Articles by Terezie Loksova
Urbanismus a územní rozvoj, 2024
(Extended abstract in English below)
Zapojování obyvatel do územního rozvoje je v praxi již pom... more (Extended abstract in English below)
Zapojování obyvatel do územního rozvoje je v praxi již poměrně zavedené. V českém prostředí participaci zpravidla zajišťují multidisciplinární týmy, konzultanti nebo samotní urbanisté. To, jak se urbanisté na formování prostoru pro participaci podílejí a jak s výstupy zapojení dál pracují zůstává doposud stranou odborného zájmu, zatímco pro obyvatele je možnost záměr ovlivnit stěžení motivací k účasti. Studie založená na rozhovorech s urbanisty zapojujícími obyvatele v rámci svých vlastních kapacit a obsahové analýze mediálního pokrytí českých participativních projektů nabízí výchozí bod k porozumění a reflexi epistemické kultury českých urbanistů: ukazuje, že přizvaní obyvatele jsou chápáni především jako nositelé individuálních potřeb (odpovídajících demografickým kategoriím) a zdroj každodenních, sezonních a dlouholetých zkušeností s řešeným místem, popř. relativně nahodilé inspirace.
English: Top-down involvement of residents in urban development represents a fairly established practice in Czech cities. Participation is usually provided by multidisciplinary teams, participation consultants or urban planners themselves. How urban planners are involved in shaping the space for the participation and how they continue to work with the outputs of participation has so far remained outside the scope of professional debates. The possibility to influence the plan is crucial for the residents to motivate them to participate: it is, therefore, important to reflect on this dimension of professional work as well and not to leave it out of attention [compare Eriksson et al., 2021].
The study draws on two sources of data collected between 2014-2022: interviews with urban planners who engage residents in their own capacities and content analysis of media coverage of Czech participatory projects. Through these, it contributes to understanding as well as creates space for reflection on the epistemic cultures of urban planning [Knorr-Cetina, 1999; Kurath, 2015]: established and usually tacit methodologies, tools, processes and forms of interaction with residents.
The research shows that residents are perceived in participatory processes mainly as bearers of individual needs, which are usually related to their demographic characteristics, while distinctions by class, ethnicity, etc. are missing. The legitimacy of participation is based on the fact that the planned project should affect the participants who live, work or are otherwise active in the location. If the organization of participation is motivated by an interest in information, planners subsequently treat it more intuitively. The relevance of the information gathered is based primarily on the longer-term relationship with the location (information about seasonal functioning and the past) and on the concept of needs (information about the personal values and preferences of residents). At the same time, there are more or less fixed limits to what can be contributed. Apart from the fact that they tend to be set by pre-negotiated parameters of the project (where residents are not involved in defining), they do not allow lay participants to seek solutions. Informants do not seek to create consensus; rather, they seek to obtain a wide range of information and subsequently examine often conflicting data. Urban planners see themselves as experts on complexity and the future, with ambitions for individuality and originality of projects, while the information gathered through participation serves more or less to prioritise sub-problems, fill in predictable blank spaces or enrich a project.
The article brings a perspective of governmentality theory to the studies on residential suburban... more The article brings a perspective of governmentality theory to the studies on residential suburbanization of the European postsocialist cities. By examining the accounts of the mayors of fringe urban districts and municipalities located in the metropolitan area of Brno, the second-largest Czech city, we identify two interlinked discourses – the reactive discourse and the proactive discourse, both underlined by a specific sociospatial imaginary of rurality. The lens of governmentality theory led to the focus on the mayors' understanding of the process, their position within it, the political tools they did (not) apply and the legitimation of their decisions. The two-wave research design (2006–2009 and 2019, 26 interviews in total) enabled us to capture the substantial change in the intensity of these discourses over time to examine how they relate to the construction of the boundaries of municipal responsibility within the challenging suburbanization process.
