Zobrazení zdroje stránky Afrika

{{Různé významy}}
{{Infobox - kontinent
| název = Afrika
| obrázek = Africa (orthographic projection).svg
| zeměpisná šířka = 1
| zeměpisná délka = 17
| rozloha = 30 368 000 [[Kilometr čtvereční|km²]] {{Doplňte zdroj}}
| počet obyvatel = 1 373 486 472 (k roku 2021) {{Doplňte zdroj}}
| státy = 55
| regiony = [[Jižní Afrika]]<br /> [[Severní Afrika]]<br /> [[Východní Afrika]]<br /> [[Střední Afrika]]<br /> [[Západní Afrika]]
| commonscat = Africa
| nejvyšší bod = [[Kilimandžáro]] 5895 m n. m.
| jazyky = 1250 - 3000 nativních jazyků
| hustota obyvatelstva = 36,4/km<sup>2</sup>
| HDP (nominální) = $20,3 biliónů (2013)
| HDP (reálné) = $20,9 biliónů (2013)
| časová pásma = UTC-1 až UTC+4
| největší města = [[Lagos]], [[Káhira]], [[Kinshasa]], [[Johannesburg]], [[Chartúm]], [[Dar es Salaam]], [[Alexandrie]], [[Abidžan]], [[Alžír]], [[Kano]], [[Casablanca]], [[Ibadan]], [[Nairobi]], [[Abuja]], [[Akkra]]
}}
'''Afrika''' ({{vjazyce|en}} {{Audio|LL-Q1860 (eng)-Justinrleung-Africa.wav|''Africa''}}, {{vjazyce|fr}} {{Audio|LL-Q150 (fra)-Fhala.K-Afrique.wav|''Afrique''}}, {{vjazyce2|pt|''África''}}, {{vjazyce2|ar|أفريقيا}} ''(Afrīqiyā)'', {{vjazyce2|am|አፍሪቃ}} ''(Äfəriqa)'', {{vjazyce2|sw|''Afrika''}}) je třetí největší [[kontinent]] (po Asii a Americe) s&nbsp;celkovou rozlohou přes 30,3 mil.&nbsp;km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na [[Země|Zemi]]; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sayre
| jméno = April Pulley
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = 7 continents: Africa
| vydání = první
| vydavatel = Twenty-First Century Books
| místo = 
| rok = 1999
| počet stran = 64
| strany = 
| isbn = 0-7613-1367-2
| jazyk = Angličtina
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/africasayr00sayr
}}</ref>

Rozkládá se jižně i severně od [[Zemský rovník|rovníku]] převážně na východní polokouli. Z&nbsp;větší části je obklopena oceány, na východě [[Indický oceán|Indickým oceánem]] a na západě [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]]. Na severu se nachází [[Středozemní moře]], které odděluje Afriku od Evropy. V&nbsp;oblasti [[Suezská šíje|Suezské šíje]] je tento kontinent spojen s&nbsp;[[Eurasijská deska|Euroasijskou deskou]].

Světadíl zahrnuje četné klimatické oblasti. Je to jediný kontinent, který se táhne od severních mírných zón až po jižní mírné zóny.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | titul = Africa. General info
 | url = http://www.visualgeography.com/continents/africa.html
 | vydavatel = Visual Geography
 | místo = 
 | datum vydání = 2007-11-24
 | datum přístupu = 2017-05-17
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110424072430/http://www.visualgeography.com/continents/africa.html
 | datum archivace = 2011-04-24
 | nedostupné = ano
}}</ref> Velkou část pevniny tvoří [[poušť|pouště]] ([[Sahara]], [[Kalahari]]), [[polopoušť|polopouště]] a [[savana|savany]]. V&nbsp;centrální části se pak nacházejí [[Deštný les|deštné pralesy]] ([[Africký deštný prales]]).

V&nbsp;[[Seznam států a území v Africe|53 afrických státech]] žije celkem přes 1,2 miliardy obyvatel (2016), což činí 16 % celkové populace [[Země]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kaneda
| jméno = Toshiko
| příjmení2 = Bietsch
| jméno2 = Kristin
| titul = World Population Data Sheet
| periodikum = www.prb.org
| vydavatel = Population Reference Bureau
| url = http://www.prb.org/pdf16/prb-wpds2016-web-2016.pdf
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 3. února 2017
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170828162128/http://www.prb.org/pdf16/prb-wpds2016-web-2016.pdf
| datum archivace = 2017-08-28
}}</ref> Populace je zde nejmladší mezi všemi kontinenty,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Swanson
| jméno = Ana
| titul = 5 ways the world will look dramatically different in 2100
| periodikum = The Washington Post
| vydavatel = 
| url = https://www.washingtonpost.com/news/wonk/wp/2015/08/17/5-ways-the-world-will-look-dramatically-different-in-2100/
| datum vydání = 17. 8. 2015
| datum přístupu = 17. 5. 2017
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Harry
| jméno = Njideka U
| titul = African Youth, Innovation and the Changing Society
| periodikum = Huffington Post
| vydavatel = 
| url = http://www.huffingtonpost.com/njideka-u-harry/african-youth-innovation-_b_3904408.html
| datum vydání = 11. 9. 2013
| datum přístupu = 17. 5. 2017
}}</ref> střední věk v roce 2012 byl 19,7 roku, kdežto celosvětový medián byl 30,4 roku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Abdoulie
| jméno = Janneh
| titul = General debate on national experience in population matters: adolescents and youth
| periodikum = Ekonomická komise pro Afriku Spojených Národů
| vydavatel = United Nations
| url = http://www.un.org/esa/population/cpd/cpd2012/Agenda%20item%204/UN%20system%20statements/ECA_Item4.pdf
| datum vydání = 23. 4. 2012
| datum přístupu = 17. 5. 2017
}}</ref> Podle velikosti území je největší zemí tohoto světadílu Alžírsko, podle počtu obyvatel Nigérie. Střední východní Afrika je široce přijímána jako místo původu [[Člověk|lidí]] a [[Hominidé|velkých lidoopů]], o čemž svědčí objevy nejranějších hominidů a jejich předků, které jsou datovány do doby před sedmi milióny let a zahrnují druhy rodů ''[[Australopithecus]], [[Homo habilis]]'' ''(člověk zručný), [[Homo ergaster]] (člověk dělný)'' a ''[[Homo rudolfensis]] (člověk východoafrický)'', spolu s nejstaršími nálezy moderního člověka ([[Člověk moudrý|''Homo sapiens'']]) nalezenými v [[Etiopie|Etiopii]], které jsou z doby před 200 000 lety.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Brown
| jméno = Frank
| příjmení2 = Fleagle
| jméno2 = John
| příjmení3 = McDougall
| jméno3 = Ian
| titul = Homo sapiens: University of Utah News Release: 16 February 2005
| periodikum = University of Utah Public Relations
| vydavatel = University of Utah
| url = http://web.utah.edu/unews/releases/05/feb/homosapiens.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20071024234234/http://web.utah.edu/unews/releases/05/feb/homosapiens.html
| datum vydání = 24. 10. 2007
| datum přístupu = 17. 5. 2017
}}</ref>

== Etymologie ==
Název kontinentu pochází od starých [[Římané|Římanů]], kteří používali pro severní část kontinentu, zhruba odpovídající dnešnímu [[Tunisko|Tunisku]], jméno ''Africa terra'' („země Aferů“). Původ jména je ale neznámý a existuje řada teorií, jak latinské jméno ''Afri'' (v jednotném čísle ''Afer'') vzniklo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Georges
| jméno = Karl Ernst
| titul = Afri
| periodikum = In Georges, Heinrich
| vydavatel = Ausführliches lateinisch-deutsches Handwörterbuch
| url = http://latin_german.deacademic.com/1644
| datum vydání = 
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160116044500/http://latin_german.deacademic.com/1644
| datum archivace = 2016-01-16
| datum přístupu = 20. 9. 2015
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lewis
| jméno = Charlton T.
| příjmení2 = Short
| jméno2 = Charles
| titul = Afer
| periodikum = A Latin Dictionary
| vydavatel = Oxford: Clarendon Press
| url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0059%3Aentry%3DAfer
| datum vydání = 
| jazyk = en
| datum přístupu = 20. 9. 2015
}}</ref>
{| class="wikitable sortable"
!Původ
!Slovo
!V překladu
!Poznámka
|-
|[[Féničtina]]
|Afar
|Prach
|<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Venter
| jméno = Daniel Johannes
| příjmení2 = Neuland
| jméno2 = Ernst W
| titul = NEPAD and the African renaissance
| vydání = 
| vydavatel = Richard Havenga & Associates
| místo = 
| rok = 2005
| počet stran = 532
| strany = 16
| isbn = 0620325100
}}</ref>
|-
|[[Berberské jazyky|Berberština]]
|Ifri
|Jeskyně
|Obyvatelé Afriky jsou označováni jako obyvatelé jeskyní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Michell
| jméno = George Babington
| titul = The Berbers
| periodikum = Journal of the Royal African Society
| datum = leden 1903
| ročník = 2
| číslo = 6
| strany = 194
| url = http://www.jstor.org/stable/714549
}}</ref>
|-
|[[Řečtina]]
|Aphrike
|Bez chladu
|
|-
|[[Latina]]
|Aprica
|Slunečná
|Podle zmínky [[Isidor ze Sevilly|Isidora ze Sevilly]], z rukopisu ''[[Etymologiae]]'' ze [[7. století]].
|-
|Pojmenování z [[bible]]
|Epher
| -
|Podle zmínky [[Flavius Iosephus|Flavia Josepha]] (narozen 37 př. n. l.) jméno vzniklo podle vnuka [[Abrahám]]a, Ephera, který obsadil dnešní [[Libye|Libyi]].
|-
|[[Egyptština]]
|Af-rui-ka
|Obrátit se k otevření Ka
|Otevření Ka odkazuje na lůno nebo místo narození, Afrika byla pro [[Egypt|Egypťany]] místem narození.
|-
|Z italské [[Umbrie]] (modifikace latiny)
|Africus
|Jižní vítr,  deštivý vítr
|
|-
|[[Hebrejština]]
|Ophir
|
|Biblické město (teorie podle Roberta R. Stieglitze).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Robert R. Stieglitz
| periodikum = American Journal of Archaeology
| url = https://www.ajaonline.org/author/1310
| datum vydání = 2012-08-30
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-09-08
}}</ref>
|}

== Geografie ==
=== Poloha a rozloha ===
[[Soubor:Topography of africa.jpg|náhled|Fyzická mapa Afriky]]
Afrika je svou plochou 30&nbsp;368&nbsp;000&nbsp;km² třetí největší [[světadíl]]. Druhý největší (po [[Asie|Asii]]) by byl v případě rozdělení Ameriky na dva kontinenty, [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriku]]. Světadíl jako jediný na světě leží na severní, jižní, západní i východní polokouli současně. Převážná část však leží na polokouli východní.

Africký kontinent má atypicky pravidelný, nepříliš členitý obrys a oproti dalším kontinentům má rovněž malý počet ostrovů (největším je [[Madagaskar]]), a také nízký počet poloostrovů (největším je [[Somálský poloostrov]]). Břehy kontinentu omývá [[Atlantský oceán|Atlantský]] a [[Indický oceán]]. Od [[Evropa|Evropy]] ji odděluje [[Středozemní moře]] a nejblíže jsou k&nbsp;sobě oba kontinenty v&nbsp;[[Gibraltarský průliv|Gibraltarském průlivu]] (14&nbsp;km). S&nbsp;[[Asie|Asií]] je Afrika spojena [[Suezská šíje|Suezskou šíjí]] (120&nbsp;km), jižně od Suezské šíje pak oba kontinenty odděluje [[Rudé moře]].

==== Krajní body ====
{| class="wikitable sortable"
!Krajní body
!Lokace
!Zeměpisná délka či šířka
|-
|Nejsevernější bod
|[[Bílý mys]]
|37°21' severní šířky
|-
|Nejjižnější bod
|[[Střelkový mys]] (nikoliv [[Mys Dobré naděje]])
|34°50' jižní šířky
|-
|Nejzápadnější bod
|[[Zelený mys]] 
|17°31' západní délky
|-
|Nejvýchodnější bod
|mys [[Hafun]] 
|51°25' východní délky
|}

===== Nejzazší body včetně ostrovů =====
{| class="wikitable sortable"
!Krajní body
!Lokace
!Zeměpisná délka či šířka
|-
|Nejsevernější bod
|[[Tunisko|tuniské]] souostroví [[Galite]]
|37°34' severní šířky
|-
|Nejjižnější bod
|[[Střelkový mys]]
|34°50' jižní šířky
|-
|Nejzápadnější bod
|[[Kapverdy|kapverdský]] ostrov [[Santo Antão]]
|25°22' západní délky
|-
|Nejvýchodnější bod
|[[Île aux Cerfs]] (malý ostrov u [[Mauricius (ostrov)|Mauricia]])
|57°49' východní délky
|}

=== Povrch ===
[[Soubor:Elephants at Amboseli national park against Mount Kilimanjaro.jpg|náhled|Nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro]]
Většina kontinentu leží na [[Africká deska|africké litosférické desce]], pouze menší východní část na somálské litosférické desce. Povrch obou desek se výrazně liší; na africké se nachází převážně tabule obklopené pánvemi, kdežto na pohyblivější somálské desce je povrch hornatý, s&nbsp;množstvím sopek. Nejvyšším horským masívem je sopka [[Kilimandžáro]] (5895 m n. m.). Hranici mezi deskami tvoří středoafrická příkopová propadlina a v&nbsp;ní jezera [[Malawi (jezero)|Malawi]] a [[Tanganika (jezero)|Tanganika]].

