Alkaloidy

Alkaloidy představují skupinu zásaditých organických sloučenin, které se tvoří při přeměně aminokyselin. V současné době je jich známo přes 10000. Převážná většina alkaloidů náleží k rostlinným alkaloidům. V menší šíři se však vyskytují i alkaloidy živočichů (hlavně obojživelníků) a hub. V tělech organismů mají různé funkce, které ne vždy jsou známé. U rostlin mívají obrannou funkci a dále např. různé rostliny se v podobě alkaloidů zbavují dusíkatých zplodin. V tělech živočichů jsou některé alkaloidy hormony.

Základní vlastnosti

Zpravidla obranná funkce (často hořká chuť a silná toxicita),
vždy obsahují vázaný dusík, především v heterocyklické formě (na jeho umístění je založena nejpoužívanější klasifikace alkaloidů),
jsou zásadité, v rostlinách se zpravidla vyskytují ve formě solí karboxylových kyselin,
jsou většinou tuhé, krystalické a opticky aktivní,
jsou obvykle špatně rozpustné ve vodě a dobře ve slabě polárních a nepolárních rozpouštědlech,
mají značné biologické účinky na živočichy (jedy, psychoaktivní látky, léky),
triviální názvy jsou mnohdy asociovány k vědeckému jménu organismu, v němž byly objeveny; někdy i k jejich účinkům.

Rostlinné alkaloidy

V rostlinné říši jsou tedy alkaloidy značně rozšířeny a často mají silné fyziologické účinky. Patří mezi ně vůbec nejsilnější rostlinné jedy (např. kurarové alkaloidy, které jsou účinnou složkou šípových jedů, námelové alkaloidy, opiové alkaloidy, atropin, nikotin aj.) a mnohé z nich jsou v dnešním lékařství nepostradatelné. Vyskytují se především v rostlinách z čeledi makovité (mák, vlaštovičník), lilkovité (rulík zlomocný, blín, durman), ocúnovité (ocún), kýchavicovité (kýchavice), pryskyřníkovité (oměj), bobovité (janovec metlatý, kručinka, lupina, štědřenec, žanovec) aj.

Alkaloidy jako živočišné hormony

Mezi alkaloidy významné v tělech živočichů patří například spánkový hormon melatonin a neurotransmitery dopamin a serotonin.

Alkaloidy jako návykové látky

Ke skupině alkaloidů lze řadit množství návykových látek. Z hlediska objemu je na prvním místě morfin získávaný ze šťávy nezralých makovic. V medicíně se používá k tlumení bolesti. Methylací lze získat kodein, který má vhodnější léčebné účinky. Pokud dojde k acetylaci obou hydroxylových skupin morfinu, vzniká jedna z nejnebezpečnějších drog – heroin.

V plodech blínu, durmanu a rulíku se vyskytuje atropin, který se v lékařství používá k tlumení křečí hladkého svalstva a v očním lékařství k rozšiřování zornic.
Dalším známým alkaloidem je chinin, který je lékem proti malárii. Mezi další účinky patří snižování teplot.
Mezi námelové alkaloidy patří ergometrin používaný v gynekologii a ergotamin, který se užívá k léčbě poruch útrobního nervstva a bolestí, které jsou podmíněny cévně (migrény).
Kofein izolovaný ze zrnek kávy či lístků čaje povzbuzuje nervovou soustavu a srdeční činnost.
Mezi extrémně jedovaté alkaloidy patří kurare, tzv. šípový jed, izolovaný z některých druhů jihoamerických rostlin.

Odkazy

Literatura

ŠÍMOVÁ, Jana a HABERMANN, Vlastimil. Alkaloidy: malé laboratorní praktikum. Praha: Karolinum, 2001. 35 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0206-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu alkaloid na Wikimedia Commons
Referát na www.maturita.cz
Referát; 2003
Alkaloidy