Přeskočit na obsah

David Jan Novotný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. MgA. David Jan Novotný
Prof. MgA. David Jan Novotný (13. května 2011)
Prof. MgA. David Jan Novotný (13. května 2011)
Narození28. listopadu 1947 (77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, vysokoškolský učitel, scenárista, publicista, učitel a filmový scenárista
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (1971–1976)
gymnázium
Témataliteratura, filmová scenáristika, publicistika a školství
RodičeJan Blahoslav Novotný
PříbuzníMarta Kellerová (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Jan Novotný (* 28. listopadu 1947 v Praze) je vysokoškolský pedagog, spisovatel, scenárista a publicista.

Profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě prošel řadou povolání: pracoval na poště, jako kočí a pastevec krav u státního statku v Krkonoších, divadelní vrátný, závozník v pekárnách, asistent produkce v Krátkém filmu Praha, uklízeč v divadle Semafor, vrátný ČSA, závozník v mydlovaru, asistent produkce na Barrandově, pomocný dělník v tiskárně, asistent režie v Krátkém filmu. Po absolutoriu FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, nastoupil v roce 1977 jako scenárista Filmového studia Barrandov. V roce 1990 byl přijat jako odborný asistent na FAMU na katedru scenáristiky a dramaturgie, kde byl v roce 1997 jmenován docentem a v roce 2001 profesorem. Od roku 1991 působí na katedře žurnalistiky FSV UK; v letech 20042007 byl prvním rektorem Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Od roku 2008 přednášel dramaturgii na bývalé Literární akademii (soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého), kde byl v letech 2010–2013 prorektorem a garantem oboru Literární tvorba. Je autorem filmových a televizních scénářů, desítky povídkových sbírek, novel a knih pro děti, teoretických textů o dramaturgii a scenáristice a publicistických textů v MfDnes, Lidových novinách, Hospodářských novinách. V roce 2008 publikoval Manifest pisoidního realismu, v němž vytyčuje nový umělecký směr v literatuře, malířství a figurální tvorbě. V roce 2011, 2012, 2014 a 2015 působil jako hostující pedagog na univerzitě ve finském Jyväskylä.

Otcem Davida Jana Novotného byl výtvarník Jan Blahoslav Novotný tvořící pod pseudonymem Jebenof, děd evangelický teolog Adolf Novotný.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Jak rodí chlap, Praha: Československý spisovatel, 1982
  • Má rozkošná Múza s hadrem v ruce, Praha: Československý spisovatel, 1985
  • Jak nevyloupit poštu, Praha, Československý spisovatel, 1986
  • Strašáci a poustevníci, Praha, Albatros, 1989
  • Život a sny, Praha, Kalich, 1991
  • Můj nejlepší kámoš, Praha, Knižní klub, 1997, druhý hlavní cena v literární soutěži Knižního klubu za dosud nevydaný rukopis. Dostupné online a jako e-kniha.
  • Strážní andělé, Praha: Knižní klub, 2000
  • Pohádky z Ementálu, Praha, Mladá fronta, 2001; druhé vydání Praha, Brána, 2017
  • Chcete psát scénář?, Praha, AMU, 1995, 2000
  • Do You Want to Write Screenplays?, Praha, AMU, 2001
  • Ro(c)k na vsi, Lberec: Bor, 2004
  • O půl páté před krámem, Liberec, Bor, 2005
  • Pohádky ze starého mocnářství, Liberec, Bor, 2005
  • Dramatické konflikty Bible, Praha, Karolinum, 2005
  • Truhlářská sonáta, Liberec, Bor, 2006
  • Budování příběhu, aneb demiurgie versus dramaturgie, Praha, Karolinum, 2007
  • Vasarelyho kříž, Praha: Beletris, 2007[1]
  • Senior Quintet, Liberec, Bor, 2008
  • Sidra Noach, Praha, Knižní klub, 2010, hlavní cena v literární soutěži Knižního klubu za dosud nevydaný rukopis; nominace na cenu Magnesia Litera 2011 v kategorii próza
  • Gilgul, Praha, Knižní klub, 2013
  • Noetova sidra (překlad do slovinštiny), Kranj, Založba Narava, 2014
  • Úvahy o mýtu, Praha, Karolinum, 2014
  • Zpověď agenta StB, Praha, Brána, 2016
  • Dybuk a ďábel, Praha, Brána, 2017
  • Soukromá historie Páté čtvrti a okolí, Praha, Academia, 2018
  • Daleko od zahrady Eden, Praha, Kalich, 2020
  • Rozinky v blátě, Ikar, 2023

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Jak rodí chlap (r. Zdeněk Troška, Jan Ekl, Vladimír Drha) 1979
  • Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (scénář spolu s Karlem Steigerwaldem a Vladimírem Kalinou; r. Tomáš Svoboda) 1979
  • Blázni, vodníci a podvodníci (r. Tomáš Svoboda) 1980
  • Plaché příběhy (adaptace povídek Karla Čapka; r. Zdeněk Flídr. Tomáš Tintěra a Dobroslav Zborník) 1980
  • Zátah (r. Stanislav Strnad)1981
  • Podfuk (scénář spol. s dr. Josefem Pohlem, r. Jan Schmidt)1985
  • Pátá čtvrť: zmizelé město pražské (dokumentární film, r. Josef Císařovský) 2011
  • Někdo schází u stolu (r. Pavlína Moskalyková)1990
  • Strážní andělé (r. Petr Koliha)1996
  • Motel Anathema (dvanáctidílný seriál s bývalými studenty FAMU, Kateřinou Fukovou, Hanou Musilovou a Petrem Slabým, r. Jiří Kos) ČT 1998
  • Causa Kain č.j.2 (r. David Sís) ČT 1998
  • Nesesmilníš – homosexualita a víra, dokument, (r. Stanislav Zeman) ČT 2004
  • Mendelovi (3+1 s M. Donutilem, Otcové a synové, r. František Filip) ČT 2008
  • Tatahotel (3+1 s M. Donutilem, Otcové a synové, r. František Filip) ČT 2008
  • Soutchán (3+1 s M. Donutilem, Otcové a synové, r. František Filip) ČT 2008
  • Než řekneš švec (úvodní díl tv. seriálu Policajti z cenra) ArtForum 21 2012

Dramaturgie a dramaturgická spolupráce

[editovat | editovat zdroj]
  • Eliška má ráda divočinu (r. Otakáro Schmidt) 1999
  • Děvčátko (r. Benjamin Tuček) 2003
  • Mistři (r. Marek Najbrt) 2004
  • Hranice (r. Martin Kopp, koprodukce Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku a ČT) 2006
  • Všechno nejlepší! (r. Martin Kotík) 2006
  • Vy nám taky, šéfe! (r. Martin Kotík) 2008
  • Policajti z centra (Česko-slovenský televizní seriál. r. Jiří Cieslar a Tibor Szilvasi) 2012
  1. recenze románu Vasarelyho kříž[nedostupný zdroj] na Portálu české literatury

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]