Dissertation by Terezie Loksova
Zdá se, že organizované přizývání obyvatel k revitalizaci veřejných prostranství a jiných, zejmén... more Zdá se, že organizované přizývání obyvatel k revitalizaci veřejných prostranství a jiných, zejména veřejných projektů je již standardní součástí představ o dobré správě a rozvoji českých měst. V této disertační práci chci přispět k porozumění současných podob této top-down participace na navrhování a plánování prostřednictvím výzkumu dvou doposud neprobádaných, vzájemně propojených oblastí. Nejprve skrze přístup policy mobility retrospektivně sleduji, jak se participace na pozvání ustavovala v českých městech. Tím, že je zejména ranější prostředky šíření chápaly primárně jako nástroje demokratizace v post-socialistických městech a vliv tohoto pojetí stále přetrvává, tak svůj výzkum také vztahuji k debatám urbánních studií střední a východní Evropy a reaguji na jejich implicitní hierarchie, srovnávání a absence. Za druhé zkoumám současný charakter organizované participace skrze sledování stávajících uspořádání a toho, jak v nich organizovaná participace ovlivňuje práci architektů a architektek – tedy roli, která byla navzdory svému vlivu doposud spíše opomíjená. Sleduji také nově vzniklou konzultantskou roli odbornic na participaci a to, jak společně s historickou orientací na demokratizaci, modelem deficitní veřejnosti a monopolem architektů na kontribuční expertizu přispívá k udržování hranic, rolí a kompetencí účastníků participativních projektů.
Editorials by Terezie Loksova
Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2023
Pojem „krize bydlení“ v posledních letech rezonuje českou veřejnou debatou. Objevuje se v médiích... more Pojem „krize bydlení“ v posledních letech rezonuje českou veřejnou debatou. Objevuje se v médiích, na konferencích a seminářích pro odbornou i širokou veřejnost, ve strategických dokumentech měst a obcí, v politikách a opatřeních. Při- tom pojem „krize bydlení“ odkazuje, spoluvytváří a formuje realitu, která je komplexní a mnohovrstevnatá. V jakém smyslu? Různí aktéři mají přístup k různým druhům vědění, mohou „krizi bydlení“ zakoušet diametrálně odlišným způsobem a mohou ji hodnotit na základě odlišných morálních kategorii. Jinými slovy řečeno, „realita krize bydlení“ není jednolitá a nelze ji proto ani jednoduše, ani kompletně popsat jedním narativem či zasadit do jednoho (teoretického) rámce.
Research Reports by Terezie Loksova
Souhrnná výzkumná zpráva k projektu „Regulace stavební činnosti v chráněných krajinných oblastech (CHKO)“, 2023
Výzkumná zpráva shrnuje výsledky grantového projektu „Regulace stavební činnostiv chráněných kraj... more Výzkumná zpráva shrnuje výsledky grantového projektu „Regulace stavební činnostiv chráněných krajinných oblastech (CHKO)“, který byl podpořen v rámci programu TA ČR ÉTA. Projekt byl řešen na půdě Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy, kde propojil odborníky z oborů teorie a praxe architektury, sociologie, ochrany přírody a krajiny a památkové péče. Dva roky mapoval cílovou problematiku a přinesl četná zjištění i praktické výstupy, jak pro aplikační garanty projektu, zejména Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), tak pro odbornou a širší zainteresovanou veřejnost. Výchozí premisou projektu bylo přesvědčení, že máme-li úspěšně usměrňovat nějakou oblast lidského konání, musejí smyslu tohoto usměrňování dobře rozumět všichni zúčastnění – nejen ti, kdo regulují, ale i ti, kteří jsou regulováni. V našem případě tak jde nejen o jednotlivé obyvatele-stavebníky, ale i o jejich projektanty, zpracovatele územních plánů a studií, starosty a zastupitele obcí; a stejně tak o ty, kteří pravidla uplatňují, používají, interpretují – o referenty na SCHKO, stavebních úřadech či o pracovníky památkové péče. Legitimních veřejných zájmů je vedle zachování krajinného rázu chráněných krajinných oblastí ve hře více, mj. např. na snížení environmentální zátěže u staveb,šetrný rozvoj obcí nebo omezování zbytečné byrokracie. Kýženou nekonfliktnost