Seznam trpaslíků Středozemě
Toto je seznam trpaslíků objevujících se ve fiktivním světě anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena.
A
[editovat | editovat zdroj]Azaghâl
[editovat | editovat zdroj]Azaghâl byl trpasličím králem Belegostu v prvním slunečním věku. Proslavil se v bitvě nespočetných slz, do které vedl trpaslíky z Ered Luin. V souboji s drakem Glaurungem byl smrtelně raněn, avšak z posledních sil se mu podařilo vrazit obrovitému hadovi svůj nůž do břicha. Glaurung poté prchnul z bojiště. Azaghâlovo tělo vynesli jeho bojovníci za zpěvu žalmů z bitevní vřavy a žádný Morgothův sluha se je při tom neodvážil napadnout.[1]
B
[editovat | editovat zdroj]Balin
[editovat | editovat zdroj]Balin (2763 – 10.11.2994 T. v.) se zúčastnil výpravy Thorina Pavézy k Osamělé hoře, přičemž se stal dobrým přítelem hobita Bilbo Pytlíka. Byl Dvalinovým bratrem.[2] V roce 2989 vedl trpasličí výpravu do zpustlé Morie, kde jej však v roce 2994 ze zálohy zastřelili skřeti. Jeho zbývající druhové vystavěli padlému Balinovi hrob, na němž bylo napsáno: Balin syn Fundinův, vládce Morie. Při svém průchodu zpustlou Morií objevilo jeho náhrobek Společenstvo prstenu.[3]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Balina skotský herec Ken Stott.
Bifur
[editovat | editovat zdroj]Bifur (? – 3018 T. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Bifur byl bratrancem Bofura a Bombura. Nosil žlutou kapuci a hrál na klarinet.[4] V souboji se zlobry se srdnatě bránil a zlobři jej za trest pověsili nejblíže ohně.[5] Po znovuzaložení Království pod Horou obýval Bifur Erebor až do své smrti v roce 3018.
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil Bifura novozélandský herec William Kircher.
Bofur
[editovat | editovat zdroj]Bofur (? – 3018 T. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Bofur byl bratrancem Bifura a bratrem Bombura. Stejně jako Bifur nosil žlutou kapuci a uměl hrát na klarinet.[4] Byl téměř zabit Šmakem spolu s Bomburem, když se drak nenápadně vyplazil z Osamělé hory a napadnul výpravu na jejím úbočí.[6] V království pod Horou žil až do své smrti v roce 3018.
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil roli Bofura britský herec James Nesbitt.
Bombur
[editovat | editovat zdroj]Bombur (? – 3018 T. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Pocházel z mórijských trpaslíků, nebyl však z Durinovy větve. Bombur byl bratrancem Bifura a bratrem Bofura. Tlustý Bombur byl vždy ve všem poslední a často přitahoval problémy. Když výprava v Temném hvozdu překonávala Začarovanou řeku, byl to právě on, kdo spadnul do zakleté říční vody, načež upadnul do tvrdého spánku a odsoudil tak své druhy, aby jej kus cesty nesli. Uměl hrát na buben.[4] Na sklonku života Bombur natolik přibral, že se nedokázal sám pohybovat a muselo jej proto přenášet šest trpaslíků.[7]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil Bombura novozélandský herec Stephen Hunter.
Borin
[editovat | editovat zdroj]Borin (2450 – 2711 T. v.) pocházel z Durinova lidu. Byl druhorozeným synem krále Náina II. a mladším bratrem krále Dáina I.. Jeho prapravnukem byl Gimli, Přítel elfů. Borin žil až do roku 2590 v Ered Mithrin, načež následoval svého synovce Thróra zpátky do Ereboru.[8]
D
[editovat | editovat zdroj]Dáin I.
