Skoronice
| Skoronice | |
|---|---|
 Kostel sv. Floriána (1886) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kyjov |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′53″ s. š., 17°9′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 495 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,37 km²[2] |
| Katastrální území | Skoronice |
| Nadmořská výška | 192 m n. m. |
| PSČ | 696 41 |
| Počet domů | 172 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Skoronice 102 696 41 Vlkoš u Kyjova [email protected] |
| Starosta | Lukáš Plachý |
| Oficiální web: www | |
  Skoronice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586544 |
| Kód části obce | 148407 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skoronice (německy Kunewald) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží čtyři kilometry jihovýchodně od Kyjova. Severozápadní částí obce protéká potok Hruškovice. Žije zde 495[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem Mikroregionu Nový Dvůr.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. V roce 1599 ves vyhořela. Během třicetileté války byla obec v říjnu 1623 zničena a vylidněna. V roce 1653 povolal majitel milotického panství Gabriel Serényi 27 německých rodin z Kunvaldu (dnes Kunín) na Novojičínsku. Po několik generací se zde udržovala německy mluvící enkláva na Slovácku. Noví osadníci po tři roky nemuseli platit daně a deset let měli úlevu na robotě. V roce 1905 byla postavena škola[4] a roku 1958 obecní dům. Do roku 1958 patřila obec do milotické farnosti, poté do vlkošské farnosti.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 2001 se 82,2 % obyvatel přihlásilo k české národnosti a 17,4 % k moravské. 64,4 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 19,3 % bylo bez vyznání a 13,7 % obyvatel vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 35,4 let.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 418 | 418 | 411 | 438 | 489 | 481 | 441 | 501 | 513 | 505 | 495 | 502 | 539 | 535 | 483 |
| Počet domů | 85 | 87 | 90 | 92 | 96 | 98 | 109 | 116 | 119 | 123 | 136 | 163 | 167 | 169 | 172 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2006.[8] Z roku 1677 pochází obecní pečeť. Podle ní byl v roce 2006 schválen obecní znak s černou orlici na stříbrném štítě, kterou doplňuje zlatě korunovaný had atribut milotického rodu Serényiů, zakladatelů nově obce.
Samospráva
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo obce má 7 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 290 (tj. 66,97 %) voličů.[9] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů, které získalo 34,37 % hlasů a 2 mandáty v zastupitelstvu, dále Aktivní Skoronice (25,55 %, 2 mandáty), KDU-ČSL (24,82 %, 2 mandáty) a Nezávislí pro Skoronice (15,27 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Jan Grombíř (Aktivní Skoronice) a místostarostou Marek Vašíček (KDU-ČSL).[10] Na ustavujícím zasedání obecního zastupitelstva v listopadu 2014 byla starostkou zvolena Ing. Marie Půčková (KDU-ČSL). Po komunálních volbách v roce 2018 se starostou stal František Bíla (Sdružení nezávislých kandidátů SKORONICE 2018). Po komunálních volbách v roce 2022 se starostou stal Mgr. Lukáš Plachý DiS. (KDU-ČSL), místostarostou byl pak zvolen Petr Holcman (KDU-ČSL). Zajímavostí také je, že o komunální politiku vzrostl zájem u mladých občanů Skoronic což dokládá posunutí čtyřiadvacetiletého Bc. Josefa Novotného z posledního místa kandidátky až na celkové 2. místo v komunálních volbách.
Obec náleží do senátního obvodu č. 79 – Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Skoronicemi vede autobusová linka č. 728664 z Kyjova do Hodonína. Obcí prochází silnice III/4255 mezi Vlkošem a Miloticemi. Od roku 2010 spojuje obec s Kyjovem cyklostezka.[11]
Zájmové sdružení a spolky
[editovat | editovat zdroj]- Vinařský spolek Skoronice, o. s.
- Sbor dobrovolných hasičů
- Český zahrádkářský svaz
- Rybáři Skoronice, o. s.
- Skautský oddíl eLkO
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Floriána navrhl stavitel Gustav Sonnevend z Kyjova a postavil zednický mistr Václav Paterna v roce 1886. Věž je vysoká 24,5 metrů. Oltářní obraz sv. Floriána. Zdejší křtitelnice je momentálně (2013) umístěna ve vlkošském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Na kůru jsou od roku 1963 varhany s osmi rejstříky od firmy Josef Hauke z Uherského Hradiště. Byly převzaty z kostela Navštívení Panny Marie v Mistříně. Starší malé varhany od firmy Blažej Žuja z Uherského Brodu byly tehdy odstraněny. Obrazy křížové cesty malované na plátně jsou kopií obrazů Josefa Führicha v tzv. nazarénském stylu. Je zde pozdněgotická dřevořezba skoronské Panny Marie z 15. století. Další sochy jsou nové a bez větší umělecké či historické hodnoty – Božské Srdce Páně, Srdce Panny Marie, sv. Josef, sv. Alois, sv. František a sv. Terezie od Ježíše.[12]
- Venkovská usedlost č. 29 – národopisné muzeum Slovácká jizba v nejstarším domě v obci z roku 1903, rekonstruovaném roku 1998. Ukazuje venkovské bydlení na Slovácku v 19. století.
- Tradiční Jízda králů při příležitostech v obci či na Slovácký rok v Kyjově.[13][14]
- Vinařská kolonie Vinohrádky – asi 50 vinařských búd v západní části obce[15]
-
Kostel sv. Floriána -
Bývala škola z roku 1905 -
Obecní muzeum -
Plastika Jízda králů -
Vinný sklep
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Michaela Munzarová. Ve Skoronicích opraví zchátralou školu. Získají knihovnu i klubovny. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-07-11 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Skoronice [online]. 2006-05-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22.
- ↑ Zdeněk Šmýd. Posledním starostou regionu je Grombíř. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-11-24 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Šmýd. Vedení Kyjova: postavíme kousek cyklostezky. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-07-01 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Floriána na obecních stránkách Skoronic
- ↑ Zdeněk Šmýd. Skoronická jízda vyrazí s králem po dvaatřicáté. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-08-03 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Šmýd. Ve Skoronicích se sešli slováčtí králové. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-02-12 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Petr Turek. Skoronické sklepy přitáhly návštěvníky z Čech i Slovenska. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-05-27 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TELTSCHIK, Wilhelm. Die Gründung von Klein-Kunewald. Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens. 1901, roč. 5, s. 285–288. Dostupné online [cit. 2018-04-10]. (německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skoronice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Skorenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Skoronice
- Oficiální stránky
- Skoronice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Dechová kapela Skoroňáci
