Přeskočit na obsah

Blanka Kastilská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blanka Kastilská
francouzská královna
Portrét
Blanka Kastilská jako vdova (Bible svatého Ludvíka)
Korunovace6. srpna 1223
Narození4. března 1188
Palencia
Úmrtí27. listopadu 1252
Melun
Pohřbenaklášter Maubuisson a klášter Lys
ManželLudvík VIII. Francouzský
PotomciFilip
Ludvík IX. Francouzský
Robert I. z Artois
Jan Francouzský
Alfons z Poitiers
Filip
Alžběta Francouzská
Štěpán
Karel I. z Anjou
DynastieBurgundsko-ivrejská dynastie
OtecAlfons VIII. Kastilský
MatkaEleonora Anglická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blanka Kastilská, zvaná Bílá královna (španělsky Blanca de Castilla, francouzsky Blanche de Castille, 4. března 1188 Palencia27. listopadu 1252 Melun), byla francouzská královna, manželka Ludvíka VIII. Po jeho smrti byla regentkou nezletilému synovi Ludvíkovi IX., pro něhož uhájila království před vzpurnou šlechtou. Byla štědrou donátorkou, zakladatelkou klášterů, objednatelkou vitraží a četných rukopisů. Na většině uměleckých děl spjatých s její osobou jsou vyobrazeny zlaté kastilské hrady na červeném pozadí.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Korunovace Ludvíka VIII. a Blanky Kastilské (1223)

Blanka byla třetí dcerou Alfonse VIII., kastilského krále, a Eleonory, dcery anglického krále Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské. Na základě smlouvy mezi králi Filipem Augustem a Janem byla za pomoci své osmdesátileté babičky Eleonory Akvitánské, s velkou slávou a za účasti obou králů provdána dne 22. května 1200 za prince Ludvíka. Francouzi jí kvůli tmavým vlasům nazývali Kastilka[2] a spolu s ní přišla na francouzský dvůr kultura trubadúrů. Na dvoře mladého páru byli vítáni nejen trubadúři, ale také duchovní a tak kromě milostných písní se na královském dvoře často konaly i plamenné filosofické disputace.[3]

Králův potupný návrat z Anglie na dobové miniatuře (1216)

Své vladařské schopnosti poprvé prokázala v roce 1216, když si Ludvík chtěl po Janově smrti přisvojit anglickou korunu a při invazi do Anglie narazil na jednotný odpor. Filip II. August odmítl syna podporovat, a tak Blanka sama organizovala podpůrné flotily do Anglie, i když bez konečného úspěchu.

Ludvík zemřel po tříletém panování[4] na úplavici již v listopadu 1226 při návratu z jižní Francie, kde byl na papežovo naléhání potírat přívržence katarského hnutí a prosazovat přísné severofrancouzské lenní právo. Blanka se stala díky manželově závěti regentkou a opatrovnicí svých dětí. Následníkovi Ludvíkovi IX. bylo teprve 12 let. Své finance svěřovala do opatrovnictví templářům, kteří jí pravidelně předkládali vyúčtování[5] a roku 1236 je také pověřila financováním výstavby klášterní fundace v Maubuissonu.[6]

Modlící se Blanka Kastilská (Žaltář Blanky Kastilské)

Po králově smrti se všechna Kapetovci získaná území zdála být ztracena, což království přivedlo do kritické situace. Blanka však dokázala potlačit jak povstání baronů (1226), tak i anglický útok (1230). Šlechta byla buď zastrašena, nebo získána na stranu Bílé královny. Královnini nepřátelé mluvili o jejím milostném poměru s papežským vyslancem Romanem Frangipanem a Theobaldem, hrabětem ze Champagne,[7] který jí skládal milostné verše.[8] Za podpory papežského legáta se ji podařilo v království udržet stabilitu a také odrazit útoky anglického krále Jindřicha III.