komunikace je třeba chápat náročněji než jen ve smyslu vzájemné právní nenapadnutelnosti. Interakce zúčastněných není něčím, co „zvenčí“ regulační praxi všelijak komplikuje; je její integrální součástí. Analytická část projektu spočívala zejména ve shromáždění a analýze materiálů týkajících se regulace výstavby v CHKO, a to v podobě různého typu dokumentů, ať letáků správ CHKO, informací na jejich webových stránkách, nebo více či méně interních metodik a studií AOPK ČR či odborných a popularizujících článků. Další významnou použitou metodu představovaly rozhovory s aktéry a jejich analýza, tedy metoda standardně užívaná v sociologických výzkumech. Výstupy projektu jsou rozmanité, jak co do žánru, tak možností využití. Vedle několika článků, konferenčních vystoupení, kapitoly v knize nebo této závěrečné výzkumné zprávy, přicházíme také s funkčním návrhem webové aplikace, dostupné na adrese www.jakstavetvkrajine.cz. Ta představuje nový nástroj komunikace hodnot krajinnéhorázu a požadavků na jeho regulaci, nahrazující starší letáky AOPK ČR. Byla vytvořena pro všeobecné použití ve všech správách CHKO a pilotně odladěna na údajích z CHKO Český kras a CHKO Křivoklátsko jako modelových území projektu. Počítá se s jejím dalším plněním a rozvíjením, už v gesci aplikačního garanta projektu – AOPK ČR. Dalším důležitým a hmatatelným výstupem projektu je zprostředkování vzniku Územní studie veřejných prostranství ve Svatém Janu pod Skalou, modelové obci, která je dalším aplikačním garantem projektu.
The (dire) working conditions of architects are well known within the Czech context but more deta... more The (dire) working conditions of architects are well known within the Czech context but more detailed mapping was missing. This is a survey of the working conditions of architects aged 22-35 who have completed their education and are working in the Czech Republic. 1200+ responses were collected and analyses in 2020.
Průzkum pracovních podmínek architektů a architektek ve věku 22–35 let, kteří pracují v České rep... more Průzkum pracovních podmínek architektů a architektek ve věku 22–35 let, kteří pracují v České republice.
Zpráva si klade za cíl zmapovat současnou situaci českých advokačních organizací, které jsou nezi... more Zpráva si klade za cíl zmapovat současnou situaci českých advokačních organizací, které jsou neziskové, fungují na lokální, národní či mezinárodní úrovni a jsou aktivní v prosazování (nejen) lidských práv, ochraně životního prostředí, podpoře demokratického rozhodování, snaží se řešit kauzy a ovlivňovat politická rozhodnutí a legislativu.
Předkládaný výzkum představuje dvě regionální „uprchlické“ kauzy, které se mezi lety 2015–2016 od... more Předkládaný výzkum představuje dvě regionální „uprchlické“ kauzy, které se mezi lety 2015–2016 odehrály v České republice a získaly si celostátní pozornost médií. Prvním případem byl záměr Ministerstva vnitra ČR zřídit v bývalém Výchovném ústavu a dětském domově Králíky pobytové středisko pro žadatele o azyl, kteří zde měli pobývat do té doby, než bude jejich žádost vyřízena. Druhým případem bylo umístění uprchlíků na německou stranu bývalého hraničního přechodu Moldava, což na české straně hranice vyvolalo strach a nevoli.
Media Articles by Terezie Loksova
Již od roku 2017 se v médiích objevuje záměr postavit
na okraji Prahy nový komplex a přestěhovat ... more Již od roku 2017 se v médiích objevuje záměr postavit
na okraji Prahy nový komplex a přestěhovat do něj část státních
institucí, které nyní sídlí v centru. Z výroků premiéra a Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových se zdá, že by mělo jít
o neproblematické manažerské rozhodnutí, které navíc prospěje
cílové lokalitě. Momentálně panují nejasnosti nad umístěním
i většinou konkrétních parametrů. Už teď je však jasně patrná
depolitizace celého problému skrze důraz na ekonomickou
efektivitu a podobnost koncepce s univerzitními a korporátními
kampusy na okrajích měst.
Krátká esej pro tematický časopis Veřejného sálu a Galerie Hraničář: Jak si rozumět?
