Bylo mu jedno, jestli je stará, tlustá nebo hubená. (Alfred Eisenstaedt)[7]
Byl jsem rozrušený z konce války a také jsem měl pár drinků. Tak když jsem viděl tu sestru, chytil jsem ji a políbil, připomínala mi zdravotní sestry, které se během války staraly o zraněné námořníky. (George Mendosa)[7]

Zpravodajský fotograf amerického námořnictva Victor Jorgensen zachytil trochu jiný pohled na stejnou scénu, který byl zveřejněn v New York Times následující den.[8] Jorgensen nazval svou fotografii Kissing the War Goodbye (Polibek válce na rozloučenou). Ukazuje méně Times Square na pozadí, postrádá charakteristický pohled na složitou křižovatku, takže místo musí být identifikováno, je tmavé a zobrazuje několik detailů hlavních objektů a nezobrazuje dolní části nohou.

Na rozdíl od Eisenstaedtovy fotografie, která je chráněna autorskými právy, tato fotografie Amerického námořnictva je volným dílem, protože byla pořízena vládním zaměstnancem v oficiální službě. Zatímco úhel fotografie může být méně zajímavý než fotografie Eisenstaedta, jasně ukazuje skutečné umístění ikonického polibku, který se objevuje v přední části budovy Chemical Bank a Trust, s označením lékárny Walgreens na fasádě budovy viditelné v Pozadí.

Překvapená žena vlevo na fotografii Jorgensena byla označena jako Kay Hughes Dorius z Utahu.[9]

Identita líbajících

[editovat | editovat zdroj]

Greta Zimmer Friedmanová

[editovat | editovat zdroj]

Lawrence Verria a George Galdorisi, autoři knihy The Kissing Sailor o identitě páru z roku 2012, použili rozhovory s žadateli, odborné fotografické analýzy, identifikace lidí v pozadí a konzultace s forenzními antropology a specialisty na rozpoznávání obličejů. Došli k závěru, že tato žena byla Greta Zimmer Friedmanová a že na fotografii měla uniformu dentální hygienistky.[10] „Nebyla to má volba být políbena,“ řekla Friedmanová v rozhovoru v roce 2005 pro kongresovou knihovnu.[3] „Ten chlap prostě přišel a chytil mne!“ řekla a dodala: „Ten muž byl velmi silný. Já ho nelíbala. To on líbal mě.“[3][11] „Neviděla jsem ho se přibližovat a sotva jsem to zjistila, už jsem byla v tom pevném sevření,“ řekla Friedmanová pro CBS News v roce 2012.[12] Friedmanová zemřela stářím v 92 letech 8. září 2016 v Richmondu ve Virginii.[13][14]

Edith Shainová

[editovat | editovat zdroj]
Edith Shainová v průvodu Memorial Day 2008 ve Washingtonu, DC

Edith Shainová napsala Eisenstaedtovi v roce 1980 a tvrdila, že je ženou na snímku.[15][16] Dne 20. června 2010 zemřela ve věku 91 let na rakovinu jater.[17] V knize Verrie a Galdorisi z roku 2012 je uvedeno, že Shainová tou ženou být nemohla, protože její výška pouhých 1.47 m nebyla nedostatečná ve srovnání s výškou kteréhokoli z mužů, který se prohlašoval za onoho námořníka.[10]

Kdo je námořník?

[editovat | editovat zdroj]

Celá řada mužů prohlašovala, že jsou oním námořníkem, jako například: Donald Bonsack, John Edmonson, Wallace C. Fowler, Clarence „Bud“ Harding, Walker Irving, James Kearney, Marvin Kingsburg, Arthur Leask, George Mendonça, Jack Russell nebo Bill Swicegood.[18]

George Mendonsa

[editovat | editovat zdroj]
George Mendonsa a Greta Friedmanová, hosté oslav v Bristolu, Rhode Island, 4. července 2009

