Besarabská gubernie
| Besarabská gubernie | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Kišiněv |
| Status | zaniklá gubernie |
| Souřadnice | 47°1′28″ s. š., 28°49′56″ v. d. |
| Rozloha | 40 096,6 čtvereční versta |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 935 412 (1897) |
| Hustota zalidnění | 48,3 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ruské impérium |
| Vznik | 1812 |
| Zánik | 27. března 1918 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Besarábie byla v rámci carského Ruska v letech 1812–1873 oblastí a mezi lety 1873–1917 gubernií (rusky Бессарабская губерния).
Údaje o rozloze gubernie se rozcházejí, některé zdroje uvádějí 44 399 km²,[1] jiné o něco více.[nb 1] V roce 1889 měla 1 628 876 obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Besarabská gubernie se nacházela na krajním jihozápadě Ruského impéria mezi řekami Dněstr, Prut a Dunaj, které tvořily její hranici na severu, východě a jihu (Dunaj). Od rakouské Bukoviny ji odděloval úzký pás řek, lesů a polí. Prut a Dněstr gubernii oddělovaly od Rumunského království (oblastí moldavského knížectví a Dobruže).
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Po připojení Besarábie k Ruskému impériu (1812) se ruská vláda postupně postarala o sladění zřízení oblasti a to následně přizpůsobila ostatním gubernií v zemi. V letech 1861–1875 se v Besarábii uskutečnila rolnická reforma, která si vyžádala vypuknutí přes 80 rolnických povstání. Čtyřicet jeden z nich musela potlačit armáda.
Územním ziskem, které Ruské impérium získalo na základě Berlínské smlouvy (1878), byla jihozápadní část Besarábie, v minulosti součást moldavského knížectví. V polovině 70. let 19. století na území Besarábie začalo šířit Národnictví a vznikly první hnutí a spolky. V čele jednoho z nich byl i rumunský revoluční demokrat Nicolae Bosie-Codreanu.
2. prosince 1917 poslanci krajského národního parlamentu Besarábie prohlásili tuto oblast za Moldavskou národní republiku a 27. listopadu 1917 deklarovali připojení Besarábie k Rumunsku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Podle encyklopedického slovníku autorů F.A. Brockhause a I. A. Jefrona činila rozloha Besarabské gubernie 45 631,7 km².
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Besarabská gubernia na slovenské Wikipedii.
- ↑ Подробные карты Бессарабской губернии Archivováno 20. 9. 2008 na Wayback Machine. (rusky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- О цыганах в Бессарабии см. ст. А. Егунова в «Записках Б. областного статистич. комитета », т. I и А. Богданова, «Антропологическая выставка 1879 г.», т. I, стр. 179-193.
- Бутович В.Н .: Материалы для этнографической карты Бессарабской губернии.[nedostupný zdroj] - Киев, 1916.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Besarabská gubernie na Wikimedia Commons - Список депутатов I - IV созыва госсударственной думы от Бессарабской губернии (rusky)
- Население Бессарабской губернии по уездам и городам согласно переписи 1897 года[nedostupný zdroj] (rusky)