Efektivita, finanční výhody, rozvoj města… to jsou přísliby, které s sebou nese spolupráce se sou... more Efektivita, finanční výhody, rozvoj města… to jsou přísliby, které s sebou nese spolupráce se soukromým sektorem. V českých městech se různá partnerství těší stále větší oblibě. Nejčastěji jde o zajišťování veřejných služeb a realizaci nových projektů. Taková spolupráce má však spoustu úskalí, která za sebou mohou zanechat pachuť. To je názorně patrné na příkladu demolice Víceúčelové sportovní haly a výstavby dalšího nákupního centra ve Frýdku-Místku.
Book Reviews by Terezie Loksova
Je český občanský sektor v ohrožení? Publikace se zabývá jeho vývojem od devadesátých let 20. sto... more Je český občanský sektor v ohrožení? Publikace se zabývá jeho vývojem od devadesátých let 20. století do současnosti, mapuje jej a nastiňuje pravděpodobné scénáře do budoucna. Autoři vycházejí především ze sekundární analýzy kvantitativních datových souborů. Studie doplňkově využívá i kvalitativní metody, expertní odhady a nepřímé indikátory tam, kde kvantitativní data nejsou dostupná.
Call for Papers by Terezie Loksova
Sociologický časopis / Czech Sociological Review vyzývá k podávání abstraktů pro monotematické čí... more Sociologický časopis / Czech Sociological Review vyzývá k podávání abstraktů pro monotematické číslo českého vydání časopisu s názvem "Za krizí bydlení: Koncepty, kontexty, konverzace a kritika"
Editují: Tomáš Hoření Samec, Terezie Lokšová
Otázka snižující se dostupnosti bydlení konceptualizovaná pomocí pojmu krize bydlení rezonuje v globálním i středo-a východoevropském akademickém i politickém diskurzu. V českém prostředí se pojem krize bydlení ustavuje i v reakci na dynamickou proměnu českého trhu bydlení a prudký růst cen nemovitostí i nájemného. Navrhované tematické číslo má ambici kriticky reagovat na daný vývoj a poskytnout prostor pro rukopisy, které budou různými koncepty a v různých kontextech kriticky reflektovat krizi dostupnosti bydlení a případně také diskutovat možnosti jejího řešení.
Z editorského hlediska uvítáme především rukopisy, které budou mít potenciál pro inovativní diskusi otevíráním nových perspektiv a témat, jež souvisejí s nedostupností bydlení, jako jsou například otázky kvality bydlení a života, role státu a samospráv, formy participace různých aktérů na řešení krize, role diskurzu při formování specifického systému bydlení a podobně. V tomto smyslu je ambicí tematického čísla přispět k rozvoji široce zaměřených studií bydlení v českém kontextu.
Tematické číslo bude otevřené příspěvkům v podobě teoretických, diskusních, komparativních a empirických statí nebo případových studií, které by měly být zaměřené například, ale ne výlučně na otázky: diskurzivní konstrukce krize dostupnosti bydlení a jejího řešení; environmentálních souvislostí krize bydlení a jejího řešení; inovativních nebo neformálních praktik a taktik jako reakcí obyvatel na nedostupnost bydlení (například participativní formy bydlení, sociální a komunitní vztahy a interakce v rámci různých forem bydlení); role státu a veřejných institucí při řešení nedostupnosti bydlení; souvislostí mezi kvalitou bydlení a kvalitou života (obecně i specificky pro různé skupiny, struktury a prostory); teoretické debaty relevantních konceptů a rámců; územního rozvoje a městské správy jako pole, kde je dostupnost bydlení vyjednávána.
Abstrakt o rozsahu 250-500 slov by měl obsahovat jméno autora/autorky nebo autorů, název pracoviště, kontaktní údaje, název příspěvku, zaměření příspěvku, výzkumný problém/otázky, metodu výzkumu a předběžné (nebo očekávané) závěry.
Abstrakty lze zasílat do 31. 5. 2021 na emailovou adresu: [email protected] a na adresu editorky [email protected] a editora [email protected]. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí abstraktu budou rozeslána do 30. 6. 2021. Statě připravené k recenznímu řízení budeme očekávat do 17. 12. 2021. Texty budou procházet standardním recenzním řízením a jejich publikace závisí na výsledcích tohoto řízení. Uvítáme také texty dalších forem a žánrů: odborné recenze knih, eseje, zprávy nebo rozhovory na výše zmíněná témata.
