Amenemhet III.
| Amenemhat III | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ammenemes | ||||||||||||
 Busta Amenemheta III.; Ägyptisches Museum Berlin | ||||||||||||
| Doba vlády | 1818–1773 př. n. l.[1] | |||||||||||
| Rodné jméno |
| |||||||||||
| Trůnní jméno |
| |||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||
| Aa-bau | ||||||||||||
| Jméno obou paní |
| |||||||||||
| Zlatý Hor |
| |||||||||||
| Manželky | Aat, Chenemetneferhedžet III., Hetepti | |||||||||||
| Potomci | Neferuptah, Sebeknofru, Hathorhotep, Sithathor, Amenemhet IV. (~vnuk?)[2] | |||||||||||
| Otec | Senusret III. | |||||||||||
| Matka | Neferhenut[3] | |||||||||||
| Hrobka | Dáhšúr & Hawara | |||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||
Amenemhet III. byl faraonem z vrcholného období 12. dynastie, vládl v letech 1818–1773 př. n. l.,[1] na tehdejší dobu neobvykle dlouhých ~46 let.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]
Po svých předcích zdědil relativně stabilní správní strukturu říše, dobrou ekonomickou prosperitu bez výraznějších výkyvů. Zřejmě k tomu přispěly i příznivé klimatické podmínky a díky pravidelným a dostatečným nilským záplavám se dařilo zemědělství. Amenemhet III. zabezpečil jižní hranice v Núbii, odkud se přivážely cenné suroviny včetně zlata. Měděná ruda, která se těžila na Sinai, obsahovala příznivě působící příměsi železa, zinku a arsenu. Zpracovávala se na četné pracovní nástroje, ale také zbraně a další předměty denní potřeby.[4] Faraon rozvíjel především zemědělskou výrobu. Dal zdokonalit síť umělého zavlažování po celém toku Nilu a výstavbou kanálu Mer-Wer (nyní Bahr Yussef, Josefův kanál) mezi Nilem a jezerem ve Fajjúmské oáze umožnil vznik zcela nové zemědělské oblasti o rozloze asi 24 km2.
Zakládal a opevňoval karavanní cesty přes Západní poušť a na východ k Rudému moři, budoval loďstvo, podporoval výrobu a směnu řemeslných produktů. Organizoval velké obchodní výpravy a zvyšoval egyptské exporty, zejména do oblasti Palestiny. Z doby jeho vlády, zhruba z jejího 19. roku, je jmenovitě znám vezír Cheti, jehož povinnosti byly sepsány na papyru nalezeném ve fragmentech v Thébách.[5]
Pyramidy
[editovat | editovat zdroj]
Faraon si nechal zbudovat první pyramidu v Dahšúru, ale konstrukční vady stavby způsobily, že se pyramida zhroutila a zůstala nedokončená, avšak v dalším období byla použita jako hrobka pro několik královských žen. V 15. roce své vlády pak zahájil výstavbu druhé pyramidy v Hawaře v oáze Fajjúm. Pyramida byla nejprve prozkoumána francouzským archeologem Jacquesem de Morganem v letech 1894–1895,[6] a následně jeho německým kolegou Dieterem Arnoldem v 1976–1983. Byla postavena převážně ze sušených hliněných bloků kolem asi 12 m vysokého jádra z vápencových desek. Základna byla asi 105×105 m, vysoká asi 60 m se sklonem ~49°. Zádušní chrám u pyramidy je podle Hérodota označován jako „Labyrint“ zasvěcený bohu Sobekovi (s hlavou krokodýla).[7]
Z dalších staveb je v oáze Fajjúm významnější chrám v Medinet Maadi zasvěcený bohyni úrody v podobě kobry Renenutet, kolos v Bijahmu poblíž jezera Moeris, rozšířil chrám boha Ptaha v Memfidě, vystavil řadu sfing v Tanis v deltě Nilu.
Artefakty
[editovat | editovat zdroj]
V polovině 19. století se v Egyptě na trzích objevoval značný počet památek z neevidovaných vykopávek či nově objevovaných hrobek, nejčastěji vysokých hodnostářů Staré a Střední říše. Jednou z nich je bezesporu Rhindův matematický spisek[pozn. 1][8] na koženém podkladu, získaný v Luxoru v roce 1858, nyní vystavený v Britském muzeu v Londýně. Byl datován do období 12. dynastie, nejspíše do období vlády Amenemheta III. Je zde doložena poměrně hluboká znalost algebry, geometrie a výpočtu ploch, což bylo základem stavitelského umění starověkých stavitelů. Podle dalšího papyru, získaného Vladimírem Goleniščevem[pozn. 2] v Thébách asi v roce 1892, nazývaného Moskevský matematický papyrus, nyní uloženého v Puškinově muzeu umění v Moskvě, lze usuzovat, že byl ve Střední říši šířeji opisovaný a používaný. Je to originální památka, o délce ~ 5,5 m a šířce ~ 3,8–7,6 cm.[9][10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
- ↑ Metals-Middle Bronze Age [online]. Kibbuc Rashafim: 2002 [cit. 2018-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-18. (anglicky)
- ↑ The Installation of the Vizier [online]. University College London, 1955 [cit. 2018-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORGAN, Jacques. Fouilles a Dahchour: Mars - Juin 1894 [online]. Vídeň: 1895. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ LEHNER, Mark. The Complet Pyramide [online]. London: Thames and Hudson, 1997. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ The Rhind Mathematical Papyrus [online]. Londýn: The British Museum, 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moscow Papyrus [online]. Buffalo: 1997. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Moscow Pypapyrus [online]. 2001 [cit. 2018-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-27. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- W. M. Flinders Petrie, History of Egypt from the Earliest Time to the XVIth Dynasty, New York 1897
- Henry Georg Fischer, Egyptian Women of the Old Kingdom and of the Heracleopolitan Period, New York 2000
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amenemhet III. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Senusret III. |
|
Egyptský král 1818–1773 př. n. l. |
|
Nástupce: Amenemhet IV. |
