Murasaki Šikibu
Murasaki Šikibu (紫 式部, asi 973 – asi 1014 nebo 1025) byla japonská spisovatelka, básnířka a dvorní dáma na císařském dvoře během období Heian. „Murasaki Šikibu“ nebylo její pravé jméno. Její skutečné jméno zůstává neznámé, i když někteří odborníci se domnívají, že její jméno mohlo být Takako. Ve svém deníku se zmiňuje, že u dvora byla přezdívána „Murasaki“ („fialová“) podle postavy z Příběhu prince Gendžiho. „Šikibu“ se vztahuje k pozici jejího otce v Úřadu pro dvorní etiketu (šikibu-šó). Zemřela buď v roce 1014, kdy se podle záznamů její otec náhle vrátil do Kjóta ze svého guvernérského sídla, nebo mezi lety 1025 až 1031, kdy by jí bylo mezi padesáti a šedesáti lety, což bylo hodně měřeno standardy období Heian.
Murasaki je známá díky svému románu Příběh prince Gendžiho (源氏物語 Gendži Monogatari) napsaným japonsky mezi lety 1000 až 1014 nebo 1020, který je jedním z nejranějších a nejslavnějších románů v dějinách.
Když byla Murasaki ještě dítě, zemřela jí matka, a tak Murasaki vychovával, navzdory dobovému zvyku, její otec Tametoki, učenec a úředník na císařském dvoře. V Japonsku během období Heian bylo zvykem, že manželé žili odděleně a děti vychovávala matka a její rodina. Rovněž proti zvykům té doby poskytl otec Murasaki „mužské“ vzdělání. Obvykle muži studovali čínštinu (oficiální dvorský jazyk) a v čínštině se i dále vzdělávali, zatímco ženy se učily kanu a poezii. Její otec ji chválil pro její inteligenci a schopnosti, ale zároveň litoval, že se narodila „jako žena“.
U císařského dvora byla Murasaki dvorní dámou císařovny Šóši (Akiko). Je možné, že ji ke dvoru povolal Fudžiwara Mičinaga, aby sloužila císařovně.
Dílo
Murasaki je přisuzováno autorství tří literárních děl, z nichž nejvýznamnější je Příběh prince Gendžiho (源氏物語 Gendži Monogatari), napsaný mezi lety 1000 až 1014 nebo 1020. Jde o řetězec alegoricky laděných epizod, ve kterých je vylíčen osud idealizovaného dvorského milovníka, císařského levobočka prince Gendžiho, a následně jeho vnuka Nióa a domnělého syna Kaorua. Děj se odvíjí po dobu sedmdesáti let, dílo má 54 kapitol a vystupuje v něm téměř 400 postav, z toho 30 hlavních. Součástí prozaického textu je také téměř 800 básní. Pro svou psychologickou hloubku, fabulační strukturu a hluboký estetický i filozofický podtext je dílo často označováno za první román vůbec.[1]
Další dvě díla byla vydána posmrtně:
- Sbírka Murasaki Šikibu (Murasaki Šikibu Šú), obsahuje 128 básní
- Deník Murasaki Šikibu ((紫式部日記 Murasaki Šikibu no nikki), který zachycuje události u císařského dvora z let 1008 a 1009, obřady, spojené s narozením následníka trůnu a vyniká dokonalými charakteristikami osob.[2]
Česká vydání
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Murasaki Šikibu
- Závoje mlhy: deník a verše dvorní dámy, Paseka, Praha a Litomyšl 2002, přeložila Zdenka Švarcová,
- Příběh prince Gendžiho, Paseka, Praha a Litomyšl 2002-2008, přeložil Karel Fiala, román vyšel ve čtyřech dílech:
- Příběh prince Gendžiho 1., 2002, ISBN 80-7185-452-2
- Příběh prince Gendžiho 2., 2005, ISBN 80-7185-709-2
- Příběh prince Gendžiho 3., 2007, ISBN 978-80-7185-820-1
- Příběh prince Gendžiho 4., 2008, ISBN 978-80-7185-885-0
Poznámka
Příběh o Murasaki (The Tale of Murasaki) je fiktivní biografie Murasaki Šikibu vydaná roku 2000 americkou antropoložkou Lizou Dalby (jedinou cizinkou ze Západu, která se stala geišou).
Reference
- ↑ http://www.iliteratura.cz/Clanek/18691
- ↑ Slovník asisjkých a afrických spisovatelů 2., Odeon, Praha 1967, str. 130-131
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Murasaki Shikibu na anglické Wikipedii.