Editorkou a editorem čísla jsou: Mgr. Terezie Lokšová (Sociologický ústav AV ČR) a Mgr. Tomáš Hoření Samec, Ph.D., (Sociologický ústav AV ČR).
Edited Volumes by Terezie Loksova
Booklet produced as part of "Mapping Visaginas" Summer School 20/09/2015 - 03/10/2015
Other Texts by Terezie Loksova
A reaction to the 12th ESA Conference: Differences, Inequalities and Sociological Imagination tha... more A reaction to the 12th ESA Conference: Differences, Inequalities and Sociological Imagination that took place in Prague in August 2015.
Přehledová studie se zabývá proměnami městského prostoru pod vlivem globalizace, post-industriali... more Přehledová studie se zabývá proměnami městského prostoru pod vlivem globalizace, post-industrializace a neoliberalistické ideologie od 70. let 20. století. Hlavní pozornost je věnována problematice kamerového dohledu a vzniku specifických prostorových forem, které souvisí se snahou o zabezpečování města. Na tyto jevy je nahlíženo ze dvou vzájemně se doplňujících perspektiv. Panoptická perspektiva vychází z M. Foucaulta a jeho pojetí mocensko-prostorových vztahů. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku fyzických prvků prostoru, jejich vývoj a dopad na celkovou podobu města. Druhý badatelský proud vychází z konceptu města jako růstového stroje, který zavedl H. Molotch. V souvislosti s přerodem městské správy v městský podnikalismus se badatelé začali zabývat především mocenskými, politickými a ekonomickými zájmy elit, které nalezly své vyjádření v rozsáhlé revitalizaci městského prostoru a zavádění kamerového dohledu. Práce kriticky analyzuje oba přístupy a jejich přesahy. Zároveň s jejich pomocí vytváří komplexní obraz vybraných charakteristik současného veřejného i privatizovaného prostoru s důrazem na otázky spojené se zaváděním kamerového dohledu.
Diplomová práce se zabývá sporem o osud Víceúčelové sportovní haly ve Frýdku Místku a snaží se po... more Diplomová práce se zabývá sporem o osud Víceúčelové sportovní haly ve Frýdku Místku a snaží se pomocí konstruktivistické teorie sítí-aktérů vysvětlit, co vedlo k její demolici a (budoucí) výstavbě nákupního centra a nové haly na jejím místě. Jedná se o případovou studii postavenou na polo-strukturovaných rozhovorech a analýze dokumentů, které byly v tomto sporu vyprodukovány. Práce skrze analýzu aktérů-sítí ukazuje, jakou roli v případu sehrála městská společnost a partnerství veřejného a soukromého sektoru – pravidla, která tyto okolnosti nastavily, demolici staré budovy nepoddajně upevnily. Sledováním nově vznikajícího projektu na novou hokejovou halu lze také dobře vidět, jak se proměňují vlastnosti staré haly podle kritérií, která jsou během procesu upevňována. Poslední část práce ukazuje, jak jsou strategie oponentů demolice a míra jejich úspěšnosti formovány tím, jaké pozice tito aktéři ve sporu zastávají a jaké spojence se jim daří na svou stranu získávat.
Uploads
Articles by Terezie Loksova
Zapojování obyvatel do územního rozvoje je v praxi již poměrně zavedené. V českém prostředí participaci zpravidla zajišťují multidisciplinární týmy, konzultanti nebo samotní urbanisté. To, jak se urbanisté na formování prostoru pro participaci podílejí a jak s výstupy zapojení dál pracují zůstává doposud stranou odborného zájmu, zatímco pro obyvatele je možnost záměr ovlivnit stěžení motivací k účasti. Studie založená na rozhovorech s urbanisty zapojujícími obyvatele v rámci svých vlastních kapacit a obsahové analýze mediálního pokrytí českých participativních projektů nabízí výchozí bod k porozumění a reflexi epistemické kultury českých urbanistů: ukazuje, že přizvaní obyvatele jsou chápáni především jako nositelé individuálních potřeb (odpovídajících demografickým kategoriím) a zdroj každodenních, sezonních a dlouholetých zkušeností s řešeným místem, popř. relativně nahodilé inspirace.
