Přeskočit na obsah

Chráněná území v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chráněné území v Česku definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V zákoně se používá pojem zvláště chráněná území. Zvláštní územní ochranou se rozumí – na rozdíl od obecné ochrany území uvedené v první a druhé části zákona – přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením. Podle Ústředního seznamu ochrany přírody je v Česku skoro 2700 zvláště chráněných území (stav 2023).[1]

Památkově chráněná území v Česku definuje zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, v platném znění.

Kategorie chráněných území

[editovat | editovat zdroj]

Zvláště chráněná území jsou v Česku vyhlašována v následujících kategoriích:

zkratka kategorie
v Česku 		počet území v kategorii v Česku (k 2. 1. 2018)[2] mezinárodní
kategorie 		velkoplošné /
maloplošné
NP Národní park 4 Národní park velkoplošné
CHKO Chráněná krajinná oblast 26 Chráněná krajinná oblast velkoplošné
NPR Národní přírodní rezervace 110 Národní přírodní rezervace maloplošné
PR Přírodní rezervace 818 Přírodní rezervace maloplošné
NPP Národní přírodní památka 126 Národní přírodní památka maloplošné
PP Přírodní památka 1603 Přírodní památka maloplošné

Na území Česka bylo k 31. 12. 2021 zřízeno 2 643 maloplošných zvláště chráněných území, které dohromady zaujímají 115 859 ha.[3] Tato chráněná území se vyhlašují právním předpisem (vyhláška, nařízení, atp.), který vydává příslušný orgán ochrany přírody. V České republice je několik takových subjektů. Jejich předpisy stejně jako příslušné orgány ochrany přírody a krajiny, které je mají ve správě a péči, jsou vedené v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Národní park

[editovat | editovat zdroj]
CHKO a NP v Česku v roce 2015
Podrobnější informace naleznete v článku Národní parky v Česku.

Národní park je celosvětově užívaná kategorie, v níž jsou vyhlašována mezinárodně nebo celostátně významná a jedinečná území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy. Jsou zřizovány zákonem. Na území Česka existují v roce 2018 čtyři velkoplošná chráněná území vyhlášená jako národní parky. Jejich celková rozloha je 1195 km². Ministerstvo životního prostředí v roce 2009 oznámilo, že připravuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.[4] Přehled národních parků v Česku včetně jejich rozlohy a roku vyhlášení zachycuje tabulka:

Národní park Datum
vyhlášení 		Rozloha
v km² 		Kategorie IUCN
Krkonošský národní park 17. května 1963 &0000000000000363.000000363 V (Chráněná krajina)
Národní park Podyjí 20. března 1991 &0000000000000063.00000063 II (Národní park)
Národní park Šumava 20. března 1991 686 II (Národní park)
Národní park České Švýcarsko 1. ledna 2000 &0000000000000079.00000079 II (Národní park)

Chráněná krajinná oblast

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Chráněná krajinná oblast v Česku.
Vyznačení hranice chráněného území v terénu: na vnější straně jsou dva červené pruhy, na vnitřní jeden

Chráněná krajinná oblast je kategorie ochrany přírodního území s menším stupněm ochrany než národní park. Je určená k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených, resp. polopřirozených ekosystémů. Chráněné krajinné oblasti v Česku se vyhlašují nařízením vlády. Na území Česka existuje v roce 2018 26 velkoplošných chráněných území vyhlášených jako chráněné krajinné oblasti. V roce 2008 ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR přípravou návrhu na vyhlášení nové CHKO Soutok, jakož i návrhu plánu péče o toto území na soutoku řek Dyje a Moravy. Podle MŽP tato oblast představuje největší komplex zachovalých lužních lesů ve střední Evropě, ve kterém žije mnoho mimořádně vzácných druhů živočichů a unikátních rostlinných společenstev. Jedná se o evropsky významnou lokalitu, ptačí oblast soustavy NATURA 2000, biosférickou rezervaci UNESCO i mokřad zapsaný ve světovém seznamu Ramsarské úmluvy.[5] Přehled chráněných krajinných oblastí v Česku včetně jejich rozlohy a roku vyhlášení zachycuje tabulka[6]:

