Aranđelovac

Aranđelovac ; Аранђеловац
Poloha
Souřadnice	44°18′ s. š., 20°34′ v. d.
Nadmořská výška	255 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Srbsko
Okruh	Šumadijský
	Aranđelovac
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	24 309 (2002)
Etnické složení	Srbové
Náboženské složení	Pravoslaví
Správa
Telefonní předvolba	034
PSČ	34300
Označení vozidel	AR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aranđelovac (v srbské cyrilici Аранђеловац) je město v Srbsku v Šumadijském okruhu asi 76 km jižně od Bělehradu, v blízkosti vrcholu Bukulja. V roce 2002 mělo 24 309 obyvatel, z nichž 96 % tvoří Srbové. Nachází se v místě dvou původních vesnic Vrbica a Bukovik.

Historie

V okolí současného Aranđelovace vypuklo první srbské povstání, které inicioval pozdější srbský kníže Karađorđe Petrović.

Lokalitu a její minerální vody učinil v srbské společnosti populární tehdejší vzdělanec Dositej Obradović.

Roku 1858 kníže Miloš Obrenović, který často pobýval ve zdejších lázních Bukovička Banja, zde nechal vybudovat chrám svatého Archanděla Gabriela a z původních vesnic (Bukovic a Vrbnica) vytvořil dnešní Aranđelovac, obec získala název právě podle kostela (podle zasvěcení archandělu srbsky aranđelu). V roce 1735 byla připomínána ještě pod tureckou nadvládou vesnice Vrbnica s 50 domy a cca 300 až 350 obyvateli.

Kultura a zajímavosti

Мěsto je známé především díky léčivé minerální vodě, která se již od počátku 20. století vyváží do širokého okolí. V moderní době se stal Aranđelovac především lázeňským městem a oblíbený je i jako turistická destinace. Nachází se zde akvapark. Značnou část středu města zabírá rozsáhlý park.

V Aranđelovaci se nachází také bývalé letní sídlo dynastie Obrenovićů.

Východně od Aranđelovace se nachází jeskyně s názvem Risovača. Jihozápadně od města se nachází vrchol Bukulja s rozhlednou.

Ekonomika

V Aranđelovaci jsou stáčeny vody společnosti Knjaz Miloš. Během období existence socialistické Jugoslávie zde sídilo i několik průmyslových firem, které nicméně zkrachovaly v souvislosti s transformací srbské ekonomiky.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Aranđelovac na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).