English: Top-down involvement of residents in urban development represents a fairly established practice in Czech cities. Participation is usually provided by multidisciplinary teams, participation consultants or urban planners themselves. How urban planners are involved in shaping the space for the participation and how they continue to work with the outputs of participation has so far remained outside the scope of professional debates. The possibility to influence the plan is crucial for the residents to motivate them to participate: it is, therefore, important to reflect on this dimension of professional work as well and not to leave it out of attention [compare Eriksson et al., 2021].
The study draws on two sources of data collected between 2014-2022: interviews with urban planners who engage residents in their own capacities and content analysis of media coverage of Czech participatory projects. Through these, it contributes to understanding as well as creates space for reflection on the epistemic cultures of urban planning [Knorr-Cetina, 1999; Kurath, 2015]: established and usually tacit methodologies, tools, processes and forms of interaction with residents.
The research shows that residents are perceived in participatory processes mainly as bearers of individual needs, which are usually related to their demographic characteristics, while distinctions by class, ethnicity, etc. are missing. The legitimacy of participation is based on the fact that the planned project should affect the participants who live, work or are otherwise active in the location. If the organization of participation is motivated by an interest in information, planners subsequently treat it more intuitively. The relevance of the information gathered is based primarily on the longer-term relationship with the location (information about seasonal functioning and the past) and on the concept of needs (information about the personal values and preferences of residents). At the same time, there are more or less fixed limits to what can be contributed. Apart from the fact that they tend to be set by pre-negotiated parameters of the project (where residents are not involved in defining), they do not allow lay participants to seek solutions. Informants do not seek to create consensus; rather, they seek to obtain a wide range of information and subsequently examine often conflicting data. Urban planners see themselves as experts on complexity and the future, with ambitions for individuality and originality of projects, while the information gathered through participation serves more or less to prioritise sub-problems, fill in predictable blank spaces or enrich a project.
Dissertation by Terezie Loksova
Editorials by Terezie Loksova
Research Reports by Terezie Loksova
Media Articles by Terezie Loksova
na okraji Prahy nový komplex a přestěhovat do něj část státních
institucí, které nyní sídlí v centru. Z výroků premiéra a Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových se zdá, že by mělo jít
o neproblematické manažerské rozhodnutí, které navíc prospěje
cílové lokalitě. Momentálně panují nejasnosti nad umístěním
i většinou konkrétních parametrů. Už teď je však jasně patrná
depolitizace celého problému skrze důraz na ekonomickou
efektivitu a podobnost koncepce s univerzitními a korporátními
kampusy na okrajích měst.
Book Reviews by Terezie Loksova
Call for Papers by Terezie Loksova
Editují: Tomáš Hoření Samec, Terezie Lokšová
Otázka snižující se dostupnosti bydlení konceptualizovaná pomocí pojmu krize bydlení rezonuje v globálním i středo-a východoevropském akademickém i politickém diskurzu. V českém prostředí se pojem krize bydlení ustavuje i v reakci na dynamickou proměnu českého trhu bydlení a prudký růst cen nemovitostí i nájemného. Navrhované tematické číslo má ambici kriticky reagovat na daný vývoj a poskytnout prostor pro rukopisy, které budou různými koncepty a v různých kontextech kriticky reflektovat krizi dostupnosti bydlení a případně také diskutovat možnosti jejího řešení.
Z editorského hlediska uvítáme především rukopisy, které budou mít potenciál pro inovativní diskusi otevíráním nových perspektiv a témat, jež souvisejí s nedostupností bydlení, jako jsou například otázky kvality bydlení a života, role státu a samospráv, formy participace různých aktérů na řešení krize, role diskurzu při formování specifického systému bydlení a podobně. V tomto smyslu je ambicí tematického čísla přispět k rozvoji široce zaměřených studií bydlení v českém kontextu.
