Boris Pash
Boris Pash | |
---|---|
Narození | 20. června 1900 San Francisco |
Úmrtí | 11. května 1995 (ve věku 94 let) Greenbrae |
Alma mater | Univerzita Jižní Kalifornie Springfield College |
Povolání | voják |
Zaměstnavatel | Ústřední zpravodajská služba |
Ocenění | Medaile za vynikající službu legionář Záslužné legie |
Rodiče | Theophilus Pashkovsky |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boris Theodore Pash (20. června 1900 San Francisco, Kalifornie, USA – 11. května 1995 Greenbrae, Kalifornie, USA; rodným jménen Boris Fjodorovič Paškovskij rusky: Борис Фёдорович Пашковский) byl vojenský zpravodajský důstojník armády Spojených států. Během druhé světové války velel misi Alsos, jejímž cílem bylo zjistit, jak Německo pokročilo ve vývoji jaderných zbraní.[1][2][3] Z armády odešel v hodnosti plukovníka.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Boris Fjodorovič Paškovskij se narodil v San Francisku v Kalifornii 20. června 1900.[4] Jeho otcem byl Teodor Paškovskij (který se stal nejctihodějším metropolitou Theophilem v letech 1934 až 1950[5]), duchovní Ruské pravoslavné církve a pozdější arcibiskup, který byl v roce 1894 poslán církví do Kalifornie. Jeho matka byla srbská Američanka Ella Dabovich, neteř Sevastijana Daboviće, mnicha, který také žil v Americe a byl po smrti kanonizován jako srbský pravoslavný světec.[6][7] Otec Sevastijan celebroval na jejich svatbě.[8]
V roce 1906 byl jeho otec odvolán do Ruska,[9] zbytek rodiny se vrátil do Ruska v roce 1913. [10] [11]
V letech 1916–1917 vstoupil i s otcem do řad ruské armády, s níž bojoval proti císařskému Německu a Rakousku-Uhersku v první světové válce. Během říjnové revoluce rodina uprchla do Simferopolu na Krymu, kde Boris pracoval pro YMCA. V únoru 1920 se připojil k Bílému námořnictvu v Černém moři, kde sloužil na křižníku General Kornilov. Za účast v akci proti bolševikům byl v březnu 1920 vyznamenán Křížem sv. Jiří čtvrté třídy.[11][10]
Poté, co se 1. července 1920 oženil s Lydií Vladimirovnou Ivanovou, se rozhodl vrátit do Spojených států, protože konsolidace bolševické moci už byla zjevná. Studoval na Springfield College ve Springfieldu, Massachusetts, kde v roce 1924 promoval jako bakalář tělesné výchovy.[4]Během této doby změnil příjmení z Paškovskij na Pash. V roce 1939 získal titul Master of Science ve vzdělávání na Univerzitě Jižní Kalifornie.[4] Připojil se k armádní rezervě Spojených států a v rámci výcviku získal certifikaci od FBI.[10]
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Pash byl povolán do aktivní služby v armádě v r oce 1940 a stal se šéfem kontrarozvědky na velitelství IX Corps Area v Presidio of San Francisco.[10] V této roli se zapojil do mise na poloostrově Baja v roce 1942, která zkoumala možnost, že si Japonci během druhé světové války založili základnu v Mexiku.[4]
Pash vyšetřoval podezření na sovětskou špionáž v Radiační laboratoři na Kalifornské univerzitě. Vyslechl zaměstnance včetně Roberta Oppenheimera, o kterém sice usoudil, že „může být stále spojen s komunistickou stranou“, ale nevěřil, že Oppenheimer je špión, doporučil však, aby jej v rámci projektu Manhattan doprovázeli agenti kontrarozvědky.[12]
Nejznáměnší je jako velící důstojník mise Alsos, spojenecké operace založené na konci roku 1943 s cílem zjistit, jak daleko pokročila Osa směrem k vývoji jaderných zbraní. Úkolem bylo zmocnit se zařízení, materiálu a vědců souvisejících s německým jaderným výzkumem.[3]
Po válce
[editovat | editovat zdroj]Po válce Pash sloužil v různých funkcích vojenské rozvědky. Sloužil pod generálem Douglasem MacArthurem v Japonsku v letech 1946 a 1947. Překazil sovětský pokus prosadit se v Japonsku prostřednictvím místní pravoslavné církve. Zorganizoval příchod biskupa Benjamina (Basalyga) na začátku ledna 1947, čímž si vliv v regionu zajistila Severoamerická metropole, spíše než tehdejší Sověty kontrolovaný Moskevský patriarchát.[11]
Od roku 1948 do roku 1951 sloužil jako vojenský zástupce v CIA.[10] V letech 1952 až 1953 sloužil jako plánovací důstojník speciálních sil u amerických sil v Rakousku. Jeho poslední dvě armádní působiště byla znovu v USA, nejdříve jako zástupce náčelníka štábu pro zpravodajství šesté armády (v letech 1953 až 1956) a později v kanceláři náměstka ministra obrany pro řízené střely ve Washingtonu, DC, od roku 1956 až do jeho odchodu z armády v roce 1957. [10] V roce 1954 svědčil v Oppenheimerově bezpečnostním slyšení a přopomněl obavy, které měl o Oppenheimerovi v roce 1943.
