Přeskočit na obsah

David Koller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: David Kollar, slovenský experimentální hudebník.
David Koller
David Koller v Show Jana Krause v roce 2023
David Koller v Show Jana Krause v roce 2023
Základní informace
Narození27. září 1960 (64 let)
Praha, Československo
Žánryalternativní rock, pop rock
Povolánízpěvák, skladatel a bubeník
Nástrojebicí, kytara, harmonika, klavír
Aktivní roky1980–dosud
Členem skupinLucie
Pusa
Jasná Páka
Blue Effect
Kollerband
Žentour
Příbuzná témataLucie, Kollerband
OceněníCena Anděl Sólový interpret roku (2010)
Cena Anděl Sólový interpret roku (2015)
Manžel(ka)Anna Koller
DětiAdam, Benjamin, Nikola, David
Webwww.davidkoller.cz
Významný nástroj
elektrická kytara, bicí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Koller (* 27. září 1960 Praha) je český rockový zpěvák, skladatel a bubeník.

Patří k významným muzikantům české rockové a popové scény. Autor a interpret mnoha klasických hitů se nejvíce proslavil jako lídr rockové skupiny Lucie, kde působí od r. 1987 do 2024 . Účinkoval i v dalších rockových formacích (Jasná Páka, Žentour, Blue Effect, Pražský výběr, Pusa, Kollerband), byl též hudebním producentem (Koistinen, Alice, Plexis, Oskar Petr, Walk Choc Ice, Lucie Bílá). Spolu s Michalem Dvořákem složili hudbu k filmu Amerika (1994), Poslední přesun (1995) a Mrtvej brouk (1998). Účinkoval ve filmech Pražákům, těm je tu hej (1990), Akumulátor 1 (1994). Hostoval jak ve studiu, tak na koncertech v řadě českých a slovenských kapel a interpretů. Působil také jako koncertní bubeník v kapele Chinaski po tragické smrti bubeníka Pavla Grohmana, když měla skupina naplánované turné. Koller byl Grohmanův bubenický vzor.

Koller při vystoupení s kapelou Kašpárek v rohlíku v roce 2008

Společně s výtvarníkem Davidem Černým a filmařkou Alicí Nellis stojí za vybudováním kulturního centra MeetFactory, otevřeného v roce 2007.[1]

Kollerův syn Adam Koller je také bubeníkem a hraje v kapelách s otcem.[2]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

S kapelou Lucie

  • Lucie (1990)
  • In the Sky (1991)
  • Lucie Live! (1992) - živé album
  • Černý kočky mokrý žáby (1994)
  • Pohyby (1996)
  • Větší než malé množství lásky (1998)
  • Vše nejlepší 88-99 (1999) - výběrové album
  • Slunečnice (2000)
  • Dobrá kočzka která nemlsá (2002)
  • Lucie v opeře (2003) - živé album
  • The best of (2009) - výběrové album
  • Platinum Combo 1990-2013 (2013) - výběrové album
  • Evolucie (2018)
  • V opeře 2022 (2022)


Sólová diskografie

  • David Koller (1993)
  • Kollerband (2003)
  • Kollerband – Dual disk (2005)
  • Nic není na stálo (2006)
  • Teď a tady (2010)
  • Kollerband – Unplugged (2012)
  • ČeskosLOVEnsko (2015)
  • David Koller & Friends (2016)
  • QR (2022)
  • LP XXIII (2023)

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrazohled aneb Daleká cesta VHS (1998)
  • Pohyby – live DVD (1998)
  • Lucie v Opeře DVD (2004)

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Honza Dědek: Lucie: šrouby do hlavy (2000)

Milan Ohnisko: Who the Fuck Is David Koller (2017)

Michal Dvořák, David Koller, Robert Kodym, P.B.CH.: Lucie: Fotografity (2021)

Další činnost

[editovat | editovat zdroj]

S Davidem Černým a Alicí Nellis založil multikulturní centrum MeetFactory.