=== Nerostné suroviny ===
Světadíl má bohaté zásoby nerostných surovin. Odhaduje se, že v Africe se nachází 90 % světových zásob [[kobalt]]u, 90 % zásob [[Platina|platiny]], 50 % zásob [[Zlato|zlata]], 98 % zásob [[chrom]]u, 70 % [[tantal]]u,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rena
| jméno = Ravinder
| titul = Africa: Developed Countries' Leverage On the Continent
| periodikum = Fahamu (Oxford)
| jazyk = en
| url = http://allafrica.com/stories/200802070635.html
| datum přístupu = 2017-05-16
| datum = 2008-02-07
}}</ref> 64 % [[mangan]]u a jedna třetina zásob [[Uran (prvek)|uranu]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Swain
| jméno = Jon
| titul = Africa, China's new frontier
| periodikum = The Times Online
| datum = 10 February 2008
| ročník = 2008
| číslo = 
| strany = 
| jazyk = en
| url = https://www.thetimes.co.uk/article/africa-chinas-new-frontier-gppzvcgklkx
| datum přístupu = 2017-05-16
}}</ref> Mimo to se zde nachází [[diamant]]y, [[zemní plyn]], [[Grafit|tuha]], [[měď]] a další suroviny.

=== Vodstvo ===
Afrika spadá do [[úmoří]] dvou oceánů, [[Atlantský oceán|Atlantského]] a [[Indický oceán|Indického]]. Třetina povrchu Afriky jsou [[Bezodtoká oblast|bezodtokové]] pánve. Nejdelší řeka je [[Nil]], ale [[Vodnost|nejvodnatější]] a zároveň druhá nejdelší řeka je [[Kongo (řeka)|Kongo]]. Další velké řeky jsou [[Niger (řeka)|Niger]] a [[Zambezi]]. Nachází se zde i velká jezera převážně [[Tektonické jezero|tektonického]] původu, např. [[Viktoriino jezero]] (také Ukerewe) a již zmíněné [[Malawi (jezero)|Malawi]] a [[Tanganika (jezero)|Tanganika]]. Jsou zde koryta řek, která jsou po většinu roku vyschlá a až v&nbsp;období dešťů se zaplňují; taková koryta se nazývají [[vádí]].

V [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] v [[Dračí hory|Dračích horách]] se nachází nejvyšší vodopád světa [[Tugela (vodopád)|Tugela]] padající z výšky 983 m.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Češi dali světu nový nejvyšší vodopád. Nebáli jsme se šíleného nápadu, říkají
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/usti/zpravy/nadsenci-vodopad-tugela-mereni-jar-sil-filip-neumann.A211228_132227_usti-zpravy_grr
| datum vydání = 2022-01-02
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-02
}}</ref>

=== Podnebí ===
[[Soubor:Vegetation Africa.png|náhled|[[Biom]]y Afriky]]
Zhruba střední část Afriky, kolem [[rovník]]u, se nachází v [[Tropický podnebný pás|tropickém podnebném pásu]]. Většina světadílu se nachází v tropickém klimatu mezi [[Obratník Raka|obratníky Raka]] a [[Obratník Kozoroha|Kozoroha]]. Ve vnitrozemní oblasti rovníku, pokryté pralesem, je [[ekvatoriální podnebí]], v přímořské oblasti pak [[tropické monzunové podnebí]]. Pás [[Sahel]]u a jižní část Afriky v okolí [[Botswana|Botswany]] se nacházejí v [[Semiaridní podnebí|semiaridním podnebí]]. Oblasti [[Sahara|Sahary]], [[Namibská poušť|Namibské pouště]] či [[Danakil]] se nacházejí v [[Aridní podnebí|aridním podnebí]]. Pouze nejsevernější a nejjižnější přímořské oblasti se nacházejí v [[Středozemní podnebí|středozemním podnebí]].

Afrika je světadíl s nejvyššími průměrnými teplotami. V [[Libye|Libyi]] byl v roce 1922 údajně naměřen teplotní rekord, když byla zaznamenána teplota 58&nbsp;°C, ale v roce 2013 byl tento rekord zpochybněn.<ref>Arizona State University: [http://wmo.asu.edu/world-highest-temperature World: Highest Temperature] {{Wayback|url=http://wmo.asu.edu/world-highest-temperature |date=20130104143844 }}, wmo.asu.edu, 2013 {{en}}</ref>

Povrch kontinentu tvoří ze 60 %&nbsp;pouště a suché oblasti. V subsaharské Africe nastává každoročně v srpnu [[období dešťů]], které v některých částech přetrvává až do března. Sníh se na africkém území vyskytuje pouze na vrcholcích hor, pravidelně sněží jen na [[Atlas (pohoří)|pohoří Atlas]].

=== Ekologie ===
[[Soubor:Rizières Betafo 2.jpg|náhled|K [[odlesňování]] Madagaskaru přispěl prudký [[Světová populace|populační růst]]]]
Dle [[Program OSN pro životní prostředí|Programu OSN pro životní prostředí]] je Afrika zasažena [[odlesňování]]m dvakrát více než je celosvětový průměr – ztrácí čtyři miliony hektarů lesů ročně. 65 %&nbsp;zemědělské půdy, 31 %&nbsp;pastvin a 19 %&nbsp;lesů je zasaženo [[Degradace půd|degradací půdy]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Critchley
| jméno = Will
| titul = Harnessing local environmental knowledge in East Africa
| periodikum = Promoting Farmer Innovation
| vydavatel = UNDP – Office to Combat Desertification and Drought (UNSO/SEED/BDP)
| url = http://www.undp.org/content/dam/undp/library/Environment%20and%20Energy/sustainable%20land%20management/Promoting%20Farmer%20Innovation%20-%20Harnessing%20local%20environmental%20knowledge%20in%20East%20Africa.pdf
| datum vydání = 1999
| datum přístupu = 17.5.2017
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200527060553/http://www.undp.org/content/dam/undp/library/Environment%20and%20Energy/sustainable%20land%20management/Promoting%20Farmer%20Innovation%20-%20Harnessing%20local%20environmental%20knowledge%20in%20East%20Africa.pdf
| datum archivace = 2020-05-27
}}</ref> a 77 %&nbsp;území [[Eroze|erozí půdy]].<ref>Bogumil Terminski: [http://www.thenigerianvoice.com/nvnews/89836/1/current-%20dynamics-of-land-degradation-in-africa-fac.html Current Dynamics of Land Degradation in Africa: Facts and Statistics], thenigerianvoice.com, 11. 5. 2012 {{en}}</ref> Například [[Madagaskar]] přišel lidskou činností o 90 %&nbsp;svých lesů.<ref>World Wildlife Fund: [https://web.archive.org/web/20100308064424/http://www.nationalgeographic.com/wildworld/profiles/terrestrial/at/at0118.html Madagascar subhumid forests], National Geographic Society, 2010 {{en}}</ref> Na africkém území se nachází přes 3&nbsp;000&nbsp;[[Chráněné území|chráněných území]] (okolo 240&nbsp;milionů hektarů).<ref>Google Books: [https://books.google.cz/books?id=IhXNzW435U8C&pg=PA60&lpg=PA60&dq=protected+areas+in+africa+3+000&source=bl&ots=UUKEwWmQ-S&sig=Fk5KhayPjQzKMuVE9QL70FeZYHQ&hl=cs&sa=X&ei=5-geVdSjCcGtsAGomoTIDw&ved=0CEAQ6AEwBQ#v=onepage&q=protected%20areas%20in%20africa%203%20000&f=false Global Environment Outlook 2000, str. 60], books.google.cz, 1999 {{en}}</ref>

=== Fauna ===
Afrika se může pochlubit největší kombinací hustoty a „rozmezím volnosti“ populací volně žijících živočichů, a také rozmanitostí divokých populací po otevřených pláních se pohybujících velkých masožravců (jako jsou [[Lev|lvi]], [[hyeny]] a [[Acinonyx|gepardi]]) i býložravců (například [[Buvol africký|buvoli]], [[Slon africký|sloni]], [[Velbloudovití|velbloudi]] a [[Žirafa|žirafy]]). Je také domovem zvířat [[džungle]] – [[Hadi|hadů]], [[Primáti|primátů]] a vodních živočichů, jako jsou [[krokodýli]] a [[obojživelníci]]. V historii se na tomto kontinentu nacházely největší počty druhů [[Megafauna|megafauny]], neboť byly nejméně postiženy [[Vymírání v pleistocénu|vymíráním v pleistocénu]].

=== Africké geografické rekordy ===
[[Soubor:Africa satellite orthographic.jpg|náhled|Satelitní snímek Afriky]]
{{Viz též|Nejvyšší hory afrických zemí}}
{| class="wikitable sortable"
!Rekord
!Držitel
!Hodnota
!Stát
|-
|Nejvyšší hora
|[[Kilimandžáro]], vrchol Uhuru
|5 895&nbsp;m
|[[Tanzanie]]
|-
|Nejdelší řeka
|[[Nil]] s přítokem [[Kagera]]
|6 671&nbsp;km
|[[Súdán]], [[Egypt]], [[Rwanda]], [[Tanzanie]], [[Uganda]] 
|-
|Největší ostrov
|[[Madagaskar]]
|586&nbsp;690&nbsp;km²
|[[Madagaskar]]
|-
|Největší jezero
|[[Viktoriino jezero]]
|69&nbsp;485&nbsp;km²
|[[Tanzanie]], [[Keňa]], [[Uganda]]
|-
|Největší činná sopka
|[[Kamerunská hora]]
|4 095&nbsp;m
|[[Kamerun]]
|-
|Největší poloostrov
|[[Somálský poloostrov]]
|850&nbsp;000&nbsp;km²
|[[Etiopie]], [[Somálsko]], [[Džibutsko]], [[Eritrea]]
|-
|Nejlidnatější stát
|[[Nigérie]]
|204 219 658 obyvatel (v roce 2020)
|[[Nigérie]]
|}

== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Afriky}}
=== Pravěk (2 000 000 – 5 000 let př. n. l.) ===
[[Soubor:Spreading homo sapiens la.svg|náhled|Expanze druhu [[Člověk moudrý|''Homo sapiens'']] (červeně), který se vyvinul před 260&nbsp;000–350&nbsp;000 lety v Africe]]
[[Soubor:Algerien Desert.jpg|náhled|Skalní malby v [[Tassili]] z období [[neolit]]u, které ukazují tuto oblast Sahary v době, kdy zde panovalo vlhčí klima]] 
Afrika je nejstarším obydleným územím na Zemi a všeobecně se má za to, že lidský druh se vyvinul na území dnešního afrického kontinentu. Před 30 miliony let žil v oblasti dnešního [[egypt]]ského města [[Fajjúm]] předek člověka pojmenovaný ''[[Aegyptopithecus]]''. Zhruba před 6–8 miliony let se na území Afriky oddělila vývojová větev moderních [[šimpanz]]ů ''(Panina)'' a [[Člověk|lidí]] ''(Hominina).''<ref name="Begun 2004">{{citace periodika|příjmení=Begun|jméno=D|titul=The earliest hominins - is less more?|periodikum=Science|rok=2004|ročník=303|strany=1478–1480}}</ref> Mezi první příslušníky samostatné lidské vývojové linie po oddělení od předků šimpanzů by mohly patřit rody ''[[Sahelanthropus]]'', ''[[Orrorin]]'' a ''[[Ardipithecus]]'', nalézané v Čadu, Keni a Etiopii.<ref>[KLÍMA, Jan. Dějiny Afriky. NLN, Praha: 2012, str. 43]</ref>

Před 4,2–1,3 miliony let pak obývaly východní, střední i jižní Afriku různé druhy rodu ''[[Australopithecus]]'' a zhruba před 2,5 miliony let se objevili i první zástupci rodu ''[[Člověk|Homo]].''<ref>{{Citace monografie|příjmení = Cartmill|jméno = M.|příjmení2 = Smith|jméno2 = F. H|titul = The Human Lineage|vydání = 2|vydavatel = Wiley-Blackwell|místo = Oxford|rok = 2011|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>

Prvními typy byly prvotní formy ''[[Homo habilis]]'' (člověk zručný) a ''[[Homo rudolfensis]]'' (člověk východoafrický), kteří byli předky druhu ''[[Homo ergaster]]'' (člověk zručný), jež se začal objevovat v období 1,8 milionu let př. n. l. Tento druh již používal oheň a pěstní klín. Na území dnešní [[Keňa|Keni]] a [[Tanzanie]] se nalezly pozůstatky druhů ''[[Homo erectus]]'' (člověk vzpřímený) a ''[[Homo heidelbergensis]]'' (člověk heidelberský). Archaický hominin ''[[Homo naledi]]'' žil před 300&nbsp;000 v Africe vedle prvních moderních lidí druhu ''Homo sapiens''.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Na Zemi žilo původně 9 lidských druhů. Staly se samy sobě predátory a vrahy
 | periodikum = [[Dotyk (časopis)|Dotyk]]
 | datum_vydání = 3. února 2022
 | url = https://www.dotyk.cz/magazin/hromadne-vymirani-lidstva-30000202.html
}}</ref> Nálezy druhu [[Člověk moudrý|''Homo sapiens'']] (člověk moudrý), které byly objeveny po celém kontinentu, vykazují rysy typické pro budoucí typ afrického pravěkého člověka.<ref>[KLÍMA, Jan. Dějiny Afriky. NLN, Praha: 2012, str. 44]</ref>

