Moravské přemyslovské úděly

; vlajka	; znak
	Geografie
Hlavní město	Olomouc (Olomoucký úděl); Brno (Brněnský úděl); Znojmo (Znojemský úděl)
Nejdelší řeka	Morava
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Moravané, Slezané (kmen Holasiců usídlený v Holasické provincii)
Jazyky	pračeština
Náboženství	katolické křesťanství,; slovanské křesťanství
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie (provincie)
Mateřská; země	České knížectví; Svatá říše římská
	Státní útvary a území
	České knížectví
	Moravské knížectví
	Moravské markrabství
	Arcidiecéze olomoucká

Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11. a 12. století vládla knížata z rodu Přemyslovců. Stabilně existovaly tři úděly: olomoucký, brněnský a znojemský.

Brněnský, znojemský a olomoucký úděl

Na konci svého života určil roku 1055 kníže Břetislav I., že nejstarší člen rodu Přemyslovců bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát), jeho druhý syn se stane biskupem a nejmladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení státu pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se postupně vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu. Šlo o zdaleka největší úděl, přičemž hranice s Brněnskem tvořilo zhruba povodí řek Svitavy a Svratky.^[1] Z vládců Olomoucka se stal českým knížetem už první údělný kníže Vratislav (1061–1085, král 1085–1092), na pražský knížecí stolec usedl také Svatopluk (1107–1109).

Brněnsko zpočátku tvořilo spolu se Znojemskem jeden úděl, kde víceméně spolu vládli Konrád a Ota, jenž se později ujal Olomoucka. Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád, který krátce vládl i jako český kníže (1092). Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.

Znojemsko se rozkládalo u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu. Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu: Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko. Ze znojemských Přemyslovců se stal českým knížetem Konrád Ota (1182 a 1189–1191), v mezidobí moravský markrabě. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191.

Seznam vládců brněnského údělu

#	jméno^[2]	vláda^[2]	poznámky^[2]
1	Konrád I. Brněnský	1055–1056	Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2	Konrád I. Brněnský	1061–1092	Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3	Oldřich Brněnský	1092–1099	Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
4	Bořivoj	1099–1100	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5	Oldřich Brněnský	1100–1113	Podruhé.
6	Soběslav I.	1115–1123	Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
7	Ota II. Olomoucký	1123–1125	Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8	Vratislav Brněnský	1125–1129	Syn Oldřicha Brněnského.
9	Vratislav Brněnský	1130–1156	Podruhé.
10	Spytihněv Brněnský	1174–1177	Syn Vratislava.
11	Konrád II. Ota	1177–1182	Také kníže znojemského údělu.

Seznam vládců znojemského údělu

#	jméno^[3]	vláda^[3]	poznámky^[3]
1	Ota I. Olomoucký	1055–1056	Syn knížete Břetislava I.
2	Konrád I. Brněnský	1061–1092	Syn knížete Břetislava I.
3	Litold Znojemský	1092–1099	Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
4	Bořivoj	1099–1100	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5	Litold Znojemský	1101–1112	Podruhé.
6	Oldřich Brněnský	1112–1113	Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
7	Soběslav I.	1115–1123	Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
8	Konrád II. Znojemský	1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161)	Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.
9	Konrád III. Ota	asi 1161–1182	Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Seznam vládců olomouckého údělu

#	jméno^[3]	vláda^[3]	poznámky^[3]
1	Vratislav	1055–1056	Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
2	Vratislav	1058–1061	Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II.
3	Ota I. Olomoucký	1061–1087	Syn Břetislava I.
4	Boleslav	1090–1091	Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
5	Svatopluk Olomoucký	1091–1107	Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.
6	Ota II. Olomoucký	1091–1110	Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.
7	Ota II. Olomoucký	1113–1126	Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8	Václav (I.)	1126–1130	Syn Svatopluka Olomouckého.
9	Lupolt Olomoucký	1135–1137	Syn knížete Bořivoje II.
10	Vladislav Olomoucký	1137–1140	Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
11	Ota III. Dětleb	1140–1160	Syn Oty II. Olomouckého.
12	Bedřich	1164–1173	Syn Vladislava II., kníže.
13	Oldřich	1173–1176	Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
14	Václav II.	1177–1178	Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
15	Konrád III. Ota	1180–1182	Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže.
16	Vladimír Olomoucký	1185–????	Syn Oty III. Dětleba, bratr Břetislava Olomouckého; úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem.
16	Břetislav Olomoucký	1185–1200	Syn Oty III. Dětleba, úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. Měl syna Sifrida

Odkazy

Reference

↑ SCHULZ, Jindřich, a kol. Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0493-1. S. 31.
↑ ^a ^b ^c SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.

Související články

Moravské markrabství

Externí odkazy

Mapka moravských údělů

[1] SCHULZ, Jindřich, a kol. Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0493-1. S. 31.

[Schelle43-2] SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.

[Schelle44-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.

[1]

[2]

[3]