Po odchodu z armády se Pash stal šéfem východoevropské a SSSR divize v Quartermaster Technological Intelligence Agency. V roce 1961 přešel do zahraničního vědeckého a technologického centra armády Spojených států. Ze státní služby odešel v červnu 1963.[13]
V důchodu vydal Pash v roce 1980 knihu The Alsos Mission, v níž vypráví o svých válečných zážitcích v Evropě. V roce 1981 proběhla soudní jednání k internacím japanoameričanů za druhé světové války. Pash byl jedním z mála žijících důstojníků, kteří byli předvedeni svědčit. Trval na tom, že nezákonné akce proti americkým občanům je třeba posuzovat v kontextu 40. let, a nikoli zpětně.[11] V roce 1988 byl uveden do Síně slávy vojenské rozvědky. [14] Mezi jeho vyznamenání patřila Army Distinguished Service Medal, [14] Legion of Merit, Order of British Empire a Order of St . George. [15][16]
Byl jedním z mála bělogvardějců, kteří se dožili konce vlády komunistické strany v Rusku. Pash zemřel 11. května 1995 v Greenbrae v Kalifornii ve věku 94 let a byl pohřben na srbském hřbitově v Colmě v Kalifornii.[14] Dokumenty z jeho činnosti jsou v Hooverově institutu na Stanfordské univerzitě.[4]
V populární kultuře
[editovat | editovat zdroj]Ve filmu Oppenheimer režiséra Christophera Nolana z roku 2023 ztvárnil Pashe Casey Affleck.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Pash na anglické Wikipedii.
- ↑ Boris Pash - Pohrdal bolševiky, tak se přidal k Američanům. Těm pomohl k sestrojení ničivé zbraně | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz [online]. Expert Publishing Group, 2021-06-17 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online.
- ↑ JENÍK, Tomáš. Skutečný příběh vědců a špionů, kteří sabotovali snahu nacistů vyrobit atomovou bombu | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví. www.kosmas.cz [online]. 2022-08-12 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b KEAN, Sam. Atomoví parchanti: Skutečný příběh vědců a špionů, kteří sabotovali snahu nacistů vyrobit atomovou bombu. Praha: Práh, 2022. 440 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7252-930-8.
- ↑ a b c d e Pash (Boris T.) papers, Biographical Note. oac.cdlib.org [online]. Hoover Institution Library & Archives [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Past Primates: His Eminence, Metropolitan Theophilus (Pashkovsky). www.oca.org [online]. The Orthodox Church in America [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Glorification of St. Sebastian (The Orthodox Word #304). St. Herman Press [online]. 2015-IX/X [cit. 2024-12-01]. Roč. 51, čís. 5 (304). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ St. Sebastian (Dabovich). Holy Resurrection Orthodox Church [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Saint Sebastian (Dabovich) - Canadian Orthodox History Project. www.orthodoxcanada.ca [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Metropolitan Theophilus (Pashkovsky). Saint Herman of Alaska [online]. Orthodox Church in America [cit. 2024-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-26. (anglicky)
- ↑ a b c d e f ALLISON, William H. Portrait of Col. Boris Pash, the military head of ALSOS. Stadt Haigerloch [online]. 2001-06-24 [cit. 2024-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-27. (anglicky)
- ↑ a b c d BEYDA, Oleg. “I Lived Hard and Fast but Good”. Hoover Institution [online]. Stanford University, 2024-07-10 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JONES, Vincent C. Manhattan, the Army and the Atomic Bomb | WorldCat.org. Washington, D.C.: Center of Military History, U.S. Army, 1985. 660 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-23.
- ↑ Boris Pash and Science and Technology Intelligence. Masters of the Intelligence Art [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013=02=17. (anglicky)
- ↑ a b c SCHWARTZ, Stephen. Colonel Boris T. Pash. SFGATE [online]. Hearst Communications, 1995-05-13 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ The National War Memorial Shrine. Washington D.C.: The Russian Orthodox Church of America, 1963-05-19. 52 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-09.