George Mendonsa[19] z Newportu, Rhode Island, po službě na torpédoborci USS The Sullivans (DD-537) sledoval film se svou budoucí manželkou Ritou[15] v Radio City Music Hall, když se otevřely dveře a lidé začali křičet, že válka skončila.[20] George a Rita se přidali k oslavám na ulici, ale když se nemohli dostat do přeplněných barů, rozhodli se jít dolů po ulici. Tehdy George viděl mladou ženu v bílých šatech, přišel k ní, vzal ji do náruče a políbil ji: „Ten den jsem toho hodně vypil, považoval ji za jednu z vojáků – byla to zdravotní sestra.“[15] Na jednom ze čtyř snímků, které Eisenstaedt pořídil, Mendonsa prohlašuje, že Rita je vidět v pozadí za líbajícím se párem.[15]

V roce 1987 podal George Mendonsa žalobu proti společnosti Time Inc. u státního soudu na Rhode Island, když tvrdil, že námořník na fotografii je on, a že Time a Life porušili jeho právo na propagaci tím, že použili fotografii bez jeho svolení.[21] Nedokázal však soupeřit s rozsáhlým finančním bohatstvím společnosti Time Inc., a tak v roce 1988 od své žaloby upustil.[22]

Mendonsa byl v srpnu 2005 označen týmem dobrovolníků z Naval War College jako „Kisser“ („Líbající“). Jejich tvrzení bylo založeno na shodě jeho jizev a tetování ve skutečnosti a na fotografii.[15] Své rozhodnutí provedli po mnoha studiích, včetně fotografické analýzy laboratoří Mitsubishi Electric Research Laboratories (MERL) v Cambridge v Massachusetts, kteří dokázali porovnat jizvy a tetování, které identifikovali fotografičtí experti Richarda Bensona, odborníka na analýzu fotografií, profesora fotografie a bývalého děkana univerzity School of Arts at Yale. Benson uvedl, že „je toho názoru, založeném na přiměřeném stupni jistoty, že George Mendonsa je námořníkem na slavné fotografii pana Eisenstaedta.“[15]

Identita námořníka jako George Mendonsa byla zpochybněna fyziky Donaldem W. Olsonem a Russelem Doescherem z Texaské státní univerzity a Stevem Kawalerem z Iowské státní univerzity na základě astronomických podmínek zaznamenaných na fotografiích. Podle Mendonsovy zprávy k polibku došlo asi ve 14 hodin. Olson a Doescher však tvrdí, že pozice stínů na fotografiích naznačují, že byla pořízena po 17:00. Dále ukazují na hodiny na obrázku, jeho minutová ručička je poblíž desítce a hodinová ručička směřující prakticky svisle dolů, udávající dobu přibližně 5:50, a tak0 podle tvryen9 fotografa Victora Jorgensena o okolnostech jeho snímku. Došli k závěru, že Mendonsova verze událostí je neudržitelná.[23] Mendonsa zemřel 17. února 2019 ve věku 95 let,[24] dva dny před svými 96. narozeninami.[14]

Carl Muscarello

[editovat | editovat zdroj]

Carl Muscarello je policejní důstojník New York City Police Department v důchodu, který později žil v Plantation na Floridě. V roce 1995 prohlašoval, že je líbajícím námořníkem. Prohlásil, že byl 14. srpna 1945 na Times Square a políbil mnoho žen. Výrazné mateřské znamínko na jeho ruce umožnilo jeho matce jej identifikovat. Edith Shainová původně uvedla, že věří, že Muscarello je tím námořníkem, a dokonce se prý scházeli po jejich krátkém setkání. Ale v roce 2005 si byl Shainová mnohem méně jistá, když pro New York Times uvedla: „Nemůžu říct, že není. Nemůžu říct, že je. Neexistuje žádný způsob, jak to říct.“[25] Muscarello popsal svůj stav 14. srpna 1945 jako docela opilý[26] a že nemá žádnou jasnou vzpomínku na své počínání na náměstí s tím, že jeho matka prohlašovala, že on je tím mužem poté, co viděla fotografii a on tomu začal věřit.[27]

