Bílý Potok
| Bílý Potok | |
|---|---|
 Střed obce s kostelem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Frýdlant |
| Obec s rozšířenou působností | Frýdlant (správní obvod) |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°52′26″ s. š., 15°13′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 708 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,21 km²[2] |
| Katastrální území | Bílý Potok pod Smrkem |
| Nadmořská výška | 430 m n. m. |
| PSČ | 463 62 |
| Počet domů | 324 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Bílý Potok Bílý Potok 337 463 62 Hejnice [email protected] |
| Starosta | Jiří Hovorka |
| Oficiální web: www | |
  Bílý Potok | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546631 |
| Kód části obce | 4651 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bílý Potok (německy Weißbach) je obec na severu České republiky v Libereckém kraji, v okrese Liberec. Leží 12 km východně od Frýdlantu, v údolí řeky Smědá v Jizerských horách. Obcí vedle Smědé dále protékají Bílý potok, Černý potok a Hajní potok. Žije zde 708[1] obyvatel.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Název obce je prvně zaznamenán v podobě Weiszbach (1597), dále pak Weisz Pach (1598), Weiszbach (1603), až po Weiszpach (1634).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zakládací listina obce je datována 13. července 1594, kdy Melchior z Redernu vyhověl žádosti lužických osadníků o zanechání nejhořejšího úseku údolí říčky k osídlení.[4] Z hlediska typu zástavby se jedná o lánovou ves.[5] Jméno dala obci Kateřina z Redernu podle potoka pramenícího na Smědavské hoře. Padesát let po založení obce zde žilo 58 obyvatel – převážně zemědělců a dřevorubců.
Po bitvě na Bílé hoře se Kryštof z Redernu skrýval nějaký čas v Bílém Potoce, poté uprchl ze země Smutnou stezkou (Trauersteig) exulantů. Stezka vedla z Bílého Potoka přes Smrk do Meffersdorfu v Lužici. Z frýdlantského panství tudy v tajnosti uprchlo postupně 2000 osob. V roce 1651 uprchli touto stezkou i všichni obyvatelé Bílého potoka a přehnali do Lužice i své krávy. V novém bydlišti se exulanti zasloužili o rozvoj textilního průmyslu. Paul Ullrich z Bílého potoka založil v Bergstrass v roce 1660 první bělidlo a Martin Merkel v roce 1676 postavil první barvírnu ve Wiegandsthalu. Tato místa připadla po 2. světové válce Polsku, byla přejmenována a původní obyvatelstvo bylo vyhnáno.[6]
V roce 1773 zde žilo v Bílém Potoce 101 lidí. O dva roky později byla dokončena první dřevěná kaple, v roce 1819 byla postavena první škola. Roku 1838 postihla okolní kraj zničující povodeň, po které bylo zastaveno splavování dřeva a v obci se začal prosazovat průmysl textilní a sklářský. V polovině 19. století měl Bílý Potok již 277 domů a žilo v něm asi 1800 obyvatel.
V letech 1888–1890 byl na místě původní kaple zbudován z příspěvků obyvatel kostel Nejsvětější trojice, který byl vysvěcen 28. září 1890. Díky příspěvkům místních obyvatel byla také v letech 1893–1895 dokončena silnice na Smědavu.
Maxima počtu svých obyvatel dosáhl na začátku 20. století, kdy zde žilo 2340 obyvatel v 410 domech. Prakticky veškeré obyvatelstvo bylo německé národnosti. Zdejší železnice byla dána do provozu roku 1900. Po druhé světové válce bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto a ani příchod nových osadníků z vnitrozemí nemohl tento úbytek obyvatel nahradit – v roce 1947 zde žilo 827 obyvatel. Do roku 1970 počet obyvatel stoupl na 945, ale do roku 1991 opět klesl na 597.
Dne 18. června 1901 se v obci narodil podplukovník Miloš Melich, který během druhé světové války působil jako pomocný pozemní personál u 311. perutě v Anglii.[7]
Obec v letech 1999 a 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.[8][9]
V srpnu 2010 byla obec zasažena povodněmi. Díky své poloze obec neutrpěla tolik škod jako obce položené dále na řece Smědé.[10]
O rok později, v roce 2011, se obcí prohnala další povodeň, která však neměla tak katastrofické účinky jako ta z roku 2010.