Nejstarší nalezené africké jeskynní malby sahají do období 50 000 let př. n. l. Důkazy o výrobě nástrojů naznačují, že je afričtí pravěcí lidé vyráběli již v období 38 000–26 000 let př. n. l. [[Neolit]] započal v období 8 000 let př. n. l., v něm je již užívána mikrolitická [[industrie]] (pomongwaská, nachikufanská a další kultury). Hlavní rozkvět měla industrie v údolí Nilu, v dnešní západní [[Nigérie|Nigérii]] a v&nbsp;pralesích dnešního [[Kamerun]]u. V&nbsp;téže době si severoafrické kultury osvojily hrnčířství a chov dobytka, a přešly k&nbsp;zemědělství. O&nbsp;tisíc let později se neolitická revoluce začala šířit také do subsaharské Afriky. Hlavními plodinami tehdy byly [[čirok]] a [[proso]].<ref>[KLÍMA, Jan. Dějiny Afriky. NLN, Praha: 2012, str. 44-45]</ref>

V období 6 000 let př. n. l. je možné začít mluvit o odlišných lidských typech:
* [[Křováci|sansko]]-[[Khoikhoiové|khoinský]], který žil ve stepích jižní a východní Afriky,
* [[Pygmejové|pygmejský]], jenž žil v tropických lesích,
* [[Negroidní rasa|negroidní]] v subsaharské Africe,
* [[Euroasijské jazyky|eurasijský]] mediterrání v severní Africe.
V období 5 000 let př. n. l. se z Asie rozšířil chov koz a ovcí a začala vznikat první stálá sídla, jako [[Fajjúm]]. S blížícím se přelomem našeho letopočtu začali Afričané užívat železo. Od 1. do 3. století n. l. již probíhala [[doba železná]].<ref>[KLÍMA, Jan. Dějiny Afriky. NLN, Praha: 2012, str. 45]</ref>

=== Starověk (5 000 př. n. l. – 500 n. l.) ===
[[Soubor:All Gizah Pyramids-2.jpg|náhled|[[Gízská nekropole|Pyramidy]] v Egyptě]]
[[Soubor:Djenne market.jpg|náhled|Velká mešita v [[Djenné]] na [[Sahara|transsaharské]] obchodní cestě]]
Ve starověku se civilizace rozvíjely především na území severní Afriky a byly výrazně propojeny se [[Starověký Orient|starověkým Orientem]]. To platilo především pro říše v&nbsp;[[Núbie|Núbii]] (města [[Meroe]], [[Napata]], [[Kerma]]) a pro [[starověký Egypt]]. Nejmocnější říší byl Egypt, který existoval s&nbsp;proměnlivým vlivem na tehdejší civilizace od období 3300&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. až do roku 343&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. Egypt byl první africkou státní formou – jeho základy byly položeny na území [[Horní Egypt|Horního Egypta]], v [[Cenej|Cenejském království]], které později dobylo území [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]] a vytvořilo tak ucelený státní útvar.<ref>KLÍMA, Jan. ''Dějiny Afriky''. NLN, Praha: 2012, str. 49</ref> Ve 3.&nbsp;tisíciletí&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. navázal Egypt obchodní spojení s&nbsp;východoafrickou zemí [[Punt]].

V 7. století před naším letopočtem, během období [[Řecká kolonizace|řecké kolonizace]], vznikly na území severní Afriky kolonie, například [[Naukratis]], [[Kyréna]] nebo [[Apollonia (Libye)|Apollonia]]. Tyto kolonie daly vzniknout oblasti [[Kyrenaika]], což je část dnešní Libye. V severozápadní části Afriky vznikaly městské státy [[Féničané|Féničanů]], kupříkladu [[Kartágo]]. Pozdější civilizací bylo i východoafrické [[Aksumské království]], které jako první africký stát ve čtvrtém&nbsp;století&nbsp;našeho letopočtu přijalo [[křesťanství]].<ref>HRBEK, Ivan a kol. Dějiny Afriky, sv. 1. Praha: Svoboda, 1966. S. 207-321.</ref> V 6.&nbsp;století&nbsp;n.&nbsp;l. křesťanství přijala i etnika žijící v Núbii ([[koptové]] a etiopové) a jejich víra dala vzniknout [[Koptská pravoslavná církev|koptské]] a [[Etiopská pravoslavná církev|etiopské církvi]].<ref>HRBEK, Ivan a kol. Dějiny Afriky, sv. 1. Praha: Svoboda, 1966. S. 357.</ref>

Od roku 146 př. n. l. byla území Egypta a přímořské severní Afriky ([[Berbeři|berberské]] království [[Numidie]], [[Kartágo]] či území kmene [[Libu]]) postupně dobyta [[Římané|Římany]] a vznikla římská [[Afrika (provincie)|provincie Afrika]]. Roku 439 zde založili království germánští [[Vandalové]]. V šestém&nbsp;století&nbsp;našeho letopočtu se toto území stalo provincií [[Byzantská říše|Byzantské říše]] a v 7.&nbsp;století důsledkem [[Islámská expanze|islámské expanze]] provincií [[Chalífát|Arabské říše]]. Zatímco Egypt byl Araby dobyt již roku 641, [[Maghreb]] až kolem roku 690.<ref>HRBEK, Ivan a kol. Dějiny Afriky, sv. 1. Praha: Svoboda, 1966. S. 339-366.</ref>

Na území [[Sahel]]u vznikla města [[Tichit]] (Dhar Tichitt) a [[Walata]] jako zakládající centra obchodní [[Transsaharská dálnice|transsaharské cesty]]. Město Tichit bylo ve 4.&nbsp;stol.&nbsp;n.&nbsp;l. začleněno do [[Ghanská říše|Ghanské říše]]. Okolo roku 300&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. došlo k&nbsp;založení další zastávky transsaharské stezky, města [[Djenné]].

Subsaharské území bylo v tomto období civilizačně méně rozvinuté a místní státní útvary začaly vznikat až od devátého&nbsp;století&nbsp;našeho letopočtu. Zpracování [[Železo|železa]], které bylo v severní Africe známo již před naším letopočtem, se v subsaharské Africe rozšířilo až v období mezi prvním&nbsp;a pátým stoletím&nbsp;našeho letopočtu. Ve starověku také začala migrace [[Bantuské jazyky|protobantuů]] a později [[Bantuové|Bantuů]] na území západní a jižní Afriky.<ref>HRBEK, Ivan a kol. Dějiny Afriky, sv. 1. Praha: Svoboda, 1966. S. 329-330.</ref>

=== Období samostatného vývoje ===
[[Soubor:Ashanti Yam Ceremony 1817.jpg|náhled|Oslava první sklizně jamu po [[období dešťů]] v [[Ašantská říše|Ašantském království]]]]
[[Soubor:Le Tour du monde-07-p101.jpg|náhled|Lidské oběti v království [[Dahomejské království|Dahomej]], které prosperovalo z obchodu s otroky]]
[[Soubor:The Queen's Ordinary Style of Appearing in Public (edit).jpg|náhled|Průvod malgašské královny [[Ranavalona I.|Ranavalony I.]]]] 
[[Soubor:Atlas Van der Hagen-KW1049B13 058-The City of ALGIER.jpeg|náhled|Přístav [[Alžír]] byl od 16.&nbsp;století základnou barbarských [[pirát]]ů]]
V období od zhruba 500&nbsp;n.&nbsp;l. do 1500&nbsp;n.&nbsp;l. lze mluvit o samostatném vývoji Afriky či o africkém středověku. V severní Africe se reformovaly staré říše a ve 12.&nbsp;století vzniklo například [[Etiopské císařství]]. V&nbsp;7.&nbsp;století došlo k masivní arabské migraci do severní Afriky, která pokračovala mezi 7.&nbsp;a&nbsp;9.&nbsp;stoletím jižně podél Rudého moře. Důsledkem islámské expanze došlo v&nbsp;Egyptě a Núbii k&nbsp;rychlé arabizaci, ale jen k&nbsp;pozvolné [[Islamizace|islamizaci]]. V Maghrebu byl postup Arabů pomalejší a docházelo zde naopak k&nbsp;rychlé islamizaci, ale pomalé arabizaci. Berbeři dlouho odmítali arabskou nadvládu a v&nbsp;11.&nbsp;století dynastie [[Almorávidé|Almorávidů]] zcela ovládla západní část severní Afriky (dnešní Maroko a jih Španělska). Po nich nastoupily další berberské dynastie, [[Almohadové]], [[Marínovci]] a [[Vattásovci]]. Arabové se v&nbsp;této oblasti dostali k&nbsp;moci až v&nbsp;16.&nbsp;století s&nbsp;nástupem dynastie [[Saadové|Saadů]] (po nich již nastoupili [[Alaouite|Alawité]], kteří vládnou Maroku dodnes). Od 10.&nbsp;století se ze západu severní Afriky (hlavním městem bylo [[Mahdia]], ležící v dnešním Tunisku) rozpínal arabský [[Fátimovský chalífát]] (vyznávající učení [[Ismá'ílíja]]), který postupně ovládl severní Afriku, [[Levanta|Levantu]] a [[Hidžáz]]. Ve 12.&nbsp;století se nadvlády nad severní Afrikou znovu chopili blízkovýchodní Arabové pod vedením [[Kurdové|kurdské]] dynastie [[Ajjúbovci|Ajjúbovců]] a ve třináctém století byl ustaven [[Mamlúcký sultanát]].<ref>HRBEK, Ivan a kol. Dějiny Afriky, sv. 1. Praha: Svoboda, 1966. S. 341-356.</ref> Mezi 13.&nbsp;a&nbsp;14.&nbsp;století proběhla druhá vlna arabské migrace, tentokrát na území dnešních států [[Súdán]] a [[Čad]].<ref>HRBEK, Ivan a kol. Dějiny Afriky, sv. 1. Praha: Svoboda, 1966. S. 358.</ref> V 15.&nbsp;a&nbsp;16.&nbsp;století severní Afriku dobyli [[Osmanská říše|Osmané]].

V této historické etapě vznikla na území subsaharské Afriky celá řada nových státních útvarů. Epicentra zrodů států v subsaharské Africe lze seřadit do pěti oblastí:<ref>HRBEK, Ivan a kol. Dějiny Afriky, sv. 1. Praha: Svoboda, 1966. S. 331-333.</ref>
# Oblast dnešního Súdánu, Sahelu a [[Senegal]]u
#*[[Ghanská říše]], rozmach v 6. století
#*Mezi řekou [[Niger (řeka)|Niger]] a [[Čadské jezero|Čadským jezerem]] nejpozději od 9.&nbsp;století působily [[Hauské městské státy]] (existovaly až do 19.&nbsp;století, kdy byly začleněny do [[Sokotský sultanát|Sokotského sultanátu]])
#* říše [[Kanem]], v 9. století
#* říše [[Tekrúr]], v 9. století
#* [[říše Mali]], v 11. století
#*[[Mossijská království]], 12. století
#*[[Songhajská říše]], v 15. století
#* říše [[Bagírmi]], [[Wadaj]] a [[Wolofové|Wolof]], ve 14. století
# Oblast meziříčí řek [[Limpopo]] a [[Zambezi]]
#* [[království Mutapa]] či Monomotapa, v 15. století
#* v jižní Africe bylo prvním státem [[království Mapungubwe]], které existovalo mezi 11. a 12. stoletím. Po jeho pádu v regionu dominovalo království [[Velké Zimbabwe]]
# [[Konžská pánev]]
#* [[Konžské království]], ve 14. století
#* státy [[Lumbové|Lumbů]] a [[Lundové|Lundů]], v 15. století
# Pásmo [[Guinea|guinejského]] pobřeží
#* městské státy [[Akanové|Akanů]], [[Fonové|Fonů]] či [[Eweové|Eweů]], ve 12. až 15. století
#* [[říše Ojo]] neboli říše [[Jorubové|Jorubů]], v 15. století
#* [[Beninská říše]], v 12. až 19. století
# Oblast [[Africká Velká jezera|Velkých jezer]]
#* království [[Buňoro-Kitara]], v 15. století
#* [[Buganda]], ve 14. století
#* [[Rwanda]], v 15. století

=== Konec samostatného vývoje ===
{{Podrobně|Kolonizace Afriky}}
[[Soubor:Charles Bell - Zoeloe-aanval op 'n Boerelaer - 1838.jpg|náhled|[[Zulové]] útočí na kolonu [[Afrikánci|búrských]] osadníků v [[Natal]]u]]
[[Soubor:Scramble-for-Africa-1880-1913.png|náhled|Závod o Afriku. Porovnání politické mapy z roku 1880 s rokem 1913.]]
Zatímco severní Afrika byla Evropanům známa již od starověku, objevování subsaharské Afriky začalo až v 15.&nbsp;století v tzv. [[Věk zámořských objevů|Věku zámořských objevů]]. Evropané se soustředili především na vytváření přístavů a obchodních stanic v&nbsp;přímořských částech Afriky. Objevování vnitrozemí bylo v&nbsp;této době ponecháno [[Arabský obchod s otroky|arabským obchodníkům s otroky]]. Historici odhadují, že arabský obchod s&nbsp;otroky znamenal odvlečení až 18&nbsp;milionů Afričanů z&nbsp;území navazujících na transsaharskou cestu. Evropané do vnitrozemí pronikli až v 19.&nbsp;století, nicméně do obchodování s otroky se zapojili již v období raného novověku. Podle odhadů v období 15.&nbsp;až&nbsp;19.&nbsp;století Evropané zajali a přes Atlantik odvezli mezi 7&nbsp;a&nbsp;12&nbsp;miliony Afričanů. Cílovou destinací byly hlavně [[Karibik]] a území [[Spojené státy americké|USA]]. Na obchodu s otroky participovaly lokální království (např. [[Dahomejské království]] nebo [[říše Oyo]], které měly na otroctví postavené své hospodářství). Nicméně zájem o&nbsp;nové otroky v&nbsp;19.&nbsp;století již upadal a obchod s&nbsp;nimi přestával být výnosný. Tomu dopomohly i nové zákony zakazující otroctví (například ve [[Spojené království|Spojeném království]] v roce 1833 s&nbsp;výjimkami a roku 1843 zcela, v&nbsp;USA roku 1863). Do poloviny 19.&nbsp;století bylo Evropany iniciováno a podepsáno padesát dohod s&nbsp;lokálními africkými vládci o&nbsp;zákazu obchodování s&nbsp;otroky. V [[Mauritánie|Mauritánii]], kde bylo otroctví zrušeno v&nbsp;roce 1981, žije stále (v roce 2020) v otroctví až 600 tisíc lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Mauretánii žije i dnes až 600 000 lidí v otroctví: Trpíme otroctvím a rasismem zároveň. To je naše realita.
| periodikum = Reflex.cz
| url = https://www.reflex.cz//clanek/komentare/102188/v-mauretanii-zije-i-dnes-az-600-000-lidi-v-otroctvi-trpime-otroctvim-a-rasismem-zaroven-to-je-nase-realita.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-09-15
}}</ref>

Mezi lety 1881 a 1914 proběhl tzv. [[závod o Afriku]], kdy si evropské dobové mocnosti rozdělily 90 % území Afriky (do roku 1870 přitom zabraly pouze 10 % území). V&nbsp;roce 1914 byly jedinými dvěma nezávislými státy [[Etiopie]] a [[Libérie]]. Diplomatická dohoda o&nbsp;rozdělení Afriky byla dojednána na [[Berlínská konference|Berlínské konferenci]] (1884–1885). Hlavními kolonizátory byly [[Třetí Francouzská republika|Francouzská republika]], [[Britské impérium]] a [[Portugalské království]]. Svůj podíl však získaly i [[Belgie|Belgické království]], [[Italské království]] a [[Německé císařství]].