[editovat | editovat zdroj]Dáin I. (2440 – 2589 T. v.), syn Náina II., byl posledním králem sjednoceného Durinova lidu. Vládl v Šedých horách do roku 2589. Tehdy se ze severu připlazili ledoví draci a jeden z nich krále Dáina usmrtil. Dlouhovousáči se poté rozdělili a opustili svá sídliště v Ered Mithrin.[9]
Dáin II. Železná noha
[editovat | editovat zdroj]Dáin II. zvaný Železná noha (2767 – 3012 T. v.) byl králem Durinova lidu na přelomu třetího věku. V mládí bydlel se svou rodinou v Železných horách. Jako mladíček se zúčastnil války mezi trpaslíky a skřety. Proslavil se především v bitvě v Azanulbizaru, kde se mu podařilo usmrtit vůdce skřetů Azoga.[10] V roce 2941 přispěchal se svými bojovníky na pomoc Thorinu Pavézovi a zasloužil se tak o vítězství spojenců v bitvě pěti armád. Po Thorinově smrti byl prohlášen králem Dlouhovousáčů, kterým zůstal i v průběhu války o Prsten. Padnul v roce 3019 v bitvě v Dolu a na jeho místo nastoupil jeho syn Thorin III. Kamenná přilba.[11]
Postava krále Dáina se objevila i v Jacksonově filmu Hobit: Bitva pěti armád, kde ji ztvárnil britský herec Billy Connolly.
Dís
[editovat | editovat zdroj]Dís (2760 – ?) je jediná známá trpaslice z Tolkienova světa. Byla mladší sestrou Thorina Pavézy a matkou Fíliho a Kíliho.[12]
Dori
[editovat | editovat zdroj]Dori (? – 3018 T. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl bratrem Noriho a Oriho. Dori byl považován za nejsilnějšího člena Thorinovi výpravy. Když družina prchala v tunelech Mlžných hor před skřety, byl to právě on, kdo dostal za úkol nést jako první pomalého Bilba na zádech.[13] Při útoku vrrků Dori slezl ze svého úkrytu a pomohl Bilbovi vylézt za ostatními do koruny stromu.[14] Poté, když výpravu odnášeli orli se hobit držel za Doriho nohu.[15] Po založení království pod Horou obýval Erebor až do své smrti v roce 3018.
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Doriho novozélandský herec Mark Hadlow.
Durin Nesmrtelný
[editovat | editovat zdroj]Durin I., který byl pro svůj enormně dlouhý věk přezdíván jako Nesmrtelný, byl prý vůbec prvním trpaslíkem, který v prvním slunečním věku procitnul. Pod vrcholky Mlžných hor začal hloubit síně nejproslulejšího trpasličího města Khazad-dûm. Po své smrti byl nadále ctěn a Dlouhovousáči se podle něj označovali jako Durinův lid.[16]
Durin II.
[editovat | editovat zdroj]Durin II. byl králem v Khazad-dûm.
Durin III.
[editovat | editovat zdroj]Durin III. byl králem v Khazad-dûm okolo roku 1600 D. v.. Obdržel první ze Sedmi prstenů moci.[17]
Durin IV.
[editovat | editovat zdroj]Durin IV. byl králem v Khazad-dûm.
Durin V.
[editovat | editovat zdroj]Durin V. byl králem v Khazad-dûm.
Durin VI.
[editovat | editovat zdroj]Durin VI. (1731 – 1980 T. v.) byl králem v Khazad-dûm v době, kdy trpaslíci probudili v hlubinách pod horami balroga. Netvor usmrtil krále Durina a jeho syna Náina a byl později znám jako Durinova zhouba.[16]
Durin VII.
[editovat | editovat zdroj]Durin VII. známý jako Durin Poslední vládl na počátku čtvrtého věku. Durin VII. odvedl Dlouhovousáče zpátky do opuštěných dolů Morie a znovuzaložil království Khazad-dûm.
Dvalin
[editovat | editovat zdroj]Dvalin (2772 T. v. – 91 Č. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilbo Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl bratrem Balina a bratrancem Óina a Glóina. Byl prvním trpaslíkem, který vkročil do Bilbova domu. Nosil tmavě zelenou kapuci a zlatý pásek[18] a uměl hrát na violu.[4] Po založení království pod Horou pak obýval Erebor až do své smrti.[7] Zemřel velmi starý v roce 91 čtvrtého věku, přičemž se dožil úctyhodných 340 let.[19]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Dvalina skotský herec Graham McTavish.
F
[editovat | editovat zdroj]Farin
[editovat | editovat zdroj]Farin (2560 – 2803 T. v.), syn Borinův, byl otcem Fundina a Gróina.[19]
Fili
[editovat | editovat zdroj]Fili (2859 – 2941 T. v.) byl jedním z druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl starším bratrem Kiliho a jejich matkou byla Dís, Thorinova sestra.[19] Stejně jako jeho bratr nosil Fili modrou kapuci, stříbrný opasek a měl žluté vousy.[20] Spolu s Kilim padl při obraně svého strýce v bitvě pěti armád.[21]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Filiho novozélandský herec Dean O'Gorman.
