Přeskočit na obsah

Atlas III

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atlas III
Altas III Centaur
Altas III Centaur
Země původuUSA
Rodina raketAtlas
VýrobceLockheed Martin
Rozměry
Výška52,8 m
Průměr3,05 m
Hmotnost214 338 kg
Nosnost
na LEOAtlas IIIA: 8 640 kg
Atlas IIIB: 10 218 kg
na GTOAtlas IIIA: 4 055 kg
Atlas IIIB: 4 500 kg
Historie startů
Statusvyřazena
KosmodromCape Canaveral
Celkem startů6
Úspěšné starty6
První startIIIA: 24. května 2000
IIIB: 21. února 2002
Poslední startIIIA: 13. března 2004
IIIB: 3. února 2005
První stupeň  – Atlas IIIA
MotorRD-180
Tah4 148,7 kN
Specifický impuls3 050 N.s/kg (311 sekund)
Doba zážehu132 sekund
PalivoLOX/RP-1
Druhý stupeň  – Centaur IIIA nebo Centaur IIIB
Motor1xRL-10 nebo 2xRL-10
TahIIIA: 99,2 kN
IIIB: 147 kN
Specifický impulsIIIA: 4 420 N.s/kg (451 s)
IIIB: 4 400 N.s/kg (449 s)
Doba zážehuIIIA: 738 sekund
IIIB: 392 sekund
Palivokapalný kyslík a vodík

Atlas III byla americká nosná raketa, používaná v letech 20002005. Byla první z rodiny raket Atlas, která používala „normální“ koncepci odhazovacích stupňů (předchozí verze byly 1,5stupňové a odhazovány byly pouze dva samostatné motory, nikoli celý stupeň). Po předchozích členech rodiny zdědila balonové nádrže (nádrž bez podpůrné konstrukce, tvar a pevnost zaručuje vnitřní tlak), naváděcí systém a druhý stupeň Centaur, který je používán již téměř 50 let. Nejvýznamnější změnou je však použití ruských motorů RD-180 s uzavřeným cyklem, které jsou používány i na dnešních raketách Atlas V. Celkem se konalo 6 startů a všechny byly úspěšné.

Oproti svým předchůdcům měl Atlas III kompletně přepracovaný první stupeň ale druhý stupeň Centaur zůstal beze změn. Nejzásadnější změnou v konstrukci prvního stupně bylo opuštění 1,5 resp. 2,5stupňového uspořádání, kdy jsou během letu odhozeny dva ze tří motorů ale nádrže a zbylé konstrukční prvky zůstávají až do finálního odpojení nákladu resp. do oddělení druhého stupně. Další změnou jsou použité motory. Původní motory Rocketdyne MA-5 byly nahrazeny motory ruské konstrukce RD-180, které byly na počátku 90. let zakoupeny společností Lockheed a jsou vyráběny společným podnikem firem NPO Energomaš a Pratt & Whitney. Z předchozích raket rodiny Atlas používá pouze koncepci balonových nádrží, jež jsou zhotoveny z tenkého ocelového plechu a pevnost a tvarová přesnost je udržována tlakem plynu uvnitř nádrže.

  • Atlas IIIA – základní varianta s jednomotorovým Centaurem IIIA
  • Atlas IIIB – varianta s dvoumotorovým Centaurem IIIB
  • Atlas IIIB SEC – varianta s jednomotorovým Centaurem V1
  • Atlas IIIB DEC – varianta s dvoumotorovým Centaurem V2
  • Atlas IIR – alternativní značení Atlasu IIIA, „R“ označuje ruské motory
  • Atlas IIAR – alternativní značení Atlasu IIIA, „R“ označuje ruské motory

Všechny starty Atlasu III se konaly v Launch Complex 36B na Cape Canaveral. Typický start vypadal následovně: Několik sekund před startem jsou zažehnuty obě komory motoru RD-180. Motor je předem naprogramován tak, aby bylo dosaženo co možná největší účinnosti. Zhruba 2 minuty po startu dosahuje celkové přetížení hodnoty 4g a motor snižuje tah kvůli úspoře paliva, po třech minutách letu dosahuje přetížení 5,5g a dochází k separaci prvního stupně. Stupeň Centaur je pak několikrát zažehnut pro přesné navedení na požadovanou dráhu a po přibližně 23 minutách od startu je odpojen náklad.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]