Chiasso
| Chiasso | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°50′5″ s. š., 9°1′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ticino |
| Okres | Mendrisio |
  Chiasso Chiasso, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,35 km² |
| Počet obyvatel | 7 975 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 490,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6830 |
| Označení vozidel | TI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chiasso (lombardsky Ciass, zastarale německy Pias) je obec (malé město) na jihu Švýcarska v kantonu Ticino, blízko hranic s Itálií. Žije zde přibližně 8 000[1] obyvatel. Jde o nejjižnější obec Švýcarska a významný železniční uzel, pohraniční stanici s Itálií a koncový bod Gotthardské dráhy.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v regionu Sottoceneri (jižní Ticino) a leží v Pádské nížině v oblasti zvané Mendrisiotto jižně od Mendrisia mezi Luganským a Comským jezerem na hranici s Itálií.
Vesnice Pedrinate, dříve samostatná obec, která od roku 1976 patří k Chiassu, tvoří nejjižnější bod Švýcarska s hraničním kamenem číslo 75B. Chiasso je tak nejjižnější švýcarskou obcí.
Sousedními obcemi jsou Stabio, Balerna, Morbio Inferiore a Vacallo na severu (všechny v kantonu Ticino), Maslianico (provincie Como) na východě, Como (provincie Como) na jihu a San Fermo della Battaglia (provincie Como) a Novazzano (kanton Ticino) na západě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci pochází z roku 1140 pod názvem Claso.[2] V průběhu 19. století (1874) se Chiasso, původně předměstí sousedního italského města Como, stalo díky železnici s pohraniční stanicí a seřaďovacím nádražím významným pohraničním městem. Díky železnici zažilo Chiasso hospodářský rozmach a počet jeho obyvatel rychle rostl.[2]
Po ztrátě významu pohraničních stanic se mnoho obyvatel stěhovalo na sever do sousedních obcí, kde byla k dispozici pracovní místa v sektoru služeb. Od roku 1970 (kdy mělo Chiasso rekordních 9326 obyvatel) tak počet obyvatel klesá. Od srpna 1994 se z výzkumného centra pro takzvané Grätzelovy články stal komerční výrobce monokrystalických solárních článků a solárních modulů. Blízkost Itálie v současnosti městu opět dává perspektivu k ekonomickému růstu.
V září 1976 došlo po dlouhých deštích k sesuvu půdy nad plynárnou, který poškodil jednu ze tří nádrží na propan (ačkoli na opačné straně byla protipožární stěna, v bezpečnostních opatřeních se se sesuvem nepočítalo). Po chvíli projíždějící motocykl vyvolal výbuch uvolněného oblaku plynu, který způsobily malé jiskry z motoru. Další dva kontejnery pak hasiči ochlazovali a evakuovali asi 2000 lidí v okolí. Navzdory ochlazení došlo k trvalému úniku i z druhého kontejneru, což způsobilo druhý požár mraku plynu. Dvě nádrže na čpavek v suterénu nedaleké továrny Frisco zůstaly neporušené.[3]
Dne 25. listopadu 2007 byl zamítnut návrh na sloučení obcí Chiasso, Morbio Inferiore a Vacallo.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1591 | 1685 | 1769 | 1801 | 1850 | 1900 | 1910 | 1920 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
| Počet obyvatel | 160 | 315 | 455 | 479 | 1265 | 3700 | 5722 | 5439 | 5744 | 9326 | 8583 | 8212 | 7933 | 8331 | 7581 |
Obec se nachází v jižní části kantonu Ticino, která je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k tomu, že Chiasso leží přímo na hranicích s Itálií, má tranzitní a celní doprava velký význam. Zde se švýcarská dálnice A2 (Basilej – Lucern – Gotthard – Lugano – Chiasso) spojuje s italskou dálnicí A9 Autostrada dei Laghi směrem na Milán, kam lze dojet za necelých 45 minut.
Vyspělost obce výrazně zvýšilo dokončení Gotthardské dráhy v roce 1882.[4] Chiasso se stalo železniční pohraniční stanicí s Itálií, kudy proudila většina zboží i cestujících mezi oběma státy. I v současnosti zde zastavují mezinárodní vlaky kategorie EuroCity, spojující Curych a Milán.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Baltazar Fontana (1661–1733), sochař a štukatér
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chiasso na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c BIANCHI, Stefania. Chiasso [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2022-06-30 [cit. 2022-11-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Archivio Storico Ticinese. Lugano: [s.n.], 2010. (italsky)
- ↑ VON RÖLL, Victor. Enzyklopädie des Eisenbahnwesens. Berlín / Vídeň: Urban & Schwarzenberg, 1914. Dostupné online. Kapitola Gotthardbahn, s. 354–361. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chiasso na Wikimedia Commons - (italsky) [1] – oficiální stránky