Flói
[editovat | editovat zdroj]Flói (? – 2989 T. v.) byl jedním z trpaslíků, kteří následovali Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Flóimu se v boji se skřety podařilo usmrtit skřetího kapitána, ale zemřel v boji před branou zasažen lučištníkem. Byl pochován poblíž jezera Kheled-zâram. Jeho smrt byla zaznamenána v knize, kterou později objevilo Společenstvo prstenu v komnatě Mazarbul.[22]
Frerin
[editovat | editovat zdroj]Frerin (2751 – 2799 T. v.) byl druhým synem krále Thráina II. a mladším bratrem Thorina Pavézy. Frerin zemřel na počátku bitvy v Azanulbizaru, kdy skřeti zatlačili trpaslíky do lesa rostoucího na okraji jezera Kheled-zâram.[23]
Frór
[editovat | editovat zdroj]Frór (2552 – 2589 T. v.) byl druhým synem krále Dáina I. a bratrem Thróra a Gróra. Frór zemřel spolu se svým otcem po útoku ledového draka na jejich sídlo v Ered Mithrin v roce 2589.[9]
Fundin
[editovat | editovat zdroj]Fundin (2662 – 2799 T. v.) byl synem Farina, bratrem Gróina a otcem Balina s Dvalinem. Fundin zemřel na počátku bitvy v Azanulbizaru, kdy skřeti zatlačili trpaslíky do lesa rostoucího na okraji jezera Kheled-zâram.[23]
G
[editovat | editovat zdroj]Gamil Zirak
[editovat | editovat zdroj]Gamil Zirak byl trpasličí kovář žijící v prvním věku v Nogrodu. Mnohá jeho díla byla uložena mezi poklady Doriathkého krále Thingola. Gamilovým nejslavnějším žákem se stal Telchar.[24]
Gimli
[editovat | editovat zdroj]Gimli (2879 T. v. – ?), syn Glóinův, je nejznámějším trpaslíkem Tolkienova světa. Na Elrondově radě byl vybrán jako zástupce trpaslíků do Společenstva prstenu, které mělo za cíl zničení Prstenu. Gimli se stal přítelem elfa Legolase a služebníkem paní Galadriel, která jej okouzlila svou krásou. Proto byl Gimli znám jako Přítel elfů. Po smrti krále Elessara se spolu s Legolasem vydal na cestu přes moře.[25]
Glóin, syn Thorinův
[editovat | editovat zdroj]Glóin, syn Thorinův (2136 – 2385 T. v.), byl po svém otci králem Durinova lidu. Vládl v Ered Mithrin.[19]
Glóin, syn Gróinův
[editovat | editovat zdroj]Glóin, syn Gróinův (2783 T. v. – 15 Č. v.), byl mladším bratrem Óina a otcem Gimliho. Glóin byl jedním z třinácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Spolu se svým bratrem byl proslulý v rozdělávání ohně za jakýchkoliv podmínek. Po zabití Šmaka žil v Ereboru a v roce 3018 byl králem Dáinem poslán do Roklinky, aby požádal Elronda o radu. Zúčastnil se tak Elrondovy rady a jeho syn Gimli byl vybrán do Společenstva prstenu.
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Glóina novozélandský herec Peter Hambleton.
Gróin
[editovat | editovat zdroj]Gróin (2671 – 2923 T. v.), syn Farinův, byl otcem Óina a Glóina.[19]
Grór
[editovat | editovat zdroj]Grór (2563 – 2805 T. v.) byl třetí syn krále Dáina I.. Jeho staršími bratry byli Thrór a Frór. Grór odvedl většinu Durinova lidu po smrti svého otce do Železných hor.[9]
I
[editovat | editovat zdroj]Ibun
[editovat | editovat zdroj]Ibun pocházel z čeledi Drobných trpaslíků a žil v prvním věku. Byl synem Mîma a bratrem Khîma. Spolu s otcem a bratrem bydlel na skalnaté hoře Amon Rûdh. Po smrti svého bratra se o svůj domov dělil s Túrinem a jeho družinou. Když však jeho otec Mîm prozradil skřetům Túrinův úkryt, zabili Morgothovi sluhové při drancování Amon Rûdhu také Ibuna.[26]
K
[editovat | editovat zdroj]Khîm
[editovat | editovat zdroj]Khîm pocházel z čeledi Drobných trpaslíků a žil v prvním věku. Byl synem Mîma a bratrem Ibuna. Khîm byl zastřelen jedním z Túrinových mužů, Andrógem.[26]
Kili
[editovat | editovat zdroj]Kili (2864 – 2941 T. v.) byl jedním z druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl ze všech společníků nejmladší. Jeho matkou byla Dís, Thorinova sestra. Stejně jako jeho starší bratr Fili nosil i Kili modrou kapuci, stříbrný opasek a měl žluté vousy.[20] Spolu s Filim padl při obraně svého strýce Thorina v bitvě pěti armád.[21]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Kiliho irský herec Aidan Turner. Ve filmu se Kili zamiloval do elfky Tauriel a v této verzi jej láska k ní stála život.