Je občansky aktivní, podílel se na akcích S komunisty se nemluví, Třídím odpad, Dekomunizace.cz a mnoha dalších.

Na začátku války na Ukrajině odjel se svou ženou na ukrajinské hranice pomáhat uprchlíkům.

Vybavení

[editovat | editovat zdroj]

Je firemním hráčem činelů Zildjian a paliček Balbex. Hraje na akustické kytary Furch. Spolupracuje s firmami Panter, Sennheiser a Neumann.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Nellis, Černý a Koller otevírají Meet Factory, iHNed.cz, 1. 10. 2007
  2. ↑ KŘIVÁNKOVÁ, Markéta. Adam Koller: Táta je šéf, ale naslouchá. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-06-07 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Lucie
Robert Kodym • P.B.CH. • Viktor Dyk • Michal Dvořák
Petr Franc • Michal Penk • Tomáš Waschinger • Marek Minárik • David Koller
Studiová alba
Lucie (1990) • In the Sky (1991) • Černý kočky mokrý žáby (1994) • Pohyby (1996) • Větší než malé množství lásky (1998) • Slunečnice (2000) • Dobrá kočzka která nemlsá (2002) • EvoLucie (2018)
Koncertní alba
Lucie Live! (1992) • Lucie v opeře (2003)
Kompilační alba
Příbuzná témata
Blue Effect
Vladimír Mišík • Radim Hladík • Petr Netopil • Jiří Kozel • Vlado Čech • Miloš Svoboda • Lešek Semelka • Josef Kůstka • Jan Nový • Oldřich Veselý • Fedor Frešo • Ladislav Boháček • Radek Křemenák • Josef Havlíček • Oldřich Kellner • Luboš Manda • Luboš Pospíšil • David Koller • Karel Káša Jahn • František Rába • František Hönig • Pavel Bohatý • Honza Křížek • Vojtěch Říha • Václav Zima
Studiová alba
Koncertní alba
Kompilace
EP
Videozáznamy
Související články
Anděl v kategorii zpěvák roku
1991 Pavol Habera • 1992 Petr Muk • 1993 Ivan Hlas • 1994 Dan Bárta • 1995 Kamil Střihavka • 1996 Janek Ledecký • 1997 Daniel Hůlka • 1998–2004 Dan Bárta • 2005 Petr Kolář • 2006–2007 Matěj Ruppert • 2008 Dan Bárta • 2009 Tomáš Klus • 2010 David Koller • 2011 Tomáš Klus • 2012 Vojtěch Dyk • 2013 Dan Bárta • 2014 Michal Hrůza • 2015 David Koller • 2016 Thom Artway • 2017 David Stypka • 2018 Miroslav Žbirka • 2019 Vladimír Mišík • 2020 7krát3 • 2021 David Stypka • 2022 Miroslav Žbirka
Dřívější názvy: Výroční československé hudební ceny (1991), Gramy (1992–1995), Česká Gramy (1996), Ceny Hudební akademie (1997), Ceny Akademie populární hudby (1998–2000)
Anděl v kategorii album roku
1991 In the Sky (Lucie) • 1992 Missariel (Lucie Bílá) • 1993 Karviná (Yo Yo Band) • 1994 Černý kočky mokrý žáby (Lucie) • 1995 Dřevo (Buty) • 1996 Divné století (Jaromír Nohavica) • 1997 Citová investice (Petr Hapka a Michal Horáček) • 1998 Větší než malé množství lásky (Lucie) • 1999 Kapradí (Buty) • 2000 Illustratosphere (Dan Bárta) • 2001 Proměny (Čechomor) • 2002 Pop: Tune da Radio (Support Lesbiens), Dance: Slowthinking (Ecstasy of St. Theresa), Rock: Biorytmy (Tata Bojs), Jazz/blues: Má vina (Jan Spálený a ASPM), Folk: Já na tom