Přeskočit na obsah

Čertkus luční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxČertkus luční
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí čertkus luční (Succisa pratensis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Čeleďzimolezovité (Caprifoliaceae)
Rodčertkus (Succisa)
Binomické jméno
Succisa pratensis
Moench, 1794
Synonyma
  • Scabiosa succisa
  • Succisa pratense [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čertkus luční (Succisa pratensis) je vytrvalá planě rostoucí rostlina, jediný v České republice rostoucí druh z nepříliš rozsáhlého rodu čertkus. V roce 2015 se stal německou Rostlinou roku.

Vyjma nejjižnějších a nejsevernějších oblastí roste v celé Evropě, včetně Ruska až po západní Sibiř a Kavkaz. Ostrůvkovitě vyrůstá i na severu AfrikyTunisku, Maroku a na Kanárských ostrovech. Zavlečen byl na východní pobřeží Severní Ameriky. V Česku je rozšířen od nížin až do podhůří, těžiště výskytu se nachází ve středních výškách.

Je rostlinou preferující periodicky vlhké půdy. Roste na nehnojených střídavě vlhkých loukách a pastvinách, v příkopech, na vlhkých osluněných místech v lesích nebo jejich okrajích s kolísající hloubkou podzemní vody. Na příhodném místě je dlouhodobou rostlinou, předpokládá se jeho životnost i 50 let. Čertkus luční je diagnostickým druhem společenstev svazu Molinion caeruleae.

V ČR vyrůstal v minulosti poměrně hojně, v současnosti jen roztroušeně až ojediněle. Mnohé jeho lokality byly průběžně pozměněny odvodněním nebo jiným nevhodným způsobem obhospodařování.[2][3][4]

Vytrvalá bylina obvykle vysoká 30 až 80 cm s přízemní růžicí tužších řapíkatých listů vyrůstajících z odspodu uhnívajícího oddenku. Jejich lysé nebo řídce chlupaté čepele jsou celokrajné nebo jemně zubaté, eliptické či kopinaté, u báze postupně zúžené v řapík a na konci tupě špičaté, na svrchní straně jsou tmavě zelené a zespod nasivělé. Rostlina vytváří jednu nebo více jednoduchých nebo chudě větvených lodyh porostlých vstřícnými listy jejíchž řapíky jsou u báze srostlé a tvoří tak krátkou pochvu, jinak jsou podobné listům přízemním a směrem vzhůru se zmenšují.

Lodyhy počínají vyrůstat v polovině června a nesou vidlany strboulů, mající v průměru 2 až 2,5 cm, které jsou tvořené rozdílným počtem květů (až 80). Velice často se vyvine květenství pouze na hlavní lodyze, pokud vznikne i na postranní, tak až při konci kvetení. Zpočátku polokulovitá, později kulovitá až válcovitá květenství s dlouhými stopkami jsou podepřena ve dvou řadách krátkými zelenými chlupatými listeny. Jednotlivým květům vyrůstá z pohárkovitého čtyřcípého zákrovečku spodní dvouplodolistový semeník na jehož vrcholu je umístěn kalich dělený do pěti černých úzkých cípů (osin). Z krátké čtyřcípé trubkovité koruny modrofialové barvy (vzácně bíle nebo růžové) vyčnívají čtyři tyčinkyprašníky. Vyskytují se také rostliny s jen samičími květy bez tyčinek a prašníků.

Nejdříve u všech květů dospějí prašníky a vysunou se ven z květů, po vyprášení pylu uvadnou. Teprve potom dozrají blizny a vyčnívají z květů zase ony, takto se zabraňuje samoopylení. Rostliny kvetou v období od července do září a jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru, alogamní opylování zajišťuje rozličný létající denní i noční hmyz, nejintenzivněji pestřenky rodu Eristalis. Plodem je čtyřhranná nažka 5 až 7 mm dlouhá s vytrvávajícím chlupatým kalichem. Rostlina se rozmnožuje téměř výhradně semeny která dolétnou do vzdálenosti cca 100 m nebo jsou roznášena mravenci či v trusu býložravců.[2][3][4][5]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se jeho kořene používalo k léčbě dýchacích cest, pro hojení ran, proti vodnatelnosti i jako amuletu zabraňujícímu uhranutí. Zespodu uhnilý oddenek byl považován za ukousnutý a zde je původ jeho názvu čert kus. Obdobně se jmenuje v angličtině "Devil's-bit" nebo v němčině "Teufelabiss" (čertův kousek).

V ČR je čertkus luční jediným rostoucím rostlinným druhem, na jehož rubovou stranu větších spodních listů klade v květnu až červnu asi 300 vajíček hnědásek chrastavcový, jeden z nejohroženějších denních motýlů Evropy. Housenky se líhnou v pozdním létě, žijí pospolu a živí se jeho listy. Na začátku zimy vytvářejí nápadná zámotková hnízda, v nichž přezimují. Na jaře dokončují svůj vývoj (pokud spasou listy jedné rostliny, stěhují se na druhou) a kuklí se přímo na listech čertkusů.[2][5][6]

  1. BioLib.cz – Succisa pratensis (Čertkus luční) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-05-07]. Dostupné online. 
  2. a b c JANOVSKÝ, Zdeněk. Čertkus luční a vliv herbivorů. Praha, 03.05.2010 [cit. 07.05.2013]. Diplomová práce. Katedra botaniky, PřF, Universita Karlova, Praha. Vedoucí práce Zuzana Münzbergová. Dostupné online.
  3. a b KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Čertkus luční [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 18.07.2007 [cit. 2013-05-07]. Dostupné online. 
  4. a b HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Čertkus luční [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 27.09.2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné online. 
  5. a b Květena ČR: Čertkus luční [online]. Petr Kocián [cit. 2013-05-07]. Dostupné online. 
  6. Louky a jejich opylovači [online]. Katedra botaniky, PřF, Univerzita Karlova, Praha [cit. 2013-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]