Glenn McDuffie

[editovat | editovat zdroj]

Glenn McDuffie si uplatnil nárok v roce 2007 a byl podpořen soudním umělcem Loisem Gibsonem houstonského policejního oddělení.[28] Gibsonova forenzní analýza porovnávala fotografie Eisenstaedta s tehdejšími McDuffieho portréty a analyzovala klíčové obličejové rysy identické na obou sadách. Měřila jeho uši, kosti na obličeji, vlasy, zápěstí, klouby a ruce a srovnávala je se zvětšeninou Eisenstaedtovy fotografie.

Vcelku jsem mohl říct: ano, je to on. Ale chtěl jsem být schopen to říci i dalším lidem, tak jsem replikoval pózu.[29]

Dne 14. srpna 2007 ve vydání deníku AM New York McDuffie uvedl, že předal pět polygrafických testů potvrzujících jeho tvrzení, že je tím mužem.[30] McDuffie, rodák z Kannapolis v Severní Karolíně, který lhal o svém věku, aby ve svých patnácti letech mohl být odveden na vojnu, po válce hrál poloprofesionální baseball a pracoval pro poštovní službu Spojených států United States Postal Service.[31][32] Říká, že v ten den jel metrem do Brooklynu, aby navštívil svou přítelkyni Ardith Bloomfieldovou.[30] Vyšel z metra na náměstí Times Square, kde lidé slavili v ulicích. Rozrušený tím, že jeho bratr, kterého drželi Japonci jako válečného zajatce, bude propuštěn, McDuffie začal křičet a skákat. Spatřila ho sestra a otevřela mu svou náruč. Ve zřejmém konfliktu s Eisenstaedtovou výpovědí McDuffie prohlásila, že k ní přišel a dlouze ji políbil, aby si Eisenstaedt mohl scénu vyfotografovat:

Šel jsem tam a políbil ji a viděl, jak k nám běží nějaký muž... Myslel jsem, že je to žárlivý manžel nebo přítel, který mi chce vrazit jednu do obličeje. Vzhlédl jsem a viděl, že fotografuje a tak jsem ji líbal, dokud to nenafotografoval.[33]

Gibson také analyzoval fotografie dalších mužů, kteří tvrdili, že jsou tím námořníkem, včetně Muscarello a Mendonsy, se závěrem, že ani obličejové kosti, ani jiné rysy mužů neodpovídají těm, které má námořník na fotografii. Dne 3. srpna 2008 byl Glenn McDuffie na své 81. narozeniny prohlášen za „Kissing Sailor“ (Líbajícího námořníka) během sedmé směny zápasu mezi Houston Astros a New York Mets v Minute Maid Parku. McDuffie zemřel 14. března 2014.[34]

Další lidé

[editovat | editovat zdroj]

Říjnové vydání časopisu Life z roku 1980 však Muscarellův ani Glenn McDuffieův příběh neobsahovalo.[35] Tato tvrzení byla učiněna mnohem později.

Mendonsa a Friedmanová (jak jednotlivě, tak i společně), stejně jako Shain, Muscarello a McDuffie, absolvovali v následujících letech velké rozhovory s Life, PBS, NBC, CBS a dalšími médii. Mendonsa uznává Friedmanovou, s výjimkou jakékoliv jiné ženy, jako „sestru“, kterou políbil na fotografiích (nebo přesněji ženu v bílé uniformě, protože Friedmanová byla dentální laborantka).[36]

Jako součást památníku druhé světové války v Battleship Cove na Fall River v Massachusetts, byla 24. srpna 2013 odhalena nová malba s názvem Victory Kiss od Jima Lauriera z New Hampshire. George Mendonsa byl přítomen během jejího slavnostního odhalení.[20]

V březnu v roce 2024 pracovnice americkém ministerstvu pro záležitosti veteránů Rima Ann Nelsonová konstatovala, že tato fotografie zobrazuje sexuální obtěžování a násilí, a podala návrh na její zakázání, přinejmenším tedy v prostorech ministerstva.[37]

