Benátská Albánie
Benátská Albánie Albania Veneta Arbëria Venedikase Mletačka Albanija Млетачка Албанија
| |||||||||||
Motto Viva San Marco! | |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Benátská Albánie (benátsky Albania vèneta, italsky Albania Veneta, černohorsky Mletačka Albanija, albánsky Arbëria Venedikase) bylo označení pro domény Benátské republiky na jaderském pobřeží, které existovaly v letech 1392–1797, a jež se nacházely na území dnešní Černé Hory a Albánie.[1] Území kontrolované na Jadranu Benátčany se velmi proměňovalo, ale ze strategických důvodů si Benátky některé základny v oblasti udržovaly čtyři století až do úplného konce Benátské republiky. Strategický význam měl především záliv Boka Kotorská, který námořní republika držela nepřetržitě po celou dobu svého působení na Balkáně.
V 15. století byly benátské državy v dnešní Albánii ztraceny na úkor Osmanské říše, včetně města Drač. Během albánského povstání proti Osmanům v letech 1432–1436 Albánci nabídli Benátkám, že se jim podrobí a postoupí další území, pokud jim v povstání pomohou. Benátky však odmítly v obavě, že by tím ohrozily své obchodní zájmy.[2]
Po zániku Benátské republiky se její území na jaderském pobřeží stalo – na základě smlouvy z Campo Formio – součástí Habsburské monarchie. Stopy benátské kultury jsou nejsilnější ve městech Kotor, Risan, Perast, Tivat, Herceg Novi, Budva nebo Sutomore.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Venetian Albania na anglické Wikipedii.
- ↑ SCHMITT, Oliver Jens. Das venezianische Albanien (1392-1479). [s.l.]: Oldenbourg 716 s. Dostupné online. ISBN 978-3-486-56569-0. (německy) Google-Books-ID: tTdpAAAAMAAJ.
- ↑ Venetian colonies: Venetians in Albania. Future Venetian [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-18.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Benátská Albánie na Wikimedia Commons