dělám (Bratři Ebenové) • 2003 Pop: Resistance Is Futile (Monkey Business), Rock: Dole v dole (Kabát) • 2004 Pop: Mikrokosmos (Kryštof), Rock: Nanoalbum (Tata Bojs) • 2005 Pop/dance: Kiss Me on My Ego (Monkey Business), Rock: Mezi světy (Lenka Dusilová) • 2006 Pop/dance: Rubikon (Kryštof), Rock: Polib si dědu (Wohnout) • 2007 Pop/dance: Objects of Desire and Other Complications (Monkey Business), Rock: Dreamer (Sunshine) • 2008 Ohrožený druh (Michal Horáček) • 2009 She's a Good Swimmer (Charlie Straight) • 2010 Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa (Nightwork) • 2011 Racek (Tomáš Klus) • 2012 Inzerát (Kryštof) • 2013 Šero (Bratři Orffové) • 2014 Na Radosti (Aneta Langerová) • 2015 ČeskosLOVEnsko (David Koller) • 2016 Hearts (Lenny) • 2017 Eskalace dobra (J.A.R.) • 2018 EvoLucie (Lucie) • 2019 Jednou tě potkám (Vladimír Mišík) • 2020 Řeka (Lenka Dusilová) • 2021 Dýchej (David Stypka a Bandjeez)
Dřívější názvy: Výroční československé hudební ceny (1991), Gramy (1992–1995), Česká Gramy (1996), Ceny Hudební akademie (1997), Ceny Akademie populární hudby (1998–2000)
Beatová síň slávy
Kapela
Blue Effect (2004) • Pražský výběr (2005) • Hudba Praha / Jasná Páka (2006) • Katapult (2007) • Arakain (2008) • Visací zámek (2009) • Etc… (2010) • Tři sestry (2011) • The Plastic People of the Universe (2012) • Flamengo (2013) • Kabát (2014) • Stromboli (2015) • Progres 2 (2016) • Framus Five (2017) • Krucipüsk (2018) • Olympic (2019) • Krausberry (2020) • Marsyas (2021) • Synkopy 61 (2022) • Citron (2023) • Lucie a BSP (2024)
Osobnost
Vladimír Mišík (2004) • Radim Hladík (2005) • Michal Pavlíček (2006) • Michal Prokop (2007) • Aleš Brichta (2008) • Lou Fanánek Hagen (2009) • Ota Petřina (2010) • Jan Haubert (2011) • Roman Dragoun (2012) • Vladimír Guma Kulhánek (2013) • Tomáš Hajíček (2014) • Kamil Střihavka (2015) • Martin Kraus (2016) • Luboš Pospíšil (2017) • Michal Ambrož (2018) • Jan Spálený (2019) • Pavel Váně (2020) • Petr Janda (2021) • Oldřich Říha (2022) • Jan Hrubý (2023) • David Koller (2024)
Osobnost
in memoriam
Jiří Schelinger (2004) • Milan Hlavsa (2005) • Petr Kalandra (2006) • Petr Novák (2007) • Miki Volek (2008) • Jiří Šindelář (2009) • František Kotva (2010) • Jan Ivan Wünsch (2011) • Vladimír Padrůněk (2012) • Ivan Martin Jirous (2013) • Vlado Čech (2014) • Petr Skoumal (2015) • Ota Petřina (2016) • Radim Hladík (2017) • Zdeněk Juračka (2018) • Oldřich Veselý (2019) • Filip Topol (2020) • Ivan Král (2021) • Luboš Andršt (2022) • Michal Ambrož (2023) • Richard Kybic (2024)
Píseň
Čajovna (Blue Effect, 2019) • Traktor (Visací zámek, 2020) • Planeta Hieronyma Bosche II (Progres 2, 2021) • Kolej Yesterday (Michal Prokop a Framus Five, 2022) • Kuře v hodinkách (Flamengo, 2023) • Máma táta (Hudba Praha, 2024)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Koller&oldid=24215553“