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]
Skulptura Unconditional Surrender (Bezpodmínečná kapitulace) na náměstí Times Square v New Yorku

V roce 2005 vystavil John Seward Johnson II bronzovou skulpturu v nadživotní velikosti pojmenovanou Unconditional Surrender (Bezpodmínečná kapitulace), dne 14. srpna 2005 u příležitosti 60. výročí události na Times Square. Jeho socha byla představena v ceremonii, která zahrnovala účastníky Carla Muscarella a Edithu Shainovou, kteří drželi kopii slavné fotografie.[38] Johnson také vyřezal 7,6 m verzi z plastu a hliníku, která byla vystavena v několika městech, včetně San Diega a Sarasoty.[39][40][41] 7,6 m verze byla přesunuta do New Yorku znovu 12. srpna 2015 jako dočasný exponát.[42]

V epizodě The Simpsons „Bart generálem aneb Kdopak by se Nelsona bál“ (první uvedení 4. února 1990), oslavují vítězství po „válce“ mezi dvěma skupinami dětí. Chlapec v námořním outfitu líbá Lisu podobně jako na fotografii. Lisa však dá klukovi pohlavek a křičí: „Knock it off!“ (Nech toho!).

Ve filmu Noc v muzeu: Battle of the Smithsonian (2009) dvě filmové postavy skočí do nadživotní fotografie a ocitnou se na monochromatickém Times Square. Jeden z nich se promění na námořníka a líbá se se zdravotní sestrou.

Během počátečních titulků komiksového filmu Watchmen (2009) je záběr na oslavy vítězství na Times Square, kde se lesbická hrdinka Silhouette líbá se sestřičku a fotograf tento okamžik zachycuje.[43]

Ve filmu Dopisy pro Julii (2010) se fotografie objevila ve scéně, kdy se redaktor časopisu ptá spisovatele na fakta týkající se fotografie.

V roce 2012, při představení pro vojáky námořní pěchoty během událostí New York City Fleet Week, zpěvačka Katy Perry políbila člověka na jevišti a replikovala známou pózu z fotografie.[44]

Ve videohře Wolfenstein: The New Order (2014) se objevila alternativní historická verze k polibku V-J Day kiss (V-A Day in the timeline) jak si nacistický voják dovoluje na zdravotní sestru.[45][46]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  • Dancing Man (Tančící člověk), fotografie oslavy konce války v Sydney

