Berg C.I
| Aviatik C.I Berg | |
|---|---|
 | |
| Určení | průzkumný letoun |
| Výrobce | Aviatik |
| Šéfkonstruktér | Julius von Berg[1] |
| První let | 1916 |
| Zařazeno | 1917 |
| Uživatel | k.u.k. Luftfahrtruppen |
| Vyrobeno kusů | 255 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aviatik (Berg) C.I byl rakousko-uherský jednomotorový průzkumný dvouplošník smíšené konstrukce používaný v první světové válce.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Projekt letounu Aviatik C.I vypracoval konstruktér Dipl. Ing. Julius von Berg na jaře 1916 a 8. června ho předložil Leteckému arsenálu ve Fischamendu. Fliegerarsenal však společnosti Aviatik nařídil pokračovat v licenční výrobě průzkumných strojů Knoller C.II. Až na přímou intervenci velitele Luftfahrtruppe Obersta Emila Uzelace objednal Letecký arsenál u Aviatiku v září 1916 stavbu tří prototypů (30.14 až 30.16). Výzbroj Aviatiků C.I obvykle tvořil pevný a pod úhlem 15° nahoru vyosený kulomet Schwarzlose M.16 ráže 8 mm a identický pohyblivý kulomet ovládaný pozorovatelem.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]První prototyp 30.14, poháněný řadovým vodou chlazeným stojatým šestiválcem Daimler o výkonu 136 kW, byl zalétán 26. listopadu 1916 v Aspernu. Od pozdějších sériových strojů se lišil třídílným horním křídlem s baldachýnem neseným vzpěrami. Protože třetí prototyp 30.16 nevyhověl při statických zkouškách tuhostí a pevností nosných ploch, byly následně zesíleny a horní pak stavěno vcelku.
V březnu 1917 pak Fliegerarsenal u výrobce objednal celkem 96 kusů C.I včetně prototypů. Celkem 49 z nich mělo obdržet motory Daimler o 136 kW (série 37) a zbytek pohonné jednotky Daimler o výkonu 147 kW (série 137). Na jednomístné fotoprůzkumné stroje s pevně instalovanou svislou kamerou bylo upraveno 16 strojů C.I série 37 a 12 série 137. Letecký arsenál následně objednal licenční výrobu Aviatiků C.I u Lohnerwerke ve Vídni-Floridsdorfu, který od srpna 1917 postavil 32 kusy série 114 s Daimlery o 136 kW a 18 série 214 s Daimlery 147 kW.
Další licenční výroba C.I probíhala u firmy Ungarische Lloyd Flugzeug und Motorenfabrik v Budapešti a Aszódu. Celková produkce zde od září 1917 dosáhla počtu 45 kusů C.I série 47, avšak s nespolehlivými pohonnými jednotkami Daimler o 136 kW vyráběnými uherskou firmou MAG. Část byla na polních letištích upravena na jednomístné.
Od února 1918 dodávala 40 strojů C.I série 83 se slabšími Daimlery továrna WKF ve Vídni a Hennesdorfu. Dvanáct bylo již během výroby upraveno na jednomístné, některé byly vyzbrojeny i synchronizovanými kulomety. Rovněž od února 1918 do dubna dodala továrna MAG v Budapešti 24 kusy série 91 se slabšími Daimlery, z toho 6 jednomístných. Nasazeny byly v bojích na řece Piavě. V srpnu bylo 21 z nich určeno k přestavbě na cvičné s dvojím řízením a v říjnu proto odesláno do pražské továrny Al-Ma ing. Martia.
Nasazení
[editovat | editovat zdroj]První Aviatiky C.I série 37 obdržela v květnu 1917 letecká rota Flik 19, avšak shledala je pro polní službu poddimenzované a poruchové. Oberst Uzelac proto výrobu na čas pozastavil až do místních zesíleních draku. Letouny série 37 byly vyzbrojeny Fliky 17D, 21D, 24F a 48D v jižních Tyrolích a Fliky 2D, 5D, 12Rb, 19DD, 22D, 23D, 32, 34D, 35D, 46P a 58D na frontě u řeky Isonzo.
Série 137 byla dodávána od září 1917, pro nedostatek výkonnějších Daimlerů někdy s instalovanými slabšími motory. Letouny série 137 byly vyzbrojeny Fliky 5D, 17D, 21D, 27D, 39D, 47D, 49F, 50D, 58D, 59D a 73D.
Stroje leteckého výrobce Lohnerwerke série 114 byly po jednom dodávány Flikům 2D, 4D, 10F, 16D, 19D, 23D, 27F, 46D, 47D, 49D, 50D, 53D, 57D a 58D.
C.I série 214 tvořila první výzbroj Fliků 22D, 38D, 40P, 49D a 52D. Některé letouny obou sérií byly polními dílnami upraveny na jednomístné.
Aviatiky série 47 operovaly u Fliku 101G, Fliky 17D, 24F a 39D pak jako dvoumístné i jednomístné. Letouny z produkce WKF byly na frontě používány jen omezeně, 7 převzal Flik 73D, avšak brzy byly nahrazeny typem Hansa-Brandenburg C.I. Dva Aviatiky C.I byly v Československu po válce provozovány leteckým sdružením Bohemia, které ve stavu společnosti figurují naposledy 20. září 1922.[2]
Specifikace (série 37)
[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 2
- Rozpětí: 8,40 m
- Délka: 6,86 m
- Výška: 2,26 m
- Nosná plocha: 24,80 m²
- Hmotnost prázdná: 653 kg
- Hmotnost vzletová: 976 kg
- Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Austro-Daimler 6
- Výkon pohonné jednotky: 185 hp (138 kW)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost u země: 178 km/h
- Výstup do 1000 m: 3 min 38 s
- Výstup do 5000 m: 28 min
- Vytrvalost: 3,5 h
- Dostup: 6000 m
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 1 × kulomet Schwarzlose nad horním křídlem, střílející nad okruhem vrtule[5]
- 1 × pohyblivý kulomet Schwarzlose[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Grosz, Haddow & Schiemer 1993, s. 167.
- ↑ KAŠE, Jan. Stíhací letadla první světové války v Československu. 1. vyd. Most: Svět křídel, 1994. ISBN 80-85280-23-x.
- ↑ Grosz, Haddow & Schiemer 1993, s. 167, 169.
- ↑ HORNÁT, Jiří. Aviatik (Berg) C.I. Letectví a kosmonautika. Říjen 2007, roč. 83., čís. 10, s. 69. ISSN 0024-1156.
- ↑ a b Grosz, Haddow & Schiemer 1993, s. 169.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GROSZ, Peter M.; HADDOW, George; SCHIEMER, Peter, 1993. Austro-Hungarian Army Aircraft of World War One. Mountain View, CA: Flying Machines Press. 563 s. ISBN 0-9637110-0-8. Kapitola Aviatik C.I Series 37 and 137, s. 167–171. (anglicky)
- Václav Němeček, Vojenská letadla – letadla první světové války, Naše vojsko, 1974
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aviatik (Berg) C.I na Wikimedia Commons - Aviatik C.I Berg
- Kamufláže letounu Aviatik C.I Archivováno 6. 11. 2017 na Wayback Machine.