Čakovec
| Čakovec | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°23′9″ s. š., 16°26′ v. d. |
| Nadmořská výška | 164 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský čas |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Mezimuřská |
  Čakovec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 30 455 (2001) |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Stjepan Kovač |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 40000 |
| Označení vozidel | ČK |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čakovec (maďarsky Csáktornya, německy Tschakaturn) je město v severním Chorvatsku. Nachází se u hranice s Maďarskem. Administrativně je součástí Mezimuřské župy. V roce 2011 žilo v Čakovci 15 147 obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Podle sousloví Csákova věž (csák torany), které označovalo původní dřevěné opevnění města, vznikl maďarský název Csáktornya[1][2], který byl později do chorvatštiny převzat jako Čakovec. První část názvu odkazuje na rod Csákyů[3], kteří zde vlastnili pozemky.
Část města
[editovat | editovat zdroj]Kromě samotného Čakovce jsou administrativní součástí města i sídlení jednotky Ivanovec, Krištanovec, Kuršanec, Mačkovec, Mihovljan, Novo Selo na Dravi, Novo Selo Rok, Savska Ves, Slemenice, Šandorovec, Totovec a Žiškovec.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Starořecký filozof a geograf Strabón v 1. století zaznamenal existenci římského města s názvem Aquama, které se nacházelo v oblasti dnešního Čakovce. Součástí města byl i vojenský tábor. Současný název města se objevuje až v době středověku. Ve 13. století zde nechal uherský šlechtic Dimitrius Csáky zbudovat opevnění, které je poprvé zaznamenáno v roce 1328 a později i v roce 1333. V letech 1350 až 1397 bylo město vlastnictvím rodiny Lackovićů.
V roce 1546 jej ovládl Nikola Šubić Zrinski a stala se tak jeho majetkem.[2] V roce 1579 udělil Čakovci právo svobodně obchodovat. Z Čakovce udělal rod Zrinských své sídlo, což umožnilo malému městu získat na svoji dobu kvalitně vybavenou knihovnu, umělecké předměty apod. Na pozvání Zrinských přicestoval do Čakovce i turecký cestopisec Evlija Čelebi, který jej popsal jako několik málo měst mimo území tehdejší Osmanské říše.[4]
V roce 1702 zde byl vybudován malý kostel, který sloužil řádu Františkánů. Roku 1738 bylo město poničeno zemětřesením a v roce 1741 požárem. V roce 1848 získal Čakovec statut svobodného královského města. Ve stejném roce při revolučních událostech jej obsadil Josip Jelačić. Na mapách druhého vojenského mapování existuje pod názvem Čakaturn a již zde je přítomna západo-východní trať z Pragerska do Budapešti (historicky první na území současného Chorvatska). Místní pevnost je označena jako pevnost Zrinských (Zrinifeste) a jako továrna na výrobu cukru (Zuckerfabrik).
Další zemětřesení zasáhlo město v roce 1880. Roku 1860 byla do Čakovce zavedena železnice a v roce 1893 elektřina. Mapy třetího vojenského mapování již zaznamenávají místní železniční uzel s hlavním nádražím i všemi tratěmi. Za druhou polovinu 19. století zde bylo postaveno elektrické osvětlení, průmysl a zajištěno telefonní spojení se zbytkem tehdejšího Uherska.
Dle uherského sčítání lidu žilo v roce 1910 v Čakovci 5213 obyvatel, z toho bylo 2433 Maďarů, 2404 Chorvatů a 251 Němců. V rámci Uher patřilo město do župy Zala.[2] V roce 1918 se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Čakovec byl vydán vojskům rodícího se jihoslovanského státu na štědrý den 24. prosince 1918 bez boje, odevzdal jej za uherskou armádu Károly Györy.[5] Změnu hranic poté potvrdila trianonská smlouva z roku 1920.[2]
V roce 1921 zde byla založena ekonomická škola.
V letech 1941 až 1945 byl jako celé Mezimuří připojen k fašistickému Maďarsku.[2] Město bylo osvobozeno dne 6. dubna 1945.
V období existence SFRJ až do roku 1991 se Čakovec rozvíjel díky dobře dostupné železnici. Na západním okraji města vznikla rozsáhlá průmyslová zóna, kterou obklopují výškové obytné budovy. Město postupně srostlo s okolními vesnicemi Nedelišće, Strahoninec a Savska Ves. V Čakovci byla vybudována také oblastní nemocnice pro Mezimuřskou župu. Od roku 1961 je v Čakovci také gymnázium.
V roce 2013 byly prostory bývalých kasáren rozprodány soukromým subjektům.
V současné době je město sídlem Mezimuřské župy, nejsevernější administrativní jednotky Republiky Chorvatsko.
Kulturní památky
[editovat | editovat zdroj]
Mezi historické památky dochované v Čakovci patří především hrad (Starý hrad Zrinských) původně z 13. století[6], částečně přestavěný po roce 1719 vídeňským architektem Antonem Erhardem Martinellim na zámek[7] obklopený anglickým parkem a františkánský klášter v centru města, který pochází z první poloviny 18. století. V zámeckých prostorách se nachází[3] Muzeum Mezimuří (chorvatsky Muzej Međumurja). To schraňuje celkem na sedmnáct tisíc historických předmětů.