Africké státy tím přešly plně do správy evropských mocností, které do území nasadily vlastní správce, úředníky a vojáky. V koloniích zaváděly své úřední jazyky, měny, místní názvy a zvyky. Většinu kvalifikované práce mohli vykonávat jen Evropané, kteří se rovněž stali vlastníky většiny půdy a přírodních zdrojů. Ekonomiky kolonií navázaly výhradně na své vlastní trhy. Na dříve pestře rozdělených kmenových a etnických celcích vznikaly ohromné koloniální správní celky (viz [[Belgické kolonie|belgické]], [[Britské impérium|britské]], [[Francouzské kolonie|francouzské]], [[Německé kolonie|německé]], [[Italské kolonie|italské]], [[Španělské kolonie|španělské]] nebo [[Portugalské kolonie|portugalské]] kolonie).

=== Moderní dějiny ===
[[Soubor:Africa independence dates.svg|náhled|Proces africké dekolonizace v letech.]]
[[Soubor:Africa’s wars and conflicts, 1980–96.jpg|náhled|Mapa ozbrojených konfliktů v Africe v letech 1980–1996 dle jejich intenzity.]]
Od začátku 20. století probíhal proces dekolonizace. V roce 1910 získala, jako první koloniální stát, jistou podobu nezávislosti [[Jihoafrická unie]]. Do roku 1961 však zůstávala britským [[Dominium|dominiem]]. V roce 1961 byla vyhlášena [[Jihoafrická republika]] (JAR) a byla potvrzena její plná nezávislost na Spojeném království. Nicméně již od roku 1948 v JAR platil rasově-segregační režim [[apartheid]]u, který původní obyvatelstvo uzavíral ve vyhrazeném území tzv. [[bantustan]]ů a nepřiznával jim stejná politická práva jako evropskému obyvatelstvu země. Režim padl až v roce 1994.

V získávání nezávislosti následovaly: [[Egyptské království]] (1922) a [[Kyrenaika]] (1949). První tři státy byly původně koloniemi Spojeného království, které se kolonií začalo zříkat nejdříve. V 50. letech 20. století získaly nezávislost ještě [[Libyjské království]] (1951), [[Súdán]] (1956), [[Tunisko]] (1956), [[Maroko]] (1956–1958), [[Ghana]] (1957) a [[Guinea]] (1958). Nejvíce států získalo nezávislost roku 1960 ([[Rok Afriky]]), kdy získalo nezávislost dalších 14 států. V 60. letech se tedy svých nároků musely vzdát i ostatní koloniální velmoci. Nejdéle si své kolonie drželo Portugalsko, a to až do 70. let, kdy se jich neochotně vzdalo až po krvavých válkách.

Od 50. let 20. století se nespokojené nálady v podmaněných státech i v důsledku oslabení evropských mocností po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] obrátily v&nbsp;řadu bojů za nezávislost. Mnoho z&nbsp;nich se proměnilo do regulérních válek, například [[povstání Mau Mau]] v [[Keňa|Keni]] (1952–1960), [[Alžírská válka]] (1954–1962), [[portugalská koloniální válka]], [[angolská válka za nezávislost]] (1961–1974), [[válka za nezávislost Namibie]] (1966–1990) a další. Války obvykle vedly k vyhlášení nezávislosti a k&nbsp;nedemokratickým režimům afrického nacionalismu. V&nbsp;logice bipolárního světa [[Studená válka|studené války]] se nové režimy musely přimknout k&nbsp;jedné z velmocí, ke [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]] nebo [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Vzhledem k&nbsp;nenávisti k&nbsp;bývalým kolonizátorům ze západní Evropy nové režimy raději volily ekonomickou a vojenskou spolupráci se SSSR podmíněnou přechodem k [[Socialismus|socialismu]]. Úpadek SSSR v 80. letech 20. století vedl – často tytéž vládce, kteří dříve hlásali socialismus – k&nbsp;příklonu k&nbsp;západním státům a k&nbsp;navázání obchodních styků se západními investory.<ref>NEKOLA, Martin. ''Diktátoři černého kontinentu''. Praha: Libris, 2015. 191 s. {{ISBN|978-80-7277-537-8}}</ref>

Kvůli rozvráceným ekonomikám odstřiženým od evropských trhů, odlivu kvalifikovaných pracovníků, svárům mezi různorodými etniky uzavřenými v&nbsp;koloniálních hranicích a dalším problémům se dekolonizované země často propadaly do ozbrojených konfliktů a občanských válek. Šlo např. o&nbsp;následující konflikty, které nezřídka vypukly ihned po ukončení válek za nezávislost:
* [[občanská válka v Rhodesii]] (1964–1979)
* [[nigerijská občanská válka]] (1967–1970)
* [[občanská válka v Angole]] (1975–2002)
* [[občanská válka v Čadu]] (1979–1982)
* [[občanská válka v Mosambiku]] (1976–1992)
* [[občanská válka ve Rwandě]] (1990–1993), jež vyústila v [[Rwandská genocida|genocidu]] etnika [[Tutsiové|Tutsiů]]
* [[první súdánská občanská válka|první]] (1955–1972) a [[druhá súdánská občanská válka]] (1983–2005)
* [[občanská válka v Somálsku]] (1991–současnost)
* [[První válka v Kongu|první]] (1996–1997) a [[druhá válka v Kongu]] (1998–2003)
* [[První občanská válka v Pobřeží slonoviny|první]] (2002–2007) a [[druhá občanská válka v Pobřeží slonoviny]] (2010–2011)
* [[konflikt v Dárfúru]] (2003–současnost)
* [[válka v deltě Nigeru]] (2004–současnost)
*a další
Od roku 2010 se [[Nigérie]] a okolní státy potýkají s vlnou teroristických útoků [[Islamismus|islamistické]] skupiny [[Boko Haram]] vyznávající [[wahhábismus]] a [[Salafíja|salafíju]].

Mezi lety 2010 až 2012 otřásla arabskou severní Afrikou vlna protestů, povstání a revolucí zvaná [[Arabské jaro]]. Politické otřesy v regionu vedly k odstoupení či svržení hlav států v Egyptě, Libyi a Tunisku. V&nbsp;Libyi vzápětí vypukla [[Občanská válka v Libyi (2011)|občanská válka]] (2011), která vedla k pádu dosavadního režimu [[Muammar Kaddáfí|Muammara Kaddáfího]], a následně další [[Občanská válka v Libyi (2014–současnost)|občanská válka]] (2014–současnost) mezi čtyřmi stranami soupeřícími o moc.

Od roku 2020 probíhá vlna vojenských převratů ve frankofonních zemích Afriky (zejména v pásu [[Sahel]]u). K převratům došlo v [[Vojenský převrat v Guineji 2021|Guineji]], [[Vojenský převrat v Mali 2020|Mali]], Súdánu, Čadu, Burkina Fasu, [[Vojenský převrat v Nigeru (2023)|Nigeru]] a Gabonu. Někteří analytici dávali vinu za převraty tzv. politice [[Francafrique]], tj. jistému neokoloniálnímu chování Francie ve svých bývalých koloniích. Dle této teorie vyvíjela Francie snahy o vojenskou a ekonomickou podporu vládců, kteří zajišťovali vliv a zájmy Francie v tamních zemích, a to bez ohledu na zájmy obyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Francafrique. Lze z nestability v západní Africe vinit Francii? A jakou roli v tom hraje Rusko?
| periodikum = Hospodářské noviny
| url = https://zahranicni.hn.cz/c1-67232870-francafrique-lze-z-nestability-v-zapadni-africe-vinit-francii-a-jakou-roli-v-tom-hraje-rusko
| datum vydání = 2023-08-09
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vlna převratů se valí Afrikou. Má společného jmenovatele: Francii
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-co-muze-za-africke-prevraty-touha-po-zmene-i-nespolehlivy-partner-236285
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Jiní ukazovali na destabilizaci regionu způsobenou Ruskem prostřednictvím [[Wagnerova skupina|Wagnerovy skupiny]]. Ta operuje v celé řadě afrických zemí, například ve Středoafrické republice, Mali, Nigeru nebo v Súdánu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusko už nebude moci zapírat. Převzetí Prigožinova vlivu v Africe ale představuje pro Kreml riziko
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/afrika-wagner-spojene-staty-putin-moskva-kreml-smrt-prigozina_2308252155_ank
| datum vydání = 2023-08-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

== Demografie ==
[[Soubor:Guinee Fouta Djalon Doucky.jpg|náhled|Africké ženy mají v průměru více než 5 dětí]]
Africká populace se zvýšila z 229&nbsp;milionů v roce 1950 na 630&nbsp;milionů v roce 1990,<ref>"[http://www.geohive.com/earth/his_proj_continent.aspx World 1950-2050 by continent] {{Wayback|url=http://www.geohive.com/earth/his_proj_continent.aspx |date=20150627064849 }}". Zdroj: [[Organizace spojených národů]] (2013).</ref> a na více než 1,1&nbsp;miliardy v&nbsp;roce 2013.<ref name=afrodemo>Max Fisher: [http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/wp/2013/07/16/the-amazing-surprising-africa-driven-demographic-future-of-the-earth-in-9-charts/ The amazing, surprising, Africa-driven demographic future of the Earth, in 9 charts], washingtonpost.com, 16. 7. 2013 {{en}}</ref> Odhady mluví o&nbsp;budoucím nárůstu populace v&nbsp;Africe, kdy by v&nbsp;roce 2050 měla mít 2,4&nbsp;miliardy a v&nbsp;roce 2100 až 4,18&nbsp;miliardy obyvatel.<ref name=afrodemo /><ref name=afropopul>Mike Pflanz: [http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/africaandindianocean/10305000/Africas-population-to-double-to-2.4-billion-by-2050.html Africa's population to double to 2.4 billion by 2050], telegraph.co.uk, 12. 9. 2013 {{en}}</ref> Populační růst by měl probíhat především v&nbsp;zemích subsaharské Afriky. Při současném trendu by se [[střední délka života]] měla ze současných 59&nbsp;let posunout na 70&nbsp;let v&nbsp;roce 2050.<ref name=afrodemo /> Afrika tak má velmi mladou populaci. Každoročně zde rodí 16 milionů mladistvých matek (ve věku 15 až 19 let) a obdobnému počtu dívek je zde odepřeno školní vzdělávání.<ref>[http://www.overpopulation.org/Africa.html Population Dynamics of Africa] {{Wayback|url=http://www.overpopulation.org/Africa.html |date=20150217040305 }}, overpopulation.org, 2013 {{en}}</ref> Současně aktuální průměr počtu dětí je v&nbsp;Africe 5,2 na jednu matku (oproti 1,6 v Evropě).<ref name=afropopul /> Pouze 56 %&nbsp;obyvatel je v&nbsp;tzv. produktivním věku.<ref name=afrodemo />

Obyvatelstvo Afriky tvoří převážně černoši. [[Zimbabwe]] a [[Jihoafrická republika]] si udržují malé, ale významné menšiny bělochů a Asiatů. Státy v severní Africe mají arabské většiny.

Afrika je domovem celé škály různých náboženských skupin. [[Křesťanství]] a [[islám]] jsou výrazně zastoupeny v&nbsp;mnoha zemích, zatímco další země si udržují regionálně jedinečné kmenové zvyky a obyčeje.

