Chronologie druhé světové války

Chronologie druhé světové války uvádí v chronologickém pořadí významné události druhé světové války od 1. září 1939 do 2. září 1945 (celkem šest let a jeden den).

1939

Invaze do Polska

1. září – Německo přepadlo Polsko. Začala druhá světová válka v Evropě.
3. září – Francie, Spojené království a Austrálie vyhlásily Německu válku.
5. září – Spojené státy americké deklarovaly svoji neutralitu v začínající válce.
6. září – Jihoafrická Unie vyhlásila Německu válku.
9. září – Začala bitva na Bzuře, největší bitva války mezi Polskem a Německem.
10. září – Kanada vyhlásila Německu válku.
17. září – Sovětský svaz napadl Polsko. Organizovaný odpor polské armády proti napadení Německem a SSSR se začal hroutit.
28. září – Kapitulace Varšavy před náporem Wehrmachtu.
29. září – Kapitulovala pevnost Modlin.
2. říjen – Skončil hrdinný odpor polských obránců Helské kosy. Od 9. září dokázali sestřelit 50 letadel německé Luftwaffe.
5. říjen – Kapitulací jednotek generála Franciszka Kleeberga byl ukončen organizovaný odpor polské armády.
6. říjen – Skončila invaze do Polska. Nacistické Německo, Slovenský stát a Sovětský svaz společně v jediném měsíci zlikvidovaly Polsko (druhou Polskou republiku), které bylo rozděleno a anektováno v souladu s Německo-sovětskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie (druhý pakt Ribbentrop–Molotov) – rozdělením území Polska podle Curzonovy linie (vytyčené Radou Dohody usnesením z 8. prosince 1919 podle etnografických zásad).
8. říjen – Německo vyhlásilo anexi západních oblastí Polska.
14. říjen – Ponorka U-47 německého kapitána Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak.
18. říjen – Z Ostravy byl vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko.

Perzekuce českých studentů

28. říjen – V Praze došlo k masovým demonstracím proti německé okupaci Čech, Moravy a Slezska. Během jejich rozhánění byli zabiti Jan Opletal a Václav Sedláček.
8. listopad – Adolf Hitler těsně unikl atentátu, který v Mnichově provedl Georg Elser.
15. listopad – Pohřeb Jana Opletala smrtelně zraněného během demonstrací 28. října se změnil v demonstraci proti okupaci.
17. listopad – V reakci na demonstrace nařídil Adolf Hitler uzavření českých vysokých škol. Vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni. Další stovky českých studentů byly zatčeny a odvlečeny do koncentračních táborů.

Zimní válka

30. listopad – Sovětský svaz napadl Finsko, začala Zimní válka.
13. prosinec – Odehrála se námořní bitva u ústí Rio de La Plata.
14. prosinec – Sovětský svaz byl za nevyprovokovanou agresi proti Finsku vyloučen ze Společnosti národů.
17. prosinec – Byla potopena německá kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee.