Tematické číslo bude otevřené příspěvkům v podobě teoretických, diskusních, komparativních a empirických statí nebo případových studií, které by měly být zaměřené například, ale ne výlučně na otázky: diskurzivní konstrukce krize dostupnosti bydlení a jejího řešení; environmentálních souvislostí krize bydlení a jejího řešení; inovativních nebo neformálních praktik a taktik jako reakcí obyvatel na nedostupnost bydlení (například participativní formy bydlení, sociální a komunitní vztahy a interakce v rámci různých forem bydlení); role státu a veřejných institucí při řešení nedostupnosti bydlení; souvislostí mezi kvalitou bydlení a kvalitou života (obecně i specificky pro různé skupiny, struktury a prostory); teoretické debaty relevantních konceptů a rámců; územního rozvoje a městské správy jako pole, kde je dostupnost bydlení vyjednávána.
Abstrakt o rozsahu 250-500 slov by měl obsahovat jméno autora/autorky nebo autorů, název pracoviště, kontaktní údaje, název příspěvku, zaměření příspěvku, výzkumný problém/otázky, metodu výzkumu a předběžné (nebo očekávané) závěry.
Abstrakty lze zasílat do 31. 5. 2021 na emailovou adresu: [email protected] a na adresu editorky [email protected] a editora [email protected]. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí abstraktu budou rozeslána do 30. 6. 2021. Statě připravené k recenznímu řízení budeme očekávat do 17. 12. 2021. Texty budou procházet standardním recenzním řízením a jejich publikace závisí na výsledcích tohoto řízení. Uvítáme také texty dalších forem a žánrů: odborné recenze knih, eseje, zprávy nebo rozhovory na výše zmíněná témata.
Editorkou a editorem čísla jsou: Mgr. Terezie Lokšová (Sociologický ústav AV ČR) a Mgr. Tomáš Hoření Samec, Ph.D., (Sociologický ústav AV ČR).
Edited Volumes by Terezie Loksova
Other Texts by Terezie Loksova
Zapojování obyvatel do územního rozvoje je v praxi již poměrně zavedené. V českém prostředí participaci zpravidla zajišťují multidisciplinární týmy, konzultanti nebo samotní urbanisté. To, jak se urbanisté na formování prostoru pro participaci podílejí a jak s výstupy zapojení dál pracují zůstává doposud stranou odborného zájmu, zatímco pro obyvatele je možnost záměr ovlivnit stěžení motivací k účasti. Studie založená na rozhovorech s urbanisty zapojujícími obyvatele v rámci svých vlastních kapacit a obsahové analýze mediálního pokrytí českých participativních projektů nabízí výchozí bod k porozumění a reflexi epistemické kultury českých urbanistů: ukazuje, že přizvaní obyvatele jsou chápáni především jako nositelé individuálních potřeb (odpovídajících demografickým kategoriím) a zdroj každodenních, sezonních a dlouholetých zkušeností s řešeným místem, popř. relativně nahodilé inspirace.
English: Top-down involvement of residents in urban development represents a fairly established practice in Czech cities. Participation is usually provided by multidisciplinary teams, participation consultants or urban planners themselves. How urban planners are involved in shaping the space for the participation and how they continue to work with the outputs of participation has so far remained outside the scope of professional debates. The possibility to influence the plan is crucial for the residents to motivate them to participate: it is, therefore, important to reflect on this dimension of professional work as well and not to leave it out of attention [compare Eriksson et al., 2021].
The study draws on two sources of data collected between 2014-2022: interviews with urban planners who engage residents in their own capacities and content analysis of media coverage of Czech participatory projects. Through these, it contributes to understanding as well as creates space for reflection on the epistemic cultures of urban planning [Knorr-Cetina, 1999; Kurath, 2015]: established and usually tacit methodologies, tools, processes and forms of interaction with residents.