=== Etnika ===
[[Soubor:Official languages in Africa.svg|náhled|Úřední jazyky v Africe
{| cellpadding="0"
|-
| {{legenda|#FF8C00|[[Afrikánština]]}} || {{legenda|#8EB423|[[Portugalština]]}}
|-
| {{legenda|#19822D|[[Arabština]]}} || {{legenda|#DAC716|[[Španělština]]}}
|-
| {{legenda|#C35A91|[[Angličtina]]}} || {{legenda|#55433B|[[Svahilština]]}}
|-
| {{legenda|#415096|[[Francouzština]]}}||{{legenda|#8A8B8D|jiné}}
|}]]
Mluvčí [[Bantuské jazyky|bantuských jazyků]] ([[Bantuové]]) dominují v jižní, centrální a jihovýchodní Africe. Ve starověku migrovali ze své původní domoviny v západní Africe a rozšířili se takřka po celé subsaharské Africe. V části východní Afriky žijí mluvčí [[Nilské jazyky|nilských jazyků]]. Na východě, v oblasti Svahilského pobřeží, žijí mluvčí [[Svahilština|svahilštiny]] a roztroušeně také zbylí domorodí obyvatelé jižní Afriky, [[Křováci]] (Khoisan) a [[Pygmejové]]. V jihozápadní Africe žijí [[Khoikhoiové]].

V západní Africe žijí především mluvčí [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžských jazyků]] ([[Jorubové]], [[Igbo]], [[Fulbové]], [[Akanština|Akani]], [[Wolofové]] a [[Mandinkové]]), v menšině i mluvčí [[Nilosaharské jazyky|nilosaharských jazyků]] ([[Songhajci]], [[Kanurijština|Kanurijci]] a [[Zarma]]). Žijí zde i mluvčí [[Hauština|hauštiny]].

Obyvatelé severní Afriky se skládají ze tří hlavních domorodých skupin: [[Berbeři]] na severozápadě, [[Egypťané]] na severovýchodě a mluvčí nilosaharských jazyků na východě. V sedmém století do oblasti přišli [[Arabové]] a rozšířili zde [[Arabština|arabštinu]] a [[islám]]. Ve starověku zde pobývali i [[Féničané]], [[Hyksósové]], [[Alani]], [[Řekové]], [[Římané]] a [[Vandalové]]. Berbeři dnes žijí především v Maroku a Alžírsku. Kočovný kmen berberů [[Tuaregové]] žije v severních oblastech Sahary.

V [[Africký roh|Africkém rohu]] žijí především [[Amharové]] a [[Tigrajové]], kteří mluví [[Semitské jazyky|semitskou]] větví [[Afroasijské jazyky|afroasijských jazyků]]. [[Oromové]] a [[Somálci]] hovoří [[Kušitské jazyky|kušitskou]] větví afroasijských jazyků.

Před [[Dekolonizace|dekolonizací]], která začala v 60. letech 20. století, žilo v Africe mnoho [[Evropané|Evropanů]]. Nicméně během 60. až 80. let, poté, co africké země získaly nezávislost, jich řada odcestovala zpět do Evropy (například sto tisíc Evropanů z Belgického Konga v roce 1960, v roce 1962 milion tzv. [[Černé nohy|Černých noh]], tedy evropských obyvatel Alžírska, nebo v roce 1975 přibližně půl milionu [[Portugalci|Portugalců]] z [[Angola|Angoly]] a [[Mosambik]]u). Aktuálně žije v Africe pět milionů bílých obyvatel s evropskými kořeny, z toho 4,6 milionu v [[Jihoafrická republika|JAR]]. V [[Namibie|Namibii]], bývalé německé kolonii, žije stále německá menšina.<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/afrika/namibie-rusi-nemecke-nazvy-i-pruhu-zamoreneho-aids_280160.html Namibie ruší německé názvy. I pruhu zamořeného AIDS]. Týden. 22. srpna 2013.</ref>

Od dob evropské kolonizace Afriky zde žijí i [[Asiaté]], především obyvatelé [[Indický subkontinent|indického subkontinentu]], kteří byli dovezeni do britských kolonií.

=== Jazyky ===
[[Soubor:African language families en.svg|náhled|Mapa ukazující rozložení jazykových rodin v&nbsp;Africe]]
Nejpřesnější odhady hovoří o přibližně tisíci jazyků na území Afriky. Hlavní rodiny jazyků jsou čtyři:
* [[Afroasijské jazyky]] jsou rodinou asi 240 jazyků, kterými mluví asi 285 milionů lidí žijících na území [[Severní Afrika|severní Afriky]], [[Západní Afrika|západní Afriky]], [[Sahel]]u a jihozápadní Asie.
* [[Nilosaharské jazyky]] jsou rodinou obsahující více než sto jazyků, kterými mluví 30 milionů lidí. Hlavní oblasti těchto jazyků jsou: [[Čad]], [[Súdán]], [[Etiopie]], [[Uganda]], [[Keňa]] a severní [[Tanzanie]].
* [[Nigerokonžské jazyky]], kterými mluví asi 350 milionů lidí,  jsou rodinou pokrývající velkou část [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]]. Jde pravděpodobně o největší jazykovou rodinu světa, co do počtu jazyků.
* [[Kojsanské jazyky]] obsahují asi 15 jazyků, kterými mluví v&nbsp;jižní Africe přibližně 360 000 lidí. Mnoho těchto jazyků je ohroženo. Lidé z&nbsp;kmenů [[Hotentoti|Kojkojnů]] a [[Křováci|Sanů]] jsou považováni za původní obyvatele těchto částí Afriky.

Vlivem [[Kolonialismus|kolonialismu]] africké státy přijaly evropské [[úřední jazyk]]y ([[angličtina]], [[francouzština]], [[portugalština]], [[španělština]], [[afrikánština]]). Důležitým jazykem, především v severní Africe, je i [[arabština]]. Domorodými jazyky se tak mluví především v běžných stycích. Některé domorodé jazyky si udržely status úředních jazyků (například [[svahilština]], [[jorubština]], [[igboština]] nebo [[hauština]]).

=== Náboženství ===
[[Soubor:Religion distribution Africa crop.png|náhled|Náboženství v Africe]]
{{Podrobně|Náboženství v Africe|Křesťanství v Africe|Tradiční africká náboženství}}

V Africe jsou nejvíce rozšířená [[náboženství]] [[křesťanství]] a [[islám]]. Podle [[Encyklopedie Britanika]] je nejrozšířenější křesťanství (45 % obyvatel) následované islámem (40 %), podle [[World Book Encyclopedia]] je pořadí největších náboženství obrácené. Zbylých 15 %&nbsp;Afričanů vyznává většinou [[Tradiční africká náboženství|tradiční domorodá náboženství]] či nějaké další (nejčastěji [[bahá'í]], [[judaismus]], [[hinduismus]]).

Křesťanství proniklo do Afriky ve [[starověk]]u a rychle se stalo dominantním vyznáním v [[Severní Afrika|Severní Africe]] v oblastech pod vlivem [[Římská říše|římské říše]]. Severní Afrika tehdy byla jednou z klíčových částí křesťanské civilizace, mimo jiné z ní vzešli minimálně tři [[papež]]ové a tři [[Učitel církve|učitelé církve]].

V [[7. století|7.&nbsp;století]] pronikl do těchto oblastí islám, jehož vyznavači Severní Afriku postupně dobyli a podrobili si původní, převážně křesťanskou populaci. Ta pak slábla, zatímco islám sílil. Do dnešních dnů se ve významné míře dochovala především v [[Egypt]]ě a na severovýchodě Afriky ([[Etiopie]]). Křesťanství se dočkalo nové éry rozmachu za koloniální a postkoloniální éry, kdy je [[Misie|misionáři]] šířili v jižní, centrální a částečně i ve východní Africe. Tradiční náboženství dominují především na ostrovech (Madagaskar, Mauricius), ale i v zemích jako Togo nebo Tanzanie.

=== Kultura ===
{{Podrobně|Africká hudba}} 

Africká kultura je rozmanitá a pestrá, což je dáno různorodostí etnik žijících v Africe. Současná africká kultura je ovlivněna vnitřními i vnějšími vlivy. Afrika má dlouhou tradici, která sahá hluboko do starověku, ve výrobě uměleckých předmětů. Jako každá jiná, i africká kultura si vytvořila řadu mýtů a pověstí a také svůj [[folklór]].

V oblasti [[Literatura|literatury]] se mezi nejvýznamnější spisovatele řadí několik laureátů [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]]. Mezi nimi například: [[Wole Soyinka]] ([[Nigérie]], oceněn v roce 1986), [[Nagíb Mahfúz]] ([[Egypt]], 1988), [[Nadine Gordimerová]] ([[Jihoafrická republika]], 1991), [[John Maxwell Coetzee]] ([[Jihoafrická republika]], 2003) nebo [[Abdulrazak Gurnah]] ([[Zanzibar]], 2021).  

V africké kinematografii existují významné regionální rozdíly. Z celosvětového hlediska je význačným hráčem [[Nigérie]] se svým [[Nollywood]]em, který je co do objemu produkce druhým největším producentem filmů na světě. Mezi nejznámější africké režiséry patří [[oscar]]em oceněný [[Gavin Hood]] (Jihoafrická republika), na oscara nominovaná [[Kaouther Ben Hania]] ([[Tunisko]]) nebo na oscara nominovaný [[Abderrahmane Sissako]] ([[Mauritánie]]).

Ve světě výtvarného umění je pravděpodobně nejúspěšnější africkou malířkou [[Julie Mehretuová]] (původem z [[Etiopie]], ale od dětství žije v USA), jejíž obraz se vydražil za devět milionů amerických dolarů. Další úspěšnou malířkou je [[Njideka Akunyili Crosby]] (narozená v [[Nigérie]], ale v šestnácti letech se přestěhovala do USA). Významným malířem byl také [[Ben Enwonwu]] (Nigérie) nebo sochař El Anatsui (narozen v [[Ghana|Ghaně]], působící v Nigérii). Díla všech zmíněných se draží za milionové částky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ovio
| jméno = Keturah
| titul = 6 of the most expensive African artworks sold in the last decade
| url = https://artindexafrica.substack.com/p/6-of-the-most-expensive-african-artworks
| datum vydání = 2023-06-12
| datum přístupu = 2023-12-17
}}</ref>

=== LGBT práva ===
{{Podrobně|LGBT práva v Africe}} 

Práva leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) v Africe jsou v porovnání se zbytkem světa velmi omezená. Podle odhadu Mezinárodní gay a lesbické asociace z roku 2008 byl stejnopohlavní styk trestný ve 38 afrických zemích, zatímco ve zbývajících 13 byl buď legální, nebo se o něm tamní zákony nezmiňují.

Dobrovolná stejnopohlavní sexuální aktivita nebyla nikdy kriminalizována v Burkině Faso, Středoafrické republice, Čadu, Republice Kongo, Pobřeží slonoviny, Demokratické republice Kongo, Gabonu, Madagaskaru, Mali, Nigeru a Rwandě.

V Mauritánii, Súdánu a severní Nigérii je za stejnopohlavní styk teoreticky stanoven trest smrti. V Ugandě, Tanzanii a Sieře Leoně hrozí za homosexuální styk doživotní vězení.

== Hospodářství ==
{{Podrobně|Ekonomika Afriky}}
[[Soubor:South Africa-Johannesburg-Skyline02 (2).jpg|náhled|[[Johannesburg]] je ekonomickým centrem Jihoafrické republiky]]
=== Hospodářský přehled ===
Afrika byla tradičně nejméně ekonomicky rozvinutý obydlený kontinent.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Sviták
 | jméno1 = Matěj
 | titul = Afrika v mapách: Kontinent, který má HDP Itálie, brzdí v rozvoji poušť, nemoci i velký mix národů
 | periodikum = ČT24
 | vydavatel = Česká televize
 | datum_vydání = 2019-04-19
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2784545-bez-spravnych-plodin-splavnych-rek-a-odriznuta-saharou-problemy-afriky-vysvetluji-i
 | datum_přístupu = 2021-04-03
}}</ref> Zpráva o vývoji lidstva [[Organizace spojených národů|OSN]] z&nbsp;roku [[2003]], která celkově monitoruje 175&nbsp;zemí, uváděla, že pozice od 151.&nbsp;místa ([[Gambie]]) do 175. ([[Sierra Leone]]) byly všechny obsazeny africkými státy.

Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] dle měřítka [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v roce 2023 představovala Afrika pouze 3&nbsp;% světového HDP. Co do regionu byla méně výkonná jen [[Oceánie]] s 1,9% podílem na světovém HDP. Nejvíce se na HDP Afriky podílí Egypt (13,9&nbsp;%), Nigérie (13,6&nbsp;%), Jihoafrická republika (13,3&nbsp;%), Alžírsko (7,8&nbsp;%) a Etiopie (5,5&nbsp;%).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = https://www.imf.org/external/datamapper/NGDPD@WEO/OEMDC/ADVEC/WEOWORLD/AFQ
| periodikum = www.imf.org
| url = https://www.imf.org/external/datamapper/NGDPD@WEO/OEMDC/ADVEC/WEOWORLD/AFQ
| datum přístupu = 2023-12-19
}}</ref>

Počátky této ekonomické situace jsou spatřovány v&nbsp;kolonialismu a byly dále podpořeny například korupcí a despotismem. Zatímco země jako [[Čína]], nyní i [[Indie]] a také [[Latinská Amerika]] zaznamenaly rychlý rozvoj, Afrika zůstává pozadu v zahraničním obchodě, v investicích, i v růstu [[kapitál]]u. To má mnoho důsledků – nízkou životní úroveň, násilí a politickou nestabilitu, což jsou zároveň i faktory dále prohlubující chudobu Afriky.

Největší ekonomický úspěch zaznamenaly [[Botswana]] a [[Jihoafrická republika]], které se rozvinuly tak, že mají vlastní kurz měny (Jihoafrická republika od roku 1961, Botswana od roku 1976). To je způsobeno jak množstvím jejich surovinového přírodního bohatství (jsou hlavními producenty zlata a diamantů), tak i dobře zavedeným právním systémem. Jihoafrická republika má také přístup ke kapitálu, trhům a technologiím.