1940

8. ledna – Bitva o Suomussalmi skončila velkou porážkou Rudé armády.
20. ledna – Začala druhá bitva u Taipale, skončila 13. března.
1. února – Rudá armáda zahájila svou druhou velkou ofenzívu na Karelské šíji. Začala druhá bitva u Summy.
15. února – Rudá armáda prolomila hlavní pozice Mannerheimovy linie u Summy, Finové ustoupili na rezervní pozice.
16. únor — HMS Cossack abordáží německého tankeru Altmark v norských výsostných vodách zachránil 299 britských námořníků z lodí potopených německou kapesní bitevní lodí Admiral Graf Spee.
6. března – Rudá armáda ovládla západní břeh Viipurského zálivu.
12. března – Moskevský mír (finsko-sovětská mírová smlouva).
13. března – V souladu s Moskevským mírem skončily válečné operace Zimní války mezi Finskem a SSSR.
8. dubna – Britské královské námořnictvo (Royal Navy) zahájilo zaminovávání norských výsostných vod.
9. dubna – Zahájení operace Weserübung, Německo napadlo Dánsko a Norsko.
10. května – Německo zahájilo útok na Belgii, Nizozemsko, Lucembursko a Francii.
8. června – Evakuace britských jednotek z Norska.
10. června – Kapitulace Norska a vstup Itálie do války.
14. června – Německo obsadilo Paříž.
17. června – Sovětský svaz přepadl a anektoval Lotyšsko.
22. června – Příměří z Compiègne, Francie kapitulovala.
28. června – SSSR anektoval Besarábii.
3. července – Útok na Mers-el-Kebír (operace Katapult), britský námořní Svaz H napadl francouzské loďstvo (pod kontrolou vlády ve Vichy), kotvící v Mers-el-Kebíru u Oranu v Alžírsku a způsobil mu těžké ztráty. Zahynulo přes 1000 námořníků.
10. července – Začala bitva o Británii.
12. července – Vznik první čs. letecké perutě (310. stíhací perutě) ve Spojeném království.
19. července – Námořní bitva u mysu Spatha.
31. července – Adolf Hitler informoval generály o svém úmyslu přepadnout Sovětský svaz.
31. srpna – Říšský protektor Konstantin von Neurath a K. H. Frank předložili Hitlerovi návrhy na způsob likvidace českého národa.
23. září – Operace Menace, Britové se neúspěšně pokusili o vylodění v Dakaru na území ovládaném Vichistickou Francií (v současnosti Senegal). Byli s těžkými ztrátami odraženi.
25. září – 83 francouzských letounů zaútočilo na britský Gibraltar. Šlo o největší nálet provedený francouzským letectvem v roce 1940.
28. října – Začátek italského útoku na Řecko.
31. října – Skončila nejurputnější fáze bitvy o Británii.
11. listopadu – Útok na Tarent, letadla z HMS Illustrious provedla útok na přístav v Tarentu a způsobila italskému loďstvu (Regia Marina) těžké ztráty.

1941

Čechy a Morava

1. dubna – Gestapo zatklo pplk. Josefa Balabána.
13. května – Gestapo zatklo Josefa Mašína.
28. září – Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo a rozpoutal vlnu represí.
29. září – Zatčen předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš.

Svět

22. ledna – Britské a australské jednotky dobyly Tobrúk.
11. února – Německý generál Erwin Rommel se přesunul do Severní Afriky.
29. března – Bitva u Matapanu, Britové porazili italskou námořní flotu.
6. dubna – Německo napadlo Jugoslávii a Řecko.

