Přeskočit na obsah

Antifa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Demonstrace v Bernu, Švýcarsko

Antifašistická akce (zkráceně Antifa, zkratka AFA) je decentralizovaná, neformální síť antifašistických skupin zaměřených na radikální potírání krajní pravice.[1][2] Někteří političtí komentátoři tyto skupiny označují za krajně levicové, ty však toto označení samy odmítají.[1][3]

Názvem Antifa se označují některé antifašistické skupiny, jejich název bývá doplněn jménem města či regionu, kde operují (například Antifa Přerov, Antifa Ostrava a podobně). Antifašistické skupiny obvykle zastávají militantní antifašismus (známý též jako radikální antifašismus).[zdroj⁠?!] Tím se liší od jiných směrů v antifašistickém hnutí, zejména toho občanského, který v boji proti fašismu využívá primárně nenásilné prostředky jako demonstrace nebo petice.[4]

První skupina Antifaschistische Aktion byla vytvořena v roce 1932 v Německu tamní komunistickou stranou jako militantní organizace proti rostoucímu nacistickému hnutí v zemi.[5][4] Krátce nato v roce 1933 po nástupu Adolfa Hitlera k moci ovšem byla rozpuštěna. Znovu se pak objevila až v 80. letech v západoevropských zemích, tentokrát bez přímé spojitosti s Německem nebo komunistickou stranou, kde spojovala oběti a bojovníky proti vzrůstající krajně pravicové vlně rasismu, neonacismu a všem formám sociálního útlaku.[3]

Antifa v ČR

[editovat | editovat zdroj]
Antifa graffiti v Trnavě, Slovensko

Česká Antifa se zabývá propagačními, informačními a praktickými formami boje se všemi autoritářskými ideologiemi a skupinami usilujícími o jakékoli formy útlaku, v první řadě s neonacismem, fašismem a ultrapravicí, ale i projevy autoritářské levice, například stalinským bolševismem. Stejně tak častokrát vystupuje proti současnému systému, který podle ní přináší čím dál větší kontrolu nad životy lidí, drancování přírody a prohlubování sociální a ekonomické nerovnosti na celém světě.[1]

Od roku 2008 česká Antifašistická akce změnila svou politiku a přestala pořádat veřejné demonstrace; reagovala tak na údajné policejní represe. Místo toho se snaží monitorovat osoby, organizace, strany a hnutí, které vnímá jako fašistické, rasistické nebo neonacistické. Příznivce či sympatizanty konfrontuje pomocí přímých akcí.[6]

Antifa sdružuje osoby, které vytvářejí po celém území České republiky lokální autonomní skupiny, kde přednostně vyvíjejí svou činnost. Zároveň se sdružují do nadregionálních struktur, dle místa působnosti nebo oboru činnosti.[7]

  1. a b c Naše postoje [online]. Antifa, 2008-07-14 [cit. 2012-07-24]. Dostupné online. 
  2. NIELSEN SOBOTKOVÁ, Veronika, a kol. Rizikové a antisociální chování v adolescenci. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 152 s. ISBN 978-80-247-4042-3. S. 54. 
  3. a b Američané se napadají tyčemi a Trump hledá veřejného nepřítele. Z násilí viní Antifu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-02 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  4. a b Kde se vzala Antifa? O teroristy nejde. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  5. Miroslav Mareš: Militantní skupina (Militante Gruppe – MG) v kontextu vývoje německé militantní levice
  6. JANOVSKÝ, Ivo. Výchova nácků v Čechách. Praha: Antifašistická Akce, 2013. 110 s. 
  7. Kdo jsme? [online]. Antifa, 2008-10-30 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]