Porrentruy
Porrentruy (německy Pruntrut) je město ve švýcarském kantonu Jura. Je zároveň hlavním městem stejnojmenného okresu a centrem regionu Ajoie. Žije zde přibližně 6 700[1] obyvatel.
| Porrentruy | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°25′5″ s. š., 7°4′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 443 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Jura |
| Okres | Porrentruy |
  Porrentruy Porrentruy, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,76 km² |
| Počet obyvatel | 6 675 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 452,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2900 |
| Označení vozidel | JU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovat
Porrentruy leží v nadmořské výšce 443 m, vzdušnou čarou 21 km severozápadně od hlavního města kantonu, Delémontu. Městečko se rozkládá v široké nížině po obou březích řeky Allaine, v oblasti zvané Ajoie, na severním úpatí pohoří Faltenjura. Majestátní staré město Porrentruy leží v mírně vyvýšené poloze.
Centrální část obce o rozloze 14,8 km² tvoří široké údolí Allaine. Z jihozápadu se do širokého údolí vlévá také údolí Creux-Genat, napájená krasovým pramenem, který vytéká v pravidelných intervalech. Na jihu dosahuje území výšin La Banné (511 m n. m.) a La Perche (526 m n. m.), mezi nimiž se nachází údolí potoka Fontenais. U Porrentruy se Allaine stáčí na sever od svého předchozího západního směru a protíná stolové plošiny Ajoie. Na západ od tohoto údolí patří k Porrentruy kopce a lesy Petit Fahy (543 m n. m.) a Grand Fahy (570 m n. m.). Nejvyšší bod obce se nachází na hřebeni u Bure ve výšce 580 m n. m. V horách se nacházejí lesy, které se nacházejí v oblasti Bure. Na severu obec zasahuje do pohoří Bois de Sapins (530 m n. m.) a východní hranici tvoří suché údolí Combe Vaumacon. V roce 1997 zaujímala 20 % rozlohy obce zastavěná půda, 41 % lesy a lesy, 38 % zemědělské plochy a necelé 1 % tvořila neproduktivní půda.
K Porrentruy také patří řada osamocených farem. Sousedními obcemi jsou Fontenais, Courtedoux, Bure, Courchavon, Coeuve, Alle a Courgenay.
Historie
editovat
První známé osídlení v oblasti Porrentruy pochází z galořímského období. V roce 1983 byly poblíž hřbitova na severním okraji města objeveny pozůstatky chrámu (fanum) z tohoto období; nalezeny byly také římské mince.
První zmínka o Porrentruy pochází z roku 1136 pod názvem de Purrentru.[2] Název místa je pravděpodobně odvozen od starofrancouzského pont de Ragintrudis („most Ragintrud“). Ragentrud byla manželkou franského krále Dagoberta I., který zemřel roku 639. Německá podoba jména vychází z varianty s r-metatezí, doložené kolem roku 1136, (Punrentrut). Staré výklady jako brun-trut („druidská studna“) jsou neopodstatněné. Lidová etymologie se odvozuje od truite („pstruh“), tento výklad se odráží i v městském znaku.[3]
Osada původně patřila k hrabství Mömpelgard (Montbéliard), než se v roce 1271 poprvé dostala ke knížecímu biskupství v Basileji. Poté, co Porrentruy v roce 1283 obsadili Burgunďané, obsadil město král Rudolf I. Habsburský a vynutil si navrácení oblasti knížecímu biskupství. Zároveň 20. dubna 1283 povýšil Porrentruy na svobodné říšské město. Kvůli finančním potížím musel kníže-biskup v roce 1386 zastavit Ajoie spolu s Porrentruy pánům z Mömpelgardu. V roce 1461 se vrátilo pod správu knížecího biskupství. Kvůli reformaci v Basileji přenesl kníže-biskup Melchior von Lichtenfels své úřední sídlo do Porrentruy, kde byl také světským vládcem a zapojil se do sporu o sůl v Porrentruy.[2]
Za knížete-biskupa Jakoba Christopha Blarera von Wartensee, který vládl v letech 1575–1608, zažilo město období prosperity. Za jeho vlády došlo k obnově a rozšíření hradu a založení jezuitské koleje (1591). Období prosperity náhle skončilo v roce 1618 vypuknutím třicetileté války, během níž bylo Porrentruy několikrát obleženo, obsazeno a vypleněno.[2]
V roce 1792 dobyla Ajoie francouzská vojska. Porrentruy se stalo hlavním městem Rauracké republiky, která byla závislá na Francii, dokud nebyla v roce 1793 připojena k Francii a sloučena s départementem du Mont-Terrible. Porrentruy však bylo i nadále důležitý jako hlavní město tohoto departementu. Teprve v roce 1800, kdy byl Mont Terrible začleněn do départementu Haut-Rhin, bylo Porrentruy degradováno na sídlo podprefektury. V roce 1815 bylo město rozhodnutím Vídeňského kongresu přiděleno kantonu Bern jako náhrada za Vaud, který byl „ztracen“ v roce 1803. Synagoga postavená v roce 1874 byla v roce 1983 zbourána.