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku V-J Day in Times Square na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The Photo Book. London: Phaeton, 2000. Dostupné online. ISBN 0-7148-3937-X. Kapitola V-J Day in Times Square, s. 134.  Twentieth Century Photography: Museum Ludwig Cologne. Cologne: Taschen, 2005. Dostupné online. ISBN 3-8228-4083-1. Kapitola V-Day, s. 148–149. 
  2. ↑ Harnisch, Larry. The Daily Mirror: Voices -- Edith Shain and 'The Kiss' [online]. Tribune Company, August 14, 2005 [cit. 2011-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-06. (anglicky) 
  3. ↑ V-J Day, 1945: A Nation Lets Loose. Life. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 14, 2018. (anglicky) 
  4. ↑ Mystery Clouds Times Square kiss for 70 years. USA Today. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 11, 2016. (anglicky) 
  5. ↑ V-J Day, 1945: A Nation Lets Loose. Life. Dostupné v archivu pořízeném dne September 1, 2013. (anglicky)  Archivováno 1. 9. 2013 na Wayback Machine.
  6. ↑ a b c ZÁZVORKA, Jan. Zemřel námořník z ikonické fotografie, která definitivně ukončila válku [online]. idnes.cz, 2019-02-19 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ BERMAN, Marshall. Everyman in Times Square [online]. Columbia Forum, March–April 2007 [cit. 2007-09-24]. Zpravodajský fotograf amerického námořnictva Victor Jorgensen zachytil trochu jiný pohled na stejnou scénu z jiného úhlu, který byl zveřejněn v New York Times následující den.. Dostupné v archivu pořízeném dne August 29, 2007. (anglicky) 
  8. ↑ ANDREWS, Natalie. The other woman in the WWII 'kiss" photo. Daily Herald. November 10, 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 16, 2015. (anglicky)  Archivováno 16. 9. 2015 na Wayback Machine.
  9. ↑ a b BELL, Diane. Famous 'kissing sailor' photo sparks true detective tale. U-T San Diego. April 20, 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MARTINO, Andy. How a celebrated image marking V-J Day in Times Square has taken on a sinister shade. Daily News. New York: September 2, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 16, 2016. (anglicky) 
  11. ↑ Woman in V-J Day photo dead at 92. www.cbsnews.com. CBS News, September 10, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 11, 2016. (anglicky) 
  12. ↑ Greta Friedman, woman in iconic WWII Times Square kiss photograph, dies at 92. Los Angeles Times. September 10, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 11, 2016. (anglicky) 
  13. ↑ a b Pitofsky, Marina. Sailor kissing woman in iconic V-J Day photo at Times Square dies at 95. USA Today. February 18, 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b c d e f LUCAS, Dean. VJday Times Square Kiss [online]. April 17, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 18, 2013. (anglicky) 
  15. ↑ WADLER, Joyce. The Shot Seen Round the World. The Washington Post. August 16, 1980, s. D1. (anglicky) 
  16. ↑ GOLDSTEIN, Richard. Edith Shain, Who Said Famous Kiss Came Her Way, Dies at 91. The New York Times. June 22, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 25, 2014. (anglicky) 
  17. ↑ Who is the Kissing Sailor?. Life. October 1980. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-19. (anglicky)  Archivováno 19. 10. 2007 na Wayback Machine.
  18. ↑ Poznámka: nebo podle různých zdrojů se uvádí Mendonça.
  19. ↑ a b Staff writer(s); no by-line. Iconic WWII painting unveiled at Battleship Cove [online]. WHDH-TV, August 25, 2013 [cit. 2013-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-27. (anglicky) 
  20. ↑ Mendonsa v. Time Inc., 678 F.Supp 967 (D. R.I. 1988). url = http://www.leagle.com/decision/19881645678FSupp967_11471 |litigants = Mendonsa v. Time Inc. |archive-url=https://web.archive.org/web/20141123024610/http://www.leagle.com/decision/19881645678FSupp967_11471 |archive-date=November 23, 2014 |vol = 678 |reporter= F.Supp |opinion = 967 |court = D. R.I. |year = 1988
  21. ↑ VERRIA, Lawrence; GALDORISI, George. The Kissing Sailor: The Mystery Behind the Photo That Ended World War II. Annapolis, MD: Naval Institute Press, 2012. Dostupné online. ISBN 9-781612-510781. S. 118. 
  22. ↑ OLSON, Donald W.; DOESCHER, Russell L.; KAWALER, Steven D. Telltale Sun & Shadow: Astronomy & the VJ Day Kiss. Sky and Telescope. August 2015, s. 30–35. Dostupné online [cit. January 29, 2016]. (anglicky) 
  23. ↑ MCLAUGHLIN, Eliott C.; JOHNSTON, Chuck. Man identified as kissing sailor in WWII Times Square photo dies at 95. www.cnn.com. CNN, February 18, 2019. Dostupné online [cit. February 19, 2019]. (anglicky) 
