Caracallovy lázně
Caracallovy lázně (italsky Terme di Caracalla) byly starověké římské veřejné lázně (thermae), postavené v Římě blízko hradeb v jihovýchodní části starověkého města mezi lety 212 a 216 během vlády císaře Caracally. Byly používány až do 6. století, kdy byly zbořeny Ostrogóty během římsko-gótských válek (535–554).[1] Při letních olympijských hrách v roce 1960 se zde konaly soutěže v gymnastice. V roce 2009 byly ruiny lázní poškozeny zemětřesením s epicentrem u města L'Aquila.[2] V dnešní době se jedná o oblíbený turistický cíl, některé části ale kvůli ochraně mozaikových podlah nejsou veřejnosti přístupné.
Popis komplexu
[editovat | editovat zdroj]Stavba komplexu lázní trvala asi pět let a byla dokončena až Heliogabalem a Septimiem Severem. Původně byl označován jako Antoninovy lázně.[3] Rozkládal se na přibližné ploše 25 hektarů. Budova lázní byla dlouhá 228 metrů a široká 116 metrů. Její výška se odhaduje na 38,5 metru. Předpokládá se, že lázně dokázaly pojmout až 1600 návštěvníků.[4] Celý areál byl obehnán vnějším prstencem budov o zhruba čtvercovitém půdorysu o rozměrech 337 × 328 metrů, k němuž z východu a ze západu přiléhaly dvě velké exedry.
Do komplexu se vcházelo portikem na severní straně prstence budov, kolem něhož se z obou stran nacházely řady dvoupatrových budov, pravděpodobně obchodů. Na jižní straně prstence budov se rozkládal sportovní stadion a za ním velká cisterna na vodu, do níž byla přiváděna voda z akvaduktu. Tato cisterna dokázala pojmout až 80 000 metrů krychlových vody.[3] Lázně byly napájeny vodou z odbočky akvaduktu Aqua Marcia (Aqua Antoniniana Iovia), kterou Caracalla přikázal vybudovat v roce 212. Součástí lázní byla také veřejná knihovna, která se nacházela ve dvou sálech vedle stadionu, a byla rozdělena na dvě části: část s řeckou literaturou a část s latinskou literaturou.
Interiér byl zdoben mramorovým obložením stěn, sloupy z mramoru či granitu, sochařskými díly a mozaikovými podlahami. Mozaiky byly zdobeny různými motivy, od geometrických vzorů až po přírodní nebo mytologické výjevy. Součástí interiéru byly dvě palaestry, kde návštěvníci lázní mohli cvičit a otužovat se. Dále se zde nacházela převlékárna (apodyterium), horká lázeň (caldarium), vlažná lázeň (tepidarium) a plavecký bazén natatio.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baths of Caracalla na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. www.rome-guide.it [online]. [cit. 2011-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ L'Aquila earthquake damaged ancient baths in Rome [online]. Telegraph.co.uk, 2009-04-06 [cit. 2009-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b PESCARINOVÁ, Sofia. Řím: Archeologický průvodce po antickém Římě. první. vyd. Dobřejovice: Rebo Productions, 2000. ISBN 80-7234-153-7. S. str. 110.
- ↑ ROTH, Leland M. Understanding Architecture: Its Elements, History and Meaning. First. vyd. Boulder, CO: Westview Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-06-430158-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Caracallovy lázně na Wikimedia Commons