Chráněná krajinná oblast Datum
vyhlášení 		Rozloha
v km²
CHKO Beskydy 19730305a5. března 1973 &0000000000001205.0000001 205
CHKO Bílé Karpaty 19801103a3. listopadu 1980 &0000000000000747.000000747
CHKO Blaník 19811229a29. prosince 1981 &0000000000000040.00000040
CHKO Blanský les 19891208a8. prosince 1989 &0000000000000219.000000219
CHKO Brdy 20160101a1. ledna 2016 &0000000000000345.000000345
CHKO Broumovsko 19910327a27. března 1991 &0000000000000432.000000432
CHKO České středohoří 19760319a19. března 1976 &0000000000001069.0000001 069
CHKO Český kras 19720412a12. dubna 1972 &0000000000000132.000000132
CHKO Český les 20050801a1. srpna 2005 &0000000000000466.000000466
CHKO Český ráj 19550301a1. března 1955 &0000000000000182.000000182
CHKO Jeseníky 19690619a19. června 1969 &0000000000000745.000000745
CHKO Jizerské hory 19671208a8. prosince 1967 &0000000000000374.000000374
CHKO Kokořínsko – Máchův kraj 19760319a19. března 1976 &0000000000000410.000000410
CHKO Křivoklátsko 19781124a24. listopadu 1978 &0000000000000625.000000625
CHKO Labské pískovce 19720627a27. června 1972 &0000000000000243.000000243
CHKO Litovelské Pomoraví 19901029a29. října 1990 &0000000000000093.00000093
CHKO Lužické hory 19760319a19. března 1976 &0000000000000270.000000270
CHKO Moravský kras 19560704a4. července 1956 &0000000000000091.00000091
CHKO Orlické hory 19691228a28. prosince 1969 &0000000000000233.000000233
CHKO Pálava 19760319a19. března 1976 &0000000000000085.00000085
CHKO Poodří 19910327a27. března 1991 &0000000000000082.00000082
CHKO Slavkovský les 19740503a3. května 1974 &0000000000000611.000000611
CHKO Šumava 19631227a27. prosince 1963 &0000000000000994.000000994
CHKO Třeboňsko 19791115a15. listopadu 1979 &0000000000000687.000000687
CHKO Žďárské vrchy 19700525a25. května 1970 &0000000000000709.000000709
CHKO Železné hory 19910327a27. března 1991 &0000000000000285.000000285

Národní přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Národní přírodní rezervace v Česku.

Národní přírodní rezervace poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů.

Hospodářské využívání je vyloučeno s výjimkou činností, kterými udržuje nebo podporuje stabilita jednotlivých ekosystémů. Dále je v nich vyloučena těžba veškerých surovin, jakákoliv výstavba, chovy zvěře, pořádání hromadných sportovních či společenských akcí a všechny další aktivity a zásahy, mající za následek změnu dochovaných přírodních složek – vegetačního krytu, fauny, vodního režimu, půdy nebo jejího chemizmu.

Národní přírodní rezervace zřizuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí. V současné době je v této kategorii vyhlášeno 109 území, z nejznámějších a nejcennějších je to např. Černé a Čertovo jezero, Boubínský prales, Praděd, Králický Sněžník, Čertoryje, Vývěry Punkvy nebo Mohelenská hadcová step.

Národní přírodní památka

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Národní přírodní památky v Česku.

Národní přírodní památka je zpravidla území menší rozlohy s cílem zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké (národní až nadnárodní) hodnoty. Jejich ochrana spočívá v zákazu takových činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit.

Národní přírodní památky vyhlašuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí. Jako NPP je vyhlášeno celkem 124 území, známé jsou kupř. Kozákov, Zlatý kůň nebo Babiččino údolí. Nejnověji byla v této kategorii vyhlášena ochrana významné geologické lokality Bublák a niva Plesné.

Přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Přírodní rezervace.

Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji nařízením místně příslušný krajský úřad. Přírodních rezervací je v současné době 810.

Přírodní památka

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Přírodní památka.

Přírodní památka je obdobou národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem. Podobně jako u přírodních rezervací zřizuje její ochranu nařízením místně příslušný krajský úřad. Tato kategorie je co do počtu nejobsáhlejší – je v ní chráněno 1556 území a objektů.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ AOPK: Digitální registr ÚSOP (DRÚSOP)
  2. ↑ AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR. Souhrnný přehled. Ústřední seznam ochrany přírody [online]. [cit. 2023-6-2]. Dostupné online. 
  3. ↑ Maloplošná zvláště chráněná území
  4. ↑ Křivoklátsko se zřejmě dočká puncu národního parku [online]. XT24, 2009-2-18 [cit. 2010-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. 
  5. ↑ MŽP zahájilo přípravu vyhlášení nové CHKO na dolním toku Moravy a Dyje [online]. MŽP ČR, 30.10.2008 [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR. Velkoplošná zvláště chráněná území. Ústřední seznam ochrany přírody [online]. [cit. 2018-1-2]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Míchal, Igor, Petříček, Václav a kol. Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha 1999.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Chráněná území v evropských zemích
Země mapa Evropy
Území se sporným postavením
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Chráněná území v Česku Česko
Velkoplošná chráněná území
Maloplošná chráněná území
Nadnárodně chráněná území
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chráněná_území_v_Česku&oldid=24210909“