13. dubna – Podepsána Sovětsko-japonská smlouva o neútočení.
17. dubna – Kapitulace Jugoslávie.
21. dubna – Kapitulace Řecka.
20. května – Německé výsadkové jednotky provedly invazi na Krétu.
24. května – Bitva v Dánském průlivu, německá bitevní loď Bismarck potopila britskou HMS Hood.
27. května – Bitevní loď Bismarck potopena v severním Atlantiku.
22. června – Bylo zahájeno přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem (Operace Barbarossa). Pro SSSR začala Velká vlastenecká válka na východní frontě druhé světové války.
25. června – Sovětské letectvo bombardovalo finská města, Finsko vyhlásilo Sovětskému svazu tzv. pokračovací válku.
červen – Německý Wehrmacht obsadil litevské město Vilnius.
12. července – Japonsko předložilo Vichistické Francii ultimátum, kterým se dožadovalo odstoupení jejích osmi leteckých a dvou námořních základen v kolonii Francouzská Indočína.
16. července – Japonský 2. kabinet prince Konoeho Fumimary podal demisi.
18. července – Nový 3. kabinet prince Konoeho se ujal vlády.
25. července – Japonci vyhlásili „protektorát“ nad Francouzskou Indočínou, začala její okupace a příprava základen pro útok na Malajsii.
26. července – Jako reakci na japonské obsazení Francouzské Indočíny nařídil prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt zmrazit japonská finanční a majetková aktiva v USA.
30. července – Americký dělový člun USS Tutuila (PR-4) byl poškozen japonskými bombardéry u Čchung-čchingu. Japonci se omluvili, že šlo o omyl.
1. srpna – Řecké jednotky na Krétě kapitulovaly.
3. srpna – Clemens August von Galen, arcibiskup münsterský, ve svém kázání zveřejnil detaily o tajných nacistických programech eutanazie a ostře je odsoudil.
4. srpna – Prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt uzavřel Panamský průplav pro japonské lodě.
14. srpna – Proklamace Atlantické charty.
24. srpna – Hitler formálně nařídil, aby byly euthanasijní programy zastaveny.
8. září – Po rychlém postupu Wehrmachtu začalo obležení Leningradu.
29. září – Začal masakr v Babím Jaru, při němž Němci povraždili v rokli u Kyjeva 33 tisíc Židů.
30. září – Útokem Wehrmachtu na pozice Rudé armády před hlavním městem SSSR začala bitva před Moskvou (operace Tajfun).
2. října – Prezident Roosevelt odmítl nabídku japonského premiéra prince Konoeho na setkání, dokud se japonská vojska nestáhnou z Číny.
30. října – Začala bitva o Sevastopol.
7. listopadu – Německým letounem He 111 byla potopena sovětská nemocniční loď Armenia. Při katastrofě zahynulo přes 5 000 pasažérů.
6. prosince – Sovětská vojska přešla do rozhodujícího protiútoku před Moskvou.
7. prosince – Japonský útok na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech.
8. prosince
- USA a Nizozemsko oficiálně vyhlásily válku Japonskému císařství.
- Japonci bombardovali atol Wake, ostrov Guam, britskou korunní kolonii Hongkong, Singapur a Filipíny.
- Japonci se vylodili v Thajsku a Malajsii.
9. prosince
- Legitimní vláda Čínské republiky vyhlásila válku Japonsku. Do toho dne nepanoval mezi oběma státy oficiálně válečný stav, ačkoliv od 7. prosince 1937 probíhala druhá čínsko-japonská válka.
- Japonci se vylodili na atolech Tarawa a Makin.
- Japonci obsadili thajské hlavní město Bangkok.
10. prosince
- Japonci se vylodili na Filipínách a zahájili boj o Filipíny.
- Kapitulace Guamu.
- Zničení Svazu Z: Potopení britských lodí HMS Prince of Wales a HMS Repulse japonskými letadly.
11. prosince
- Německo a Itálie vyhlásily válku USA.
- První japonský pokus o invazi na atol Wake odražen.
13. prosince – Námořní bitva u mysu Bon.
19. prosince – Nájezd italských žabích mužů na Alexandrii ochromil britskou středomořskou flotu a ustavil italskou námořní převahu ve Středomoří.
23. prosince – Druhý japonský pokus o invazi na atol Wake byl úspěšný. Americké jednotky kapitulovaly po několika hodinách boje.
25. prosince – Japonci dobyli a obsadili Hongkong.
26. prosince – Začala sovětská Kerčsko-feodosijská operace.
28. prosince
- Připojení Besarábie k Rumunsku.
- Noc z 28. na 29. prosince – nad územím Protektorátu Čechy a Morava byly vysazeny tři výsadky: Silver A, Silver B a Anthropoid.

1942

Čechy a Morava

21. března – št. kpt. Václav Morávek, nejdéle činný ze Tří králů, zahynul v přestřelce s několika desítkami agentů gestapa.
27. května – Jozef Gabčík a Jan Kubiš provedli v Praze-Libni atentát na Reinharda Heydricha.
10. června – Vyhlazení Lidic. Němečtí nacisté přepadli Lidice u Kladna, vyvraždili tamější muže a vesnici srovnali se zemí.
24. června – Němečtí nacisté přepadli a srovnali se zemí osadu Ležáky.
23. října – V koncentračním táboře Mauthausen, kde za války zahynulo kolem 4,5 tisíce Čechů a Slováků, bylo popraveno 252 příbuzných Josefa Gabčíka a Jana Kubiše.