  24. ↑ V-J Day Is Replayed, but the Lip-Lock's Tamer This Time [online]. August 15, 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 10, 2015. (anglicky) 
  25. ↑ TEPROFF, Carli. WWII 'Kissing Sailor' Carl Muscarello visits Fort Lauderdale school kids. Sun-Sentinel. October 14, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 10, 2015. (anglicky)  Archivováno 10. 2. 2015 na Wayback Machine.
  26. ↑ MIRZA, Sarah. A Smooch For History. www.cbsnews.com. CBS News, June 23, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ LOZANO, Juan A. Forensic expert: N.C. native is sailor in famous wartime photo. The News and Observer. August 3, 2007. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj] LOZANO, Juan A. Man says he's the sailor in famous photo. Yahoo! News. August 3, 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ LOZANO, Juan A. Man Says He's the Sailor in Famous Photo. abcnews.go.com. ABC News. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 15, 2007. (anglicky) 
  29. ↑ a b Dispute over famed smooch – AM New York – August 14, 2007
  30. ↑ Kannapolis sailor in iconic WWII photo dies in Houston. Independent Tribune. Dostupné online [cit. March 15, 2014]. (anglicky) 
  31. ↑ 'Kissing sailor' from famous WWII photograph dies. Atlanta Journal-Constitution. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 15, 2014. (anglicky)  Archivováno 15. 3. 2014 na Wayback Machine.
  32. ↑ Man Claims He's the Mystery Sailor in The Kiss. abcnews.go.com. ABC News, August 7, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 21, 2011. (anglicky) 
  33. ↑ Glenn McDuffie, man known as kissing sailor in WWII-era photo, dead at 86. www.cbc.ca. CBC News.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 15, 2014. (anglicky) 
  34. ↑ When a Kiss Isn't Just a Kiss. The New York Times. August 6, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 25, 2007. (anglicky) 
  35. ↑ BATES, Christina. A Cultural History of the Nurse's Uniform. [s.l.]: Canadian Museum of Civilization, 2012. ISBN 978-0660201849. 
  36. ↑ Úřednice chtěla zakázat ikonickou fotku, prý zobrazuje sexuální obtěžování - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  37. ↑ W Hotels' WWII Kiss Reenactment Contest (Photos). The Huffington Post. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 19, 2010. (anglicky) 
  38. ↑ Unconditional Surrender Statue [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 14, 2013. (anglicky) 
  39. ↑ PINCUS, Robert L. Port surrenders in the battle against kitsch. San Diego Union-Tribune. March 11, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (anglicky)  Archivováno 17. 7. 2011 na Wayback Machine.
  40. ↑ OGLES, Jacob. Unconditional Surrender Deal to Be Finalized Today. SRQ Daily. June 11, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 4, 2012. (anglicky) 
  41. ↑ MARTINEZ, Alanna. Monumental—and Controversial—'Kissing Sailor' Sculpture Comes to Times Square [online]. August 12, 2015 [cit. 2015-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 13, 2015. (anglicky) 
  42. ↑ HÁJEK, Adam. Válku ukončil polibek na Times Square. Ale kdo je tajemný námořník? [online]. idnes.cz, 2010-06-22 [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  43. ↑ BIDWILL, Colleen. Katy Perry kisses Marine during NYC Fleet Week. USA Today. May 25, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 1, 2012. (anglicky)  Archivováno 1. 7. 2012 na Wayback Machine.
  44. ↑ BIRCH, Nathan. It's Nazis, Nazis Everywhere In The Latest 'Wolfenstein: The New Order' Trailer [online]. June 7, 2013 [cit. 2015-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 22, 2015. (anglicky) 
  45. ↑ Wolfenstein: The New Order Trailer - E3 2013 [online]. June 10, 2013 [cit. 2015-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 8, 2015. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ian Jeffrey: The Photo Book. Phaidon, London 2000, ISBN 0-7148-3937-X, S. 134
  • Robert Hariman, John Louis Lucaites: The Times Square Kiss: Iconic Photography and Civic Renewal in U.S. Public Culture. In: Journal of American History. 94/2007. Organization of American Historians, S. 122–132, ISSN 0021-8723
  • Lawrence Verria, George Galdorisi: The Kissing Sailor: The Mystery Behind the Photo That Ended World War II, Naval Institute Press 2012

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Den_vítězství_na_Times_Square&oldid=24214322“