Přeskočit na obsah

Helgeland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Možná hledáte: Helgoland, německý ostrov.
Helgeland
Sedm sester
Sedm sester
Nejvyšší bodOksskolten (1916 m n. m.)
Rozloha18 000 km²
StátNorskoNorsko Norsko
Nadřazená jednotkaNordland
Obyvatelé78 000
Národní parkynárodní park Saltfjellet a Svartisen
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helgeland je historický a geografický region v Norsku. Náleží do kraje Nordland, na jihu sousedí s krajem Trøndelag, jeho severní hranici tvoří pohoří Saltfjellet. Je jedinou částí severního Norska, která leží jižně od severního polárního kruhu. Má rozlohu 18 000 km² a žije v něm 78 000 obyvatel. Největším městem je Mo i Rana. K Helgelandu patří více než 14 000 ostrovů.[1]

Nachází se zde přehradní nádrž Røssvatnet, horský masiv Sedm sester, národní park Lomsdal-Visten a národní park Saltfjellet a Svartisen. U pobřeží Helgelandu leží souostroví Vega, jehož kulturní krajina byla v roce 2004 zapsána na seznam Světové dědictví. Nejvyšší horou je Oksskolten (1916 m n. m.) s ledovcem Okstindbreen. Hlavními vodními toky jsou Ranelva a Vefsna. Technickou pozoruhodností je zavěšený most Helgelandsbrua vedoucí přes záliv Leirfjorden.[2]

Kraj je převážně lesnatý, hlavními produkty jsou dřevo, ryby (především lososi a pstruzi) a železná ruda, v Brønnøysundu sídlí výrobce lodí a automobilů Torghatten, Glomfjord je známý díky hydroelektrárně a výrobě umělých hnojiv.[3]

Ve starých ságách je zmiňováno zdejší království Hålogaland, které bylo v pozdním středověku nejsevernější provincií Norska.[4]

V regionu se odehrává děj hry Henrika Ibsena Válečníci na Helgelandu.

Reference

  1. Visit Helgeland Dostupné online Archivováno 29. 5. 2019 na Wayback Machine.
  2. Structurae Dostupné online
  3. Nordnorge Dostupné online[nedostupný zdroj]
  4. Store norske leksikon Dostupné online

Externí odkazy