Blahovičník kulatoplodý
 Blahovičník kulatoplodý | |
|---|---|
 Blahovičník kulatoplodý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď | myrtovité (Myrtaceae) |
| Rod | blahovičník (Eucalyptus) |
| Binomické jméno | |
| Eucalyptus globulus Labill., 1800 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blahovičník kulatoplodý[2] (Eucalyptus globulus), také nazývaný blahovičník australský,[3] je neopadavý listnatý strom pocházející z Austrálie.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Blahovičník kulatoplodý je velmi rychle rostoucí strom (roční přírůstek 3–10 metrů)[2]. V Austrálii dosahuje výšky až 65 metrů, v Evropě pak maximálně 45 metrů.[2] Mladé exempláře mají kuželovitou korunu, starší mají kulový tvar, přičemž celek tvoří několik jednotlivých podkorun.[2] Kmen je většinou rovný a vysoký. Hladká kůra se samovolně odlupuje v dlouhých pruzích a tím zapříčiňuje, že kmen a všechny větve jsou poseté bělavými nebo barevnými skvrnami.[2] Větve jsou velmi křehké, u mladších jedinců jsou odstávající, u starších pak jsou strmě vztyčené.[2]
Jedním ze základních znaků eukalyptu jsou listy, které v průběhu růstu mění svůj vzhled. U mladých stromů blahovičníku kulatoplodého jsou podlouhle oválné, vstřícné, zakončené do špičky, 10–15 cm dlouhé,[2] modrozelené a na povrchu ojíněné, neboť jsou potažené vrstvičkou vosků. U starších stromů jsou úzké, střídavé, dlouhé až 30 cm, tmavozelené a kožovité.[2]
Květy jsou umístěny na stromě jednotlivě, dle podmínek kvetou od října do listopadu.[3] Mají miskovitý tvar. Tyčinky květu jsou bílé nebo načervenalé. Plody jsou polokulovité tobolky až 3 cm velké.[3]
Původní a současný výskyt
[editovat | editovat zdroj]Domovinou blahovičníku kulatoplodého je jihovýchodní Austrálie a také ostrov Tasmánie[3]. Dnes je hojně vysazován například ve Středomoří[2], kde je používán k vysoušení vlhkých a bažinatých ploch.[3] Hojně je také pěstován jako pokojová rostlina.
Nároky
[editovat | editovat zdroj]Nemá větší nároky na půdu[3], ale nemůže být pěstován v oblastech s chladnějšími zimami.[3]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Blahovičník kulatoplodý má v listech podobně jako jiné dřeviny z čeledi myrtovitých éterické oleje,[2][3] které jsou využívány ve farmaceutickém průmyslu.[2] Dřevo se používá ve stavebnictví[2] a také v papírenském průmyslu.[2]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Rod blahovičník má více než 800 druhů[4] a množství poddruhů a různých kultivarů. Na světě se mu málo dřevin může v tomto směru vyrovnat.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Listy a květenství -
Opadané plody -
Vzhled stromu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m průvodce přírodou, nakladatelství Knižní klub a Ikar, článek Blahovičník kulatoplodý str. 244
- ↑ a b c d e f g h Stromy, kapesní atlas, nakladatelství Slovart, článek Blahovičník australský str. 238
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume), průvodce přírodou. Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- kolektiv autorů (hl. Gregor Aas), kapesní atlas. Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu blahovičník kulatoplodý na Wikimedia Commons