[[Nigérie]] leží na jednom z&nbsp;největších nalezišť ropy na světě a má nejpočetnější populaci ze všech afrických států. V&nbsp;současné době má také jednu z&nbsp;nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Díky rapidnímu vzestupu ekonomiky, spolu s opatřeními proti korupci, by mohla být brzy zařazena mezi „''[[Ekonomický tygr|ekonomické tygry]]''“. Velký boom ekonomik zaznamenaly na začátku 21. století Nigérie a Egypt.

I vzhledem k faktu, že co do demografie obyvatel je Afrika „nejmladší“ kontinent, který má 40 % obyvatel mladších 15 let věku a kde je mediánový věk kolem 20 let věku (k roku 2021), je Afrika závislá na [[Přímé zahraniční investice|přímých zahraničních investicích]], které tvoří desetitisíce nových pracovních míst.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Africa: population by age group 2021
| periodikum = Statista
| url = https://www.statista.com/statistics/1226211/population-of-africa-by-age-group/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref> Právě otevření se přílivu zahraničních investic umožňuje rozvoj africké infrastruktury. Vzmach nastal zejména od začátku 21.&nbsp;století, kdy se Afrika otevřela novým investorům z [[Čína|Číny]], [[Indie]], [[Turecko|Turecka]] nebo [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátů]]. Mezi největší investory kolem roku 2020 patřily státy: Čína, [[Francie]], [[Spojené státy americké]], Spojené arabské emiráty nebo [[Spojené království]]. Čína mezi lety 2014 až 2018 v Africe proinvestovala 72&nbsp;miliard amerických dolarů a vytvořila 137&nbsp;000 pracovních míst. Francie ve stejném období investovala zejména ve svých bývalých koloniích, kde francouzské firmy získaly kontrakty v hodnotě 34&nbsp;miliard amerických dolarů a vytvořily 58&nbsp;000 pracovních míst. Spojené státy americké v tomtéž období proinvestovaly 31&nbsp;miliard amerických dolarů a vytvořily 62&nbsp;000 pracovních míst.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Akorbi Explains the Top 5 Countries Investing in African Markets 
| periodikum = akorbi.com
| url = https://akorbi.com/blog/akorbi-explains-the-top-5-countries-investing-in-african-markets/
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref> Čína v tomto období držela 16%&nbsp;podíl ze všech přímých zahraničních investic v Africe.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Leading countries investing in Africa
| periodikum = Statista
| url = https://www.statista.com/statistics/1122389/leading-countries-for-fdi-in-africa-by-investor-country/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref>

=== Otevření se novým trhům a investicím ===
[[Soubor:New Administrative Capital.jpg|náhled|[[Nové administrativní hlavní město]] Egypta postavené egyptským státem spolu s čínskými, indickými a saudskými investory]]
Zásadním faktorem pro vzmach hospodářství afrických států byl příliv [[Čínské investice v Africe|čínského kapitálu a investic]]. Ten do afrických států začal pronikat na začátku 21.&nbsp;století. V roce 2009 se Čína stala největším obchodním partnerem kontinentu, a přeskočila tak Spojené státy. Další růst investic nastal v roce 2013, kdy byl představen velkolepý investiční projekt [[Nová Hedvábná stezka]] (Belt and Road Initiative (BRI)).<ref name="SZcinskeinvestice">{{Citace elektronického periodika
| titul = Konec velkolepých čínských plánů. Obří dluhy a spokojenost
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-konec-velkolepych-cinskych-planu-africe-zustal-obri-dluh-ale-je-spokojena-228538
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> Od roku 2010 Čína financovala třetinu africké energetické sítě a infrastruktury.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pronikání vlivu. Čína si ‚zaháčkovala‘ státy investicemi, pro další krok ale chybí politický kapitál
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-cinsky-vliv-investice-afrika-eu-ekonomika-propaganda_2307221130_aur
| datum vydání = 2023-07-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> Čína se dokázala dostat k zakázkám v 60&nbsp;% afrických zemí a investovala v nich dohromady asi 340&nbsp;miliard dolarů. Financovala velké infrastrukturní projekty – budování železničních sítí, přístavů, silnic, energetických a ropných projektů nebo urbanizace (napříkad [[Nové administrativní hlavní město|výstavbu nového hlavního města Egypta]], [[železniční trať Addis Abeba – Džibuti]] nebo [[železniční trať Mombasa–Nairobi]]). Nicméně s příchodem [[pandemie covidu-19]] Čína příliv investic do Afriky výrazně omezila.<ref name="SZcinskeinvestice" /> 

Co do obchodu, v roce 2021 vzrostla meziročně hodnota obchodu mezi Afrikou a Čínou o 35&nbsp;% na 254&nbsp;miliard amerických dolarů, a to především díky nárůstu čínského exportu na africký kontinent. Největší objem obchodu vykazovaly země: [[Jihoafrická republika]], [[Nigérie]], [[Angola]] a [[Egypt]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Čína a Afrika: jak si velmoc za 20 let podmanila Afriku+
| periodikum = https://www.finlord.cz
| url = https://finlord.cz/2023/01/cina-afrika-si-velmoc-za-20-let-podmanila-afriku/
| datum vydání = 2023-01-30
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> 

Klíčovým investorem byla také [[Indie]], a to zejména od nástupu k moci [[Naréndra Módí|Naréndra Módího]]. [[Přímé zahraniční investice]] Indie do afrických států, které za období let 2013 až 2018 činily 5,3&nbsp;miliardy amerických dolarů vzrostly v období let 2018 až 2023 na 26,3&nbsp;miliardy amerických dolarů. Afrika se tak v indických prioritách investic v regionech přesunula z pátého místa na první.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = India’s ambitions for Africa trigger mounting FDI wave
| periodikum = www.fdiintelligence.com
| url = https://www.fdiintelligence.com/content/news/indias-ambitions-for-africa-trigger-mounting-fdi-wave-82958
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-20
}}</ref> Hodnota bilaterálního obchodu se zvedla z 5,3&nbsp;miliardy amerických dolarů v roce 2001 na 70&nbsp;miliard v roce 2013.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = India-Africa trade and investment: A backdrop
| periodikum = Brookings
| url = https://www.brookings.edu/articles/india-africa-trade-and-investmenta-backdrop/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-12-20
}}</ref> V září 2023 se jen [[Nigérie]] s Indií dohodla na investicích v hodnotě 14&nbsp;miliard dolarů. Investice půjdou zejména do rozvoje průmyslu - [[Výroba oceli|ocelářství]] a [[petrochemie]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Verma
| jméno = Nidhi
| titul = Nigeria gets $14 billion investment pledges from India, seeks economic pact
| periodikum = www.reuters.com
| vydavatel = Reuters
| url = https://www.reuters.com/world/africa/nigeria-gets-14-billion-investment-pledges-india-seeks-economic-pact-2023-09-06/
| datum vydání = 2023-09-06
| datum přístupu = 2023-12-20
}}</ref>

Významným investorem, který napomohl rozvoji hospodářství afrických států bylo také [[Turecko]]. To se na investování v Africe zaměřuje od roku 2005 (první státní strategie byla ale přijata už v roce 1998). Mezi lety 2003 a 2021 se celkový objem obchodu mezi Tureckem a Afrikou zvýšil ze 3&nbsp;miliard amerických dolarů na 26&nbsp;miliard amerických dolarů. Mezi lety 2019 a 2021 šlo nejvíce tureckých přímých zahraničních investic v Africe do [[Informační technologie|IT]] odvětví, telekomunikací a byznysových služeb. Významně je také investováno do staveb hotelů a podpory turismu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Karadima
| jméno = Sofia
| titul = Is Turkey using FDI to increase its influence in Africa?
| url = https://www.investmentmonitor.ai/features/turkey-fdi-turkey-erdogan-investment-levels/
| datum vydání = 2022-11-29
| datum přístupu = 2023-12-20
| jazyk = en-US
}}</ref> Turecké investice jsou uzavírány na základě [[Bilaterální dohoda|bilaterálních dohod]]. Investice jsou poskytovány zejména muslimským zemím Afriky, přičemž se Turecko soustředí také na rozvojovou a humanitární pomoc a podporu kultury. Nabízí například stipendia pro studenty z afrických zemí. Humanitární pomoc směřuje nejvíce do [[Somálsko|Somálska]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Assessing Turkey-Africa Engagements
| periodikum = APRI
| url = https://afripoli.org/assessing-turkey-africa-engagements
| datum vydání = 2023-04-27
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-20
}}</ref> O zaměření Turecka na Afriku svědčí také více než ztrojnásobení počtu ambasád v afrických zemích mezi lety 2002 a 2022. Objem kontraktů uzavřených mezi tureckými společnostmi a africkými státy se v roce 2022 pohyboval kolem 77,8 miliardy amerických dolarů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = TÜRKİYE-AFRICA RELATIONS
| periodikum = www.mfa.gov.tr
| vydavatel = Ministry of Foreign Affairs
| url = https://www.mfa.gov.tr/turkiye-africa-relations.en.mfa
| datum přístupu = 2023-12-20
}}</ref> Investice se zaměřují na infrastrukturní projekty typu výstavby zařízení na zpracování ropy a plynu, výstavbu plynovodů apod., stavbu železničních tratí nebo letišť.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rise of Turkish Investors in Africa
| periodikum = chambers.com
| url = https://chambers.com/topics/rise-in-turkish-investors-in-africa
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-20
}}</ref>

=== Hospodářské organizace ===
V roce 2018 byla představena [[Africká kontinentální zóna volného obchodu]] (AfCFTA), ve které je zcela zapojeno 47&nbsp;afrických států. Do účinnosti se dostala v roce 2021, kdy některou z klíčových dohod podepsalo 54&nbsp;států Afriky. Cílem je postupné odstraňování tarifních i netarifních obchodních bariér, umožnění volného pohybu osob, zboží a kapitálu, příprava na kontinentální celní unii a jednotný africký trh. Zóna zahrnuje kolem 1,2&nbsp;miliardy lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Africká kontinentální zóna volného obchodu představuje obrovskou příležitost pro investory
| url = https://www.businessinfo.cz/clanky/africka-kontinentalni-zona-volneho-obchodu-predstavuje-obrovskou-prilezitost-pro-investory/
| datum přístupu = 2023-12-18
| jazyk = cs
}}</ref> V roce 2022 byl spuštěn [[Panafrický platební a vypořádací systém]] (PAPSS), který v rámci AfCFTA umožňuje bezpečné přeshraniční platby v lokálních měnách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = PAPSS - Make instant and secure cross-border payments in local currencies across Africa
| periodikum = PAPSS
| url = https://papss.com/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> 

Roku 2019 byl stanoven cíl zavedení [[Africká měnová unie|Africké měnové unie]] do roku 2023, nicméně nebyl splněn. Vybrané regiony Afriky se také pokouší o vlastní společnou měnu. Například Východní Afrika měla také cíl stanovený do roku 2024, po problémech ho však posunula až na rok 2031.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = East African govts to fast track single currency
| periodikum = New Vision
| url = https://www.newvision.co.ug/articledetails/NV_169407
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-19
}}</ref> V Africe historicky fungují dvě regionální měnové unie používající [[CFA frank]] (regiony Západní Afrika a Střední Afrika). Po vlně vojenských převratů v pásu Sahelu oznámily nové vlády Nigeru, Mali a Burkina Faso, že budou usilovat o vlastní společnou měnu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Niger, Mali and Burkina Faso to move toward monetary alliance, Niger leader says
| periodikum = Reuters.com
| vydavatel = Reuters
| url = https://www.reuters.com/world/africa/niger-mali-burkina-faso-move-toward-monetary-alliance-niger-leader-says-2023-12-11/
| datum vydání = 2023-12-11
| datum přístupu = 2023-12-19
}}</ref>

Během [[Indie|indického]] předsednictví došlo v roce 2023 ke schválení přijetí [[Africká unie|Africké unie]] do [[G20|skupiny G20]]. Afrika měla v této skupině do té doby zastoupení jen [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]]. Oficiálně se Africká unie stane členem v roce 2024.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Státy G20 do bloku přizvou Africkou unii, uskupení tak zastoupí i dalších 54 afrických zemí
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/skupina-g20-africka-unie-ekonomika-summit-dilli_2309090816_har
| datum vydání = 2023-09-09
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-19
}}</ref>

=== Vybrané projekty ===
Zásadním politickým projektem je [[Africká unie]], která byla založena v roce 2002 a vychází z [[Organizace africké jednoty]]. Africká unie sdružuje 55 afrických států. Již v roce 2000 byl budoucími členskými státy přijat předpis, který tělesům unie umožňuje vstupovat do vnitřních záležitostí členských států, včetně zavedení sankcí vůči vládám vzešlým z [[Státní převrat|převratů]] nebo způsobujícím [[Zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]]. Vytvořením unie se podařilo vytvořit jednotící hlas Afriky v globálních, rozvojových a univerzálních agendách. Zásadním strategickým dokumentem rozvoje Afriky je [[Agenda 2063]] přijatá v roce 2015. Ta stanovuje dlouhodobé cíle politické integrace, vymýcení chudoby, posílení demokracie a vlády práva, zbavení se závislosti na jiných mocnostech nebo posílení africké kulturní identity a podpory rozvoje kultury.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Moffat
| jméno = Craig
| titul = African Union at 20 – Successes and challenges
| url = https://gga.org/african-union-at-20-successes-and-challenges/
| datum přístupu = 2023-12-18
| jazyk = en-US
}}</ref> 