The research shows that residents are perceived in participatory processes mainly as bearers of individual needs, which are usually related to their demographic characteristics, while distinctions by class, ethnicity, etc. are missing. The legitimacy of participation is based on the fact that the planned project should affect the participants who live, work or are otherwise active in the location. If the organization of participation is motivated by an interest in information, planners subsequently treat it more intuitively. The relevance of the information gathered is based primarily on the longer-term relationship with the location (information about seasonal functioning and the past) and on the concept of needs (information about the personal values and preferences of residents). At the same time, there are more or less fixed limits to what can be contributed. Apart from the fact that they tend to be set by pre-negotiated parameters of the project (where residents are not involved in defining), they do not allow lay participants to seek solutions. Informants do not seek to create consensus; rather, they seek to obtain a wide range of information and subsequently examine often conflicting data. Urban planners see themselves as experts on complexity and the future, with ambitions for individuality and originality of projects, while the information gathered through participation serves more or less to prioritise sub-problems, fill in predictable blank spaces or enrich a project.
na okraji Prahy nový komplex a přestěhovat do něj část státních
institucí, které nyní sídlí v centru. Z výroků premiéra a Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových se zdá, že by mělo jít
o neproblematické manažerské rozhodnutí, které navíc prospěje
cílové lokalitě. Momentálně panují nejasnosti nad umístěním
i většinou konkrétních parametrů. Už teď je však jasně patrná
depolitizace celého problému skrze důraz na ekonomickou
efektivitu a podobnost koncepce s univerzitními a korporátními
kampusy na okrajích měst.
Editují: Tomáš Hoření Samec, Terezie Lokšová
Otázka snižující se dostupnosti bydlení konceptualizovaná pomocí pojmu krize bydlení rezonuje v globálním i středo-a východoevropském akademickém i politickém diskurzu. V českém prostředí se pojem krize bydlení ustavuje i v reakci na dynamickou proměnu českého trhu bydlení a prudký růst cen nemovitostí i nájemného. Navrhované tematické číslo má ambici kriticky reagovat na daný vývoj a poskytnout prostor pro rukopisy, které budou různými koncepty a v různých kontextech kriticky reflektovat krizi dostupnosti bydlení a případně také diskutovat možnosti jejího řešení.
Z editorského hlediska uvítáme především rukopisy, které budou mít potenciál pro inovativní diskusi otevíráním nových perspektiv a témat, jež souvisejí s nedostupností bydlení, jako jsou například otázky kvality bydlení a života, role státu a samospráv, formy participace různých aktérů na řešení krize, role diskurzu při formování specifického systému bydlení a podobně. V tomto smyslu je ambicí tematického čísla přispět k rozvoji široce zaměřených studií bydlení v českém kontextu.
Tematické číslo bude otevřené příspěvkům v podobě teoretických, diskusních, komparativních a empirických statí nebo případových studií, které by měly být zaměřené například, ale ne výlučně na otázky: diskurzivní konstrukce krize dostupnosti bydlení a jejího řešení; environmentálních souvislostí krize bydlení a jejího řešení; inovativních nebo neformálních praktik a taktik jako reakcí obyvatel na nedostupnost bydlení (například participativní formy bydlení, sociální a komunitní vztahy a interakce v rámci různých forem bydlení); role státu a veřejných institucí při řešení nedostupnosti bydlení; souvislostí mezi kvalitou bydlení a kvalitou života (obecně i specificky pro různé skupiny, struktury a prostory); teoretické debaty relevantních konceptů a rámců; územního rozvoje a městské správy jako pole, kde je dostupnost bydlení vyjednávána.
Abstrakt o rozsahu 250-500 slov by měl obsahovat jméno autora/autorky nebo autorů, název pracoviště, kontaktní údaje, název příspěvku, zaměření příspěvku, výzkumný problém/otázky, metodu výzkumu a předběžné (nebo očekávané) závěry.
Abstrakty lze zasílat do 31. 5. 2021 na emailovou adresu: [email protected] a na adresu editorky [email protected] a editora [email protected]. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí abstraktu budou rozeslána do 30. 6. 2021. Statě připravené k recenznímu řízení budeme očekávat do 17. 12. 2021. Texty budou procházet standardním recenzním řízením a jejich publikace závisí na výsledcích tohoto řízení. Uvítáme také texty dalších forem a žánrů: odborné recenze knih, eseje, zprávy nebo rozhovory na výše zmíněná témata.
Editorkou a editorem čísla jsou: Mgr. Terezie Lokšová (Sociologický ústav AV ČR) a Mgr. Tomáš Hoření Samec, Ph.D., (Sociologický ústav AV ČR).