Hlavní ulice v centru nese název podle krále Tomislava a je lemována domy z 18. a 19. století.
Místní radnice byla zbudována v roce 1816.
Na hlavním náměstí (náměstí Republiky) se nachází památník Nikolovi Zrinskému z roku 1904.
Budova společenského domu (chorvatsky trgovački kasino) z roku 1903 vznikla v duchu maďarské secese. Jejím architektem byl Ármin Hegedűs.
Marcanův dům (chorvatsky Marcanov dom) sloužil pro potřeby sportu a byl otevřen roku 1938 jako tzv. Sokolský dům.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Historicky sídlily v Čakovci společnosti, které se věnovaly zpracování kovů (etina, Ferro-Preis, Metal dekor, Senko) a dále byl také do jisté míry zastoupen i textilní průmysl (společnost Čateks).
V roce 2021 se průměrná mzda v Čakovci pohybovala okolo 5200 HRK.[8] Čakovec byl také vybrán v roce 2020 jako nejlepší město pro život v Chorvatsku.[9]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město má roli železničního uzlu. Dráha spojuje město s Murským Središćem, Lendavou, Varaždínem slovinským městem Ormož a maďarskou Nagykanizsou. Končí zde tzv. Zagorská magistrála. Hlavní nádraží se nachází na jihozápadním okraji města, směrem k centru města směřuje také železniční vlečka.
Čakovec má i velmi dobré napojení na hlavní silniční tahy v Chorvatsku. Východně od města vede dálnice A4, která směřuje do Záhřebu a do Maďarska. Z jižní strany vede obchvat kolem města, který je součástí silnice D3 a ze severní strany poté částečně rovněž, jako součást silnice D78.
Školství
[editovat | editovat zdroj]V Čakovci sídlí Pedagogická fakulta Univerzity v Záhřebu. Nachází se zde také Střední strojírenská škola.
Sport
[editovat | editovat zdroj]V Čakovci se pravidelně běží půlmaraton Zrinských.[10] Město bylo také vyhlášeno Evropským městem sportu 2020.[11]
Zdravotnictví
[editovat | editovat zdroj]Na severním okraji města se nachází župní[12] nemocnice (chorvatsky županijska bolnica).
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Schramberg, Německo
Płońsk, Polsko
Nagykanizsa, Maďarsko- Szigetvár, Maďarsko
Kirjat Tiv'on, Izrael
Blagoevgrad, Bulharsko
Známé osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Nikola Zrinský[2] – šlechtic
- Zvonimir Bartolić – spisovatel, děkan
- Lidija Bajuk – zpěvačka
- Fortunat Pintarić – hudebník
- Lajos Bezerédi – sochař, keramik
- Dragutin Feletar – historik
- Rudolf Garasin – tiskař, inženýr, velvyslanec (Ulánbátar)
- Joža Horvat – spisovatel
- Joža Požgaj – učitel
- Robert Jarni – fotbal
- Ladislav Kralj-Međimurec – výtvarník, akvarelista
- Ivan Novak – historik
- Stjepan Patkai – hudebník
- Nikola Pavić – zpěvák
- Franjo Punčec – tenista
- Josip Štolcer-Slavenski – skladatel
- Dénes Zakál – skladatel
- Boris Leiner – hudebník, malíř
- Filip Ude – gymnasta
- Dražen Ladić – bývalý fotbalista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Čakovec na chorvatské Wikipedii a Csáktornya (Muraköz) na maďarské Wikipedii.
- ↑ Článek na portálu visitcakovec.com (chorvatsky)
- ↑ a b c d e f Zrínyi Miklós költő és hadvezér születésnapja alkalmából szülőhelyén jártunk, Csáktornyán. Hellomagyar. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. (maďarština)
- ↑ a b Híres magyar várak Szlovéniában és Horvátországban. Origo.hu. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. (maďarština)
- ↑ Článek na portálu lovelymedjimurje.com (chorvatsky)
- ↑ Historie Mezimuřské župy na stránkách uvedeného regionu (chorvatsky)
- ↑ Izlet u Međimurje: Prošećite tajnim odajama dvorca, tamnicama, ali i prekrasnom prirodom. Dnevnik / Pun kufer. Dostupné online [cit. 2022-05-13]. (chorvatština)
- ↑ ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. Ceske Budejovice: [s.n.], 2020. 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6, ISBN 80-85033-94-1. OCLC 1249757546 S. 31, 33.
- ↑ Kako se živi na sjeveru? Nema problema s otpadom i očuvanjem tradicije, ali ima s niskim plaćama i kriminalom. Dnevnik. Dostupné online [cit. 2022-05-13]. (chorvatština)
- ↑ Článek na stránkách cakovec.hr (chorvatsky)
- ↑ Čakovec Zrinski Half Marathon. timeout. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. (chorvatština)
- ↑ ČAKOVEC DECLARED EUROPEAN CITY OF SPORT 2020. Total Croatia News. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. (angličtina)
- ↑ Država preuzima Županijsku bolnicu Čakovec. Međimurje Press. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. (chorvatština)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čakovec na Wikimedia Commons - Čakovec – oficiální stránky
- Čakovec Online Archivováno 19. 3. 2021 na Wayback Machine.