Významnou oblastí rozvoje je také posílení [[Ženská práva|práv žen]]. V roce 2020 byla Africkou unií přijata deklarace stanovující cíle pro následující dekádu k posílení politického a ekonomického vlivu žen v Africe.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = A new Decade of Women’s Financial and Economic Inclusion; why scaling up actions is inevitable
| periodikum = au.int
| url = https://au.int/en/pressreleases/20200615/new-decade-womens-financial-and-economic-inclusion-why-scaling-actions
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> Co se týče statistiky zastoupení žen v dolních komorách národních afrických parlamentů, řada afrických států si vede dobře. [[Rwanda]] se tradičně celosvětově umísťuje na nejvyšší příčce (61% podíl zastoupení žen k prosinci 2022), dále lze uvést [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republiku]] (46% podíl zastoupení žen), [[Namibie|Namibii]] (44% podíl zastoupení žen), [[Senegal]] (44% podíl zastoupení žen), [[Mosambik]] (42% podíl zastoupení žen) nebo [[Etiopie|Etiopii]] (41% podíl zastoupení žen).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Countries with largest share of women in parliament 2022
| periodikum = Statista
| url = https://www.statista.com/statistics/267028/women-in-selected-national-parliaments/
| jazyk = en
| datum_vydání = 2023-01-23
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> V [[Subsaharská Afrika|subsaharské Africe]] byl podíl žen v parlamentech v roce 1995 9,8&nbsp;%, zatímco v roce 2023 již 26,5&nbsp;%.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Taylor
| jméno = Emma Batha, Lin
| titul = Women in parliament: Which countries are making progress?
| periodikum = www.context.news
| url = https://www.context.news/socioeconomic-inclusion/women-in-parliament-which-countries-are-making-progress
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref>

Jedním z nejambicióznějších přeshraničních projektů afrických států (za pomoci mezinárodních organizací, včetně [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Organizace pro výživu a zemědělství]]) je [[velká zelená zeď]]. Projekt byl spuštěn v roce 2007, kdy se státy [[Sahel]]u dohodly, že do roku 2030 vytvoří přirozenou bariéru proti rozšiřující se [[Sahara|Sahaře]], což má být 7000 kilometrů dlouhý pás [[vegetace]]. K září 2020 se však podařilo splnit jen 4&nbsp;% plánu výsadby. Nejlépe si v té době vedla [[Etiopie]], která nechala vysadit přes 5&nbsp;miliard [[Semenáč|semenáčků]]. Projekt také čelí kritice pro špatnou koordinaci, různý přístup zapojených států a pro utracení stovek milionů amerických dolarů za výsadbu stromků, které nakonec rychle uhynuly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Velká zelená zeď měla zachránit Afriku. Teď její projekt stagnuje
| periodikum = ct24.ceskatelevize.cz
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/velka-zelena-zed-mela-zachranit-afriku-ted-jeji-projekt-stagnuje-44602
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> K srpnu 2023 bylo splněno stále jen 18&nbsp;% plánu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Progress is slow on Africa’s Great Green Wall, but some bright spots bloom
| periodikum = Mongabay Environmental News
| url = https://news.mongabay.com/2023/08/progress-is-slow-on-africas-great-green-wall-but-some-bright-spots-bloom/
| datum vydání = 2023-08-03
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref>

Dlouhodobým rozvojovým problémem Afriky byla také zastaralá [[Železnice|železniční síť]], která se datuje do doby kolonialismu, kdy ale sloužila zejména pro transport přírodních zdrojů. V některých státech Afriky chyběla úplně. Africká unie proto v roce 2013 představila plán [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostních tratí]] spojujících hlavní města svých členských států. Ambiciózní plán má být dokončen v roce 2033; s dalšími stavbami do roku 2063. Na výstavbě se významně podílí [[Čína]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Is Africa's ambitious railway project running late?
| periodikum = dw.com
| url = https://www.dw.com/en/africa-is-the-continents-ambitious-railway-project-running-late/a-63268830
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čína staví tisíce kilometrů železnice na východě Afriky, spojí pět zemí
| periodikum = e15.cz
| url = https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/cina-stavi-tisice-kilometru-zeleznice-na-vychode-afriky-spoji-pet-zemi-1296027
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref>  V Keni byla například v roce 2017 dokončena [[železniční trať Mombasa–Nairobi]] a v roce 2019 [[železniční trať Nairobi–Malaba]]. V roce 2018 byla v Maroku otevřena toho času nejrychlejší trať v Africe – [[Al Boraq]] (spojující města [[Casablanca]] a [[Tanger]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 320 kilometrů v hodině. V Maroku bude jezdit nejrychlejší vlak v Africe
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/rychlovlak-maroko-afrika.A181116_140839_eko-doprava_fih
| datum vydání = 2018-11-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref>

V roce 2019 zařadil [[Project Management Institute]] jeden africký projekt na deváté místo nejzásadnějších projektů posledních padesáti let. Byla jím [[mobilní aplikace]] [[M-Pesa]], která slouží jako [[mobilní bankovnictví]] a k [[mikrofinancování]]. Aplikaci vyvinuly britský operátor [[Vodafone]] a keňský operátor [[Safaricom]]. Aplikace funguje v devíti afrických zemích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Gilbert
| jméno = Paula
| titul = M-Pesa One of 10 Most Influential Projects of Last 50 Years, Says PMI
| periodikum = Connecting Africa
| url = http://www.connectingafrica.com/author.asp?section_id=761&doc_id=754764
| datum vydání = 2019-10-11
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-18
}}</ref> V Africe se stala aplikace populární a slouží jako virtuální měna, díky níž mohou bezpečně platit lidé, kteří nemají snadný přístup k bankovním službám.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Africká mobilní měna se rozšiřuje i do Evropy
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-africka-mobilni-mena-se-rozsiruje-i-do-evropy-223877
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-19
}}</ref>

Technologicky i rozvojově význámným projektem je výzkum a aplikace kosmických technologií. Mezi lety 1998 a 2023 vyslalo 15&nbsp;afrických zemí na [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] kolem 50&nbsp;[[Umělá družice|satelitů]]. Satelity přenáší signál do odlehlých a hůře přístupných oblastí, obecně podporují rozvoj digitalizace a snímkováním umožňují zpracovávat data o odlesňování, klimatických změnách, pytláctví nebo nelegální těžbě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Shomolekae
| jméno = Thabi
| titul = The role of satellite technology and services in Africa’s journey of growth
| periodikum = Engineering News
| url = https://www.engineeringnews.co.za/article/the-role-of-satellite-technology-and-services-in-africas-journey-of-growth-2023-04-28
| datum přístupu = 2023-12-28
}}</ref> K roku 2023 měly nejvíce vynesených satelitů země: Jihoafrická republika (12), Egypt (10), Alžírsko (6), Nigérie (6) a Maroko (3). V roce 2021 se hodnota odvětví afrického kosmického průmyslu a technologií odhadovala na 20&nbsp;miliard amerických dolarů (tj. cca 4&nbsp;% celosvětové hodnoty tohoto odvětví).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Agbetiloye
| jméno = Adekunle
| titul = 15 African countries with satellites in orbit
| periodikum = Business Insider Africa
| url = https://africa.businessinsider.com/local/markets/15-african-countries-with-satellites-in-the-space/dprgb78
| datum vydání = 2023-09-13
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-12-28
}}</ref> V roce 2023 Africká unie založila [[Africká kosmická agentura|Africkou kosmickou agenturu]] se sídlem v Egyptě.

Roku 2012 bylo dokončeno položení a zapojení 14500&nbsp;km dlouhého [[Podmořský kabel|podmořského kabelu]] známého pod zkratkou WACS. Telekomunikační kabel spojuje [[Jižní Afrika|Jižní Afriku]], [[Západní Afrika|Západní Afriku]] a [[Spojené království]]. Propojuje čtrnáct zemí a obsluhuje miliony uživatelů. Provozuje ho mezinárodní konsorcium dvanácti telekomunikačních firem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mega infrastructure projects built in Africa
| url = https://businessclubafrica.com/10-amazing-infrastructure-projects-that-are-changing-africa/
| datum vydání = 2022-04-01
| datum přístupu = 2023-12-18
| jazyk = en-US
}}</ref>

== Politický přehled ==
[[Soubor:Africacolony.PNG|náhled|Mapa ukazující koloniální panství jednotlivých evropských států v&nbsp;Africe]]
[[Soubor:Supranational African Bodies-en.svg|náhled|Diagram znázorňující integraci jednotlivých států v afrických integračních organizacích.]]
[[Soubor:African continent-cs.svg|náhled|Politická mapa Afriky (2011)]]
[[Kolonialismus]] měl destabilizační efekt na množství etnických skupin, což je stále cítit v&nbsp;africké politice. Díky evropskému vlivu nejsou národní hranice států výsledkem dohod, jak je tomu například na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]], kde jsou hranice ovlivněny vojenským a obchodním vlivem. Evropské požadavky na stanovení hranic okolo jejích teritorií znamenaly rozdělení sousedících etnických skupin nebo násilné spojení tradičních nepřátel do jedné skupiny bez jakékoliv regulace násilí. Například řeka [[Kongo (řeka)|Kongo]], i když vypadá jako přirozená hranice, má skupiny, které sdílí jazyk, kulturu a jiné znaky a přitom žijí na obou stranách řeky. Rozdělení země mezi [[Belgie|Belgii]] a [[Francie|Francii]] izolovalo tyto skupiny od sebe. Lidé, kteří žili na [[Sahara|Sahaře]] nebo v&nbsp;[[Subsaharská Afrika|subsaharské Africe]] a obchodovali se vzdálenými regiony přes celý kontinent po mnoho století, najednou překračovali „hranice“, které existovaly jen na evropských mapách.

Po získání nezávislosti byly státy často omezovány nestabilitou, korupcí, násilím a autoritativními režimy. Převážná většina afrických států jsou [[republika|republiky]], které mají nějakou formu prezidentského systému vlády. Jen pár národů v&nbsp;Africe bylo schopno vytvořit demokratickou vládu namísto série [[státní převrat|pučů]] a vojenských [[diktatura|diktatur]]. Mnoho lidí užívalo svoje pozice také na to, aby rozdmýchali etnické konflikty, které vznikly během dob kolonialismu. V&nbsp;70. a 80. letech 20. století byla vojenská síla v&nbsp;mnoha státech považována za jediný způsob, jak efektivně udržovat vládu a pořádek mezi jednotlivými národy. Od 60. do 80. let proběhlo v&nbsp;Africe 70 [[státní převrat|pučů]] a 13 vražd představitelů nějakého státu.

Od získání nezávislosti do současnosti trvají různě úspěšné snahy o regionální integraci a spolupráci. Nejvýznamnější integrační organizací je [[Africká unie]] (AU), která vznikla v roce 2002 po reformě [[Organizace africké jednoty]] (OAU), založené v roce 1963. AU aktuálně sdružuje 54 afrických zemí mimo Maroka a Západní Sahary. Důležitou organizací spadající pod AU je i [[Africké hospodářské společenství]] (AEC). Mezi africké regionální organizace dále patří: [[Hospodářské společenství západoafrických států|ECOWAS]], [[Jihoafrická celní unie]], [[Jihoafrické rozvojové společenství]], [[Mezivládní úřad pro rozvoj]], [[Svaz arabského Maghrebu]], [[Společný trh pro Východní a Jižní Afriku]] a [[Východoafrické společenství]].

=== Integrační organizace v Africe ===
{| class="wikitable sortable"
!Organizace
!Zkratka
!Vznik
|-
|[[Africká unie]]
|[[Africká unie|AU]]
|[[2002]]
|-
|[[Organizace africké jednoty]]
|[[Organizace africké jednoty|OAU]]
|[[1963]]
|-
|[[Hospodářské společenství západoafrických států]]
|[[Hospodářské společenství západoafrických států|ECOWAS]]
|[[1975]]
|-
|[[Jihoafrická celní unie]]
|[[Jihoafrická celní unie|JACU]]
|[[1969]]
|-
|[[Jihoafrické rozvojové společenství]]
|[[Jihoafrické rozvojové společenství|SADC]]
|[[1979]]
|-
|[[Mezivládní úřad pro rozvoj]]
|[[Mezivládní úřad pro rozvoj|IGAD]]
|[[1986]]
|-
|[[Svaz arabského Maghrebu]]
|[[Svaz arabského Maghrebu|UMA]]
|[[1989]]
|-
|[[Společný trh pro Východní a Jižní Afriku]]
|[[Společný trh pro Východní a Jižní Afriku|COMESA]]
|[[1994]]
|-
|[[Východoafrické společenství]]
|[[Východoafrické společenství|EAC]]
|[[2000]]
|}

