Přeskočit na obsah

Chotiměř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Lovosicku. O části obce Blížejov pojednává článek Chotiměř (Blížejov).
Chotiměř
Domy v Chotiměři
Domy v Chotiměři
Znak obce ChotiměřVlajka obce Chotiměř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLovosice
Obec s rozšířenou působnostíLovosice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel286 (2024)[1]
Rozloha3,42 km²[2]
Katastrální územíChotiměř
Nadmořská výška228 m n. m.
PSČ410 02
Počet domů88 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduChotiměř 66
410 02 Lovosice 2
[email protected]
StarostaJakub Wajshajtl
Oficiální web: www.chotimer.cz
Chotiměř na mapě
Chotiměř
Chotiměř
Další údaje
Kód obce564958
Kód části obce53341
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Chotiměř (německy Groß Kottomirsch) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 286[1] obyvatel.

Jméno vesnice vzniklo z osobního jména Chotěmír (Chotimír) ve významu Chotěmírův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: z Chotomíře (okolo 1280), in Chotomirzi (1406), z Chotěmíře (1429), w Chotomierzi (1545), na Chotoměři (1603), Kuttomirž a Kudimirž (1878), Chotiměř a Kottomiř (1833) a Chotiměř nebo Kottomirsch (1886).[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1280. Historické prameny ve vsi uvádějí dvě tvrze, jejichž existence byla inspirací pro současnou podobu chotiměřské vlajky a znaku.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Chotiměř leží v okrese Litoměřice, v Českém středohoří a nabízí pohled na okolní vrcholy Kletečné, Kubačky, Lovoše a Milešovky. Je obklopena ovocnými sady, zemědělskou půdou a blízkými lesy.

Průměrná nadmořská výška v obci je 268 metrů.[zdroj⁠?!] Protéká jí Chotiměřský potok, který se vlévá do Milešovského potoka a dále do řeky Labe. Ve vsi jsou tři rybníky a velká hasičská nádrž. Z 342 hektarů celkové katastrální výměry obce je 39 % orné půdy a 10 % lesů.[5]

Celé území Chotiměře náleží do chráněné krajinné oblasti České středohoří. Severní cíp území leží ve druhé zóně s přísnějším režimem ochrany. Střední pás území obce, do níž spadá zastavěné území Chotiměře i části Hrušovka, patří do čtvrté zóny. Jižní pás území se severní částí Opárenského údolí náleží do zóny třetí.[zdroj⁠?!]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Chotiměř[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2020
Obyvatelé 280 323 313 319 367 402 426 249 278 267 287 247 235 302 290
Domy 46 46 50 54 64 67 80 94 67 67 69 81 81 84 86

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Samostatnou obcí se Chotiměř stala 30. srpna 1990.

Několik set metrů jihozápadně od vesnice se nachází železniční zastávka Chotiměř na trati Lovosice–Teplice. Ve vsi je též zastávka autobusové linkové dopravy.

Na jihovýchodní straně katastrálním územím obce vede dálnice D8. Nejbližším dálničním nájezdem je Bílinka na 52. dálničním kilometru. Z Chotiměře je vzdálená asi 4,5 kilometru po silnici přes Velemín.

Od železniční stanice vede zeleně značená turistická trasa z Velemína do Opárenského údolí a dále do Malých Žernosek.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1814 byla v obci založena škola. Až v roce 1978 vedl nízký počet dětí k jejímu trvalému uzavření. V současné době[kdy?] většina chotiměřských dětí navštěvuje základní školu v nedalekém Velemíně.[zdroj⁠?!] Původní budova školy byla přestavěna na bytové jednotky. Předškolní děti mohou využívat místní mateřskou školu.

V obci působí spolek PRO Chotiměř, jehož činnost je zaměřena na ochranu přírody a krajiny a pořádání kulturních, společenských a veřejně prospěšných projektů. Každoročně organizuje úklidovou akci v rámci celorepublikového projektu Ukliďme svět, ukliďme Česko. V říjnu 2018 u příležitosti oslav stého výročí založení ČSR vysadil Lípu republiky. Každoročně přiváží 24. prosince do místní Kaple svatého Jana Nepomuckého Betlémské světlo. Spolek se pravidelně každou první jarní sobotu zapojuje do akce Keltský telegraf, při níž předává světelný signál z vrcholů Milešovky, Kletečné, Kubačky, Kořínky a Lovoše.

V obci rovněž funguje od roku 1993 Myslivecký spolek Kubačka, který se pravidelně účastní úklidové akce Ukliďme svět, ukliďme Česko. Každoročně pořádá pro občany obce Myslivecký ples. Působí zde také jednotka sboru dobrovolných hasičů společná pro obce Chotiměř a Velemín. Budova hasičárny stojí v centru vesnice u cesty do Opárenského údolí. Vodním zdrojem je vodní nádrž za obcí.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Výklenková kaple na Opuce
  • barokní kaple svatého Jana Nepomuckého z osmnáctého století
  • dům čp. 7 z poloviny 19. století[8]
  • Jihozápadně od vesnice stojí u rozcestí výklenková trojiční pozdně barokní kaple ze druhé poloviny 19. století. Byla vystavěna na místě staršího kamenného kříže, který je osazen ve vrcholu kaple.[zdroj⁠?!]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Chotiměř, s. 43. 
  5. Informace o obci - Oficiální stránka obce Chotiměř. www.chotimer.cz [online]. [cit. 2023-05-21]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 386, 387.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  8. Památkový katalog: Dům [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]