Až do začátku první světové války bylo Porrentruy považováno za duchovní centrum Bernského Jury a mělo také více obyvatel než Delémont. S rozvojem silniční dopravy však význam města kvůli jeho periferní poloze ve Švýcarsku upadal a nastala hospodářská stagnace. Ve druhé polovině 20. století rostlo napětí mezi malou katolickou, francouzsky mluvící částí kantonu Bern a větší protestantskou, německy mluvící částí. Ty vedly k tomu, že po několika regionálních a federálních referendech byl 1. ledna 1979 vytvořen francouzsky mluvící kanton Jura. K nelibosti obyvatel žijících v Ajoie se však hlavním městem nového kantonu stal Delémont. V roce 1988 získalo Porrentruy Wakkerovu cenu za příkladnou údržbu svého historického centra.[2]
Obyvatelstvo
editovat| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1809 | 1818 | 1850 | 1870 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | ||
| Počet obyvatel | 2355 | 1896 | 2880 | 4452 | 6959 | 6591 | 5805 | 6523 | 7095 | 7827 | 7039 | 6857 | 6753 | 6593 | ||
Porrentruy je s 6466 obyvateli (k 31. prosinci 2021) druhou největší obcí kantonu Jura podle počtu obyvatel.[4] Z celkového počtu obyvatel je 89,5 % mluvících francouzsky, 2,8 % německy a 2,2 % italsky (k roku 2000). Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1970, kdy zde žilo 7827 obyvatel. Od té doby počet obyvatel neustále klesá, zejména v souvislosti s obdobím hospodářské krize v 70. letech 20. století.
Hospodářství
editovatPorrentruy je regionálním hospodářským centrem Ajoie. V průběhu 19. století se ze zemědělského městečka stalo průmyslové. Tradičními průmyslovými odvětvími jsou hodinářství, výroba obuvi a textilní průmysl. V průběhu 20. století přibylo zpracování kovů, výroba obráběcích strojů, mikrotechnologie a výroba kancelářského nábytku a elektronických zařízení. Řada dalších pracovních míst je v sektoru služeb, zatímco zemědělství má malý význam. Pracovní síla je rozdělena do tří hospodářských sektorů takto: 2 % v primárním sektoru (prvovýroba), 48 % v sekundárním (průmyslovém) sektoru a 50 % v terciárním sektoru (služby).
Ve městě sídlí řada institucí, například kantonální soud, kantonální knihovna, kantonální banka kantonu Jura, kantonální úřad pro ochranu památek a archiv bývalé basilejské diecéze. Kromě toho se v Porrentruy nachází regionální nemocnice, která se nachází západně od města na jižním svahu náhorní plošiny Tafeljura.
Doprava
editovat
V roce 1998 byl otevřen první úsek dálnice A16 na území kantonu, a to úsek Delémont–Porrentruy. V roce 2005 následovaly obchvaty Delémontu a Porrentruy. Od roku 2017 je dálnice A16 napojena na švýcarskou státní silniční síť i na francouzskou dálniční síť. Porrentruy leží na hlavní silnici z Delémontu přes hraniční přechod Boncourt do francouzského Belfortu. Z Porrentruy vede také odbočka přímo do Montbéliardu.
