Wikipedie

Jan Helcelet

český filozof, lékař, novinář, politik a poslanec

Jan Helcelet (německy Johann Helzelet; 2. ledna 1812 Dolní Kounice[1] – 19. února 1876 Brno[2]) byl moravský přírodovědec, novinář, revolucionář a politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu a jeden z předáků staročeské Moravské národní strany.

Prof. Dr. Med. Jan Helcelet
Jan Helcelet (kreslil Josef Mukařovský)
Jan Helcelet (kreslil Josef Mukařovský)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1864
Poslanec Moravského zem. sněmu
Ve funkci:
1861 – 1873
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)
Narození2. ledna 1812
Dolní Kounice, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. února 1876 (ve věku 64 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
DětiCtibor Helcelet
PříbuzníVladimír Fanderlik (vnuk)
Velen Fanderlik (pravnuk)
Alma materVídeňská univerzita
Padovská univerzita
Profeselékař, pedagog, spisovatel, novinář, politik, učitel, přírodovědec, publicista a redaktor
CommonsJan Helcelet
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Jana Helceleta

Život

editovat

Nejstarší známí předkové rodiny pocházeli ze švýcarského města Porrentruy (kanton Jura; tehdy ještě rodina používala příjmení Hölzlet). Ze Švýcarska se rodina přestěhovala na Moravu.[3]

Jan nastoupil na gymnázium v Brně v září 1823. V duchu rodinné tradice se po maturitě vyučil mlynářem. Jako tovaryš pak cestoval po Moravě a Slezsku, než se dal na studium medicíny na Vídeňské univerzitě v letech 1834–38, pak strávil rok na Padovské univerzitě.[3][4]

Poté, co v roce 1840 získal doktorát medicíny, odešel na krátký čas působit do nemocnice u sv. Anny v Brně. Od roku 1841 působil jako suplent, od roku 1846 pak jako řádný profesor, na Stavovské akademii a olomoucké univerzitě, kde nahradil zesnuvšího profesora Nestlera. Na univerzitě vyučoval přírodní vědy a polní hospodářství, to druhé od r. 1846 také pro studenty Právnické fakulty (na Akademii vyučoval oba obory). V té době k jeho studentům patřili například Gregor Mendel či Arnošt Förchtgott. V letech 1848/1849 také vedl přednášky o české literatuře.[4][5]

Helcelet byl redaktorem Selských novin (1846–48) a spolu s Ignácem Janem Hanušem stál při založení Prostonárodních Holomouckých Novin. Ty vycházely v nákladu přibližně 1300 kusů týdně, čímž byly nejtištěnějším periodikem na Moravě. Jejich ukončení bylo vynuceno 28. dubna 1849. V letech 1851–58 pak redigoval literární časopis Koleda.[4]

Helcelet se stal výraznou postavou revoluce roku 1848. Mimo jiné spolu s knížetem Jerzym Henrykem Lubomirskim připravili petici Slovanského sjezdu „Adresse oder Petition des Slaven-Congresses in Prag an Seine k.k. Majestät“. V ní se dožadovali zřízení federativního státu, ve kterém by si byly všechny národy rovny.[6]

V roce 1849 se Helcelet přestěhoval do Brna, kde vyučoval na německé technice (ta vznikla přeměnou Stavovské akademie po přesunu z Olomouce).[4]

Po obnovení ústavního systému se zapojil opět do politiky. V roce 1861 byl členem volebního výboru utvářející se Moravské národní strany (moravská obdoba staročeské strany), jež reprezentovala české hnutí a zároveň specifický politický proud moravského vlastenectví.[7] V letech 1861–73 zasedal na Moravském zemském sněmu.[4] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[8] V roce 1861 nastoupil i jako poslanec Říšské rady (kurie venkovských obcí, obvod Dačice, Telč, Jemnice). Jeho rezignace na poslanecký mandát byla oznámena dopisem z 25. listopadu 1864.[9] Podle jiných zdrojů setrval i na Říšské radě až do roku 1873[10], ale rejstříky poslanců ho v ní neuvádějí.

Helcelet se také výrazně účastnil českého kulturního života. Kromě již zmíněného Hanuše byl ve spojení s Františkem Matoušem Klácelem a zejména byl ve styku s Boženou Němcovou, jejíž dílo významně ovlivnil.[4] 2. prosince 1862 se zasadil o vznik první sokolské jednoty na Moravě.[11]

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Jeho syn Ctibor Helcelet byl rovněž českým politikem a sokolským organizátorem.[12] Dcera Božena se provdala za advokáta Josefa Fanderlíka.[13]

Dílo

editovat
  • Korespondence a zápisky (s biografickou předmluvou J. Kabelíka), 1910. Dostupné online.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b Magistrát města Brna. Slavné osobnosti města Brna - Jan Helcelet. www.brno.cz [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-11. 
  4. ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Helcelet, Johann (1812-1876), Naturwissenschaftler, s. 255. (německy) 
  5. ↑ JAWORSKI, Rudolf. Olmütz als deutsche Hochschulstadt in Mähren. Esslingen am Neckar: Bruno Langer Verlag, 1974. 124 s. (německy) 
  6. ↑ ZIMPRICH, Richard. 1848/49 - Revolutionen in Ostmitteleuropa. [s.l.]: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 1996. (německy) 
  7. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 168. 
  8. ↑ Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
  9. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 674–675. 
  11. ↑ Čapka, F. Dějiny zemí Koruny české v datech, 4. vyd., Praha 5, Libri 2010, str. 512 [online]. libri.cz [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-03. 
  12. ↑ Ctibor Helcelet [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-11-03]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Helcelet&oldid=24363175“