Během let 2014 až 2018 by měla být v katastru obce postavena nová rozhledna, která bude patřit do projektu česko-polské hřebenovky. Jeho snahou je využitím přírodních krás na česko-polské státní hranici zvýšit turistický ruch a zaměstnanost v tomto regionu. Obdobná příhraniční cesta existovala již od roku 1902.[11]
V obci se nachází úpravna vody. Existují plány, podle nichž do ní měla být přiváděna voda z přehradní nádrže Souš. Opětovně se tyto představy objevily roku 2016 ve snaze o ochranu zdejší pitné vody.[12]
Během léta roku 2018 se objevily zprávy, že by místní poštovní úřad měl být zrušen a nahrazen pobočkou fungující v síti Pošta Partner.[13] Pošta nakonec zůstala původní.[zdroj?]
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Bílý Potok je místem s největším ročním průměrným úhrnem srážek v České republice. Za rok zde spadne 1705 mm vody[14] (dle jiných zdrojů dokonce 1750 mm).[15] Hlavní příčinou jsou tvary zdejších hor, což ve spojení s obvyklým směrem větrů a dalšími faktory způsobuje výrazné orografické zesílení srážek.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní obsluha obce je zajišťována kromě autobusů také vlaky, byť územím obce neprochází žádná železniční trať. Železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem, která je konečnou regionální železniční trati 038 z Raspenavy se ale nachází na katastru sousedních Hejnic, přibližně dvě stě metrů od hranice obce.
Obcí prochází silnice 290 z Frýdlantu na Smědavu a dále do obce Desná. Část ze Smědavy do Desné, která vede okolo vodní nádrže Souš, je ovšem otevřena pouze pro automobily do 3,5 tuny, a to pouze během letního období. V srpnu 2019 byl zahájen zkušební měsíční provoz nové autobusové linky 790, spojující Smědavu a Tanvald. Linka je kvůli přísným podmínkám ochrany vodního díla zajišťována elektrobusem.[16]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Nejsvětější Trojice – postaven z příspěvků občanů v letech 1888–1890, vysvěcen 28. září 1890 farářem Reinherdem Seifertem.
- Nad koupalištěm – přechodně chráněná plocha vyhlášena roku 1992 na ploše 1,14 ha na ochranu mokřadní louky s cennými rostlinnými společenstvy
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- NPR Jizerskohorské bučiny
- NPR Rašeliniště Jizery
- PR Černá jezírka
- PP Quarré
Turistické cíle
[editovat | editovat zdroj]Vyhlídky
[editovat | editovat zdroj]- Frýdlantské cimbuří – žulová skála v hřebeni Poledních kamenů s vyhlídkou do rokle Černého potoka.
- Paličník – skalisko nad údolím Smědé s vyhlídkou a vrchol stejnojmenné státní přírodní rezervace.
Ferraty
[editovat | editovat zdroj]- Kočičí kameny (od 2014)[17]
- Frýdlantské cimbuří (v přípravě)
Turistické středisko
[editovat | editovat zdroj]Zajímavá místa
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 630 s. Kapitola Bílý Potok, s. 446.
- ↑ Bílý Potok na seznamu lánových vsí
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 20.
- ↑ NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec: Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Účast vojenských letců z Libereckého regionu ve druhé světové válce, s. 50.
- ↑ Shrnutí ročníku 1999 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-29.
- ↑ Shrnutí ročníku 2000 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-29.
- ↑ Silnice poškodila povodeň v roce 2010, opravy začínají nyní. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online.
- ↑ MASTNÍK, Aleš. Betonový válec a v něm schodiště. Harrachov bude mít novou rozhlednu. iDNES.cz [online]. 2014-12-10 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online.
- ↑ TRDLA, Martin. Na pole jedině s lapačem jisker. Kraj zpřísnil podmínky zemědělcům. iDNES.cz [online]. 2016-08-06 [cit. 2016-08-06]. Dostupné online.
- ↑ TRDLA, Martin. Pro dopis ke starostovi nebo do obchodu. Malé obce se bojí o pošty. iDNES.cz [online]. 2018-07-26 [cit. 2018-07-27]. Dostupné online.
- ↑ HEBELKOVÁ, Libuše. Už víte, kde u nás nejvíc prší? [online]. Praha: Meteopress, 2001-02-09 [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.
- ↑ KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Podnebí, s. 13.
- ↑ FOGL, Adam. Schváleno! Elektrobus z Tanvaldu na Smědavu vyjede poprvé v sobotu. liberecky.denik.cz. 2019-08-02. Dostupné online [cit. 2019-08-04].
- ↑ http://ferraty.wikina.cz/kocici-kameny/info-2/
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílý Potok na Wikimedia Commons - Bílý Potok v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