Švýcarské spolkové dráhy (SBB) provozují trať Delémont – Porrentruy – Boncourt – Delle. Trať z Porrentruy do Boncourtu byla otevřena 23. září 1872 společností Chemin de fer Porrentruy-Delle (PD), pokračování přes Saint-Ursanne do Glovelier následovalo 30. března 1877 železniční společností Jura bernois (JB). Úsek Basilej – Delémont – Porrentruy je každou hodinu obsluhován linkou S3 basilejské S-Bahn. Druhou železniční tratí je úzkorozchodná dráha Porrentruy–Bonfol ve správě společnosti Chemins de fer du Jura (zkráceně CJ). Tato trať byla otevřena 14. července 1901 železniční společností Régional Porrentruy-Bonfol (RPB).
Pamětihodnosti
editovat
Porrentruy má staré město s četnými měšťanskými domy v gotickém, barokním a neoklasicistním slohu. Na půdorysu města je vidět protáhlý obdélník, který je na severu ohraničen vyvýšeným hradem a na jihu budovami bývalé jezuitské koleje (dnes sídlo kantonální školy). Obklopuje ho botanická zahrada Jurassica, která je jednou z nejstarších botanických zahrad ve Švýcarsku a jejíž hlavní náplní je více než 70 druhů růží a 180 druhů kosatců.
Jedinou dochovanou středověkou městskou branou je Porte de France, postavená v roce 1563.
Katolický farní kostel Saint-Pierre je trojlodní gotická bazilika postavená v letech 1330–1350. Nachází se v něm cenný kostelní poklad a pozdně barokní boční oltáře. Východně od starého města se nachází katolický kostel Saint-Germain, postavený ve 13. století v pozdně románském slohu a v roce 1698 rozsáhle restaurovaný a rozšířený. Pozdně gotický bývalý jezuitský kostel (postaven v letech 1599–1603) má osmibokou věž z roku 1701. Jsou v něm umístěny varhany postavené v roce 1985 Jürgenem Ahrendem podle návrhu Gottfrieda Silbermanna a nyní slouží jako koncertní síň. V roce 1626 byl kostel zasvěcen uršulinkám.
Zámek, který byl v letech 1527–1792 sídlem basilejských knížat-biskupů, stojí na vyvýšeném místě. Nejstarší částí je Tour Réfous, okrouhlá pevnost postavená v roce 1271. Pochází z prvního hradního komplexu ze 13. století. V pozdějších stoletích došlo k četným přestavbám, zejména v 16. století, kdy byly přistavěny Résidence, Chancellerie a Tour du Coq.
K významným měšťanským domům starého města z doby baroka patří Hôtel de Ville (radnice; stavba 1761–1763), Hôtel-Dieu (1761–1765), Hôtel de Gléresse (postavený v roce 1750 Johannem Casparem Bagnatem pro barona z Ligerzu) a pozdně barokní Hôtel des Halles (1766–1769). Na náměstích starého města stojí některé monumentální kašny, včetně „Samaritánské kašny“ (1564) a „Švýcarské kašny“ (1558) se standaristou a kancem. V okolí starého města se nachází řada vil a kupeckých domů z konce 19. století.
Sport
editovat
V Porrentruy sídlí hokejový klub HC Ajoie, založený v roce 1973. Působí v National League A, nejvyšší švýcarské soutěži ledního hokeje. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Patinoire du Voyeboeuf s kapacitou 4300 diváků.[5]
Osobnosti
editovat- Cédric Lachat (* 1984), švýcarský horolezec
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Pruntrut na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e KOHLER, François. Pruntrut (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-05-19 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRISTOL, Andres. Pruntrut. In: Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Stuttgart/Wien: Huber, 2005. ISBN 3-7193-1308-5. S. 711. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ VOYEBOEUF [online]. Hockeyarenas.net [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Porrentruy na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky města