Svět

1. ledna – Vydána Deklarace Spojených národů.
11. ledna – Japonsko vyhlásilo válku Nizozemsku a napadlo Nizozemskou Východní Indii.
11. ledna – Japonci dobyli Kuala Lumpur.
19. ledna – Japonci zahajují invazi do Barmy.
20. ledna – Nacisté rozhodli na konferenci ve Wannsee (Berlín), že tzv. konečným řešením židovské otázky bude likvidace Židů.
23. ledna – Japonci se vylodili v Rabaulu.
25. ledna – Thajsko vyhlásilo válku USA a Velké Británii.
26. ledna – Do Evropy se přesunuly první americké jednotky.
1. února — Americké letadlové lodě USS Yorktown a USS Enterprise zaútočily na cíle v Marshallových a Gilbertových ostrovech
11. února – operace Cerberus, silná německá eskadra opustila Brest a proplula průlivem La Manche do severoněmeckých přístavů.
13. února – Japonci zahájili invazi na Sumatru.
15. února – Singapur kapituloval.
19. února – Japonci bombardovali australský Darwin.
27. a 28. února — Námořní bitva v Jávském moři: neúspěšný pokus Spojenců zastavit japonskou invazi na Jávu.
1. března — Japonské jednotky se vylodily na Jávě.
8. března — Nizozemské jednotky na Jávě kapitulovaly, organizovaný odpor v Nizozemské východní Indii de facto skončil.
18. března — Doolittlův nálet na Japonsko.
9. dubna – Japonci zlomili odpor amerických jednotek na Bataanu.
4. až 8. května – Bitva v Korálovém moři, první bitva letadlových lodí.
6. května – Kapitulace amerických sil na Corregidoru, Japonci ovládli severní Filipíny.
12. května - Začala druhá bitva o Charkov, po níž se Němcům otevřel prostor k útoku na Stalingrad a ke Kavkazu.
4. až 6. června – Bitva u Midway, drtivé vítězství Spojenců.
9. června – Kapitulace Samaru, posledních amerických jednotek na Filipínách.
11. až 16. června – Námořní operace Vigorous ve Středozemním moři.
28. června – Začala bitva u Stalingradu.
2. července – Bitva o konvoj PQ 17 plující z Islandu do SSSR.
25. července – Začala bitva o Kavkaz.
30. července – Začala bitva o Ržev.
5. srpna – Spojené království odvolalo svůj podpis pod Mnichovskou dohodou.
7. srpna – Americké síly se vylodily na ostrovech Guadalcanal, Tulagi, Gavutu a Tanambogo v Šalomounových ostrovech a obsadili letiště na Guadalcanalu, které tu Japonci budovali. Začala bitva o Guadalcanal.
9. srpna – Bitva u ostrova Savo, první námořní bitva během bojů o Guadalcanal. Americké námořnictvo utrpělo jednu z nejdrtivějších porážek ve své historii.
19. srpna – Nájezd na Dieppe, těžká spojenecká porážka s obrovskými ztrátami.
21. srpna – Bitva na řece Tenaru, americké jednotky na Guadalcanalu odrazily japonský útok na obranný perimetr kolem letiště.
24. srpna – Bitva u východních Šalomounů.
11. až 14. září – Bitva o Edson's Ridge na Guadalcanalu.
11. října – Bitva u mysu Esperance.
23. až 26. října – Bitva o Hendersonovo letiště na Guadalcanalu.
23. října – 4. listopadu – Druhá bitva u El Alameinu.
23. až 27. října – Bitva u ostrovů Santa Cruz.
8. listopadu – Operace Torch, vylodění angloamerických jednotek ve francouzských koloniích v severní Africe.
10. listopadu – Němci zahájili okupaci vichistické Francie. Obsazen zbytek Francie kromě perimetru kolem Toulonu.
19. listopadu – Rudá armáda zahájila operaci Uran.
25. listopadu – Začala sovětská ofenzíva - operace Mars.
27. listopadu – Francouzské loďstvo se potopilo v Toulonu, aby nepadlo do rukou Němců.
2. prosince – Projekt Manhattan: tým Enrica Fermiho uskutečnil první uměle vyvolanou jadernou řetězovou reakci.

