Autobusový přívěs
Autobusový přívěs, přesněji přívěs (vlek, lidově vlečňák) určený pro dopravu osob a jejich zavazadel a tažený autobusem (podobně někdy i trolejbusem), může být v provedení místním, meziměstském nebo dálkovém.
K ústupu od používání osobních přívěsů za autobusy došlo zejména po nástupu kloubových autobusů a trolejbusů, které jsou výhodnější z hlediska odbavování cestujících, bezpečnosti provozu, dohledu nad pořádkem ve vozidle i samotného ovládání vozidla. Hlavní výhodou přívěsů zůstává možnost jejich odpojení v době nižší přepravní poptávky.
Polsko, Česko, Slovensko
[editovat | editovat zdroj]V letech 1943–1944 vyráběla automobilka Sodomka autobusové osobní přívěsy typu Sodomka PRK 6. Jsou známy dva exempláře, které se dochovaly do dnešní doby – druhý objevil a rekonstruuje hasičský záchranný sbor v obci Nový Rychnov.[1]
V Československu se autobusové přívěsy zapřažené za autobusy Škoda 706 RTO (dříve i za jiné typy, včetně trolejbusů) používaly do 70. let 20. století. Používaly se například polské přívěsy značky Jelcz nebo české přívěsy Karosa B 40.
Nyní je autobusový přívěs legislativou České republiky zakázán.[2][3]
Rakousko
[editovat | editovat zdroj]V Rakousku po mnohaletém zákazu provozuje autobusové přívěsy vyrobené švýcarskou firmou Hess v meziměstské a příměstské dopravě od roku 2005 (od roku 2003 ve zkušebním provozu) společnost Postbus v Innsbrucku (6 souprav v lednu 2007) [4][5] a v Salcburku (2 soupravy v září 2006).[6]
V Innsbrucku byl provoz přívěsů v minulosti ukončen kolem roku 1982.[4] Podmínkou povolení provozu v Rakousku byl kamerový systém sledující vnitřek přívěsu i nástup a výstup cestujících a na zádi autobusu. Vlek má obě nápravy řízené.[4]
Německo
[editovat | editovat zdroj]
Ve Spolkové republice Německo byla přeprava osob v přívěsech zakázána od 1. července 1960.
V Německé demokratické republice byly autobusové přívěsy provozovány ještě po roce 1975, například podnikem VEB Kraftverkehr Jena.
V Německu vyrábí firma Göppel autobusové přívěsy s použitím karosářských prvků firem MAN nebo NEOPLAN, zejména pro městskou a příměstskou dopravu. Přívěsy jsou ve zkušebním provozu na základě zvláštního povolení místních úřadů.[7]
Švýcarsko
[editovat | editovat zdroj]Ve Švýcarsku se autobusové přívěsy používají v několika městech, například za trolejbusy v Luzernu a Lausanne.
Nákladní přívěsy za autobus
[editovat | editovat zdroj]Za autobusy lze připojovat též nákladní přívěsy například pro přepravu zavazadel, jízdních kol, lyží, kánoí a podobně.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Záchranáři zachraňují nejen životy a majetek, ale i autobusovou historii., BUSportál, 1. 6. 2008
- ↑ Jan Sůra: „Autobus s přívěsem se vrací“, článek iDnes.cz, 7. listopad 2007, MF Dnes
- ↑ Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, § 14, odstavec 11, částka 123/2002: „Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.“
- ↑ a b c Autobus s vlekem - v Innsbrucku opět běžná praxe., BUSportál, 24. 1. 2007
- ↑ Připravujeme: Mají autobusové vleky šanci?, BUSportál, 19. 1. 2007
- ↑ Švýcarský karosář Hess vyrábí autobusové přívěsy., BUSportál, 7. 9. 2006
- ↑ Jan Černý, hlavní konstruktér autobusů SOR: Návrat autobusových přívěsů do provozu?, BUSPortál, 10. 4. 2007
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu autobusový přívěs na Wikimedia Commons - Katalog autobusových přívěsů firmy Hess AG, Švýcarsko
- Návrat autobusů s vleky na české silnice - pokračujeme., BUSportál, 15. 3. 2007
- …a zase ty „Autobusové vleky v České republice“, BUSportál, 26. 3. 2007
- Jan Černý, hlavní konstruktér autobusů SOR: Návrat autobusových přívěsů do provozu?, BUSPortál, 10. 4. 2007