=== Politické členění Afriky ===
{{Podrobně|Seznam států a území v&nbsp;Africe}}

==== Abecední seznam afrických států ====
[[Soubor:Southern Sudan Referendum1.jpg|náhled|[[Referendum o samostatnosti Jižního Súdánu]] v roce 2011. Následná [[Občanská válka v Jižním Súdánu|občanská válka]] si vyžádala až 400&nbsp;000 obětí.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Krutost války vystřídal krutý hlad. Jižní Súdán prožil těžkou dekádu nezávislosti
 | periodikum = Česká televize
 | datum_vydání = 9. července 2021
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3337506-krutost-valky-vystridal-kruty-hlad-jizni-sudan-prozil-tezkou-dekadu-nezavislosti
}}</ref>]]
[[Soubor:A woman attends a health education session in northern Nigeria (8406369172).jpg|náhled|[[Nigérie]] je s více než 200&nbsp;miliony obyvatel nejlidnatější zemí Afriky]]
{{Sloupce|2|
* {{Vlajka a název|Alžírsko}}
* {{Vlajka a název|Angola}}
* {{Vlajka a název|Benin}}
* {{Vlajka a název|Botswana}}
* {{Vlajka a název|Burundi}}
* {{Vlajka a název|Burkina Faso}}
* {{Vlajka a název|Čad}}
* {{Vlajka a název|Džibutsko}}
* {{Vlajka a název|Egypt}}
* {{Vlajka a název|Eritrea}}
* {{Vlajka a název|Etiopie}}
* {{Vlajka a název|Gabon}}
* {{Vlajka a název|Gambie}}
* {{Vlajka a název|Ghana}}
* {{Vlajka a název|Guinea}}
* {{Vlajka a název|Guinea-Bissau}}
* {{Vlajka a název|Jihoafrická republika}}
* {{Vlajka a název|Jižní Súdán}}
* {{Vlajka a název|Kamerun}}
* {{Vlajka a název|Kapverdy}}
* {{Vlajka a název|Keňa}}
* {{Vlajka a název|Komory}}
* {{Flagicon|Kongo}} [[Konžská republika|Kongo]]
* {{Flagicon|Demokratická republika Kongo}} [[Konžská demokratická republika|Konžska dem. rep.]]
* {{Vlajka a název|Lesotho}}
* {{Vlajka a název|Libérie}}
* {{Vlajka a název|Libye}}
* {{Vlajka a název|Madagaskar}}
* {{Vlajka a název|Malawi}}
* {{Vlajka a název|Mali}}
* {{Vlajka a název|Maroko}}
* {{Vlajka a název|Mauritánie}}
* {{Vlajka a název|Mauricius}}
* {{Vlajka a název|Mosambik}}
* {{Vlajka a název|Namibie}}
* {{Vlajka a název|Niger}}
* {{Vlajka a název|Nigérie}}
* {{Vlajka a název|Pobřeží slonoviny}}
* {{Vlajka a název|Rovníková Guinea}}
* {{Vlajka a název|Rwanda}}
* {{Vlajka a název|Senegal}}
* {{Vlajka a název|Seychely}}
* {{Vlajka a název|Sierra Leone}}
* {{Vlajka a název|Somálsko}}
* {{Vlajka a název|Středoafrická republika}}
* {{Vlajka a název|Súdán}}
* {{Vlajka a název|Svatý Tomáš a Princův ostrov}}
* {{Vlajka a název|Svazijsko}}
* {{Vlajka a název|Tanzanie}}
* {{Vlajka a název|Togo}}
* {{Vlajka a název|Tunisko}}
* {{Vlajka a název|Uganda}}
* {{Vlajka a název|Zambie}}
* {{Vlajka a název|Zimbabwe}}
}}


* {{Vlajka a název|Somaliland}} – de fakto nezávislý, ale [[Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním|neuznaný stát]] na území severního [[Somálsko|Somálska]]
* {{Vlajka a název|Západní Sahara}} –  [[Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním|částečně uznávaný stát]] na území [[Maroko|Maroka]]

==== Státy v částech Afriky ====
'''Jižní Afrika'''
[[Soubor:BushmenSan.jpg|náhled|[[Křováci]] v Botswaně rozdělávají oheň]]
[[Soubor:South African Giraffes, fighting.jpg|náhled|[[Savana]] v jižní Africe]]
{{Podrobně|Jižní Afrika}}
{{Sloupce|šířka=25em|
* [[Angola]]
* [[Botswana]]
* [[Jihoafrická republika]]
* [[Lesotho]]
* [[Madagaskar]]
* [[Malawi]]
* [[Mauricius]]
* [[Mosambik]]
* [[Namibie]]
* [[Réunion]]
* [[Svazijsko]]
* [[Zambie]]
* [[Zimbabwe]]
}}

'''Severní Afrika'''
[[Soubor:Flickr - stringer bel - Ait Benhaddou.jpg|náhled|[[Berbeři|Berberská]] vesnice v pohoří Atlas v Maroku]]
{{Podrobně|Severní Afrika}}
{{Sloupce|šířka=25em|
* [[Alžírsko]]
* [[Ceuta]]
* [[Egypt]]
* [[Libye]]
* [[Maroko]]
* [[Mauritánie]]
* [[Melilla]]
* [[Súdán]]
* [[Tunisko]]
* [[Západní Sahara]]
}}
[[Soubor:Opening ceremony of new PNC headquarters in Goma (6988913212).jpg|náhled|Lidé prchají před boji v [[Druhá válka v Kongu|konžské válce]], která si vyžádala přes 4 miliony obětí]]

'''Střední Afrika'''
{{Podrobně|Střední Afrika}}
* [[Středoafrická republika]]
* [[Čad]]
* [[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]]
* [[Konžská republika|Kongo]]

'''Východní Afrika'''
[[Soubor:Camel Market (8384454240).jpg|náhled|Trh s velbloudy v Eritreji]]
[[Soubor:MursiTribe.jpg|náhled|Žena z kmene [[Mursiové|Mursi]] v Etiopii]]
{{Podrobně|Východní Afrika}}
{{Sloupce|šířka=25em|
* [[Burundi]]
* [[Džibutsko]]
* [[Eritrea]]
* [[Etiopie]]
* [[Keňa]]
* [[Komory]]
* [[Seychely]]
* [[Rwanda]]
* [[Somálsko]]
* [[Tanzanie]]
* [[Uganda]]
}}

'''Západní Afrika'''
{{Podrobně|Západní Afrika}}
{{Sloupce|šířka=25em|
* [[Benin]]
* [[Burkina Faso]]
* [[Gabon]]
* [[Gambie]]
* [[Ghana]]
* [[Guinea]]
* [[Guinea-Bissau]]
* [[Kamerun]]
* [[Kapverdy]]
* [[Libérie]]
* [[Mali]]
* [[Niger]]
* [[Nigérie]]
* [[Pobřeží slonoviny]]
* [[Rovníková Guinea]]
* [[Senegal]]
* [[Sierra Leone]]
* [[Svatý Tomáš a Princův ostrov]]
* [[Togo]]
}}

== Cestovatelé ==
K&nbsp;významným cestovatelům Afrikou patřili např.

'''[[Abú Abdallah ibn Battúta]]''':

* '''1325–1353''' – Battúta putoval třicet let prakticky celým tehdy známým světem. Nejprve se vydal přes severní Afriku do Káhiry, odtud přes poušť dospěl k Rudému moři. Odtud chtěl do Džiddy, ale válečné události mu to neumožnily, a tak se vrátil do Egypta. V roce 1352 podnikl poslední cestu do říše Mali. Ze Sidžilmásy se s karavanou vydal přes Saharu do Timbuktu a k řece Niger. Odtud zpět přes pohoří Ahaggar a oázu [[Tuát]] se vrátil v roce 1353 do Maroka.
[[Soubor:David Livingstone attacked by a lion in Africa. Lithograph. Wellcome V0018847.jpg|náhled|David Livingstone utrpěl těžké zranění po útoku lva]]
'''[[David Livingstone]]''':
* '''1849''' – přešel poušť Kalahari a objevil jezero [[Ngami]]
* '''1851''' – dorazil k&nbsp;řece [[Chobe]] a po jejím toku pokračoval až k&nbsp;[[Zambezi]].
* '''1853–1856''' – vydal se na expedici, při níž podruhé dosáhl řeky Zambezi. Prozkoumal tok Zambezi až k&nbsp;ústí do Indického oceánu.
* '''1855''' – objevil velkolepé vodopády, které nazval na počest britské královny [[Viktoriiny vodopády|Viktoriinymi]].
* '''1859''' – objevil jezero [[Malawi]].
* '''1867''' – objevil jezero Tanganika a [[Mweru]].
* '''1868''' – dorazil k&nbsp;jezeru [[Bangweulu]] a zjistil, že z&nbsp;něho vytéká zdrojnice [[Kongo (řeka)|Konga]]. Tím objasnil otázku pramene tohoto veletoku.
* '''1871''' – vydal se na západ, objevil řeku [[Lualaba|Lualabu]] a správně stanovil, že patří do povodí Konga.

Stal se tak prvním člověkem, který přešel Afriku v&nbsp;její jižní části (z&nbsp;Luandy v&nbsp;Angole do mosambického Quelimane).
[[Soubor:Slaves ruvuma.jpg|náhled|Livingstone i Stanley byli svědky [[Arabský obchod s otroky|arabského ochodu s otroky]]]]
'''[[Henry Morton Stanley]]''':
* '''1869''' – vyslali jej do Afriky. Měl tam pátrat po zmizelém britském badateli Davidu Livingstoneovi.
* '''1871''' – vyrazil ze Zanzibaru, ostrova na pobřeží dnešní Tanzanie, aby hledal Livingstonea.
* '''1871''' – našel Livingstonea v&nbsp;[[Udžidži]] na břehu jezera Tanganika.
* '''1874–1877''' – cestoval na západ od jezera Tanganika podél řeky Lualaba. Ta se vlévá do Konga, po němž doplul až k&nbsp;moři.
* '''1879–1884''' – podnikl výpravu pro belgického krále Leopolda II. Ve středoafrické džungli založil Svobodný stát Kongo.
* '''1887–1889''' – se vypravil na poslední dobrodružství ve službách súdánského paši Emina.

Pozoruhodné byly i některé výpravy českých cestovatelů, např.

'''[[Emil Holub]]''':
* '''1872''' – odjel poprvé do jižní Afriky. Zde pracoval sedm let jako lékař v&nbsp;diamantových polích, aby získal prostředky k&nbsp;cestě do neznámého afrického vnitrozemí. Nehoda a nemoc mu však zabránily dosáhnout cíle. Přesto shromáždil na této cestě bohatý a v&nbsp;té době ojedinělý etnografický materiál.
* '''1883''' – se dostal daleko na sever od Zambezi, kde mu však ze spleti příčin zmařili další výzkum příslušníci domorodého kmene Mašukulumbů, kteří sházeli ze skály všechny jeho vědecké přístroje i cenné záznamy.

'''[[Pavel Jáchym Šebesta]]''':
[[Soubor:Pavel Jáchym Šebesta (1881-1967).jpg|náhled|Pavel Jáchym Šebesta mezi Pygmeji, kteří obývají [[Africký deštný prales|konžský prales]] nejméně 60&nbsp;000 let]]
* '''1912–1916''' – působil jako misionář v [[Mosambik]]u v oblasti řeky [[Zambezi]].
* '''1929–1930''' – v tehdejším [[Belgické Kongo|Belgickém Kongu]] studoval v oblasti řeky [[Aruwimi|Ituri]] středoafrické [[Pygmejové|Pygmeje]].
* '''1934–1935''' – cestoval z [[Mombasa|Mombasy]] přes [[Nairobi]] k [[Albertovo jezero|Albertovu jezeru]] a dále do Belgického Konga, kde u řeky Ituri žil v táborech bambutských kmenů.
* '''1949–1950''' a '''1954–1955''' –  další cesty do afrických tropických pralesů spojené s výzkumem Pygmejů.

'''[[Adolf Parlesák]]''':

* '''1929–1930''' – s Aloisem Polákem jeli na kolech podél [[Nil]]u do [[Súdán]]u a [[Habeš]]e.
* '''1935–1936''' – působil ve funkci válečného poradce habešské armády.

'''[[Jiří Hanzelka]]''' s&nbsp;'''[[Miroslav Zikmund|Miroslavem Zikmundem]]''':
* '''1947–1950''' – podnikli cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Z&nbsp;této cesty bylo rozhlasem odvysíláno přes 700 reportáží. Na této cestě udělali velké množství fotografií a natočili značné množství filmového materiálu, jehož dokumentární cena je značná.

'''[[Ladislav Mikeš Pařízek]]''':

* '''1959''' –  jako první na světě objevil a popsal prameny [[Niger (řeka)|řeky Niger]].

'''[[Josef Vágner (zoolog)|Josef Vágner]]''':
* '''1965''' – založil ZOO Safari ve Dvoře Králové specializované na africkou zvířenu, kde byl ředitelem. Zoologickou zahradu sám zásoboval zvířaty, která odchytával na svých afrických expedicích. Jeho knihy, soustřeďující se na Afriku, byly publikovány v&nbsp;sedmi jazycích. Kniha ''Safari pod Kilimandžárem'' pak získala v&nbsp;Lipsku v&nbsp;roce '''1979''' ocenění Zlatá kniha.
'''[[Expedice Lambaréné]]''':

* '''1968''' – studentská expedice do nemocnice [[Albert Schweitzer|Alberta Schweitzera]] v [[Gabon|gabonském]] [[Lambaréné]], kam vezla zásilku léků.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Dějiny Afriky]]
*[[Africká hudba]]
* [[Africká unie]]
* [[Gangnihessou]]

=== Externí odkazy ===
{{Namluvený článek|Afrika_-_namluvený_článek.ogg|[[17. květen|17. května]] [[2017]]}}
* {{commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Afrika}}
* {{Wikislovník|heslo=Afrika}}
* {{Otto|heslo=Afrika}}
* {{Wikizprávy|kategorie=Afrika}}
* {{Commons}}
* {{Wikicesty|průvodce=Afrika}}
* [http://www.afrikaonline.cz/ afrikaonline.cz] - český portál věnující se Africe

{{Regiony světa}}
{{Světadíly}}
{{Pohyb kontinentů}}
{{Autoritní data}}
{{Polozamčeno}}
{{Portály|Afrika}}
[[Kategorie:Afrika| ]]
[[Kategorie:Kontinenty]]