L
[editovat | editovat zdroj]Lóni
[editovat | editovat zdroj]Lóni (? – 2994 T. v.) byl jedním z trpaslíků, kteří následovali Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Padl v boji se skřety v roce 2994. Jeho smrt byla zaznamenána v knize, kterou později objevilo Společenstvo prstenu v komnatě Mazarbul.[27]
M
[editovat | editovat zdroj]Mîm
[editovat | editovat zdroj]Mîm byl poslední Drobný trpaslík, který žil v prvním věku. Měl dva syny Khîma a Ibûna, se kterými bydlel v Amon Rûdhu. Poté, co skřetům vyzradil Túrina a jeho muže odešel Mîm do zpustlého Nargothrondu, kde jej posléze usmrtil Túrinův otec Húrin.
N
[editovat | editovat zdroj]Náin I.
[editovat | editovat zdroj]Náin I. (1832 – 1981 T. v.) byl synem krále Durina VI. a jeho následovníkem na trůně Trpasluje. Trpaslíci v roce 1980 probudili v hlubinách pod Mlžnými horami spícího balroga, který nejprve zabil krále Durina a o rok později také Náina.[16]
Náin II.
[editovat | editovat zdroj]Náin II. (2338 – 2585 T. v.) byl synem krále Óina a vládl po svém otci Durinovu lidu v Šedých horách. Měl dva syny Dáina a Borina.[19]
Náin, syn Grórův
[editovat | editovat zdroj]Náin (2665 – 2799 T. v.), syn Grórův vládl po svém otci Durinovu lidu usazenému v Železných horách. Poté, co morijští skřeti usmrtili krále Durinova lidu Thróra, vedl Náin vojsko ze Železných hor na pomoc svému bratranci Thráinovi. Náin v čele svých bojovníků obrátil vývoj bitvy v Azanulbizaru v prospěch trpaslíků, avšak zemřel při souboji se skřetem Azogem.[23]
Náli
[editovat | editovat zdroj]Náli (? – 2994 T. v.) byl jedním z trpaslíků, kteří následovali Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Padl v boji se skřety v roce 2994. Jeho smrt byla zaznamenána v knize, kterou později objevilo Společenstvo prstenu v komnatě Mazarbul.[27]
Nár
[editovat | editovat zdroj]Nár byl blízkým druhem krále Thróra. Když starý a zoufalý Thrór opustil své útočiště na Vrchovině, doprovázel jej na jeho poslední cestě právě Nár. Společně prošli průsmykem Rudorohu a sešli do údolí Azanulbizar. Přišli k otevření bráně Morie a Thrór nedbajíc Nárova varování vešel dovnitř. Nár čekal u otevřené brány dokud jednoho dne nevyhodili skřeti královo tělo ven. Skřeti smrt krále Thróra označili jako hrozbu a varování všem trpaslíkům, kteří by se znovu pokusili vkročit do dolů Morie a Nára využili jako posla. Nár s pláčem uprchl zpátky na Vrchovinu a co viděl vypověděl Thrórovu synu Thráinovi, který zdědil otcův titul. Rozzuřený Thráin poté začal válku mezi trpaslíky a skřety.[28]
Narvi
[editovat | editovat zdroj]Narvi byl trpaslíkem, který v druhém věku zbudoval západní bránu Trpasluje. Jeho jméno bylo na bránu napsáno elfem Celebrimborem z království Eregion.[29]
Nori
[editovat | editovat zdroj]Nori byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilbo Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl bratrem Doriho a Oriho a stejně jako bratři uměl hrát na flétnu.[4]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Noriho novozélandský herec Jed Brophy.