1943

30. ledna – 1. československý samostatný prapor v SSSR odjel z Buzuluku na frontu.
2. února – Kapitulace Wehrmachtu po bitvě u Stalingradu. Polní maršál Friedrich Paulus zajat.
8. března – Bitva u Sokolova, první bojové vystoupení československé jednotky v SSSR.
19. dubna až 16. května – Povstání ve varšavském ghettu.
13. června – Nacisté vypálili obec Český Malín ve Volyňsku a vyvraždili tamní obyvatelstvo, většinou české národnosti.
5. července až 23. srpna – Bitva v Kurském oblouku.
10. července – Vylodění západních Spojenců na Sicílii.
12. července – Byla zahájena sovětská útočná operace Kutuzov.
25. července – Padl italský fašistický režim.
2. srpna – Povstání v Treblince
7. srpna – Byla zahájena sovětská útočná operace Suvorov, nazvaná též jako Druhá bitva o Smolensk.
24. srpna – Rudá armáda zahájila mohutnou útočnou operaci zvanou jako Bitva o Dněpr.
1. září – Židovské povstání ve Vilniusu na Litvě.
8. září – Zveřejněna kapitulace Itálie, kterou italský premiér Pietro Badoglio podepsal 3. září.
14. října – Povstání v Sobiboru.
6. listopadu – Osvobození Kyjeva, bojů o Kyjev se zúčastnilo i československé vojsko v SSSR.
28. listopadu – Začala Teheránská konference tzv. Velké trojky v Teheránu. Bylo to první setkání vrcholných představitelů Spojenců Josifa Stalina, Franklina Delano Roosevelta a Winstona Churchilla. Konference trvala do 1. prosince.
12. prosince – Při návštěvě prezidenta Edvarda Beneše v Moskvě byla uzavřena nová spojenecká smlouva mezi Československem a Sovětským svazem.
24. prosince – Byla zahájena Žytomyrsko-berdyčevská operace, které se zúčastnila i 1. československá samostatná brigáda.

1944

leden – USA dobyly Marshallovy ostrovy.
13. ledna – Byla zahájena Leningradsko-novgorodská operace, při níž byla proražena blokáda Leningradu.
24. ledna – Rudá armáda zahájila Korsuň-ševčenkovskou operaci, které se účastnila i 1. československá samostatná brigáda.
8. dubna – byla zahájena Krymská operace, která skončila osvobozením Krymu od nacistické okupace.
6. června – Den D, začala Operace Overlord (Vylodění Spojenců v Normandii.)
9. června – Rudá armáda zahájila ofenzívu na Karelské šíji s cílem dobýt a obsadit Finsko (Pokračovací válka).
10. června – Jednotky Waffen SS provedly ve francouzské vesnici Oradour-sur-Glane masakr, při kterém bylo povražděno 642 obyvatel, z toho 247 žen a 205 dětí.
15. června
- Americké jednotky se vylodily na Saipanu.
- První nálet bombardérů Boeing B-29 Superfortress ze základen v Číně na Japonsko.
17. června – Island vyhlásil republiku.
19. až 20. června – Bitva ve Filipínském moři.
22. červen – Rudá armáda zahájila rozsáhlou operaci Bagration.
25. června až 9. července – Bitva v oblasti Tali-Ihantala. Finská armáda zastavila postup Rudé armády na Karelské šíji.
3. července – Rudá armáda osvobodila Minsk.
13. července – Rudá armáda zahájila Lvovsko-sandoměřskou operaci
20. července – Neúspěšný atentát na Adolfa Hitlera; viz Stauffenbergův pokus o převrat.
21. července – Americké jednotky se vylodily na Guamu.
22. července – Byl založen Mezinárodní měnový fond.
24. července – Americké jednotky se vylodily na Tinianu.
1. srpna – Polsko: v 17 hodin, v tzv. hodinu „W“, začalo Varšavské povstání proti německým okupantům.
1. srpna – Ostrov Tinian v souostroví Severní Mariany byl prohlášen za bezpečný.
6. srpna – Němečtí nacisté popravili v obci Životice 36 civilistů a dalších 31 osob odvlékli do koncentračních táborů (Životická tragédie).
8. srpna – Vojáci generála George S. Pattona osvobodili francouzské město Le Mans.
10. srpna – Ostrov Guam prohlášen za bezpečný.
14. srpna – Po intenzivním boji dům od domu bylo spojenci dobyto St. Malo (kromě citadely).
15. srpna – Spojenci se vylodili na jihu Francie (Operace Dragoon).
16. srpna – Kanaďané dobyli Falaise.
17. srpna – Citadela v St. Malo, obsazená Wehrmachtem, kapitulovala.
20. srpna – Rudá armáda zahájila Jasko-kišiněvskou operaci.
21. srpna – Šéfové diplomatických misí 5 neutrálních zemí v čele s nunciem Angelem Rottou protestovali u Maďarského regenta Miklóse Horthyho proti deportacím Židů.
29. srpna – Začátek Slovenského národního povstání.

