Zobrazení zdroje stránky Velkomoravská kamenná církevní architektura

{{upravit}}
'''Pozůstatky kamenných církevních staveb (kostelů) datovaných do období 9. století''', nacházených na území [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], představují konkrétní doklad přijetí [[křesťanství]] alespoň částí společnosti v říši [[Mojmírovci|Mojmírovců]]. Nejstarší zděné [[kostel]]y vznikaly na ústředních [[Hradiště|hradištích]], případně na samostatných opevněných [[Dvorec|dvorcích velmožů]] (tzv. vlastnické kostely). 

Podle starších názorů badatelů (přijímaných do konce 40. let [[20. století]]) reprezentovaly sakrální velkomoravskou architekturu pouze celodřevěné stavby, existence kamenných staveb tehdy nebyla předpokládána. Proto i vůbec první odkrytý velkomoravský kostel (objevený J. Nevěřilem v Modré u Velehradu v roce [[1911]]) byl dlouhou dobu považován za mladší stavbu, přestože v něm jeho objevitel již tehdy správně rozpoznal stavbu z doby velkomoravské. Teprve v roce [[1949]], po objevu pozůstatků dvou kostelů na území staroměstské sídelní aglomerace (v poloze Na valách a Špitálky) V. Hrubým a J. Poulíkem byly starší názory přehodnoceny a existence velkomoravské kamenné architektury obecně uznána. Od té doby „se rozvinula nikdy nekončící diskuse o původu jednotlivých stavebních typů těchto církevních objektů i jejich datování“ (Měřínský). Různost názorů je zapříčiněna skutečností, že dochované pozůstatky jednotlivých staveb jsou značně torzovité (často jen tzv. negativy – základové žlaby druhotně vyplněné stavební drtí, vzniklé dobýváním stavebního kamene), většinou se nedochovaly žádné opracované architektonické články a půdorysné dispozice většiny staveb je velmi jednoduchá. Mnohdy nepanuje ani shoda o chronologickém zařazení některých staveb do velkomoravského období (datování se většinou odvíjí od hrobové výbavy okolních pohřbů, pokud jsou v blízkosti stavby přítomny).

== Původ ==
Názory na původ nalezených velkomoravských staveb se liší. Badatelé vzory většinou hledají v některé z následujících oblastí (často počítají se vzory z více míst): v adriatické oblasti ([[Istrie (země)|Istrie]] a [[Dalmácie]] – V. Vavřínek, J. Pošmourný), v [[Byzantská říše|Byzanci]] (J. Cibulka), v prostředí [[Iroskotská misie|iroskotských misií]], ve [[Franská říše|franské říši]] (T. Štefanovičová), případně počítají s ryze domácím původem (V. Richter).

== Typy ==
Stavby velkomoravské církevní architektury vykazují poměrně velkou slohovou rozmanitost. Nacházíme jednolodní kostely, [[Bazilika|baziliky]] i [[Rotunda|rotundy]]. 
<gallery>
Great Moravian basilica in Mikulčice - footprint.svg|Trojlodní bazilika v [[Slovanské hradiště Mikulčice|Mikulčicích]].
Great Moravian basilica on the Bratislava castle - footprint.svg|Bazilika na [[Bratislavský hrad|bratislavském hradě]] a některé z možných forem závěru.
Great Moravian church in Devín - footprint.svg|Jednoloďní kostel s trojlístkovým závěrem na [[Devín (hrad)|Děvíně]].
Great Moravian church in Nitra - Martinský vrch - footprint.svg|Jednoduchý jednolodní kostel v [[Nitra|Nitře]].
Great Moravian rotunda in Ducové - footprint.svg|Rotunda v [[Kostolec (hradiště)|Ducovém - Kostolci]].
</gallery>

== Lokality ==
Lokality, na nichž je prokázána nebo se předpokládá existence kamenných církevních staveb z 9. století:

;Česko
* [[Slovanské hradiště Mikulčice|Valy u Mikulčic]]
* [[Modrá (okres Uherské Hradiště)|Modrá u Velehradu]]
* [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Staré Město u Uherského Hradiště]]
* [[Sady (Uherské Hradiště)|Uherské Hradiště-Sady]]
* [[Pohansko (hradiště)|Pohansko u Břeclavi]]
* [[Hradiště sv. Hypolita|Znojmo-Hradiště]]

;Slovensko
* [[Bratislava]]
* [[Devín]]
* [[Ducové]]
* [[Nitra]]
* [[Kopčany (okres Skalica)|Kopčany]] – [[Kostel svaté Markéty Antiochijské (Kopčany)|kostel svaté Markéty Antiochijské]]{{#tag:ref|Dosud stojící stavby, datování se zpřesňuje dendrochronologickou a uhlíkovou analýzou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Botek | jméno = Andrej | titul = Veľkomoravské kostoly na Slovensku a odraz ich tradície v neskoršom období | vydavatel = PostScriptum | místo = Bratislava | rok = 2015 | strany = 63 | isbn =  978-80-89567-37-9 | jazyk = slovensky}} [Dále jen Botek.]</ref>|group="p."|name="analyzy"}}
* [[Kostoľany pod Tribečom]] – [[Kostel svatého Jiří (Kostoľany pod Tribečom)|kostel svatého Jiří]]<ref group="p." name="analyzy"/>
* [[Nitrianska Blatnica]] – [[Rotunda svatého Jiří (Nitrianska Blatnica)|rotunda svatého Jiří]]<ref group="p." name="analyzy"/> 
* [[Skalka nad Váhom|Skalka]]-Chocheľ{{#tag:ref|Vznik stavby je pravděpodobně možné spojit se zjištěným velkomoravským osídlením.<ref>Botek, s. 143.</ref>|group="p."}}
* [[Trenčín]]{{#tag:ref|Část badatelů považuje datování do 9., případně 10. století za pravděpodobné bez možnosti přesného určení vzniku.<ref>Botek, s. 150.</ref>|group="p."}}

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p." />

=== Reference ===
<references/>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Botek | jméno = Andrej | titul = Veľkomoravské kostoly na Slovensku a odraz ich tradície v neskoršom období  | vydavatel = PostScriptum | místo = Bratislava | rok = 2015 | isbn =  978-80-89567-37-9 | jazyk = slovensky}}

[[Kategorie:Velkomoravská říše]]
[[Kategorie:Předrománské umění]]