O
[editovat | editovat zdroj]Óin, syn Glóinův
[editovat | editovat zdroj]Óin (2238 – 2488 T. v.), syn Glóinův, byl po svém otci králem Durinova lidu. Vládl v Ered Mithrin.[19]
Óin, syn Gróinův
[editovat | editovat zdroj]Óin (2774 – 2994 T. v.), syn Gróinův, byl starším bratrem Glóina a tím pádem Gimliho strýcem. Óin byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Spolu se svým bratrem byl proslulý v rozdělávání ohně za jakýchkoliv podmínek. Následoval Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Byl zabit v roce 2994 u západní brány Hlídačem ve vodě.[27]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil Óina britský herec John Callen.
Ori
[editovat | editovat zdroj]Ori byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl bratrem Doriho a Noriho a stejně jako oba bratři uměl hrát na flétnu.[4] Následoval Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Padl jako jeden z posledních trpaslíků, kteří kladli svůj zoufalý odpor v komnatě Mazarbul. Byl to právě Ori, kdo udělal poslední záznam v knize, kterou později objevilo Společenstvo prstenu.[27]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil Oriho britský herec Adam Brown.
T
[editovat | editovat zdroj]Telchar
[editovat | editovat zdroj]Telchar byl nejvýznamnější a nejproslulejší trpasličí kovář ve Středozemi.[30] Žil v prvním věku a pocházel z Nogrodu. Mezi jeho nejznámější díla patřil meč Narsil, Dračí přilba z Dor-lóminu a nůž Angrist.[31]
Thorin I.
[editovat | editovat zdroj]Thorin I. (2035 – 2289 T. v.) byl po svém otci Thráinovi I. králem Durinova lidu. Thorin odvedl velkou část Dlouhovousáčů z Ereboru do Ered Mithrin, které lákaly trpaslíky velkým bohatstvím cenných rud.[9]
Thorin II. Pavéza
[editovat | editovat zdroj]Thorin II. Pavéza (2746 – 2941 T. v.) zdědil po svém otci Thráinovi II. titul krále Durinova lidu. Jako mladík se zúčastnil války trpaslíků se skřety a proslavil se udatností v bitvě v Azanulbizaru. V boji totiž místo svého rozťatého štítu používal dubovou větev.[23] Po otcově smrti vedl hobita Bilba Pytlíka a dvanáct svých druhů k Osamělé hoře. Zde došlo po zabití draka Šmaka v roce 2941 k bitvě pěti armád, v níž Thorin utržil smrtelná zranění a zanedlouho po bitvě zemřel.[32]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Thorina britský herec Richard Armitage. V této adaptaci Thorin v bitvě v Azanulbizaru zranil Bílého skřeta Azoga, kterého usmrtil v bitvě pěti armád.
Thorin III. Kamenná přilba
[editovat | editovat zdroj]Thorin III. Kamenná přilba byl po svém otci Dáinovi králem Durinova lidu. Po pádu Saurona spolu s králem Dolu Bardem II. rozehnali vojsko Východňanů obléhající Erebor. Poté vládl trpaslíkům v Osamělé hoře i v Železných horách. Za jeho panování byla trpaslíky opravena brána Minas Tirith a založena kolonie v Aglarondu.[33]
Thráin I.
[editovat | editovat zdroj]Thráin I. (1934 – 2190 T. v.) byl králem Durinova lidu poté, co byl jeho otec Náin I. zabit balrogem. Thráin poté založil Království pod Horou v Ereboru. V nitru hory našel klenot Arcikam, který nazval Srdce hory.[9]
Thráin II.
[editovat | editovat zdroj]Thráin II. (2644 – 2850 T. v.) byl králem Dlouhovousáčů po smrti svého otce Thróra. Thráin vedl trpaslíky do vítězné války proti skřetům. Po bitvě v Azanulbizaru, kde zemřel jeho syn Frérin, odešel s prvorozeným Thorinem a dcerou Dís do Ered Luin. V roce 2841 vyrazil pouze s několika druhy na cestu k Osamělé hoře. Na okraji Temného hvozdu však byl unesen Sauronovými sluhy, načež mu byl odebrán poslední z trpasličích prstenů a po mučení zemřel v kobkách Dol Gulduru. Před svou smrtí stačil předat mapu a klíč od Osamělé hory čaroději Gandalfovi.[34]
Thrár
[editovat | editovat zdroj]Thrár (? – 2994 T. v.) byl jedním z trpaslíků, kteří následovali Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Padl v boji se skřety v roce 2994. Jeho smrt byla zaznamenána v knize, kterou později objevilo Společenstvo prstenu v komnatě Mazarbul.[27]
Thrór
[editovat | editovat zdroj]Thrór (2542 – 2790 T. v.) byl prvorozeným synem krále Dáina I. a po smrti svého otce se stal králem Durinova lidu. Jeho mladšími bratry byli Frór a Grór. Thrór odvedl část otcova lidu z Ered Mithrin zpátky do Ereboru, odkud jej však v roce 2770 vyhnal drak Šmak. Thrór s rodinou a malou družinou uprchl na Vrchnovinu. V roce 2790 se pouze se svým druhem Nárem odebral k východní bráně Morie. Byl usmrcen skřety a jeho smrt rozpoutala šestiletou válku mezi oběma rasami.[28]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Tolkien, John Ronald Reuel. Silmarillion Praha: 2003. [dále jen Tolkien Silmarillion (2003)]. Str. 153.