září – Začala Laponská válka mezi Finskem a Německem.
3. září – Spojenecká vojska osvobodila belgické hlavní město Brusel.
8. září – Začala Karpatsko-dukelská operace.
14. září – Rudá armáda zahájila Baltickou operaci.
15. září – Americké jednotky se vylodily na Peleliu.
17. září
- Spojenci zahájili operaci Market Garden.
- Americké jednotky se vylodily na Angaur.
28. září až 24. listopadu – Rudá armáda v součinnosti s jugoslávskými jednotkami uskutečnila Bělehradskou operaci.
20. října – Americké jednotky se vylodily na Filipínském ostrově Leyte – začalo znovudobytí Filipín.
23. až 26. října – Bitva u Leyte, jedna z největších námořních bitev v dějinách.
29. října – Rudá armáda pokračovala v Bělehradské operaci.
listopad
- Osvobození Belgie, Vilnius.
- Při leteckém náletu byl zničen počítač Z3.
- První využití pušky Sturmgewehr 44 (StG 44) německou armádou.
- Charles de Gaulle předsedou francouzské vlády.
- Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko opustily Pakt tří.
- Osvobozen koncentrační tábor Majdanek.
- Moresnet navrácen Belgii.
- Moldávie a Moldavsko součástí SSSR.
29. listopadu – V Albánii se k moci dostala komunistická strana pod vedením Envera Hodži.

