Chlupáček zední
Chlupáček zední | |
---|---|
Chlupáček zední (Pilosella officinarum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | chlupáček (Pilosella) |
Binomické jméno | |
Pilosella officinarum Vaill., 1754 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlupáček zední (Pilosella officinarum), též známý jako jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), je vytrvalá žlutě kvetoucí bylina z čeledi hvězdnicovitých, zástupce taxonomicky obtížného rodu chlupáček.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Obvejčitě kopinaté listy vyrůstají v přízemní růžici; na rubu jsou bíle plstnaté, na svrchní straně výrazně štětinatě chlupaté; vytrvávají zelené po celý rok. Z úžlabí listů růžice vyrůstají dlouhé, kořenující, olistěné výběžky. Stonky jsou bezlisté, vysoké 5 až 30 cm, nesoucí vždy pouze jeden úbor. Květenství obsahuje pouze jazykovité květy; opylovány jsou hmyzem nebo též samosprašně. Korunní lístky jsou žluté, na vnějších okrajích úboru někdy červenavě proužkované. Kvete od května do října, po odkvětu vytváří hnědé až černé nažky[1] s šedobílým, křehce lámavým chmýrem.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Je hojný na sušších loukách, pastvinách, mezích, podél cest, ve světlých lesících (teplomilné doubravy apod.) a skalních výchozech, též na kyselých písčinách a vřesovištích, a to od nížin do hor. Preferuje slunná stanoviště a sušší a živinami chudé půdy, co do půdní reakce je to generalista, častěji rozšířený na mírně kyselých půdách. Nesnáší zastínění a vlhko.[3] Rozšířen ve velké části Evropy, v severní Asii a sekundárně též v Severní Americe.[4][5]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Jeho kvetoucí nať se občas sbírá jako léčivá droga na srdeční potíže a při zánětech, v lékařství se používá zřídka.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Toman, Hísek: Naší přírodou krok za krokem - rostliny, Albatros 1994
- ↑ Aichele, D.: Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Ikar 2001
- ↑ http://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/69-hieracium-pilosella-jestrabnik-chlupacek
- ↑ Podlech, D.: Naše léčivé rostliny. Slovart 2002
- ↑ Pilosella officinarum | Pladias. pladias.cz [online]. [cit. 2018-10-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřábník chlupáček na Wikimedia Commons