- ↑ Tolkien, John Ronald Reuel. Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Praha: 2002. [dále jen Tolkien Hobit (2002)]. Str. 13.
- ↑ Tolkien, John Ronald Reuel. Společenstvo prstenu. Praha: 2002. [dále jen Tolkien Společenstvo prstenu (2002)]. Str. 301 - 303.
- ↑ a b c d e f Tolkien Hobit (2002), Str. 17.
- ↑ Tolkien Hobit (2002), Str. 38.
- ↑ Tolkien Hobit (2002), Str. 185.
- ↑ a b Tolkien Společenstvo prstenu (2002), Str. 216.
- ↑ Tolkien, John Ronald Reuel. Návrat krále. Praha: 2002. [dále jen Tolkien Návrat krále (2002)]. Str. 323.
- ↑ a b c d e Tolkien Návrat krále (2002), Str. 323.
- ↑ Tolkien Návrat krále (2002), Str. 326.
- ↑ Tolkien Návrat krále (2002), Str. 329 - 330.
- ↑ Tolkien Návrat krále (2002), Str. 330.
- ↑ Tolkien Hobit (2002), Str. 61.
- ↑ Tolkien Hobit (2002), Str. 90.
- ↑ Tolkien Hobit (2002), Str. 96.
- ↑ a b c Tolkien Návrat krále(2002), Str. 322.
- ↑ Tolkien Návrat krále (2002), Str. 327.
- ↑ Tolkien Hobit (2002), Str. 12 - 13.
- ↑ a b c d e f g Tolkien Návrat krále (2002), Str. 331.
- ↑ a b Tolkien Hobit (2002), Str. 13.
- ↑ a b Tolkien Hobit (2002), Str. 244 - 245.
- ↑ Tolkien Společenstvo prstenu (2002), Str. 302.
- ↑ a b c d Tolkien Návrat krále (2002), Str. 325.
- ↑ Tolkien, John Ronald Reuel. Nedokončené příběhy. Praha: 2009. [dále jen Tolkien Nedokončené příběhy (2009)]. Str. 83.
- ↑ Tolkien Návrat krále (2002), Str. 332.
- ↑ a b Tolkien Nedokončené příběhy (2009), Str. 108 - 109.
- ↑ a b c d e Tolkien Společenstvo prstenu (2002), Str. 303.
- ↑ a b Tolkien Návrat krále (2002), Str. 323 - 324.
- ↑ Tolkien Společenstvo prstenu (2002), Str. 288.
- ↑ Tolkien Silmarillion (2003), Str. 75.
- ↑ Tolkien Silmarillion (2003), Str. 140.
- ↑ Tolkien Hobit (2002), Str. 243.
- ↑ Tolkien Návrat krále (2002), Str. 348.
- ↑ Tolkien Návrat krále (2002), Str. 324 - 328.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOLKIEN, John Ronald Reuel, 2003. Silmarillion. Příprava vydání Christopher Tolkien; překlad Stanislava Pošustová. Praha: Mladá fronta. ISBN 80-204-0999-8.
- TOLKIEN, John Ronald Reuel. Pán Prstenů - Návrat krále. Praha: Mladá fronta, 2002. ISBN 80-204-0373-6. Kapitola Dodatky.
- TOLKIEN, John Ronald Reuel. Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Praha: Mladá fronta, 2002. ISBN 80-204-0506-2.
- TOLKIEN, John Ronald Reuel, 2009. Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě. Příprava vydání Christopher Tolkien; překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-0193-5.
- TOLKIEN, John Ronald Reuel, 2002. Pán Prstenů - Společenstvo prstenu. Praha: Mladá fronta. ISBN 80-204-0362-0.