1945

12. ledna – Začala Viselsko-oderská operace, při níž Rudá armáda postoupila až k Odře. Současně byla zahájena Západokarpatská operace, útoku na východním Slovensku se účastnil i 1. československý armádní sbor.
13. ledna – Začal útok Rudé armády na Východní Prusko – Východopruská operace.
15. ledna – Pět dělostřeleckých pluků 1. čs. armádního sboru se v prostoru Jasla úspěšně podílelo na zahájení útočné operace proti německým vojskům (bitva u Jasla).
19. ledna – Rozpuštění polské Zemské armády.
25. ledna – Zformování 1. smíšené letecké divize v SSSR.
30. ledna – Sovětskou ponorkou S-13 byla potopena německá osobní loď Wilhelm Gustloff (loď). Zahynulo pravděpodobně přes 9000 osob, jedná se o největší námořní katastrofu v dějinách.
3. února – Začaly boje o Liptovský Mikuláš, které trvaly 2 měsíce. Účastnil se jich i 1. československý armádní sbor.
4. února – Zahájení Jaltské konference Spojenců. Zúčastnili se jí Josif Stalin, Franklin Delano Roosevelt a Winston Churchill.
10. února – Sovětskou ponorkou S-13 byla torpédována německá dopravní loď General von Steuben. Zahynulo 3608 osob.
19. února – Vylodění spojenců na Iwodžimě – začala bitva o Iwodžimu.
10. března – Začal útok Rudé armády a čs. jednotek na Severní Moravu a Slezsko (Ostravsko-opavská operace).
20. března – Adolf Hitler vydal tzv. „Neronův rozkaz“, podle kterého pod sankcí okamžitého zastřelení nesměli zůstat občané Německa na územích získaných spojenci, měly být zničeny stavby a veškeré stroje a zařízení.
25. března – Jednotky Rudé armády a rumunská vojska zahájily Bratislavsko-brněnskou operaci.
duben – Skončila Laponská válka (válka mezi Finskem a Německem, trvající od září 1944).
1. dubna – Vylodění spojenců na Okinawě – začala bitva o Okinawu.
2. dubna – Byla zahájena ofenzíva 3. ukrajinského frontu sovětské armády a 1. bulharské armády na Vídeň (Vídeňská operace).
4. dubna – Začalo Gruzínské povstání na Texelu.
7. dubna – Operace Ten-gó: americké palubní letouny potopily japonskou bitevní loď Jamato a pět doprovodných plavidel, které se pokusily o sebevražedný výpad proti spojeneckým jednotkám u Okinawy.
16. dubna – Sovětskou ponorkou L-3 byla torpédována německá transportní loď Goya. Katastrofu nepřežilo 6–7 tisíc osob.
18. dubna – Vypálení osady Zákřov, kde bylo za asistence Vlasovců gestapem mučeno a zaživa upáleno 19 osob.
19. dubna – Vypálení osady Ploština německými nacisty, masakr civilního obyvatelstva.
21. dubna – Jednotky 3. americké armády vstoupily na čs. území a dobyly Aš, začalo osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou.
23. dubna – Vyhlazení osady Prlov německými nacisty.
25. dubna – Osvobozen koncentrační tábor Dachau.
25. dubna – Byl zahájen přímý útok Rudé armády na Berlín (Bitva o Berlín).
26. dubna – Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno.
30. dubna – Jednotky 4. ukrajinského frontu osvobodily Ostravu.
30. dubna – Adolf Hitler spáchal v Berlíně sebevraždu.
1. května – V Přerově vypuklo povstání, začátek květnového povstání českého lidu.
2. května – Němci popravili v Terezínské pevnosti 56 českých vlastenců.
3. května – Ustupující Němci po přestřelce s partyzány vypálili obec Leskovice a zmasakrovali tamních 25 obyvatel.
3. května – Po útoku britského letectva je potopena německá loď Cap Arcona. O život přišlo asi 4 500 lidí, zejména vězňů z německých koncentračních táborů.
5. května – V Praze začalo povstání proti německé okupaci.
5. května – Příslušníci SS vyhladili obec Javoříčko.
6. května – Jednotky americké armády osvobodily Plzeň.
6. května – Byla zahájena Pražská operace Rudé armády.
6. května – Němci provedli tzv. Velkomeziříčský masakr, při kterém zahynulo 58 osob.
6. května a 7. května – Masakry českých civilistů (žen, starců a dětí) jednotkami SS v Praze. Při masakru v Úsobské ulici bylo povražděno 37 osob, z toho 10 dětí, 13 žen, z nich dvě těhotné, a 14 mužů. Masakr v Lahovicích si vyžádal 61 mrtvých, další masakry se uskutečnily na Hradčanech, v Kobylisích, na Pankráci, na Masarykově nádraží, na Dejvickém nádraží a jiných místech.
7. května – Na Moravě došlo k poslednímu většímu bojovému střetnutí čs. vojsk za druhé světové války, k bitvě o Břest.
7. května – Němci povraždili v Třešti 33 českých občanů.
8. května – Konec druhé světové války v Evropě.
9. května – Tankové jednotky Rudé armády přijely do Prahy. Při ústupu do amerického zajetí postříleli Němci v obci Lejčkov 24 českých obyvatel.
11. května – U Slivice na Milínsku probíhala bitva u Slivice, padaly tam poslední výstřely Druhé světové války v Evropě.
20. května – Skončilo Gruzínské povstání na Texelu.
18. června a 19. června – Příslušníci československé armády vedení Karolem Pazúrem spáchali v Přerově masakr na Švédských šancích, jednu z nejbrutálnějších masových vražd přesouvajících se Němců na západ.
26. června – Byla podepsána Charta Spojených národů.
29. června – Mezi představiteli Československa a SSSR byla uzavřena smlouva o odstoupení Podkarpatské Rusi.
1. července – Německo rozděleno mezi spojenecké okupační síly.
16. července – V Nevadské poušti proběhl první pokusný jaderný výbuch.
17. července – Byla zahájena Postupimská konference Spojenců (tzv. Velké trojky). Zúčastnili se jí Josif Stalin, Harry S. Truman a Winston Churchill.
2. srpna – Ukončena jednání Velké trojky v Postupimi.
6. srpna – Spojené státy shodily uranovou atomovou bombu Little Boy na Hirošimu. V okamžiku zabito 80 tisíc lidí.
8. srpna – SSSR vyhlásil válku Japonsku (Sovětsko-japonská válka).
9. srpna – Spojené státy shodily plutoniovou atomovou bombu Fat Man na město Nagasaki. Stalo se v 23:02 místního času, bomba měla sílu 22 kilotun TNT. Pravděpodobně bylo zabito 60 až 80 tisíc lidí, dalších 60 tisíc zraněno.
15. srpna – Císař Hirohito oznámil kapitulaci Japonska.
2. září – Oficiální konec druhé světové války podpisem kapitulace Japonska na palubě USS Missouri (BB-63).

Odkazy

Související články

Norimberský proces

Externí odkazy

(anglicky) World War 2 Timeline 1939-1945
(anglicky) worldwar2plus55.com Archivováno 6. 6. 2009 na Wayback Machine. – chronologie událostí od roku 1939 do roku 1942