I po převzetí vlády Ludvíkem byl patrný Blančin vliv, protože svému synovi vyhledala vhodnou nevěstu. Roku 1234 se po získání papežského dispenzu oženil s Markétou, dcerou provensálského hraběte Ramona Berenguera V. a Beatrix Savojské. Blanka Kastilská byla prohlášena královnou matkou. Celý nevěstin doprovod – savojští strýčci, chůva, dvorní dámy, byli ihned po sňatku posláni zpět domů.

Královna Blanka zacházela s královnou Markétou tak nevlídně, že, pokud to bylo jen trochu možné, znemožňovala svému synovi pobývat ve společnosti jeho ženy...
— Jean de Joinville[9]

Po Ludvíkově odchodu na křížovou výpravu, od níž ho odrazovala, znovu zastavala pozici regentky království a svého syna podporovala všemi dosažitelnými prostředky a vojskem. Po úrazu ji došly síly a v listopadu roku 1252 zemřela.

Tělo královny vdovy bylo pohřbeno v klášteře Maubuisson[10] u Pontoise a srdce v klášteře Notre-Dame v Dammarie-les-Lys u Melunu, které sama založila.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Raymond Burgundský
 
 
Alfons VII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Urraca Kastilská
 
 
Sancho III. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Ramon Berenguer III. Barcelonský
 
 
Berenguela Barcelonská
 
 
 
 
 
 
Dulce Provensálská
 
 
Alfons VIII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Ramiro Sánchez
 
 
García VI. Navarrský
 
 
 
 
 
 
Cristina Rodríguez
 
 
Blanka Navarrská
 
 
 
 
 
 
Gilbert de l'Aigle
 
 
Markéta z Aigle
 
 
 
 
 
 
Juliana du Perche
 
'Blanka Kastilská'
 
 
 
 
 
Fulko V. z Anjou
 
 
Geoffroy V. z Anjou
 
 
 
 
 
 
Ermengarda z Maine
 
 
Jindřich II. Plantagenet
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Anglický
 
 
Matylda Anglická
 
 
 
 
 
 
Matylda Skotská
 
 
Eleonora Anglická
 
 
 
 
 
 
Vilém IX. Akvitánský
 
 
Vilém X. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Filipa z Toulouse
 
 
Eleonora Akvitánská
 
 
 
 
 
 
Aimery I. z Rochefoucauldu
 
 
Eleonora ze Châtelleraultu
 
 
 
 
 
 
Dangereuse z Isle-Bouchaardu
 
  1. KOVÁČ, Peter. Katedrála v Remeši: Chrám pro korunovace francouzských králů. Praha: Ars Auro prior, 2018. 720 s. ISBN 978-80-904298-5-7. S. 678. Dále jen Katedrála v Remeši. 
  2. LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 476. Dále jen Svatý Ludvík. 
  3. Katedrála v Remeši, str. 650
  4. www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de [online]. [cit. 15-07-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-11-2007. 
  5. BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 295. Dále jen Noví rytíři. 
  6. Noví rytíři, str. 300
  7. Svatý Ludvík, str. 476
  8. http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu. epistolae.ccnmtl.columbia.edu [online]. [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 
  9. BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0819-5. S. 198. 
  10. www.fmg.ac

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jean de Joinville: La vie de Saint Louis
  • Elie Berger: Histoire de Blanche de Castille, reine de France, in Bibliothèque des écoles françaises d’Athènes et de Rome, Band LXX, Paris 1895
  • Louis-Sébastien Le Nain de Tillemont: Vie de Saint Louis, hg. von J. de Gaulle für die Société de l’histoire de France (6 Bände, 1847–1851);
  • Paulin Paris: Nouvelles recherches sur les mteurs de la reine Blanche et de Thibaud, in: Cabinet historique, 1858.
  • Régine Pernoud: Herrscherin in bewegter Zeit. Blanca von Kastilien, Königin von Frankreich, Neuausgabe 1995
  • Philippe Delorme: Blanche de Castille, Histoire des Reines de France, Ed. Pygmalion, 2002.
  • LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Francouzská královna
Předchůdce:
Ingeborg Dánská
12231226
Blanka Kastilská
Nástupce:
Markéta Provensálská