Přeskočit na obsah

Václav Sochor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Václav Sochor
Václav Sochor (1899)
Václav Sochor (1899)
Narození7. října 1855
Obora u Loun
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. února 1935 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníCítoliby
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Sochor (7. října 1855, Obora u Loun[1]23. února 1935, Praha) byl český malíř, představitel oficiální malby akademického realismu.[2]

Václav Sochor pocházel ze selské rodiny, jeho rodiče hospodařili ve Vlčí a v Cítolibech. Studoval v letech 1855–1857 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Emanuela Roma. Jeho spolužáky a přáteli byli Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi a Felix Jenewein.

V následujících pěti letech pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově (1877–1882) a odtud odešel do Paříže, aby dokončil studia u Charlese E. A. Duranda, Léona Bonnata a Philippa Ralla. Stejně jako Václav Brožík pobýval v Paříži dlouhodobě a jako jeden z mála cizinců se stal členem Société Nationale des Beaux Arts. Vystavoval pravidelně na Pařížských salonech a na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde získal stříbrnou medaili[3]. Přátelil se se spolužákem Theodoerem Hilšerem a s Vojtěchem Hynaisem.

Roku 1895 se vrátil do Čech a tvořil v Cítolibech. Další ateliér si zřídil roku 1907 v Praze, kde žil až do své smrti roku 1935. Své malířské dílo uzavřel již roku 1908. Je pohřben v Cítolibech. jeho pozůstalost je v archivu Národní galerie v Praze.[4]

  • Mladším bratrem byl architekt Eduard Sochor .
  • S manželkou Marií měl jedinou dceru Marii.
Václav Sochor, Baterie mrtvých

Václav Sochor byl portrétista a malíř válečných scén, představitel francouzského akademického realismu.

  • Slavnost Božího těla (olej na plátně, 5 x 8 m) zobrazuje pražské procesí, vycházející po schodišti z kostela sv. Jana Na skalce na karlovo náměstí. Namaloval je roku 1875 během svého pobytu v Cítolibech a vystavil na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde za něj získal stříbrnou medaili. Toto dílo pak představil na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891 a také v Bruselu, Düsseldorfu a Drážďanech. Slavnost Božího těla je prvním monumentálním zobrazením plenérové mnohafigurové kompozice v české malbě a je nyní v majetku Národní galerie v Praze.
  • Baterie mrtvých (5 x 8 m), zachycuje konec jezdectva baterie polního dělostřelectva 8. regimentu v krvavé bitvě u Hradce Králové roku 1866; obraz zakoupil císař František Josef I. pro Vojenské historické muzeum ve Vídni.[5]. * Srážka jízdy u Střezetic u Králova Hradce (6 x 9 m), protějšek předchozího obrazu[6], rovněž zakoupené pro Vojenské historické muzeum ve Vídni.[7]
  • Předvoj výzvědné hlídky, 1887[8]

Kromě vojenské tematiky Václav Sochor maloval také portréty, [9], oltářní obrazy a akty.

  • Portrét matky
  • Autoportrét
  • Princ Z. L.(Zdeněk Lobkowicz) (1898)
  • Kněžna P. L.(Lobkowiczová) (1898)[10]
  • Pražský starosta Vladimír Srb, (1902), Staroměstská radnice (zasedací síň)
  • Oltářní obraz sv. Václava, kaple sv. Václava Vlčí, novorománskou kapli projektoval Václavův bratr Eduard.
  • V lázni, ženský akt (1886)
  • Ležící chlapec (akt)

Výstavy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1889 Světová výstava v Paříži
  • 1891 Jubilejní výstava, Praha
  • 1898 59. výstava Krasoumné jednoty v Praze
  • 1902 bývalý posádkový kostel sv. Vojtěcha v Praze u Prašné brány
  • 1928 Souborná výstava Václava Sochora, Klementinum, Praha
  • 1937 Hradec Králové
  • 1938 Obecní dům v Praze - souborná výstava
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti obce Obora
  2. Portrét Václava Sochora. www.mkln.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. NEČVU 2, 1995, s. 767
  4. Archiv NG, inventář osobního fondu Václav Sochor
  5. Arsenal – Museum vojenské historie
  6. Prusko-rakouská válka 1866 / Bitva u HK – jižní křídlo / Střezetice. popamatkach.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-24. 
  7. Srážka jízdy u Střezetic a umělci. pomnikjezdeckesrazky.1866.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-27. 
  8. Galerie Marold: Předvoj výzvědné hlídky. www.marold.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-23. 
  9. Kalendář Zlaté Prahy
  10. Illustrovaný seznam 59. výroční výstavy Krasoumné jednoty pro Čechy, Praha 1898, č. k. 204 a 208

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2. (M-Ž), (editorka Anděla Horová). Academia Praha 1995, s. 767, autorka hesla Naděžda Blažíčkoví-Horová
  • Manfried Rauchensteiner, Manfred Litscher: Das Heeresgeschichtliche Museum in Wien. Verlag Styria, Graz, Wien 2000, ISBN 3-222-12834-0
  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968, s. 180.
  • Ulrich Thieme-Becker (Hg.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Leipzig, 1937.
  • František Kučera: Dějiny městyse Cítolib. 1930

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]